Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 159/1989 Sb. Čl. III
1. Trest pravomocně uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem ani přečinem podle tohoto zákona, se nevykoná; ustanovení trestního zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový trestný čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činu, který od účinnosti tohoto zákona není trestným činem ani přečinem a činů ostatních.
2. Trest pravomocně uložený po nabytí účinnosti zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění Československé socialistické republiky č. 10/1989 Sb. za trestný čin ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele podle § 156a trestního zákona soud poměrně zkrátí. Přitom přihlédne ke vzájemnému poměru horní hranice trestu odnětí svobody před nabytím a po nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle stejných zásad postupuje, byl-li za tento čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest.
Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 175/1990 Sb. Čl. II
1. Tresty uložené před účinností tohoto zákona se vykonají, pokud není dále stanoveno jinak, podle dosavadních předpisů.
2. Uložený trest smrti se mění na trest odnětí svobody na doživotí.
3. Trest odnětí svobody uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový trestný čin nebo přečin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které od účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a činů ostatních.
4. Trest odnětí svobody uložený před účinností tohoto zákona za čin, který bude nadále posuzován jako mírněji trestný, soud poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru trestní sazby stanovené na původní trestný čin nebo přečin a sazby stanovené na čin mírněji trestný. Podle stejných zásad postupuje, byl-li za takový čin a sbíhající se jiný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest. Přesahuje-li trest odnětí svobody uložený zvlášť nebezpečnému recidivistovi ve smyslu dosavadního § 41 písm. b) horní hranici základní trestní sazby, soud trest zkrátí na tuto hranici.
5. Byl-li před účinností tohoto zákona uložen a do dne účinnosti nebyl zcela vykonán trest
a) nápravného opatření, vykoná se podle dosavadních předpisů;
b) zákazu činnosti, započte se do něho doba, po kterou bylo oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, odňato podle zvláštních předpisů; je-li tato doba delší než nevykonaný zbytek trestu zákazu činnosti, končí výkon tohoto trestu dnem účinnosti tohoto zákona.
6. Ustanovení § 69 odst. 1 se od účinnosti tohoto zákona použije i na zahlazení trestů propadnutí majetku a zákazu pobytu. Doba pro zahlazení takového odsouzení činí tři léta
a) od právní moci rozsudku, jímž byl uložen trest propadnutí majetku,
b) od výkonu trestu zákazu pobytu nebo prominutí takového trestu anebo od promlčení jeho výkonu.
7. Jestliže soud nerozhodl o zahlazení odsouzení mladistvého a před účinností tohoto zákona
a) bylo pravomocně rozhodnuto, že se podmíněně propuštěný mladistvý osvědčil,
b) byl zaplacen samostatně uložený peněžitý trest nebo bylo pravomocně upuštěno od jeho výkonu nebo od výkonu jeho zbytku, nebo
c) nabyl právní moci rozsudek, jímž byl mladistvému samostatně uložen trest propadnutí věci,
hledí se od účinnosti tohoto zákona na mladistvého, jako by nebyl odsouzen.
8.Od ochranného dohledu nebo jeho nevykonaného zbytku se dnem účinnosti tohoto zákona upouští.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 557/1991 Sb. Čl. II
1. Odsouzené, kteří ke dni účinnosti zákona vykonávají trest odnětí svobody ve vojenském nápravném útvaru, soud zařadí pro výkon zbytku trestu do první nápravně výchovné skupiny.
2. U odsouzených, u nichž soud rozhodl, že vykonají trest odnětí svobody ve vojenském nápravném útvaru, a výkon trestu dosud nenastoupili, soud rozhodne, že trest vykonají v první nápravně výchovné skupině.
Přechodná a závěrečná ustanovení zavedena zákonem č. 290/1993 Sb. Čl. III
1. V ustanoveních trestního zákona nedotčených změnami a doplňky uvedenými v čl. I tohoto zákona se slovo "prokurátor" nahrazuje slovy "státní zástupce".
2. Trestnost činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 trestního zákona, který byl spáchán před prokurátorem nebo vyhledávacím orgánem, pokud konali vyšetřování nebo vyhledávání podle trestního řádu, nebo státním notářem nebo orgánem hospodářské arbitráže, pokud vykonávali rozhodovací činnost, anebo před vyšetřovací komisí Federálního shromáždění nebo České národní rady, se posoudí podle dosavadních předpisů.
3. Trest odnětí svobody uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykonává. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které od účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
Přechodné a závěrečné ustanovení zavedeno zákonem č. 253/1997 Sb. Čl. II
1. Trest uložený před účinností tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, se nevykoná; ustanovení trestního zákona o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které od účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
2. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998.
ČLÁNKY DO MAILU