Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Pokud vaše přítelkyně nemá PD rozvrženu rovnoměrně na jednotlivé týdny (uvádíte krátký a dlouhý týden), pak se jedná o PD rozvrženou nerovnoměrně a zaměstnavatel musí stanovit pro tento typ PD vyrovnávací období (nejvýše 26 týdnů a jenom kol. smlouva je může prodloužit až na 52 týdnů). Počet odpracovaných hodin se posuzuje za celé toto období s tím, že zaměstnanec je povinen odpracovat tolik hodin, kolik odpovídá počet týdnů * stanovená týdenní pracovní doba. Údajům o dovolené moc nerozumím (proč píšete o 8 hodinách?), ale u dovolené je vždy den dovolené za 1 směnu, bez ohledu na to, jak dlouhá ta směna je (= dovolená se na hodiny nepřepočítává).
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Můžete mi tedy ještě uvést příklad, když vyrovnávací období je 13 týdnů (1/4 roku), tak kolik hodin musí mít odchozeno. Dle Vašeho výpočtu to je 520 hodin (13 týdnů x 40 hodin/týd = 520 hodin), ale např. v období leden-březen 2013 (13 týdnů) je při provozu krátký/dlouhý týden odchozeno 484 hodin. To znamená, že ve výsledku chybí 36 hodin.
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
To znamená, pokud to chápu správně, že nerovnoměrné rozložení pracovní doby je naprosto nevýhodné pro zaměstnance, protože pro člověka, který pracuje na klasické 8 hodinové směny vychází dle pracovního kalendáře v období leden-březen 504 hodin, duben-červen 496 hodin, červenec-září 520h, říjen-prosinec 496h (celkem 2016h). Při nerovnoměrném rozložení je nutné mít odchozeno 2080h (40h x 26 týd.). Z toho vychází rozdíl 64 hod.
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Já fakt nemám čas to po vás přepočítávat, ale rozvržení PD nerovnoměrně je považováno za nevýhodné pro zaměstnance (např. právě z toho důvodu jenom KS může prodloužit vyrovnávací období, tzn. že odbory v tomto ustoupí zaměstnavateli). Čí, delší vyrovnávací období je, tím je to méně výhodné pro zaměstnance, protože až po jeho uplynutí se pozná, zda určitá práce byla prací přesčas (=teprve poté ji zaměstnavatel může proplatit). Zaměstnanci mnohdy azgumentují, že zaměstnavatele svojí prací zálohují, což je do určité míry pravda.
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Nemusíte nic přepočítávat, já se řídím platným pracovním kalendářem pro rok 2013 (zde je uvedeno 2016 prac. hodin) a dle Vašeho výpočtu je při nerovnoměrném rozložení pracovní doby nutné odchodit za rok 2080 hodin. A dovoluji si tvrdit, že takto nevýhodné to bude každý rok, protože při nerovnoměrném rozložení pracovní doby není počítáno s placenými svátky.
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Pracovní kalendáře jsou určené jako pomůcka při rovnoměrném rozvržení pracovní doby 5 dnů v týdnu od pondělí do pátku. Ovšem ani pro tyto lidi neplatí, že jim má být v roce 2013 při osmihodinové pracovní době rozvrženo 2016 h. Ale tak to není. V celém roce 2013 je v období od pondělí do pátku celkem 261 dnů, přičemž některé dny z toho jsou svátky. Takže zaměstnavatel musí zaměstnancům v jednosměnném provoze s plnou pracovní dobou rozvrhnout 2088 h (tzn. 261 x 8 h) v roce 2013. Tyto hodiny má takový zaměstnanec rozvržené od pondělí do pátku a má tu výhodu, že nemusí jít do práce, když mu na jeho pracovní den (tzn. v pondělí až pátek) padne státní svátek. To má potom za tento sváteční den zaplacenou náhradu mzdy, protože mu ušla kvůli svátku směna (když je odměňovaný hodinovou nebo úkolovou mzdou) nebo se mu nekrátí jeho celoměsíční mzda (když je odměňovaný měsíční mzdou).
Když má ale tentýž zaměstnanec (tzn. jednosměnný provoz, plný úvazek) nepravidelně rozvrženou pracovní dobu, tak je mu těch 2088 h rozvrženo nepravidelně tak, aby ve vyrovnávacím období byl naplněný jeho průměrný měsíční úvazek, tzn. 40 h.
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Velice děkuji za odpověď, ze které vyplývá, že nerovnoměrné rozložení pracovní doby je značně nevýhodné pro zaměstnance, protože každý rok vychází několik svátků na pracovní dny a ve výsledku musí tento zaměstnanec odchodit více hodin než zaměstnanec s rovnoměrnou prac. dobou.
Re: Pracovní hodiny - nerovnoměrné rozlo
Pokud je tomu zaměstnanci ta pracovní doba rozvržená i na svátky (ve všední den nebo o víkendu) a on pracuje, tak navíc ke mzdě dostane i příplatek za práci ve svátek, případně i za práci o víkendu, takže sice odpracuje více hodin, než ten, kterému směna v důsledku práci odpadla, ale za to má více peněz.
Pokud ale má tu dobu rozvrženou tak, že mu nepadne na žádné svátky ani na víkend, tak ano, fyzicky odpracuje více hodin než ten, kterému směna v důsledku svátku odpadla, a peníze stejné.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.