Obecně se za nedaňový náklad nepovažují technologické a technické úbytky zásob materiálu do výše ekonomicky zdůvodněné normy úbytků stanovené poplatníkem přičemž správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností a o zjištěný rozdíl upravit základ daně.
Takže na Vašem místě bych na to napsal nějakou interní směrnici, kam bych Vámi uvedenou spotřebu materiálu nějakým způsobem zakalkuloval a pan jednatel ať si to podepíše a při případné kontrole pak obhájí a Vy budete v pohodě.
Takového řešení bych se obávala. To přece nejsou žádné technologické a technické úbytky zásob.
To je naprosto nevhodné řešení.
Prosím četl odpovídající někdy nějakou definici přirozených úbytků a ztratného a podíval se někdy do historických norem ztratného?
Kdybyste si pořádně přečetla mou odpověď, tak byste pochopila kam byla mířena. Samozřejmě je to naprosto nevhodné řešení, ale z pohledu tazatelky jedině možné, šlo mi o to poradit jí jak přenést odpovědnost na toho jednatele, který je očividně zcela mimo a zřejmě prodává obědy načerno :-)
Ona tím ale svoji odpovědnost na jednatele nepřenese. Zvlášť když vypracuje ještě navíc interní předpis, kterým to v podstatě dle Vás přikryje. Ponese spoluzodpovědnost a až dojde na lámání chleba, hodí to jednatel na ni.
Pořád platí §5 a §2950 NOZ.
A krácení daně bude jak vyšité.
To by mě zajímalo, jak se pak tazatelka popasuje s novým a doplněným zněním daňového řádu v § 8 odst. 4
(4) Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“.
