Služba v ozbrojených silách a civilní služba
§ 18
Je-li zaměstnanec povinen dostavit se osobně v souvislosti s plněním branné povinnosti k orgánu vojenské správy nebo k vyšetření, přísluší mu pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
§ 19
(1) Zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách nebo do civilní služby poskytne zaměstnavatel v posledním týdnu přede dnem stanoveným k nástupu této služby jeden den pracovního volna tak, aby si mohl vyřídit své osobní a rodinné věci a včas se dostavit na stanovené místo.
(2) Má-li zaměstnanec nastoupit službu v ozbrojených silách nebo civilní službu v místě tak vzdáleném od svého bydliště, že cesta dopravními prostředky, kterých je oprávněn použít, trvá více než šest hodin, má nárok na jeden cestovní den, a vyžaduje-li taková cesta více než 18 hodin, na dva cestovní dny. Pracuje-li zaměstnanec v místě tak vzdáleném od místa bydliště své rodiny, že cesta z jeho pracoviště do místa jeho bydliště trvá více než šest hodin, přísluší mu další cestovní den.
(3) Na cestu z místa, kde byl propuštěn ze služby v ozbrojených silách nebo z civilní služby, do místa bydliště, popřípadě pracoviště přísluší zaměstnanci cestovní dny za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci 2.
(4) Za dobu pracovního volna a za cestovní dny poskytnuté podle odstavců 1 až 3 přísluší zaměstnanci, jemuž tím ujde výdělek, náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
(5) Po skončení služby v ozbrojených silách nebo civilní služby přísluší zaměstnanci nejvýše dva dny pracovního volna. Za dobu před nástupem práce nepřísluší mzda ani náhrada mzdy; do této doby se nezahrnují případné cestovní dny podle odstavce 3.
§ 20
(1) Náhrada mzdy při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby a náhrada mzdy při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci po dobu této služby ve výši
a) 60 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který nepečuje o žádnou osobu,
b) 75 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který pečuje o jednu osobu,
c) 90 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který pečuje o dvě osoby,
d) 95 % jeho průměrného výdělku, jde-li o zaměstnance, který pečuje o tři nebo více osob.
(2) Za osoby, o které zaměstnanec pečuje, se považují
a) manželka, která žije se zaměstnancem v domácnosti,
b) děti, které žijí se zaměstnancem v domácnosti a uznávají se za vyživované děti pro účely snížení základu daně z příjmů fyzických osob podle zvláštního zákona.4)
