Zákon o dani z přidané hodnoty - Oddíl 2 - Vymezení poskytnutí služby

Oddíl 2

Vymezení poskytnutí služby

§ 14

Poskytnutí služby

(1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí také

a) pozbytí nehmotné věci,

b) přenechání zboží k užití jinému,

c) zřízení, trvání a zánik věcného břemene,

d) zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.

(2) Za poskytnutí služby se pro účely tohoto zákona považuje

a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu,

b) poskytnutí služby prostřednictvím zastupující osoby, která jedná vlastním jménem na účet zastoupené osoby; toto poskytnutí služby se považuje za

1. poskytnutí služby zastoupenou osobou nebo třetí osobou zastupující osobě a

2. poskytnutí služby zastupující osobou třetí osobě nebo zastoupené osobě.

(3) Za poskytnutí služby za úplatu se pro účely tohoto zákona také považuje

a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce,

b) vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,²) pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně,

c) vložení nepeněžitého vkladu v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vkladu obchodního závodu; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně.

(4) Poskytnutím služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí

a) dočasné použití zboží, které je obchodním majetkem plátce, s výjimkou dlouhodobého majetku, pro jeho osobní potřebu nebo pro potřebu jeho zaměstnanců nebo jiné účely než účely související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo

b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro jeho osobní potřebu nebo pro potřebu jeho zaměstnanců nebo jiné účely než účely související s uskutečňováním jeho ekonomické činnosti, pokud u přijatého plnění přímo souvisejícího s poskytnutím této služby byl uplatněn odpočet daně.

(5) Za poskytnutí služby se však pro účely tohoto zákona nepovažuje

a) pozbytí obchodního závodu,

b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštního právního předpisu,¹¹)

c) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.