Re: Nárok na stravování při práci přesča
Věta "...na směně, která je prací přesčas..." je špatně, protože jedním ze znaků práce přesčas je skutečnost, že zaměstnanec koná danou práci mimo pracovní směnu = práce přesčas nikdy není součástí pracovní směny. Tím, že se nejedná o pracovní směnu, zaměstnavatel nemá vůči tomuto zaměstnanci povinnost dle § 236 odst. 1 ZP = povinnost umožnit mu stravování. Zaměstnanec uvedený v příkladu má však právo na stravné jako při pracovní směně - § 152 c) - jedná se o cestu v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Zaměstnavatel by mu také mohl oběd poskytnout (nejedná se však o právo zaměstnance na tento oběd) a pokud by na něj zaměstnanec nepřispíval, mohl by mu stravné za podmínek ZP krátit.
Re: Nárok na stravování při práci přesča
Zaujala mě Vaše věta "tím, že se nejedná o pr. směnu, zaměstnavatel nemá vůči tomuto zam. povinnost umožnit mu stravování". Podle § 236 má zaměstnavatel povinnost umožnit stravování praacovníkovi ve směně. Což se může odehrát i tak, že se pracovník v zákonem dané přestávce (která je nejpozději po 6h práce povinná vždycky, tzn. i když nepracuje ve směně, ale přesčas), prostě nají z domu doneseného jídla. Takže mně to nějak nejde dohromady - je povinen mu dát přestávku, ale není povinen umožnit mu se najíst? To přece nedává smysl.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.