Re: Odmaturoval jsem .ale...
Sama jsem dvakrát přišla o práci ve zralém věku, tak vím o čem je řeč. Obě mé děti se ocitly ve stejné situaci jako Vy. Samozřejmě se na úřadu práce nahlaste, aby za Vás zaplatili socilní a zdravotní, ale nečekejte, že je to úřad na hledání práce. Myslím, že v případě mladých lidí se ani tolik nejedná o finanční stránku, protože v době, kdy studovali, je stejně vesměs živili rodče, protože podpora státu je jen symbolická. Důležitý je fakt, že pokud zůstane mladý člověk doma víc jak měsíc či dva, těžko si pak zvykne na nějaký pravidelný (a nepříjemný) režim. Přesvědčila jsem své děti, aby si dočasně našly zaměstnání, které neodpovídalo jejich kvalifikaci. Syn si hned na počátku se zaměstnavatelem dohodl, že je to jen do té doby, než najde něco, co odpovídá jeho vzdělání, dcera pracovla na dohodu o pracovní činnosti. V obou případech si myslím, že z výchovného hlediska to byl dobrý tah. Syn dnes dělá to, co studoval, dcera šla na jinou školu. Myslím, že vědí, že to, že jim "Matka příroda" dala nějakou inteligenci a rodiče nějaké vzdělání, je dar, kterého si mají vážit. Ono totiž vstávat každý den v půl páté, celý den manuálně makat a pak pobrat výplatu, která stačí sotva na nájem, tak to je silný výchovný moment.
Věřím tomu, že každý si v životě najde své místo, někomu to prostě trvá dýl. Určitě to své perfektní zaměstnání brzy najdete.
ČLÁNKY DO MAILU