Příklad 1
Cena za uskutečněné plnění bez daně je ve výši 190 Kč. Vypočtená daň v sazbě 21 % je součin základu daně a sazby daně:
190 × 0,21 = 39,90 Kč
Podle staré úpravy bylo možné daň zaokrouhlit na 40 Kč a vystavit daňový doklad na celkovou částku ve výši 230 Kč. Rozdíl 0,10 Kč nemusel být zahrnut do základu daně. Toto zaokrouhlení daně na celé koruny již novela nepovoluje.
Daňový doklad hrazený jinak než v hotovosti (platba kartou, převodem…) bude vystaven na částku 229,90 Kč (pokud by byla částka zaokrouhlena na 230 Kč, pak je nutné dopočítaný rozdíl 0,10 Kč rozdělit na základ daně a daň). Toto je i v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele, kde je uvedeno, že se při bezhotovostních platbách nemá celková cena zaokrouhlovat.
Pokud je uskutečněné plnění hrazeno v hotovosti, pak je samozřejmě nutné částku 229,9 Kč zaokrouhlit na 230 Kč, přičemž rozdíl ze zaokrouhlení celkové částky včetně daně ve výši 0,10 Kč bude vyňat z DPH.
Ve výše uvedeném článku z portálu pohody píšou: Toto je i v souladu se zákonem o ochraně spotřebitele, kde je uvedeno, že se při bezhotovostních platbách nemá celková cena zaokrouhlovat. První část věty přímo odporuje té druhé. Zaokrouhlení bezhotovostních dokladů je v rozporu ze zákonem o cenách. Zákon o ochraně spotřebitele řeší pouze hotovost - tam se zaokrouhlit musí. U bezhotovosti se zaokrouhlovat nemé.
Nicméně, pokud bezhotovost zaokrouhlím, souhlasím s výkladem, že dle §2 (ani §36) toto zaokrouhlení není předmětem daně z přidané hodnoty (předmětem daně z příjmů ano).
Dobrý den a nedá se předpokládat že zaokrouhlení bude chápáno dle §36 ods.3 bod b)vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění,
