Služební zákon - HLAVA I - POVINNOSTI, ZÁKLADNÍ PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A OMEZENÍ NĚKTERÝCH PRÁV STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

HLAVA I

POVINNOSTI, ZÁKLADNÍ PRÁVA STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A OMEZENÍ NĚKTERÝCH PRÁV STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

Díl 1

Povinnosti státních zaměstnanců

§ 61

(1) Státní zaměstnanci jsou povinni

a) zachovávat při výkonu služby věrnost České republice; věrností se rozumí dodržování Ústavy České republiky, jejího právního řádu při uznání práv a svobod a při dodržování zájmů České republiky,

b) vykonávat službu nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při výkonu služby všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,

c) při výkonu služby dodržovat právní předpisy vztahující se k jejímu výkonu a služební předpisy,

d) plnit služební úkoly na svém služebním místě osobně, řádně a včas,

e) prohlubovat si vzdělání podle pokynů služebního úřadu,

f) dodržovat služební kázeň,

g) poskytovat informace o činnosti služebního úřadu podle zákona o svobodném přístupu k informacím,³⁵) jestliže to patří k jejich služebním úkolům,

h) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu služby a které v zájmu služebního úřadu nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni. Povinnost zachovávat mlčenlivost, která státním zaměstnancům vyplývá ze zvláštních právních předpisů, není dotčena,^18),36)

i) zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem služby ve prospěch vlastní nebo někoho jiného,

j) v souvislosti s výkonem služby nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných služebním úřadem,

k) oznámit, že je proti nim vedeno trestní stíhání,

l) zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě,

m) zastupovat služební úřad ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona,

n) vykonávat činnost ve výběrové komisi, zkušební komisi, při smírčím řízení, v kárné komisi a v poradních orgánech zřizovaných služebním orgánem podle tohoto zákona, popřípadě podle služebního předpisu; činnost v těchto orgánech je výkonem služby,

o) vykonávat službu jako školitelé čekatele (§ 21),

p) školit, popřípadě instruovat státní zaměstnance k prohloubení jejich kvalifikace v jimi vykonávaném oboru služby; činnost v těchto orgánech je výkonem služby,

r) zachovávat pravidla slušnosti vůči představeným, ostatním státním zaměstnancům a zaměstnancům ve služebním úřadu,

s) zachovávat pravidla slušnosti při úředním jednání,

t) plně využívat služební dobu k výkonu služby,

u) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim služebním úřadem a střežit a ochraňovat majetek, který jim byl svěřen, před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím,

v) při úředním ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami sdělit své jméno, příjmení, služební označení, a ve kterém organizačním útvaru služebního úřadu jsou zařazeni,

w) být při výkonu služby viditelně označeni jmenovkou, na které je uvedeno jejich jméno, příjmení, služební označení a označení služebního úřadu, ve kterém vykonávají službu; případy, kdy státní zaměstnanci nemusí být označeni jmenovkou, stanoví generální ředitel služebním předpisem,

x) podílet se na odvracení živelní události nebo jiné hrozící nehody anebo na zmírnění jejich bezprostředních následků; tato činnost je výkonem služby,

y) dodržovat pravidla etiky státního zaměstnance vydaná služebním předpisem generálního ředitele v mezích tohoto zákona.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. h) až k) je povinen státní zaměstnanec dodržovat, i když nevykonává službu.

(3) Politické ani světonázorové zaměření státního zaměstnance nesmí být na újmu řádnému a nestrannému výkonu jeho služby.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost o služebních věcech může státního zaměstnance zprostit služební orgán. Povinnosti podle věty první může vedoucího služebního úřadu zprostit vedoucí nadřízeného služebního úřadu, nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, generální ředitel. Povinnosti podle věty první může vedoucího služebního úřadu, jímž je ústřední správní úřad, personálního ředitele a zástupce generálního ředitele zprostit generální ředitel; zástupce personálního ředitele může této povinnosti zprostit personální ředitel a generálního ředitele předseda vlády.

(5) Zvláštní právní předpisy nejsou odstavcem 4 dotčeny.¹⁸)

§ 62

Vedle povinností podle § 61 odst. 1 jsou představení dále povinni

a) řídit a kontrolovat výkon služby podřízenými státními zaměstnanci, průběžně hodnotit poměr státních zaměstnanců ke službě a podílet se na jejich služebním hodnocení,

b) plnit vůči podřízeným státním zaměstnancům úkoly služebního úřadu podle tohoto zákona,

c) zachovávat pravidla slušnosti vůči podřízeným státním zaměstnancům a zaměstnancům,

d) vystupovat v řízení týkajícím se služebních vztahů státních zaměstnanců a jednat za služební úřad před soudem,

e) plnit vůči podřízeným zaměstnancům povinnosti vedoucích zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.³⁷)

Díl 2

Základní práva státních zaměstnanců

§ 63

(1) Státní zaměstnanci, kteří vykonávají službu v mezích oprávnění stanovených zvláštními právními předpisy, tímto zákonem a služebními předpisy, mají právo, aby jim služební úřad, v němž vykonávají službu, poskytoval podporu při výkonu služby. Bude-li vůči nim podána stížnost, že porušili povinnosti, které státním zaměstnancům vyplývají ze zákona, je nezbytné, aby byla tato stížnost služebním úřadem řádně a včas vyřízena.

(2) Státní zaměstnanci mají zejména právo

a) na vytváření podmínek pro řádný výkon služby,

b) na zajištění textů právních předpisů, textů mezinárodních smluv,³⁸) služebních předpisů, sbírek soudních rozhodnutí a v přiměřeném rozsahu též odborných časopisů a odborné literatury, jejichž zaměření se vztahuje k výkonu jejich služby; okruh státních zaměstnanců, jimž se poskytují uvedené materiály, stanoví služební předpis vydaný generálním ředitelem,

c) na veřejné užívání služebního označení státního zaměstnance včetně služebního označení představeného,

d) na prohlubování vzdělání,

e) na plat a platový postup podle tohoto zákona; platová třída státního zaměstnance odpovídá služebnímu místu v oboru služby, na které je státní zaměstnanec jmenován. Změnu služebního místa spojenou se snížením platové třídy nebo příplatku za službu lze bez souhlasu státního zaměstnance provést jen v případech stanovených tímto zákonem nebo na základě zákona, kterým se mění působnost služebního úřadu,

f) odmítnout vyřizovat ve styku se stranami služební úkoly, které nepatří podle zvláštních právních předpisů do působnosti služebního úřadu, v němž vykonávají službu, nebo nepatří-li tyto úkoly do oboru služby, v němž vykonávají službu,

g) odmítnout splnit služební úkol, který má podle zvláštního právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně představený; to neplatí v případě zastupování,

h) podávat ve věcech výkonu služby a ve věcech služebních vztahů podle tohoto zákona žádosti nebo stížnosti,

i) zákonným způsobem se domáhat svých práv vyplývajících ze služebního poměru.

Díl 3

Omezení některých práv státních zaměstnanců

§ 64

Po dobu trvání služebního poměru nesmí představený vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.³⁹)

§ 65

(1) Státní zaměstnanci nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy byli do těchto orgánů vysláni služebním úřadem; vyslaní státní zaměstnanci jednají v těchto orgánech jako zástupci České republiky, jsou povinni prosazovat její zájmy a nesmějí od příslušné právnické osoby pobírat odměnu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Státní zaměstnanci nesmějí být ani členy zvláštních orgánů, které podle zvláštních právních předpisů vykonávají státní správu.

(2) Státní zaměstnanci nesmějí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona; toto omezení neplatí v případech uvedených v § 46 a 48, při výkonu vazby³¹) a dále se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou, na činnost znalce nebo tlumočníka vykonávanou podle zvláštního právního předpisu⁴⁰) pro soud nebo správní úřad, na činnost v poradních orgánech vlády a na správu vlastního majetku.

(3) Odměna podle odstavce 1 věty první nesmí být vyplacena fyzické osobě ani v době po skončení služebního poměru.

§ 66

(1) Představeným nepřísluší vykonávat právo na stávku.⁴¹)

(2) Požadavky týkající se služebních vztahů státních zaměstnanců podle tohoto zákona uplatňované představenými musí být bez zbytečného odkladu a průtahů projednány ve smírčím řízení. Ve smírčím řízení jednají představení nebo jejich zástupci a za služební úřad služební orgán, popřípadě určený státní zaměstnanec nebo zástupce.

§ 67

(1) Představený, který vykonával službu na služebním místě jako vedoucí služebního úřadu nebo ředitel sekce, jehož služební poměr skončil, nesmí po dobu 2 let po skončení služebního poměru vykonávat přímou podnikatelskou činnost ani podnikatelskou činnost jako společník právnické osoby v takovém oboru, v jakém vykonával službu. Věta první neplatí, jde-li o podnikatelskou činnost vykonávanou jako svobodné povolání podle zvláštního právního předpisu.⁴²)

(2) Porušení povinnosti podle odstavce 1 je přestupkem, za který lze uložit pokutu až do výše 200 000 Kč.

(3) Přestupek podle odstavce 2 projedná krajský úřad,⁴³) v jehož obvodu má bývalý představený trvalý pobyt.²⁹)