Vlákno názorů k dotazu Zakon o ucetnictvi od Justina - Re: zakon o ucetnictvi A opravdu chce vést účetnictví...

Re: Švarc systém
>>uplne tomu nerozumim, pokud vim, tak si zivnostnik
>>zdravotni a socialni zalezitosti plati sam a na
>>nejakem
>>kraceni dane nemame zajem se podilet. rozumim tomu
>>dobre ze k tomu kraceni dojde pokud bude fakturovat
>>jenom
>>jednomu odberateli? trochu me to zmatlo
>
>Sama uvádíte, že "živnostník" bude fakturovat jen
>jednomu odběrateli.
>
>Tomu se od počátků 90 let říká švarc systém.
>Zaměstnavatel krátí daň a sociální a zdravotní pojištění, které
>je nižší, když se neodvádí ze mzdy zaměstnance, ale
>platí se na ŽL. Tzv. "živnostník" mu v tom pomáhá.
>
>Přitom "živnostník" dělá vše jako zaměstnanec,
>poslouchá příkazy zaměstnavatele, pracuje s jeho nářadím a
>materiálem, v době stanovené zaměstnavatelem atd.
>Zaměstnavatel šetří nejen administrativu, ale hlavně šetří
>na odvodech státu. :-))
>
>Zákon již měl být mnohokráte změněn, ale kluci ze
>Sněmovny hrají raději jiné hry.
>
>Soudy již vydaly judikáty, kde zákon vykládají jinak,
>než výše uvedeno. Ale výše uvedený výklad drží
>kontrolní orgány. A tak se připravte na možné problémy.

Tady vidím problém spíše u firmy, pro kterou bude pracovat. Této firmě bude v případě švarc systému dodaněna daň ze závislé činnosti.
>

Re: Švarc systém
pokud clovek neni poslanec ktery si muze delat cokoliv, i mit dve obcanky, tak proste nema jednoduchy zivot..

zákon upravující "švarcsystem"?
existuje nejaky zakon nebo paragraf, vyhlaska, ktere upravuji problematiku kraceni dani? da se nekde docist jestli za to bude stihan zamestnavatel (odberatel sluzeb) nebo zivnostnik poskytujici sluzby? zatim tu padly obe teorie

Re: zákon upravující "švarcsystem"?
Je to v zákoníku práce. Ale zbytečně se děsíte předem!! Jednak je to nejvíc "odnese" opravdu druhá strana, onen živnostník, který bude dávat vašemu příteli kšefty.Je pravda,že evidentně nechce za něj platit SP a ZP, je to pro něj takhle levnější a taky proto, že když nebude mít práci, tak mu nemusí dávat výpověď, či ho platit za "nemakání"...Proto taky, ať se stará, aby mu to prošlo!! U zedníků tohle bývá klasický případ.Znám jich několik v okolí. A vím, že kontroly bývají specielně u těchto profesí benevolentnější.. Myslím,že váš přítel jistě během roku sem tam udělá nějaký kšeftík i jinde a tak lehce vystaví faktury i na někoho jiného (vč.soukromníků) než na tohoto jednoho živnostníka...Stačí na to v pohodě další 2-4 fakturky vystavené na někoho jiného... v průběhu roku.

Re: zákon upravující "švarcsystem"?
FÚ do toho rády vrtají, ale firma, která takto dává práci žinostníkovi, si to musí umět obhájit. Pokud používá svoje pracovní nástroje a pracuje na vlastní odpovědnost a není mu určována pracovní doba (prostě rozhoduje sám, kdy tu zakázku udělá) nejde o švarcsystém. A koneckonců už existují rozsudky, které toto potvrzují. Dokonce se v nich praví, že stát nesmí nutit nikoho, aby se stal zaměstnancem, pokud on sám nechce a zároveň nemůže zabraňovat pracovat na zakázkách jako OSVČ. My takto celoročně najímáme svářeče a jsme rádi, že u nás ty zakázky vezme. Takto jsem to také na FÚ zdůvodnila a dodala, že pracuje se svojí svářečkou a bylo to ok. Ovšem pro klid je lepší, když by tam měl sem tam i fakturu na někoho jiného.

Re: zákon upravující "švarcsystem"?
Jen tak na dobrou noc:

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2005, čj. 2 Afs 62/2004-70)

II. Vymezení pojmu „závislá činnost“ podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nemůže být redukováno toliko na činnost vykonávanou podle příslušných pokynů, nýbrž se musí jednat o činnost skutečně závislou na osobě plátce. Definiční prvek závislosti tak bude dán zejména povahou vykonávané činnosti (typicky práce vykonávaná na jednom místě výhradně pro jednoho zaměstnavatele) a také tehdy, pokud se bude jednat o činnost dlouhodobou a pokud k uzavření pracovněprávního vztahu mělo dojít především v zájmu osoby tuto činnost vykonávající, jejíž právní sféru neuzavření tohoto vztahu v konečném důsledku poškozuje. Naopak o závislou činnost zpravidla nejde, jedná-li se o specializovanou činnost vykonávanou pouze krátkodobě či nesoustavně, jejíž výkon je podmíněn faktory do značné míry nezávislými na vůli zadavatele (např. sezónní práce, práce závislé na počasí, práce podmíněné realizací jednorázově získané zakázky apod.). Tyto skutečnosti musí akceptovat i aplikace daňových předpisů, neboť v opačném případě by představovala nelegitimní zatěžující prvek soukromé sféry. Zvyšování zaměstnanosti nástroji působení státu, a to i daňovými, totiž ve svých důsledcích nemůže vést k tomu, aby byly uzavírány pracovní vztahy i tehdy, jestliže na jejich uzavření není dán oboustranný zájem. Takovýto výklad by popíral i samotnou soukromoprávní podstatu pracovního práva.