Zákon o státní službě - Služební cesta

Služební cesta

§ 45

(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou vyslán na služební cestu, a to i bez svého souhlasu. Při vyslání na služební cestu se určí místo nástupu, místo cíle a místo ukončení služební cesty, doba trvání a způsob dopravy a ubytování; mohou se též určit další podmínky služební cesty.

(2) Při vyslání na služební cestu na území jiného státu přesahující dobu 4 po sobě jdoucích týdnů je služební orgán povinen předem písemně informovat státního zaměstnance o měně, ve které mu bude vyplácen plat, o peněžitém nebo věcném plnění poskytovaném služebním úřadem v souvislosti s výkonem služby a o tom, zda a za jakých podmínek je zajištěn návrat státního zaměstnance. Ustanovení § 30a odst. 3 a 4 se použijí obdobně.

(3) Při vyslání na služební cestu musí být přihlédnuto ke zdravotnímu a osobnímu stavu státního zaměstnance a k jeho rodinným poměrům.

(4) Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, smějí být vysláni na služební cestu jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.

§ 46

(1) Státní zaměstnanec je povinen nastoupit služební cestu i ve dnech pracovního klidu, jestliže to je k plnění úkolů služby nezbytné.

(2) Státní zaměstnanec na služební cestě koná službu podle příkazů představeného, který ho na tuto cestu vyslal.

(3) Za člena rodiny státního zaměstnance se pro účely náhrady výdajů v souvislosti se služební cestou považuje jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun. Jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem v domácnosti.

(4) Pro účely tohoto zákona se domácností rozumí společenství osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

§ 47

Přeložení

(1) Státní zaměstnanec může být na dobu nezbytně nutnou, která musí být předem určena, nejdéle však na dobu 60 dnů v kalendářním roce, přeložen k výkonu služby do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, pokud je s ohledem na svou kvalifikaci, znalosti, dovednosti a zkušenosti schopen požadované činnosti vykonávat, a to i bez svého souhlasu. Státního zaměstnance lze podle věty první přeložit k výkonu služby i ve vyšší platové třídě, pro kterou nesplňuje stanovené vzdělání. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však na dobu 1 roku; takto lze státního zaměstnance znovu přeložit nejdříve po uplynutí 1 měsíce od skončení předchozího přeložení. Souhlas s přeložením podle věty třetí může vzít státní zaměstnanec zpět; přeložení skončí uplynutím 15 dnů následujících po dni doručení zpětvzetí souhlasu, není-li dohodou mezi státním zaměstnancem a služebním orgánem sjednána doba kratší.

(2) Pro přeložení musí trvat potřeba zajištění výkonu služby v jiném služebním úřadu nebo v jiném organizačním útvaru služebního úřadu, a to po celou dobu přeložení. Přeložení nelze použít k jinému účelu než k zajištění výkonu služby. Při přeložení státního zaměstnance musí být přihlédnuto k jeho osobním, zdravotním a rodinným poměrům.

(3) Těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec se zdravotním postižením nebo se závažným zdravotním důvodem a státní zaměstnankyně nebo státní zaměstnanec pečující o dítě, které dosud nedokončilo první stupeň základní školy, smějí být přeloženi jen se svým souhlasem; to platí obdobně i pro osamělou státní zaměstnankyni a osamělého státního zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro státního zaměstnance, který pečuje o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu. Státní zaměstnanec na výzvu služebního orgánu předloží potvrzení od ošetřujícího lékaře osoby blízké, že osoba blízká, o niž státní zaměstnanec pečuje, takovou péči nebo pomoc potřebuje.

(4) Při přeložení státního zaměstnance do jiné obce, než ve které je jeho služební působiště nebo bydliště, zajistí státnímu zaměstnanci služební úřad, do kterého byl přeložen, ubytování na své náklady a poskytuje mu náhrady výdajů jako při služební cestě.

(5) Dojde-li v důsledku přeložení ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší mu doplatek do výše platu před přeložením.

§ 48

Zproštění výkonu služby

(1) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, bylo-li zahájeno jeho trestní stíhání pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti a jeho ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo řádný výkon služby.

(2) Státní zaměstnanec se zprostí výkonu služby, byl-li vzat do vazby, a to po dobu jejího trvání.

(3) Ode dne zproštění výkonu služby přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši 50 % jeho měsíčního platu, nejméně však ve výši minimální mzdy podle jiného právního předpisu; tato část platu se zvýší o 10 % jeho měsíčního platu na každou státním zaměstnancem vyživovanou osobu, nejvýše však do výše 80 % jeho měsíčního platu. Vyživovanou osobou se rozumí osoba, které státní zaměstnanec výživu poskytuje nebo je povinen poskytovat. Plat podle věty první státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.

(4) Pokud státní zaměstnanec nebyl pro trestný čin uvedený v odstavci 1 nebo v trestním řízení, v němž byl vzat do vazby, pravomocně odsouzen, jeho trestní stíhání nebylo podmíněně zastaveno ani nebylo rozhodnuto o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, zkrácení jeho platu se mu po skončení trestního stíhání doplatí.

§ 49

Zařazení na služební místo

(1) Státní zaměstnanec se zařadí na jiné služební místo na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa. Den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném služebním místě stanoví nový služební orgán se souhlasem původního služebního orgánu. Neudělí-li původní služební orgán souhlas ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho vyžádání, stanoví se den nástupu státního zaměstnance do služby na jiném služebním místě jako první pracovní den po uplynutí této lhůty.

(2) Státní zaměstnanec se zařadí se svým souhlasem na jiné služební místo v témže služebním úřadě zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě, jako je dosavadní služební místo, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo a dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným, nebo se stávajícím bezprostředně nadřízeným představeným, jde-li o služební místo, které je v podřízenosti stejného bezprostředně nadřízeného představeného; pokud podle 2 po sobě jdoucích služebních hodnocení dosahoval ve službě vynikajících výsledků, lze státního zaměstnance zařadit i na služební místo zařazené v platové třídě o 1 platovou třídu vyšší, než je dosavadní služební místo.

(3) Státní zaměstnanec se za podmínek podle odstavce 2 zařadí též na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, dohodnou-li se na zařazení písemně nový služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným. O zařazení státního zaměstnance na jiné služební místo rozhodne nový služební orgán. Ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.

(4) Zaniká-li potřeba nahradit dočasně nepřítomného státního zaměstnance z důvodu skončení jeho služebního poměru nebo jeho přechodu na jiné služební místo, lze státního zaměstnance, jenž dočasně nepřítomného státního zaměstnance dosud nahrazoval, zařadit s jeho souhlasem na téže služební místo, dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s bezprostředně nadřízeným představeným.

(5) Doba trvání služebního poměru na dobu neurčitou není zařazením na jiné služební místo dotčena.

(6) Doba trvání služebního poměru na dobu určitou se zařazením na jiné služební místo nezkracuje.

(7) Při zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení zařazení, není-li v oznámení uveden den pozdější.

§ 50

Změna doby trvání služebního poměru

Státnímu zaměstnanci se doba trvání služebního poměru na dobu určitou změní jeho zařazením na služební místo nebo jmenováním na služební místo představeného, na kterém má být služba vykonávána na dobu neurčitou nebo na dobu určitou, která uplyne později než jeho dosavadní služební poměr na dobu určitou.

§ 51

Základní ustanovení o výběrovém řízení na obsazení volného služebního místa představeného

(1) Na obsazení volného služebního místa představeného se koná výběrové řízení, není-li stanoveno jinak. Na obsazení volného služebního místa nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru se koná výběrové řízení vždy. Ustanovení § 49 odst. 1 vět druhé a třetí se použijí obdobně.

(2) Výběrové řízení na služební místo představeného vyhlašuje ten, kdo jej na dané služební místo jmenuje. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 24 až 28.

(3) Předpoklad praxe se dokládá příslušnými listinami. Příslušné listiny žadatel předloží nejpozději před konáním pohovoru podle § 27 odst. 3; při podání žádosti může doložit splnění předpokladu předložením jejich kopií.

(4) Při jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě na základě výsledku výběrového řízení na obsazení volného služebního místa představeného lze státnímu zaměstnanci stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které představený nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení jmenování, není-li v oznámení uveden den pozdější.

§ 52

Jmenování na služební místo nejvyššího státního tajemníka

(1) Nejvyššího státního tajemníka jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu 6 let na základě výsledku výběrového řízení.

(2) Výběrová komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda. Výběrové řízení organizuje Úřad vlády.

(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která je státním občanem České republiky, dosáhla věku 40 let a v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 5 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 4 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 53

Jmenování na služební místo státního tajemníka

(1) Státního tajemníka jmenuje nejvyšší státní tajemník na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.

(2) Výběrové řízení organizuje sekce pro státní službu. Výběrová komise má 4 členy, které jmenuje a odvolává nejvyšší státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen jmenovaný nejvyšším státním tajemníkem bez návrhu příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády.

(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 54

Jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu

(1) Vedoucího služebního úřadu jmenuje ten, o kom to stanoví zákon, na dobu v něm stanovenou, jinak na dobu 5 let, a to na základě výsledku výběrového řízení. Nestanoví-li zákon jinak, vedoucího služebního úřadu na služební místo jmenuje služební orgán ve služebním úřadu, který je bezprostředně nadřízen služebnímu úřadu, v němž má být služební místo obsazeno; není-li takový nadřízený služební úřad, jmenuje vedoucího služebního úřadu nejvyšší státní tajemník.

(2) Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v ústředním správním úřadu má 4 členy, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem. Výběrová komise na jmenování vedoucího služebního úřadu v jiném správním úřadu s celostátní působností má 4 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu a 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterým je člen výběrové komise navržený nejvyšším státním tajemníkem. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává ten, kdo vedoucího služebního úřadu jmenuje, z toho 1 člena na návrh nejvyššího státního tajemníka.

(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 4 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 3 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 55

Jmenování na služební místo vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce

(1) Vrchního ředitele sekce jmenuje státní tajemník na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. Ředitele sekce jmenuje vedoucí služebního úřadu na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení.

(2) Výběrová komise v ministerstvu nebo v Úřadu vlády má 4 členy, které jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výběrové komise, kterého jmenuje státní tajemník z těch členů výběrové komise, které jmenoval na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády. V jiném správním úřadu má výběrová komise 3 členy, které jmenuje a odvolává vedoucí služebního úřadu.

(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 3 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 2 let ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 56

Jmenování na služební místo personálního ředitele sekce pro státní službu

Personálního ředitele sekce pro státní službu jmenuje vláda na návrh předsedy vlády na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. Na výběr personálního ředitele sekce pro státní službu se použijí ustanovení o výběru nejvyššího státního tajemníka obdobně.

§ 57

Jmenování na služební místo ředitele odboru

(1) Ředitele odboru v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na dobu 5 let na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje ředitele odboru na základě výsledku výběrového řízení na dobu 5 let vedoucí služebního úřadu.

(2) Výběrová komise má 3 členy. V ministerstvu nebo v Úřadu vlády její členy jmenuje a odvolává státní tajemník, z toho 2 členy na návrh příslušného vrchního ředitele sekce. V jiném správním úřadu jmenuje a odvolává členy výběrové komise vedoucí služebního úřadu.

(3) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné, z toho nejméně po dobu 1 roku ve vedoucí funkci nebo jako člen statutárního orgánu právnické osoby.

§ 58

Jmenování na služební místo vedoucího oddělení

(1) Vedoucího oddělení v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jmenuje státní tajemník na základě výsledku výběrového řízení. V jiném správním úřadu jmenuje vedoucího oddělení na základě výsledku výběrového řízení vedoucí služebního úřadu.

(2) Výběrového řízení se může zúčastnit osoba, která v uplynulých 15 letech vykonávala nejméně po dobu 1 roku činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné.

§ 60

Odvolání ze služebního místa představeného

(1) Ten, kdo představeného na dané služební místo jmenoval, jej z tohoto služebního místa odvolá, jen pokud

a) je dán důvod pro převedení na jiné služební místo podle § 61 odst. 1 písm. a), c), e) až i) nebo k),

b) služební hodnocení obsahuje závěr o tom, že ve službě dosahoval nevyhovujících nebo dostačujících výsledků, nebo pokud je hodnoticí kritérium organizování, řízení, kontrolování a hodnocení výkonu služby podřízených státních zaměstnanců a výkonu práce podřízených zaměstnanců klasifikováno jako plněné v rámci nároků na ně kladených s občasnými výhradami nebo plněné nedostatečně, nebo

c) mu bylo v období 12 měsíců před zahájením řízení o odvolání ze služebního místa představeného uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních předpisů a z příkazů k výkonu služby.

(2) Nejvyšší státní tajemník, státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa odvolá i v případě, pokud se dopustil zaviněného jednání, jímž narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování.

(3) Nejvyšší státní tajemník a personální ředitel sekce pro státní službu, pokud vykonává pravomoci nejvyššího státního tajemníka z důvodu, že služební místo nejvyššího státního tajemníka není obsazeno, se ze služebního místa může odvolat také v případě, že nevykonává službu po dobu delší než 6 měsíců.

§ 60a

Skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti

(1) Výkon služby na služebním místě představeného skončí na základě písemné žádosti představeného, a to uplynutím doby 2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, není-li dohodou mezi představeným a služebním orgánem sjednána doba kratší. Žádost o skončení výkonu služby na služebním místě představeného může představený vzít zpět bez souhlasu služebního orgánu jen tehdy, nedojde-li k uzavření dohody o sjednání doby kratší.

(2) Má-li podle písemné žádosti představeného výkon služby na služebním místě představeného skončit v době delší než 2 kalendářní měsíce následující po dni doručení žádosti, může v této době výkon služby na služebním místě představeného skončit na základě písemné dohody představeného a služebního orgánu. Výkon služby na služebním místě představeného skončí dnem sjednaným v dohodě.

§ 61

Převedení na jiné služební místo

(1) Státní zaměstnanec se převede na jiné služební místo v témže služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, nemůže-li vykonávat službu na dosavadním služebním místě

a) ze zdravotních důvodů,

b) v důsledku odvolání ze služebního místa představeného nebo v důsledku skončení výkonu služby na služebním místě představeného na základě žádosti,

c) v důsledku zrušení jeho služebního místa,

d) v důsledku uplynutí doby, na kterou byl státní zaměstnanec zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného na dobu určitou, aniž by současně skončil jeho služební poměr,

e) z důvodu, že přestal splňovat požadavek způsobilosti mít přístup k utajovaným informacím podle právního předpisu upravujícího ochranu utajovaných informací podle § 25 odst. 3 písm. d),

f) z důvodu, že přestal splňovat požadavek státního občanství České republiky podle § 25 odst. 3 písm. a),

g) z důvodu, že odmítl uzavřít dohodu o zákazu konkurence nebo dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených státnímu zaměstnanci k vyúčtování,

h) z důvodu, že nevykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky nejpozději do 18 měsíců ode dne, kdy začal vykonávat službu v jiném nebo dalším oboru služby za předpokladu, že již dříve vykonal úspěšně zvláštní část úřednické zkoušky podle § 35 odst. 3 písm. a)

i) z důvodu, že přestal splňovat předpoklad stanovený pro služební místo jiným právním předpisem,

j) z důvodu zrušení zařazení na jiné služební místo v jiném služebním úřadě nebo zrušení jmenování na služební místo představeného v jiném služebním úřadě v osvědčovací době, nebo

k) z důvodu, že přestal splňovat předpoklad vzdělání podle § 25 odst. 1 písm. e) nebo § 25a s výjimkou postupu podle § 74 odst. 1 písm. i).

(2) Podle odstavce 1 písm. a) se převede státní zaměstnanec na služební místo, na kterém je služba pro něj vhodná,

a) jestliže ze závěru lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb vyplývá, že pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní službu,

b) koná-li těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu službu, kterou nesmějí být tyto státní zaměstnankyně zaměstnány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřské poslání,

c) jestliže to je nutné podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčními nemocemi,

d) jestliže byl státní zaměstnanec vykonávající službu v noci na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb uznán nezpůsobilým ke službě v noci, nebo

e) požádá-li o to těhotná státní zaměstnankyně, státní zaměstnankyně, která kojí, nebo státní zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, která vykonává službu v noci.

(3) Převedení státního zaměstnance na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, na kterém je služba pro něj vhodná, není postupem podle odstavců 1 a 2 dotčeno.

(4) Dojde-li v důsledku převedení podle odstavce 2 písm. a) ke snížení platu státního zaměstnance, přísluší mu po dobu převedení k platu doplatek do výše platu před převedením. Doplatek přísluší nejdéle po dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

§ 62

Zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů

(1) Nemůže-li být státní zaměstnanec v případech uvedených v § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) převeden na jiné služební místo nebo nemůže-li být v případech uvedených v § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a zařazen na volné služební místo, zařadí se mimo výkon služby, nejdéle však na 3 měsíce. Po dobu překážek ve službě na straně státního zaměstnance podle § 104 odst. 1, jde-li o § 195 až 198 zákoníku práce, se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů podle věty první staví.

(2) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 1 činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.

(3) Po dobu zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů služební orgán, který státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů zařadil, činí úkony ve snaze státního zaměstnance převést podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařadit podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v témže služebním úřadě. Tím není dotčeno převedení nebo zařazení státního zaměstnance jiným služebním orgánem v jiném služebním úřadě na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě.

(4) Bude-li státní zaměstnanec zařazený mimo výkon služby z organizačních důvodů převeden podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařazen podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na vhodné volné služební místo v jiném služebním úřadě, lze mu stanovit osvědčovací dobu v délce až 3 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu osvědčovací doby, a o dobu celodenní dovolené se osvědčovací doba prodlužuje. Po dobu osvědčovací doby se doba zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů staví.

(5) Převedení podle § 61 odst. 1 písm. b) až k) nebo § 61 odst. 2 písm. a) nebo zařazení podle § 70 odst. 3, § 75 odst. 2 nebo § 104a na jiné služební místo v jiném služebním úřadě, pro které byla stanovena osvědčovací doba, zaniká zrušením v osvědčovací době služebním orgánem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, a to dnem doručení písemného oznámení o zrušení převedení nebo zařazení, není-li v oznámení uveden den pozdější. Zánikem převedení nebo zařazení podle věty první pokračuje běh doby zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů. Služební orgán informuje o této skutečnosti bezodkladně služební orgán ve služebním úřadě, který státního zaměstnance poprvé zařadil mimo výkon služby z organizačních důvodů; tento služební orgán postupuje podle odstavce 3 a vyplácí státnímu zaměstnanci plat.

(6) Ode dne zařazení mimo výkon služby podle odstavce 5 činí plat státního zaměstnance 80 % měsíčního platu, na který mu naposledy vznikl nárok nebo který mu byl naposledy určen před zařazením mimo výkon služby podle odstavce 1; tento plat státnímu zaměstnanci nepřísluší po dobu čerpání dovolené a dodatkové dovolené a po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby.

§ 66

Zastupování

(1) Státní zaměstnanec je povinen na základě příkazu zastupovat představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo, na které byl zařazen nebo jmenován. Příkaz k zastupování představeného nelze vydat, je-li představený zastupován zástupcem podle § 9a; to neplatí, není-li ve službě přítomen ani představený, ani jeho zástupce podle § 9a. Je-li doba zastupování delší než 4 týdny bezprostředně po sobě jdoucí, přísluší státnímu zaměstnanci plat, který by mu příslušel, pokud by byl zařazen nebo jmenován na služebním místě státního zaměstnance nebo představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší od prvého dne zastupování.

(2) V době zastupování státní zaměstnanec nevykonává v plném rozsahu dosavadní služební úkoly.

(3) Doba zastupování nesmí překročit 180 dnů v kalendářním roce; to neplatí v případě, že státní zaměstnanec s delší dobou zastupování souhlasí.

§ 67

Vyslání k výkonu služby v zahraničí a zařazení po jeho ukončení

(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území jiného státu na předem určenou dobu k výkonu služby v zahraničí. Státní zaměstnanec vykonávající službu v Ministerstvu zahraničních věcí nebo Ministerstvu obrany, s výjimkou státního zaměstnance podle § 45 odst. 4, může být vyslán k výkonu služby v zahraničí i bez svého souhlasu, nepřevyšuje-li doba jeho vyslání 6 měsíců a je-li to nezbytné k výkonu služby v zahraničí, a to nejvýše jednou za období 5 let počínající prvním dnem doby vyslání k výkonu služby v zahraničí bez souhlasu státního zaměstnance. Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s vysláním k výkonu služby v zahraničí uzavřít dohodu o výkonu služby v zahraničí, která obsahuje

a) závazek státního zaměstnance

1. vykonávat službu v zahraničí na služebním působišti po dobu podle odstavce 1,

2. uhradit náklady spojené s vysláním k výkonu služby v zahraničí, nevykoná-li službu v zahraničí na služebním působišti po dobu podle odstavce 1,

b) druhy nákladů, které bude státní zaměstnanec povinen služebnímu úřadu uhradit, a jejich nejvyšší částku,

c) důvody, pro které lze státnímu zaměstnanci povinnost k úhradě nákladů prominout.

(3) Služební orgán může výkon služby v zahraničí ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu výkonu služby v zahraničí prodloužit.

(4) Státního zaměstnance lze po ukončení výkonu služby v zahraničí zařadit po dobu nejvýše 2 let k výkonu služby v zahraničí na volné služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, bez ohledu na obor služby v zahraničí stanovený pro volné služební místo; po tuto dobu není povinen vykonat zvláštní část úřednické zkoušky pro tento obor služby v zahraničí.

§ 67a

Vyslání do mezinárodní organizace

(1) Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na území jiného státu na předem určenou dobu do mezinárodní organizace; doba vyslání se považuje za výkon služby. Ustanovení § 45 odst. 2 se použije obdobně.

(2) Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním do mezinárodní organizace uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody se použije § 67 odst. 2 obdobně.

(3) Služební orgán může vyslání do mezinárodní organizace ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu vyslání do mezinárodní organizace prodloužit.

(4) Po dobu vyslání státního zaměstnance do mezinárodní organizace přísluší státnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny mezinárodní organizací.

§ 68

Povolení kratší služební doby

Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost povolit kratší služební dobu.

§ 69

Přerušení výkonu služby

(1) Státnímu zaměstnanci lze na jeho žádost přerušit výkon služby na dobu delší než 12 měsíců.

(2) Po dobu přerušení výkonu služby podle odstavce 1 nepřísluší státnímu zaměstnanci plat.