Zákoník práce (starý) - Přechodná ustanovení

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 153/1969 Sb. Čl. II

(1) Změny vyplývající z tohoto zákona se nevztahují, pokud není dále stanoveno jinak, na nároky vzniklé z pracovněprávních vztahů do 31. prosince 1969 a na právní úkony učiněné před 1. lednem 1970, i když jejich právní účinky nastanou po tomto dni.

(2) Pro narušení socialistického společenského řádu lze dát zaměstnanci výpověď (§ 46 odst. 1 písm. e)), popřípadě okamžitě s ním zrušit pracovní poměr (§ 53 odst. 1 písm. c)) i tehdy, došlo-li k takové činnosti před počátkem účinnosti tohoto zákona.

(3) Po dobu od nabytí účinnosti tohoto zákona do konce roku 1971 není okamžité zrušení pracovního poměru pro narušení socialistického společenského řádu podle § 53 odst. 1 písm. c) vázáno lhůtami uvedenými v § 53 odst. 2.

(4) Částky omezující podle dřívějších předpisů způsob výpočtu a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se pro náhrady náležející za dobu od 1. ledna 1970 zvyšují na jednotnou částku 2500 Kčs. Invalidním důchodem, částečným invalidním důchodem a důchodem pozůstalých se rozumějí od 1. ledna 1970 tyto důchody po odečtení případné zvláštní daně z důchodu. Na žádost poškozeného se případná úprava náhrady provede i tam, kde o uvedených náhradách bylo již pravomocně rozhodnuto nebo kdy jejich výše byla již dohodnuta.

(5) Pracovní spory, pokud nebyly do 31. prosince 1969 pravomocně ukončeny v řízení před odborovými orgány, postoupí tyto orgány k dalšímu jednání okresnímu soudu, v jehož obvodu mají sídlo. Bude-li podán návrh na zrušení pravomocného rozhodnutí vydaného v pracovním sporu odborovým orgánem nebo na jeho změnu nebo na zrušení schválení smíru tímto orgánem, rozhodne o návrhu soud.

(6) Pokud lhůty stanovené pro uplatnění nároků počaly běžet před 1. lednem 1970, posuzují se od tohoto dne jako lhůty promlčecí s výjimkou lhůt stanovených v § 46 odst. 3, § 52, § 53 odst. 2, § 60 odst. 2, § 64, § 79 odst. 1, § 101 odst. 4 a § 204 odst. 3.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 20/1975 Sb. Čl. II

1. Pracovní spory, o nichž bylo zahájeno řízení před 1. červencem 1975 u soudu, projednají soudy; bylo-li řízení o sporu zahájeno u komise pro pracovní spory a nedošlo k jeho pravomocnému skončení před 1. červencem 1975, komise pro pracovní spory postoupí spor soudu, v jehož obvodu má sídlo.

2. Návrhy na zrušení schválení smíru nebo rozhodnutí komise pro pracovní spory podle dosavadního znění § 215 zákoníku práce a námitky proti rozhodnutí, kterým byla zaměstnanci uložena důtka a o kterých zaměstnavatel nerozhodl do 1. července 1975, projedná rozhodčí komise, popřípadě soud. Návrhy na zrušení schváleného smíru nebo rozhodnutí komise pro pracovní spory podle dosavadního znění § 214 zákoníku práce projedná soud.

3. Změny vyplývající z tohoto zákona se nevztahují, pokud není dále stanoveno jinak, na nároky vzniklé z pracovněprávních vztahů do 30. června 1975 a na právní úkony učiněné před 1. červencem 1975, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni.

4. Na návrh poškozeného, podaný do 30. června 1976, rozhodne rozhodčí komise, popř. soud o náhradě za ztrátu na důchodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání i v těch případech, v nichž bylo o náhradě škody pravomocně rozhodnuto nebo došlo k dohodě před 1. červencem 1975.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 22/1985 Sb. Čl. II

Vláda po dohodě s Ústřední radou odborů může stanovit, že zvláštní dodatková dovolená podle § 105 odst. 3 písm. b) se poprvé poskytne za rok 1985.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 188/1988 Sb. Čl. II

1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. lednem 1989, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. lednem 1989 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

2. Podle dosavadních předpisů se posuzuje skončení pracovních poměrů na dobu určitou vzniklých před 1. lednem 1989 nebo na dobu určitou změněných s účinností před tímto dnem pouze tehdy, jestliže vznikly nebo byly změněny vzhledem k přidělení podnikového nebo služebního bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a bytu přiděleného ve státním zájmu.

3. Za vedoucí zaměstnance ve funkcích, do nichž jsou jmenováni orgánem nadřízeným zaměstnavateli nebo vedoucím u zaměstnavatele (§ 27 odst. 4), se od 1. ledna 1989 považují také vedoucí zaměstnanci, kteří k tomuto dni podle dosavadních předpisů vykonávají tyto funkce na základě pracovní smlouvy.

4. Podle dosavadních předpisů se postupuje při ukládání kárných opatření za porušení pracovní kázně, k němuž došlo před 1. lednem 1989.

5. Lhůty uvedené v § 261 odst. 1, které počaly běžet před 1. lednem 1989 a neskončily před tímto dnem, se prodlužují podle ustanovení tohoto zákona. Lhůty uvedené v § 261 odst. 4, které počaly běžet před 1. lednem 1989 a neskončily před tímto dnem, se řídí dosavadními předpisy.

6. Nepromlčitelnost nároků zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 194 a 195) nebo jiné škody na zdraví (§ 187) a nároku na náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199) se vztahuje i na nároky vzniklé před 1. lednem 1989, jestliže před tímto dnem neskončila promlčecí lhůta podle dosavadních předpisů.

7. Částky omezující podle dosavadních předpisů způsob výpočtu a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady nákladů na výživu pozůstalých se pro náhrady příslušející zaměstnancům, kteří před 1. lednem 1989 nedovršili (nebo by nedovršili) věk 65 let, za dobu od 1. ledna 1989 zvyšují na částku 3000 Kčs a u zaměstnanců, jejichž průměrný výdělek před vznikem škody na zdraví byl vyšší než 3000 Kčs, se tato částka zvyšuje o 75 % rozdílu mezi tímto výdělkem a částkou 3000 Kčs; na žádost postiženého nebo pozůstalých se případná úprava náhrady provede i tam, kde o uvedených náhradách bylo již před 1. lednem 1989 pravomocně rozhodnuto nebo jejich výše byla dohodnuta. Zaměstnancům, kteří dovrší věk 65 let po 31. prosinci 1988, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršili tento věk; totéž platí i pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199) po zaměstnanci zemřelém po 31. prosinci 1988. Nároky zaměstnanců uvedené v tomto bodě, kteří před 1. lednem 1989 dovršili věk 65 let, se řídí dosavadními předpisy; totéž platí pro náhradu nákladů na výživu pozůstalých (§ 199) po zemřelém zaměstnanci, který by dovršil věku 65 let před tímto dnem.

8. Podle dosavadních předpisů se posuzuje náhrada za ztrátu na důchodu zaměstnanců, jimž byl přiznán starobní důchod před 1. lednem 1989 a jejich nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti částečně nebo úplně zanikl po 31. prosinci 1989.

9. Pracovní spory o náhradu škody způsobené zaměstnavateli, jestliže za ni vedle zaměstnance odpovídá také další fyzická osoba podle jiných než pracovněprávních předpisů, o nichž bylo zahájeno řízení před 1. lednem 1989 u rozhodčí komise, se řídí dosavadními předpisy.

10. Až do vydání nařízení vlády Československé socialistické republiky podle § 20 odst. 7 se postupuje podle dosavadních Zásad vlády Československé socialistické republiky a Ústřední rady odborů pro uzavírání, obsah a kontrolu kolektivních smluv.¹³)

11. Až do vydání vyhlášky federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé podle § 119 odst. 1 se postupuje podle usnesení vlády č. 509/1965 o výplatních termínech.

12. Nárok na další mateřskou dovolenou až do tří let věku dítěte přísluší i zaměstnankyni jejíž dítě se narodilo před 1. lednem 1989.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 3/1991 Sb. Čl. II

1. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. únorem 1991, pokud není dále stanoveno jinak. Jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. únorem 1991 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

2. Řízení o uložení kárného opatření, popřípadě o přezkoumání kárného opatření rozhodčí komisí nebo soudem, zahájené před 1. únorem 1991, se k tomuto dni zastavuje. Výkon rozhodnutí o kárném opatření, které nabylo právní moci před tímto dnem, se neprovede. Rozhodnutí o uloženém kárném opatření se vyřadí z osobního spisu pracovníka. V žádných informacích, dokladech ani posudcích týkajících se zaměstnance nelze uvádět, že mu bylo uloženo kárné opatření.

3. Rozhodčí řízení, které nebylo pravomocně skončeno před 1. únorem 1991, se považuje za bezvýsledné. Příslušný odborový orgán je povinen nejpozději do 28. února 1991 postoupit spor k dalšímu projednání soudu, v jehož obvodu má sídlo. To neplatí o sporech podle bodu 2, kde bylo řízení zastaveno. Řízení u soudu je zahájeno dnem, kdy postoupená věc došla soudu. Nesplní-li příslušný odborový orgán tuto povinnost, může se navrhovatel obrátit přímo na soud, a to nejpozději do 30. června 1991.

4. Pravomocné rozhodnutí rozhodčí komise a schválení smíru touto komisí může být zrušeno soudem, jestliže je v rozporu s právními předpisy. Dojde-li ke zrušení, rozhodne soud také ve věci samé. Návrh na zrušení může podat účastník sporu nejpozději ve lhůtě tří let od právní moci schváleného smíru nebo rozhodnutí.

5. Zprošťovací důvod podle § 227a odst. 4 písm. f) se uplatní i tehdy, byla-li dohoda sjednána před 1. únorem 1991, pokud bylo potvrzení o zaměstnání vydáno po 31. lednu 1991.

6. Podle dosavadních předpisů se postupuje při rozhodování o návrzích státního zástupce podle dosavadního § 243a podaných u soudu před 1. únorem 1991.

7. Po 31. lednu 1991 se posuzuje noční práce žen podle dosavadního povolení platného k tomuto dni, a to nejdéle do 30. června 1991.

8. U mladistvých zaměstnanců starších než 16 let se při pracích v podzemí nezbytných pro jejich přípravu na povolání do 30. září 1991 postupuje podle dosavadního ustanovení § 83 odst. 2 věty druhé a § 167 odst. 1 část věty za středníkem.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 231/1992 Sb. Čl. III

1. Převedení zaměstnance na jinou práci nebo přeložení do jiného místa výkonu práce, k nimž došlo podle ustanovení § 37 odst. 4 písm. c) a § 38 odst. 3 a 4 zákoníku práce přede dnem účinnosti tohoto zákona bez souhlasu zaměstnance, pozbývá účinnosti nejpozději uplynutím doby 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak.

2. Zaměstnanec uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává podnikatelskou činnost, je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně zaměstnavatele o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Zaměstnavatel je povinen do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti zaměstnanci písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li zaměstnanci takový souhlas udělen nebo zaměstnanec ve lhůtě podle předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán. Pokud se zaměstnavatel ve stanovené lhůtě k žádosti zaměstnance písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.

3. Zaměstnanec uvedený v ustanovení § 73 odst. 2 zákoníku práce, který ke dni účinnosti tohoto zákona je členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost a nebyl do takového orgánu vyslán zaměstnavatelem, u něhož je zaměstnán, je povinen bez zbytečného odkladu toto členství ukončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán.

4. Zaměstnanec zaměstnavatele, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává vedle pracovněprávního vztahu výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán (§ 75 odst. 1 zákoníku práce), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona požádat písemně zaměstnavatele o udělení souhlasu k výkonu takové činnosti. Zaměstnavatel je povinen do jednoho měsíce ode dne podání této žádosti zaměstnanci písemně sdělit, zda souhlas uděluje či nikoliv; není-li zaměstnanci takový souhlas udělen nebo zaměstnanec ve lhůtě podle předchozí věty o souhlas nepožádal, je povinen bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinil právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán. Pokud se zaměstnavatel ve stanovené lhůtě k žádosti zaměstnance písemně nevyjádří, má se za to, že uděluje souhlas k takové činnosti.

5. Vedoucí u zaměstnavatele a vedoucí zaměstnanci v jeho přímé řídící působnosti, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají vedle svého zaměstnání činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni (§ 75 odst. 3 zákoníku práce), jsou povinni po dni účinnosti tohoto zákona bez zbytečného odkladu takovou činnost skončit způsobem vyplývajícím z příslušných právních předpisů, pokud neučinili právní úkon směřující ke skončení pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.

6. Příspěvek zaměstnancům k částečnému vyrovnání poklesu mzdy podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 347/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 2/1992 Sb. a vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí Slovenské republiky č. 407/1991 Sb., ve znění vyhlášky č. 36/1992 Sb., na který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona, se poskytuje podle dosavadních předpisů nejdéle do 30. června 1992. Po dobu poskytování tohoto příspěvku nelze použít ustanovení § 130 odst. 3 zákoníku práce.

7. Povinné smluvní pojištění, které vzniklo podle zvláštních předpisů přede dnem 1. 1. 1993, zaniká dnem 31. 12. 1992 v rozsahu, v jakém se na zaměstnavatele vztahuje zákonné pojištění podle § 205d zákoníku práce, pokud nezaniklo již před tímto dnem.

8. Podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky zaměstnanců zrušeného zaměstavatele, pokud jde o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, na jejichž uspokojování se nevztahuje zákonné pojištění podle tohoto zákona nebo povinné smluvní pojištění podle zvláštních předpisů.

9. Nejde-li o nároky na náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, podle dosavadního ustanovení § 251 zákoníku práce se řídí povinnost uspokojit nároky zaměstnanců zrušeného zaměstnavatele, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona.

10. Ustanovením § 2 odst. 4 zákona o zaměstnanosti není dotčeno vykonávání práce cizincem (osobou bez státní příslušnosti) na území České republiky na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti tohoto zákona.

11. Podle ustanovení § 16a odst. 2 zákona o zaměstnanosti se postupuje, vznikl-li nárok na hmotné zabezpečení uchazečům o zaměstnání nejdříve dnem účinnosti tohoto zákona.

12. Skončení pracovních poměrů vzniklých před 1. lednem 1989 na dobu určitou nebo s účinností před tímto dnem na dobu určitou změněných vzhledem k přidělení podnikového nebo služebního bytu, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a bytu přiděleného ve státním zájmu se od účinnosti tohoto zákona posuzuje podle stejných ustanovení zákoníku práce jako skončení ostatních pracovních poměrů sjednaných na dobu určitou.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 74/1994 Sb. Čl. VI

(1) Nárok na odstupné zaměstnance, jemuž byla dána výpověď podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo s nímž byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy a kolektivními smlouvami.

(2) Povolení výkonu dohodnuté práce přesčas podle dosavadního znění § 97 odst. 4 zůstávají v platnosti nejdéle do 31.srpna 1994.

(3) Do doby nabytí účinnosti zvláštní právní úpravy se řídí závodní stravování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří mají povahu rozpočtové a příspěvkové organizace¹) nařízením vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

(4) Dohody sjednané podle § 143 před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

(5) Podle dosavadního znění § 179 odst. 2 se posuzuje výše náhrady škody způsobené z nedbalosti, jestliže škoda vznikla před účinností tohoto zákona.

(6) Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 195) a náhrady nákladů na výživu pozůstalých (§ 199), je-li to pro zaměstnance či pozůstalé příznivější, se provede i u zaměstnanců a pozůstalých, kterým náhrada příslušela před 1. červnem 1994; to platí i pro náhrady, o nichž bylo před 1. červnem 1994 pravomocně rozhodnuto nebo jejichž výše byla dohodnuta.

(7) Dohody uzavřené podle § 227a před účinností tohoto zákona, jakož i povinnost zaměstnavatele stanovená dosavadním § 227a odst. 2, se řídí dosavadními předpisy.

(8) Pracovní poměry, sjednané podle dosavadního ustanovení § 269 odst. 1 a 2, se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 155/2000 Sb. Čl. II

1. Tímto zákonem se řídí také pracovní poměry vzniklé a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřené před 1. lednem 2001, pokud není dále stanoveno jinak; jejich vznik, jakož i nároky z nich vzniklé a právní úkony učiněné před 1. lednem 2001 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

2. Ustanovení o hromadném propouštění se nepoužijí, jestliže právní úkony směřující ke skončení pracovního poměru byly učiněny před 1. lednem 2001.

3. Pracovněprávní předpisy vydané ústředním orgánem před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 85, 85a, § 90 odst. 3, § 95 odst. 2, § 96 odst. 3 a § 102 odst. 7 věta druhá zůstávají v platnosti do 31. prosince 2000.

4. Mzda, kterou zaměstnavatel zaměstnanci určil nebo sjednal v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě nebo v kolektivní smlouvě před 1. lednem 2001, nesmí být v důsledku změny stanovené týdenní pracovní doby (§ 83a) snížena; to platí i o náhradách mzdy a dalších nárocích zaměstnanců zjišťovaných z průměrného hodinového výdělku v 1. čtvrtletí 2001.

5. Doba čerpání další mateřské dovolené se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzuje jako doba čerpání rodičovské dovolené.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 136/2002 Sb. Čl. III

1. Promlčení práva na náhradu škody v případech uvedených v části první čl. I bodu 4 a v části druhé čl. II, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 46/2004 Sb. Čl. II

Smlouvy o konkurenční doložce sjednané podle § 29 odst. 2 věty druhé a třetí a ujednání o odchodném sjednané podle § 29 odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a pracovní poměry na dobu určitou, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 436/2004 Sb. Čl. IV

Dohody o dočasném přidělení uzavřené podle § 38 odst. 4 zákoníku práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 563/2004 Sb. § 39

Do vydání pracovního řádu podle zákoníku práce se postupuje podle § 58 písm. b) zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 169/2005 Sb. Čl. II

Došlo-li k převzetí dítěte přede dnem účinnosti tohoto zákona, posuzují se nároky na rodičovskou dovolenou podle dosavadních právních předpisů.