Rozhodování o pracovní době a jejím rozvržení a dalších souvislostech náleží zaměstnavateli, který o obsahu svého zaměstnance informuje (třeba i v pracovní smlouvě). Tato jeho kompetence navazuje na jeho oprávnění výkon práce organizovat (koneckonců ji také platí).
I zaměstnavatel (nemoudrý), který délku stanovené týdenní pracovní doby se zaměstnancem sjednává, ačkoliv by mohl a měl o ní rozhodnout sám, bez spoluúčasti zaměstnance, může její délku a další souvislosti změnit, a to tak, že změní nebo nově vyhlásí požadavky na výkon daného druhu. Pokud je zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje, je naplněn výpovědní důvod podle § 52 f) ZP.
Pečujete-li o dítě mladší 15 let, jste-li těhotná nebo prokážete-li, že pečujete převážně sama dlouhodobě o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV, máte možnost zaměstnavatele požádat o jinou úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Obávám se, že si zaměstnavatel v dnešní situaci vážné provozní důvody obhájí, a že i v těchto případech ev. využije výpovědi z pracovního poměru v případě, že se jeho rozhodnutí nepodvolíte.
ČLÁNKY DO MAILU