pro účely občanského zákona
člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale.
Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.
Pramen: § 80 č. 89/20124 Sb., občanského zákona
