Autorský zákon - HLAVA II - PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

HLAVA II

PRÁVA SOUVISEJÍCÍ S PRÁVEM AUTORSKÝM

Díl 1

Práva výkonného umělce k uměleckému výkonu

§ 67

Umělecký výkon a výkonný umělec

(1) Umělecký výkon je výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury. Za umělecký výkon se považuje též výkon artisty, aniž jím provádí umělecké dílo.

(2) Výkonný umělec je fyzická osoba, která umělecký výkon vytvořila.

§ 68

Společný zástupce výkonných umělců

(1) Při nakládání s právy k výkonům vytvořeným společně při provedení téhož díla více výkonnými umělci, jako jsou členové orchestru, sboru, tanečního souboru nebo jiného uměleckého tělesa, zastupuje tyto výkonné umělce jejich jménem a na jejich účet umělecký vedoucí tělesa jako společný zástupce. Umělecký vedoucí tělesa není společným zástupcem, určí-li většina členů uměleckého tělesa jako společného zástupce jinou osobu; k platnosti plné moci se vyžaduje písemná forma a podpis většiny členů uměleckého tělesa.

(2) Ustanovení odstavce 1 o společném zástupci neplatí pro výkonného umělce - sólistu, dirigenta a režiséra divadelního představení; tím není dotčeno právo těchto osob být společným zástupcem výkonných umělců.

§ 69

Obsah práva výkonného umělce

Právo výkonného umělce zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 70) a výlučná práva majetková (§ 71).

§ 70

Osobnostní práva výkonného umělce

(1) Výkonný umělec má právo rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu.

(2) Sólista, vytváří-li výkon sám, a dirigent, sbormistr, divadelní režisér a sólista, vytváří-li výkon spolu s členy uměleckého tělesa, má právo rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho jméno uvedeno při zveřejnění a dalším užití jeho výkonu. Výkonným umělcům jako členům uměleckého tělesa přísluší právo podle předchozí věty pouze ve vztahu ke společnému jménu (společnému pseudonymu), pod kterým výkon společně vytvářejí; tím není vyloučena dohoda o uvedení jména podle předchozí věty.

(3) Výkonnému umělci však nepřísluší právo podle odstavce 2 v případech odůvodněných způsobem užití výkonu.

(4) Výkonný umělec má právo na ochranu před každým znetvořením, zkomolením nebo jinou změnou svého výkonu, která by byla na újmu jeho pověsti; výkonní umělci podle § 68 odst. 1 jsou povinni brát na sebe přiměřený vzájemný ohled.

§ 71

Majetková práva výkonného umělce

(1) Výkonný umělec má právo svůj umělecký výkon užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může umělecký výkon užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem umělecký výkon užít je

a) právo na vysílání a jiné sdělování živého výkonu veřejnosti,

b) právo na záznam živého výkonu,

c) právo na rozmnožování zaznamenaného výkonu,

d) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

e) právo na pronájem rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

f) právo na půjčování rozmnoženin zaznamenaného výkonu,

g) právo na sdělování zaznamenaného výkonu veřejnosti.

(3) Výkonný umělec má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho zaznamenaného výkonu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(4) Výkonný umělec, jenž poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu za jednorázovou odměnu, má právo na roční doplňkovou odměnu. Tato odměna mu přísluší za každý celý rok počínaje kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Práva na roční doplňkovou odměnu se výkonný umělec nemůže vzdát.

§ 72

Úplatná zákonná licence

(1) Do práva výkonného umělce nezasahuje, kdo užije umělecký výkon zaznamenaný na zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání; výkonnému umělci však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může výkonný umělec vykonávat pouze prostřednictvím příslušného kolektivního správce.

(2) Zvukovým záznamem vydaným k obchodním účelům se pro účely tohoto ustanovení rozumí zvukový záznam, jehož rozmnoženiny jsou rozšiřovány prodejem, nebo který je oprávněně veřejnosti sdělován podle § 18 odst. 2.

(3) Do práva výkonného umělce však zasahuje ten, kdo před užitím způsobem uvedeným v odstavci 1 neuzavře s příslušným kolektivním správcem smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení.

(4) Není-li sjednáno jinak, uživatel, který s kolektivním správcem uzavřel smlouvu podle odstavce 3, ale je vůči němu v prodlení se zaplacením odměny podle této smlouvy a odměnu nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě poskytnuté kolektivním správcem, není oprávněn k užití podle odstavce 1 až do doby, kdy bude dlužná odměna zaplacena nebo závazek jinak zanikne.

§ 72a

Odstoupení od smlouvy pro nečinnost výrobce

(1) Pokud po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam výkonu oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, výrobce zvukového záznamu nenabízí rozmnoženiny tohoto záznamu v hmotné podobě k prodeji v dostatečném množství nebo tento záznam nezpřístupňuje veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2, může výkonný umělec písemně oznámit výrobci zvukového záznamu úmysl odstoupit od smlouvy, kterou mu poskytl výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného uměleckého výkonu. Toto oznámení lze učinit nejdříve prvního dne kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž uplynula doba podle věty první. Právo odstoupit od smlouvy může výkonný umělec uplatnit teprve tehdy, jestliže výrobce zvukového záznamu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy mu výkonný umělec svůj úmysl odstoupit od smlouvy oznámil, nevyužil dotčený záznam oběma způsoby uvedenými ve větě první; odstoupení od smlouvy vyžaduje písemnou formu. Tohoto práva se výkonný umělec nemůže vzdát.

(2) Pokud zvukový záznam obsahuje záznam výkonů více výkonných umělců, mohou tito výkonní umělci odstoupit od smlouvy podle odstavce 1. Pro odstoupení více výkonných umělců od smlouvy podle odstavce 1 se použije přiměřeně § 68.

§ 72b

Opatření k vyvážení smluvních závazků

Pokud výkonný umělec poskytl výrobci zvukového záznamu smlouvou výhradní a neomezenou licenci k užití svého zaznamenaného výkonu a má podle této smlouvy nárok na periodické platby odměn, počínaje prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícím po roce, ve kterém uplynulo 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti, nebude výrobce zvukového záznamu z těchto plateb výkonnému umělci srážet žádné dříve vyplacené zálohy ani smluvně dohodnuté srážky.

§ 73

Trvání majetkových práv výkonného umělce

Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Byl-li však v průběhu této doby oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti

a) jiný než zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve, nebo

b) zvukový záznam výkonu, zanikají práva výkonného umělce za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu oprávněnému vydání nebo sdělení veřejnosti takového záznamu, a to podle toho, která z uvedených událostí nastane dříve.

§ 74

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, 25a, 26, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 58, § 62 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 4 platí obdobně i pro výkonného umělce a jeho výkony.

Díl 2

Právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu

§ 75

Zvukový záznam a jeho výrobce

(1) Zvukový záznam je výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření.

(2) Výrobce zvukového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé zaznamená zvuky výkonu výkonného umělce či jiné zvuky, nebo jejich vyjádření, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 76

Obsah práva výrobce zvukového záznamu

(1) Výrobce zvukového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem zvukový záznam užít je

a) právo na rozmnožování zvukového záznamu,

b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukového záznamu,

e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukového záznamu veřejnosti.

(3) Ustanovení § 72 platí obdobně pro výrobce zvukového záznamu.

(4) Výrobce zvukového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(5) Právo výrobce zvukového záznamu je převoditelné.

§ 76a

Povinnosti výrobce zvukového záznamu v souvislosti s roční doplňkovou odměnou

(1) Na platby roční doplňkové odměny podle § 71 odst. 4 je výrobce zvukového záznamu povinen vyčlenit částku ve výši 20 % z příjmů získaných v průběhu kalendářního roku, jenž předchází roku, za který tato odměna přísluší, z rozmnožování, rozšiřování a zpřístupňování veřejnosti způsobem uvedeným v § 18 odst. 2 zvukového záznamu po uplynutí 50 let ode dne, kdy byl zvukový záznam oprávněně vydán, nebo, nedošlo-li k takovému vydání, oprávněně sdělen veřejnosti. Příjmy podle věty první se rozumí příjmy výrobce zvukových záznamů před odečtením nákladů.

(2) Výrobce je povinen na požádání poskytnout výkonnému umělci, který má nárok na roční doplňkovou odměnu, a příslušnému kolektivnímu správci veškeré informace nezbytné k zajištění plateb této odměny.

(3) Výrobce je povinen částku vyčleněnou podle odstavce 1 odvést příslušnému kolektivnímu správci, který roční doplňkovou odměnu vyplácí jednotlivým oprávněným výkonným umělcům, nejpozději do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, za který tato odměna přísluší.

(4) Příjmy z plateb odvedených kolektivnímu správci podle odstavce 3, které se nepodaří při vynaložení přiměřeného úsilí do 3 let od jejich obdržení vyplatit, se uplynutím této doby stávají příjmem Státního fondu kultury České republiky.

§ 77

Trvání práva výrobce zvukového záznamu

Právo výrobce zvukového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu. Pokud je však zvukový záznam v průběhu této doby oprávněně vydán, zaniká právo výrobce až za 70 let od takového vydání. Nedojde-li během doby podle věty první k oprávněnému vydání díla a byl-li během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, zaniká uvedené právo uplynutím 70 let ode dne tohoto sdělení.

§ 77a

Došlo-li k odstoupení od smlouvy podle § 72a, právo výrobce zvukového záznamu ke zvukovému záznamu zaniká.

§ 78

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukového záznamu a jeho záznam.

Díl 3

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho prvotnímu záznamu

§ 79

Zvukově obrazový záznam a jeho výrobce

(1) Zvukově obrazový záznam je záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem.

(2) Výrobce zvukově obrazového záznamu je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí zvukově obrazový záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 80

Obsah práva výrobce zvukově obrazového záznamu

(1) Výrobce zvukově obrazového záznamu má výlučné majetkové právo svůj zvukově obrazový záznam užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může zvukově obrazový záznam užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem zvukově obrazový záznam užít je

a) právo na rozmnožování zvukově obrazového záznamu,

b) právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

c) právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

d) právo na půjčování originálu nebo rozmnoženin zvukově obrazového záznamu,

e) právo na vysílání a jiné sdělování zvukově obrazového záznamu veřejnosti.

(3) Výrobce zvukově obrazového záznamu má právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním jeho záznamu pro osobní potřebu obdobně podle § 25.

(4) Právo výrobce zvukově obrazového záznamu je převoditelné.

§ 81

Trvání práva výrobce zvukově obrazového záznamu

Právo výrobce zvukově obrazového záznamu trvá 50 let od pořízení zvukově obrazového záznamu. Je-li však v této době zvukově obrazový záznam zveřejněn, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového zveřejnění.

§ 82

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 až 16, § 18 až 23, § 25, § 25a, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35, § 37 až 37b, 38a, § 38c, § 38e až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro výrobce zvukově obrazového záznamu a jeho záznam.

Díl 4

Právo rozhlasového a televizního vysílatele k jeho vysílání

§ 83

Vysílání a vysílatel

(1) Vysíláním se rozumí výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností.

(2) Vysílatel je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost uskutečňuje vysílání zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba.

§ 84

Obsah práva vysílatele

(1) Vysílatel má výlučné majetkové právo své vysílání užít a udělit jinému smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiný může vysílání užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(2) Právem vysílání užít je

a) právo na záznam vysílání,

b) právo na rozmnožování zaznamenaného vysílání,

c) právo na rozšiřování rozmnoženin zaznamenaného vysílání,

d) právo na sdělování vysílání veřejnosti.

(3) Právo vysílatele podle odstavce 1 je převoditelné.

§ 85

Trvání práva vysílatele

Právo vysílatele trvá 50 let po prvním vysílání.

§ 86

Použití úpravy hlavy I

Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, § 6, § 9 odst. 2 až 4, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18, § 20 a 21, § 22 a 23, § 27 odst. 8, § 27b až 29, § 30 odst. 1, 2, 5 a 6, § 30b, § 31, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 35 odst. 1, 2 a 4, § 37 odst. 1 a 4, § 37b, § 38a, § 38c, § 38e až 38g, § 39 odst. 1 písm. a), § 39a až 44, § 46 až 57 a § 62 odst. 2 platí obdobně i pro vysílatele a jeho vysílání.

Díl 5

Práva nakladatele

§ 87

(1) Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

(2) Nakladatel má právo na odměnu v souvislosti s půjčováním rozmnoženiny jím vydaného díla, půjčuje-li rozmnoženinu osoba uvedená v § 37 odst. 1. Právo na odměnu podle věty první nakladatel nemá v případě půjčování na místě samém, nebo půjčují-li rozmnoženiny jím vydaných děl školní knihovny, knihovny vysokých škol a knihovny muzeí, galerií a archivů.

(3) Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 trvají 50 let od vydání díla. Ustanovení § 27 odst. 8 se použije obdobně.

(4) Práva nakladatele podle odstavců 1 a 2 jsou převoditelná.

Díl 6

Právo prvního zveřejnitele

§ 87a

(1) Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají k tomuto zveřejněnému dílu výlučná majetková práva v rozsahu, v jakém by náležela autorovi díla, pokud by jeho majetková práva k dílu ještě trvala.

(2) Právo podle odstavce 1 je převoditelné a trvá 25 let od zveřejnění díla. Pro počítání doby trvání práva podle odstavce 1 se použije § 27 odst. 8 obdobně.

Díl 7

Právo vydavatele tiskové publikace

§ 87b

(1) Tiskovou publikací se pro účely tohoto zákona rozumí sborník tvořený převážně literárními díly novinářské povahy, který může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a který

a) představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis,

b) obsahuje informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí a

c) byl zveřejněn vydavatelem, na jeho redakční odpovědnost a pod jeho kontrolou.

(2) Za tiskovou publikaci podle odstavce 1 se nepovažuje taková tisková publikace, která byla zveřejněna pro vědecké nebo akademické účely.

(3) Vydavatel tiskové publikace usazený v některém z členských států Evropské unie nebo v některém ze států tvořících Evropský hospodářský prostor má výlučné majetkové právo svou tiskovou publikaci užít a udělit poskytovateli služeb informační společnosti³⁶) oprávnění k výkonu tohoto práva; bez udělení takového oprávnění lze užít tiskovou publikaci pouze v případech stanovených tímto zákonem.

(4) Právem užít tiskovou publikaci je právo na

a) rozmnožování tiskové publikace pro účely jejího užití online,

b) zpřístupňování tiskové publikace veřejnosti způsobem podle § 18 odst. 2.

(5) Právo vydavatele tiskové publikace je převoditelné.

(6) Právo vydavatele tiskové publikace trvá 2 roky od zveřejnění tiskové publikace.

(7) Ustanovení § 2 odst. 3, § 4, 6, 7 a 9, § 12 odst. 2 a 3, § 13 a 14, § 18 odst. 2, § 27 odst. 8, § 27a až 29, § 31 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 31a, § 34 písm. a) až c), § 37 odst. 1 písm. a) a b), § 37a a 37b, § 38a odst. 1, § 39 až 41, § 43 a 44 a § 53 až 57 platí obdobně i pro právo vydavatele tiskové publikace.

(8) Právo užít tiskovou publikaci podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na užití jednotlivých slov nebo velmi krátkých úryvků z tiskové publikace a na vložení hypertextových odkazů.

(9) Při jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3 je poskytovatel služby informační společnosti³⁶) povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu.

(10) Při sjednávání odměny³⁰) za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3 se přihlédne zejména k rozsahu užití tiskové publikace při výkonu práva podle odstavce 4, územnímu rozsahu užití, zásahu tiskové publikace ve vztahu k veřejnosti, úsilí vynaloženému vydavatelem na pořízení obsahu tiskové publikace a k ekonomickému přínosu, který poskytovateli služby informační společnosti³⁶) z užití tiskové publikace plyne, včetně příjmů z reklamy.

(11) Nedojde-li mezi poskytovatelem služby informační společnosti³⁶) a vydavatelem tiskové publikace k dohodě o výši odměny do 60 dnů ode dne zahájení jednání o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci podle odstavce 3, je kterákoliv z jednajících stran oprávněna obrátit se na ministerstvo s žádostí o určení výše odměny podle odstavce 10. Součástí žádosti je návrh na určení výše odměny nebo způsob jejího určení. Ministerstvo vyzve druhou stranu, aby se k žádosti vyjádřila ve lhůtě, která nesmí být kratší než 14 dnů. Poskytovatel služby informační společnosti³⁶) a vydavatel tiskové publikace jsou povinni poskytnout ministerstvu na vyžádání bezplatně veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny nebo způsobu jejího určení, a to nejdéle ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy.

(12) Ministerstvo do 60 dnů ode dne obdržení žádosti, vyjádření k žádosti nebo údajů nezbytných pro určení výše odměny, podle toho, co nastane později, určí výši odměny podle odstavce 10. Na přezkum rozhodnutí se použijí ustanovení části páté občanského soudního řádu.

(13) Žádost o určení výše odměny dle odstavců 11 a 12 je oprávněna kterákoliv ze stran podat nejdříve po uplynutí 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 12. To neplatí, změní-li se podstatným způsobem okolnosti, za nichž k určení výše odměny došlo.

(14) Poskytovatel služby informační společnosti je povinen zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikaci, a to zejména tím, že by:

a) odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití,

b) svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty,

c) zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných.

(15) Ustanovení odstavců 10 až 14 se použijí, pouze je-li poskytovatel služby informační společnosti podnikatelem a pouze ve vztahu k udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci pro rozmnožování a zpřístupňování tiskové publikace veřejnosti poskytovatelem služeb informační společnosti způsobem podle § 18 odst. 2 pro účely zpřístupnění výsledků vyhledávání prostřednictvím internetového vyhledavače nebo zpřístupnění prostřednictvím sociální sítě. Ustanovení odstavce 11 se nepoužije, pokud vydavatel udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci výslovně odmítne.

(16) Ustanovení odstavců 10 až 13 se nepoužijí v případě, že smlouvu uzavírá kolektivní správce.