Zákon o státní službě - HLAVA II - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

HLAVA II

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 3

Správní úřad

Správním úřadem pro účely tohoto zákona je ministerstvo a jiný správní úřad, jestliže je zřízen zákonem a je zákonem výslovně označen jako správní úřad nebo orgán státní správy.

§ 4

Služební úřad, služební působiště a nadřízený služební úřad

(1) Správní úřad je pro účely tohoto zákona služebním úřadem.

(2) Služebním úřadem jsou dále státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon.

(3) Služebním působištěm státního zaměstnance je obec, ve které státní zaměstnanec pravidelně vykonává službu.

(4) Nadřízeným služebním úřadem je služební úřad, který je podle jiného zákona nadřízeným správním úřadem.

§ 5

Služba a obory služby

(1) Služba zahrnuje

a) přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti,

b) přípravu mezinárodních smluv a předpisů Evropské unie nebo jiné mezinárodní organizace,

c) přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů,

d) řízení a usměrňování činnosti jiných správních úřadů, organizačních složek státu, které nejsou správními úřady, nebo orgánů veřejné moci, které nejsou správními úřady,

e) vytváření a správu informačních systémů veřejné správy podle jiného zákona, s výjimkou provozních informačních systémů,

f) státní statistickou službu,

g) správu kapitoly státního rozpočtu vůči organizačním složkám státu a právnickým osobám, s výjimkou služebního úřadu, ve kterém je služba vykonávána,

h) ochranu utajovaných informací,

i) zabezpečování obrany státu,

j) zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti,

k) obhajobu zahraničních zájmů České republiky a zájmů České republiky vyplývajících z jejího členství v Evropské unii nebo v jiné mezinárodní organizaci,

l) přípravu nebo realizaci dotační politiky,

m) přípravu nebo realizaci politiky výzkumu a vývoje,

n) přípravu a provádění správních úkonů včetně kontroly,

o) ochranu obyvatelstva, krizové řízení a integrovaný záchranný systém,

p) zadávání veřejných zakázek,

q) audit,

r) zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a odměňování státních zaměstnanců,

s) řízení činností uvedených v písmenech a) až r),

t) přípravu a vypracování odborných věcných podkladů k činnostem uvedeným v písmenech a) až d), g), k) až n) a p), s výjimkou podkladů spočívajících ve fyzikálních měřeních, chemických rozborech nebo porovnávání a určování technických parametrů,

u) přípravu k výkonu zahraniční služby.

(2) Vláda stanoví nařízením obory služby.

(3) Pro služební místo mohou být služebním předpisem stanoveny nejvýše 3 obory služby, a jde-li o služební místo představeného, nejvýše 4 obory služby.

(4) Pro služební místo mohou být stanoveny pouze obory služby, které odpovídají na tomto služebním místě převažujícím a obvykle vykonávaným činnostem podle odstavce 1; pro služební místo musí být vždy stanoven obor služby, v němž je vykonávána nejnáročnější činnost podle odstavce 1.

§ 6

Státní zaměstnanec

Státním zaměstnancem je fyzická osoba, která byla přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo jmenována na služební místo představeného k výkonu některé z činností uvedených v § 5.

§ 7

Služební označení státního zaměstnance

(1) Státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy přísluší služební označení referent, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 2. Státnímu zaměstnanci zařazenému do 10. až 16. platové třídy přísluší služební označení rada, pokud mu služební orgán nepřiznal služební označení podle odstavce 3.

(2) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému do 6. až 9. platové třídy služební označení vyšší referent, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností.

(3) Služební orgán může přiznat státnímu zaměstnanci zařazenému v 10. až 16. platové třídě služební označení

a) vyšší rada, plní-li zpravidla složité, odpovědné a namáhavé služební úkoly, které vyžadují vyšší míru znalostí a dovedností,

b) odborný rada, plní-li zpravidla nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, které vyžadují nejvyšší míru znalostí a dovedností,

c) vrchní rada, koordinuje-li dlouhodobě nejnáročnější činnosti, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, nebo

d) odborný garant, přísluší-li mu služební označení podle písmene b) nebo c) a podílí-li se na vzdělávání státních zaměstnanců podle tohoto zákona.

(4) V ministerstvu se místo služebního označení rada použije služební označení ministerský rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší ministerský rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný ministerský rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní ministerský rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný ministerský garant. V Úřadu vlády se místo služebního označení rada použije služební označení vládní rada, místo služebního označení vyšší rada se použije služební označení vyšší vládní rada, místo služebního označení odborný rada se použije služební označení odborný vládní rada, místo služebního označení vrchní rada se použije služební označení vrchní vládní rada a místo služebního označení odborný garant se použije služební označení odborný vládní garant.

(5) Služební označení podle odstavce 2 nebo 3 přiznává a odebírá služební orgán na návrh bezprostředně nadřízeného představeného; přitom vychází z výsledku služebního hodnocení státního zaměstnance.

(6) Nejvyšší státní tajemník vydá služební předpis, kterým stanoví kariérní řád služby upravující podmínky pro přiznávání a odebírání služebního označení.

§ 9

Představený

(1) Představeným je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy. Za představeného se považuje i fyzická osoba, která je oprávněna na základě zákona dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby; představeným může být i příslušník bezpečnostního sboru nebo voják z povolání.

(2) Služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády a jejich služební označení jsou

a) vrchní ředitel sekce,

b) ředitel odboru,

c) vedoucí oddělení.

(3) Služební místa představených v jiných správních úřadech a jejich služební označení jsou

a) vedoucí služebního úřadu,

b) ředitel sekce,

c) ředitel odboru,

d) vedoucí oddělení.

(4) Představeným je též vedoucí zastupitelského úřadu.

(5) Vedoucím služebního úřadu je ten, kdo podle jiného zákona stojí v čele tohoto správního úřadu a tento úřad řídí, bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem.

(6) Stanovené vzdělání představeného je odvozeno od nejnáročnější činnosti, jejíž výkon řídí nebo sám vykonává.

(7) Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn účastnit se místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny včetně vyšetřovací komise, není-li výslovně požadována osobní účast člena vlády, nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu; přitom se považuje za náměstka člena vlády.

§ 9a

Zástupce představeného

(1) Představený ze svých přímo podřízených představených může písemně určit jednoho, který je jeho zástupcem. Nemá-li představený přímo podřízené představené, nebo jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo o ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády anebo ředitele sekce nebo ředitele odboru v jiném ústředním správním úřadu, může písemně určit zástupce ze svých přímo podřízených státních zaměstnanců. Určení zástupcem představeného nabývá právních účinků dnem doručení písemného oznámení o určení zástupcem představeného určenému zástupci, není-li v něm uveden den pozdější. Zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu jeho řídicí činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil.

(2) Služební orgán stanoví služebním předpisem, kdy je pro určení zástupce představeného nutný předchozí souhlas služebního orgánu. Služební orgán dále služebním předpisem stanoví podmínky pro určení zástupce představeného.

(3) V době nepřítomnosti představeného jej zástupce zastupuje v plném rozsahu jeho řídicí činnosti. Je-li doba zastupování podle věty první delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší zástupci představeného plat, který by mu příslušel, pokud by byl jmenován na služebním místě představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší zástupci představeného od prvého dne nepřítomnosti představeného.

(4) Určení zástupcem představeného pozbývá právních účinků zrušením zastupování představeným nebo služebním orgánem, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení určení zástupcem zástupci, není-li v něm uveden den pozdější.