Služební zákon - HLAVA II - PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY

HLAVA II

PŘÍKAZY K VÝKONU SLUŽBY

§ 68

(1) Služební úkoly ukládají, jejich plnění řídí a kontrolují členové vlády, kteří služební úřady řídí, vedoucí Úřadu vlády a představení a dále státní zaměstnanci, kteří jsou podle služebního předpisu oprávněni v nejnižším organizačním útvaru služebního úřadu organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby jiných státních zaměstnanců a zaměstnanců, kteří se podílejí na plnění obdobných nebo podobných služebních úkolů, a dávat jim k tomu závazné pokyny (dále jen "vedoucí referátu").

(2) Závazné příkazy k výkonu služby jsou oprávněny dávat státním zaměstnancům osoby uvedené v odstavci 1; představení a vedoucí referátu jsou oprávněni státním zaměstnancům dávat tyto příkazy v rozsahu stanoveném služebním předpisem (§ 10 odst. 3). Státní zaměstnanci jsou povinni se příkazy podle věty první řídit.

(3) Osoby uvedené v odstavci 2 nejsou oprávněny přikázat podřízeným státním zaměstnancům, aby plnili služební úkol, který mají podle zvláštního právního předpisu, služebního předpisu nebo příkazu splnit osobně samy; to neplatí v případě zastupování.

(4) Má-li státní zaměstnanec za to, že vydaný příkaz je v rozporu s právními předpisy nebo služebními předpisy, je povinen na to upozornit bezprostředně nadřízeného představeného, vyššího představeného, člena vlády nebo vedoucího Úřadu vlády dříve, než tento příkaz začne plnit. Nedojde-li k nápravě, je státní zaměstnanec povinen provést upozornění písemně. Trvá-li bezprostředně nadřízený představený, vyšší představený, člen vlády, který služební úřad řídí, nebo vedoucí Úřadu vlády na splnění příkazu, je povinen vydat příkaz státnímu zaměstnanci písemně. Požádá-li státní zaměstnanec služební orgán, aby písemné upozornění a písemný příkaz byly uloženy v jeho osobním spisu, je služební orgán povinen žádosti vyhovět.

(5) Státní zaměstnanec nesmí plnit příkaz, který odporuje věrnosti České republice [§ 61 odst. 1 písm. a) část věty za středníkem] nebo jestliže by jím došlo ke spáchání trestného činu, přestupku, popřípadě jiného správního deliktu.