Zákon o státní službě - Účastníci řízení a rozhodující orgány

Účastníci řízení a rozhodující orgány

§ 161

Účastníkem řízení je

a) žadatel o přijetí do služebního poměru,

b) státní zaměstnanec, nebo

c) bývalý státní zaměstnanec.

§ 162

(1) Ve věcech služby rozhoduje v prvním stupni příslušný služební orgán.

(2) O nároku státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu a o nároku služebního úřadu vůči státnímu zaměstnanci rozhoduje služební orgán služebního úřadu, ve kterém byl v době vzniku nároku státní zaměstnanec zařazen. Pro rozhodování o nároku bývalého státního zaměstnance vůči služebnímu úřadu, ve kterém byl zařazen, nebo o nároku služebního úřadu vůči bývalému státnímu zaměstnanci se použije věta první obdobně.

(3) Pokud se rozhodnutí služebního orgánu má týkat působnosti jiného služebního orgánu, lze ho vydat jen s jeho souhlasem.

(4) Nadřízeným služebním orgánem je

a) nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro státní službu a ve věcech, v nichž rozhodl nejvyšší státní tajemník,

b) vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,

c) státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

§ 162a

Služební komise

(1) Zřizuje se služební komise. Služební komise rozhoduje o odvolání ze služebního místa představeného podle § 60 odst. 1 písm. c) a § 60 odst. 2 nebo o skončení služebního poměru podle § 72 odst. 1 písm. b) nebo c), jde-li o vedoucího služebního úřadu, nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce nebo personálního ředitele sekce pro státní službu. Proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v nichž rozhodla služební komise, je služební komise.

(2) Služební komise má 5 členů, které jmenuje a odvolává vláda, z toho 2 členy na návrh prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a 1 člena na návrh veřejného ochránce práv. Předsedu služební komise jmenuje vláda z těch členů, které jmenovala bez návrhu.

(3) Členem služební komise může být jmenována fyzická osoba, která

a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru podle § 25 odst. 1 písm. a), c) a d),

b) má vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a

c) nevykonává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí.

(4) Alespoň 1 člen služební komise, který je jmenován vládou bez návrhu, musí mít vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva.

(5) Členové služební komise jsou jmenováni na funkční období 7 let. Nikdo nemůže být členem služební komise jmenován více než dvakrát za sebou.

(6) Členství ve služební komisi je veřejnou funkcí. Vláda člena služební komise odvolá, pokud člen služební komise přestane splňovat podmínky podle odstavce 3 nebo pokud o odvolání požádá.

(7) Služební komise přijímá usnesení většinou hlasů přítomných členů; při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy nebo předsedajícího. Člen služební komise se nesmí zdržet hlasování. Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeni státní zaměstnanci vykonávající službu v Ministerstvu vnitra, kteří nejsou členy služební komise; přitom jsou podřízeni pouze služební komisi.

(8) Výkon působnosti služební komise odborně, organizačně, finančně a materiálně zabezpečuje Ministerstvo vnitra. Služební komise se pro tyto účely považuje za organizační jednotku Ministerstva vnitra. Za výkon funkce člena služební komise náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce, přičemž za pravidelné pracoviště člena služební komise se považuje jeho bydliště.

§ 163

Zvláštní ustanovení o vyloučení z projednávání a rozhodování věci

Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci podle tohoto zákona se nepoužijí pro člena služební komise nejvyššího státního tajemníka a státního tajemníka.

§ 165

Zvláštní ustanovení o vydání rozhodnutí

(1) Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.

(2) Služební orgán může na žádost státního zaměstnance nebo z moci úřední vydat nové rozhodnutí, kterým zruší rozhodnutí o povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo rozhodnutí o povolení kratší služební doby, zkrátí dobu, na kterou je státnímu zaměstnanci povolen výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolena kratší služební doba, anebo změní rozsah povolení výkonu jiné výdělečné činnosti než služby nebo povolení kratší služební doby, jestliže

a) pominuly důvody vydání rozhodnutí,

b) se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud výkon jiné výdělečné činnosti než služby nebo kratší služební doba brání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.

§ 166

Zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení

Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od služebního úřadu. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká.

§ 167

Zvláštní ustanovení o výkonu rozhodnutí

Nesplní-li účastník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným podle § 159 odst. 1 písm. h), rozhodne služební orgán o srážkách z jeho platu.

§ 168

Odvolací řízení

(1) Odvolacím orgánem je nadřízený služební orgán.

(2) Odvolání nemá odkladný účinek. To neplatí při odvolání proti rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 110.

(3) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může odvolací orgán přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku nebo pozastavení vykonatelnosti rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(4) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného, o skončení služebního poměru nebo o přiznání, zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku, lze přezkoumat i služební hodnocení, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že služební hodnocení je v rozporu s právními předpisy, po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání se provede nové služební hodnocení; původní služební hodnocení, ke kterému se nepřihlíží, se vyřadí z osobního spisu státního zaměstnance.

(5) Odvolá-li se státní zaměstnanec proti rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného nebo o skončení služebního poměru, lze přezkoumat i písemné napomenutí, které bylo podkladem pro vydání rozhodnutí. Pokud odvolací orgán shledá, že je písemné napomenutí v rozporu s právními předpisy, vyřadí se po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání z osobního spisu státního zaměstnance a nepřihlíží se k němu.