ZP § 218
(4) Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Paní Jasná, upřímně, je tím ale řečeno, že musí určit čerpání dovolené bezprostředně po skončení? Vezměte si to v praxi - úplně bezprostředně to být nemůže, protože skončí rodičovská a ona nastoupí do práce. Na ten den jí dovolenou určit nemůže, to přece přišla pracovat. Musí jí tu dovolenou určit hned od následujícího dne? A dává zákon možnost, aby se v tomto případě spolu dohodli na nějakém jiném termínu čerpání?
Já si myslím, že je to určeno, zaměstnavatel i zaměstnanec ví, kdy končí překážka v práci - rodičovská, tudíž po skončení těchto překážek by , dle tohoto § měla nastoupit na dovolenou. Nikde tam není - pokud se nedohodnou jinak, jako bývá v jiných §.
Zákon říká, že zaměstnavatel jí musí čerpání dovolené určit, ne že ona na ni automaticky nastoupí hned po skončení rodičovské. A určit jí tu dovolenou může, až se ona ocitne v práci, ne že jí bude domů posílat dopis, aby ho včas převzala a včas se dozvěděla, že má určeno čerpání hned ode dne po dni skončení rodičovské.
Ale může. Ale mně zajímá, jak se má teda to ustanovení v Zákoníku práce splnit prakticky. Pokud by to bylo myšleno tak, že jí musí čerpání dovolené nařídit tak, aby ji čerpala bezprostředně po skončení rodičovské dovolené, pak by to muselo proběhnout takto:
Zaměstnavatel by jí musel ještě v průběhu rodičovské dovolené poslat dopis s tím nařízením čerpání dovolené. A musel by ho poslat s doručenkou dostatečně včas (za doručení by se považovala i ta fikce doručení, však to znáte). Takže ona by přišla do práce ne po rodičovské, ale až po vyčerpání dovolené. Anebo by o tom dopisu nevěděla, přišla by do práce a byla by odeslána domů s tím, že jí bylo nařízeno čerpání dovolené. Myslíte, že takto je to myšleno, že to takto má probíhat? Já myslím, že ne.
Takže jak to teda má prakticky probíhat, aby bylo splněno, že "zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci"?
Je povinen určit dobu čerpání ŘD po skončení překážek - ale bezprostřední čerpání? Nebo po skončení těch zaměstnancových překážek určí dobu čerpání hned od následujícího dne po návratu do práce? Nebo prostě po skončení překážek určí čerpání dovolené na někdy?
A musí při být v tomto případě (tj. v případě nařízení dovolené po skončení překážek) splněno to, že čerpání dovolené musí nařídit 2 týdny předem?
Prakticky to splní přesně podle zákoníku práce. Nikde není psáno bezprostředně, tak že by se vrátila z RD a zaměstnavatel by jí se čtrnáctidenním předstihem nařídil čerpání D. Ne?
Vzhledem k tomu, že oba ví, kdy končí RD, zaměstnavatel může ještě před nástupem na RD určit písemně , 14 dní před nástupem na RD, že po skončení překážek určuje čerpat dovolenou. Za mne docela jednoduché.
To ale vaříte z vody. Nebo jste si naprosto jistá(ý), že přesně takto to má dle § 218 probíhat? Kromě toho - ne vždy před koncem rodičovské zaměstnavatel ví, že opravdu ta rodičovská bude končit. Co když si o rodičovskou bude ona žádat opakovaně, což může, až do 3 let dítěte.
To klidně může, ale vždy ona i zaměstnavatel ví, do kdy má požádáno, tudíž pokud by si žádala např. do 2 let věku dítěte a neprodloužila, tak by automaticky místo nástupu do práce začala čerpat dovolenou. Pokud by si požádala o prodloužení čerpání např. do těch 3 let, po skončení RD by začala čerpat dovolenou. V každém okamžiku přece zaměstnavatel i zaměstnanec ví, do kdy má RD a kdy by potažmo měla nastoupit do práce. Nevidím na tom opravdu nic složitého. U nás je to tak praktikováno už roky a nikdy ani žádná kontrola neměla výhrady.
ČLÁNKY DO MAILU