Vlákno názorů k dotazu Pokladna do mínusu od praha - Re: pokladna do mínusu U daňové evidence jsem se...

Re: pokladna do mínusu
U daňové evidence jsem se nesetkal s tím, že by to byl problém.
U právnické osoby to je problém, technicky není možné aby byly z pokladny vyplaceny peníze a ony v pokladně nebyly. Lze dovodit, že se to stalo při jednorázovém sestavení pokladny.
Na to je nutno dávat pozor a případné "účtenky" zapsat jako výdaj až poté, co je v pokladně dostatek prostředků.
Pokud je záporný zůstatek v rámci jednoho dne a na konci dne je zůstatek kladný, není to problém.
Pokud je záporný zůstatek po několik dní, a v této výši, chtělo by to přepracovat.
Nevidí-li však kontrolní orgán sestavu s průběžným stavem zůstatku pokladny, tak "co oko nevidí, úředníka nebolí".

Re: pokladna do mínusu
Nechápu, jak u DE by nebyl problém. Uvádět v DE výdaje v hotovosti, když tam nejsou peníze, není možné.

Re: pokladna do mínusu
Přečetla a nedozvěděla se nic o tom, že lze vydávat hotově peníze, když tam nejsou. Už logicky vzato: vezměte si z kapsy
desetikorunu, když ji tam nemáte!!

Re: pokladna do mínusu
Zákon jsem pochopil, neb ten paragraf 7b o tom nic nepíše, tak, že nenakazuje vést evidenci o průběhu a toku finančních prostředků, nebo např. o tom, co jsou "obchodní" a co soukromé peníze. Podnikatel tedy může např. "nadotovat" pokladnu ze svých osobních, nepodnikatelských prostředků a nemusí o tom zaznamenávat. Proto se může dostat do záporu při průběhu. Otázka je, proč ale vede sestavu o zůstatcích pokladny. Pro osobní potřebu a přehled to má smysl, pro úřady to není zapotřebí.

Osobně se mi však zdá, že zákon o dani z příjmu není příliš inteligentně provázán se zákonem o účetnictví. O daňové evidence se tam myslím hovoří jednou či dvakrát. Takže máme dva zákony o v podstatě stejné věci - jednou účetnictví pro jednu skupinu podnikajících a nepodnikajících osob, podruhé jakási evidence v jiném zákoně pro druhou skupinu podnikajících osob. Obvyklý český parlamentní bordel.