Kárné řízení
§ 94
(1) Kárné řízení zahajuje z moci úřední kárná komise na základě podnětu služebního orgánu, a to i služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu, nebo nejvyššího státního tajemníka anebo představeného, a to i vyššího představeného. Jde-li o kárné provinění vedoucího služebního úřadu, zahajuje se řízení na základě podnětu služebního orgánu v nadřízeném služebním úřadu, a nemá-li služební úřad nadřízený služební úřad, na základě podnětu nejvyššího státního tajemníka.
(2) Podnět k zahájení kárného řízení z moci úřední, jde-li o kárné provinění vrchního ředitele sekce, může podat i příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády.
§ 95
Podnět k zahájení kárného řízení kromě údajů potřebných k identifikaci státního zaměstnance obsahuje
a) označení služebního úřadu, v němž státní zaměstnanec vykonává službu,
b) popis skutku, kterým měla být porušena služební kázeň, a
c) označení důkazů.
§ 96
(1) Jestliže se státní zaměstnanec dopustil více kárných provinění, projednávají se ve společném řízení.
(2) Na státního zaměstnance se do doby, než je o jeho vině pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.
(3) Kárná komise se nejprve usnáší o tom, zda státní zaměstnanec spáchal kárné provinění, a posléze o tom, jaké kárné opatření se mu uloží.
(4) Kárná komise zastaví řízení o kárném provinění, jestliže zjistí, že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kárným proviněním,
b) skutek nespáchal státní zaměstnanec,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo státnímu zaměstnanci prokázáno,
d) odpovědnost za kárné provinění zanikla,
e) státní zaměstnanec byl za týž skutek již pravomocně potrestán rozhodnutím soudu nebo správního orgánu,
f) státní zaměstnanec zemřel nebo přestal být státním zaměstnancem,
g) věc byla po zahájení řízení postoupena jinému správnímu orgánu nebo orgánu činnému v trestním řízení.
(5) V případech podle odstavce 4 písm. a) až c) se usnesení účastníkovi řízení oznamuje, jinak se pouze poznamená do spisu.
§ 97
Zahlazení kárného opatření
(1) Na státního zaměstnance se hledí, jako by nebyl za kárné provinění postižen, po uplynutí
a) 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, byla-li jím uložena písemná důtka,
b) 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, bylo-li jím uloženo snížení platu, nebo
c) 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí v ostatních případech.
(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření po zahlazení kárného opatření přestávají být součástí osobního spisu státního zaměstnance; to neplatí v případě propuštění ze služebního poměru.
