Důležité osobní překážky v práci
§ 21
Pracovní volno
(1) Jestliže zaměstnanec nemůže konat práci z důvodů uvedených v příloze, která je součástí tohoto nařízení, přísluší mu pracovní volno v rozsahu stanoveném v této příloze.
(2) Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci z těchto důvodů v odůvodněných případech další pracovní volno, popřípadě mu může poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo pracovní dobu. V těchto případech se neposkytuje náhrada mzdy. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.
(3) Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno za účelem vyslání národního experta9a) do instituce Evropské unie, do jiné mezinárodní vládní organizace, do mírové či záchranné operace nebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. O poskytnutí pracovního volna zaměstnavatel vydá zaměstnanci písemné potvrzení, v němž uvede údaj o délce trvání pracovního volna. Délka takto poskytnutého pracovního volna nesmí přesáhnout dobu 4 let.
(4) Zaměstnanci, který je povinen podle zvláštního předpisu10) pokračovat v prodeji základních potravin, přísluší k tomu účelu od zaměstnavatele, u kterého je dosud v pracovním poměru, nezbytné pracovní volno bez náhrady mzdy, nejdéle však po dobu tří měsíců.
§ 22
Náhrada mzdy
(1) Náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu zameškanou pro důležitou osobní překážku v práci uvedenou v příloze, která je součástí tohoto nařízení, poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v případech, v rozsahu a za podmínek stanovených v této příloze; domáckým zaměstnancům ji poskytne jen v případech, v rozsahu a za podmínek stanovených v bodech č. 4, 5 a 6 této přílohy.
(2) Náhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.
§ 23
Společná ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance
(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, včas požádá zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládaném jejím trvání bez zbytečného průtahu.
(2) Překážku v práci a její trvání prokazuje zaměstnanec zaměstnavateli. Má-li zaměstnanec nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy, umožní mu zaměstnavatel napracování zameškané doby, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
(3) Náhrada mzdy za dobu zameškanou pro překážky v práci se vyplácí ve výplatních termínech určených pro výplatu mzdy.
