Zákon o investičních společnostech a fondech

240

ZÁKON

ze dne 3. července 2013

o investičních společnostech a investičních fondech

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²) a upravuje podmínky pro obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů.

Působnost zákona

§ 2

Tento zákon se nevztahuje na činnost spočívající

a) ve shromažďování

1. peněžních prostředků, jehož hlavním účelem je financování vlastní výroby, obchodu, výzkumu nebo poskytování vlastních služeb, jiných než finančních, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky, nebo

2. penězi ocenitelných věcí, jehož hlavním účelem je provozování vlastní výroby, vlastního obchodu, výzkumu nebo poskytování vlastních služeb, jiných než finančních, a na další správu takto shromážděných penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto penězi ocenitelné věci,

b) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí za účelem jejich společného investování, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, vykonává-li tuto činnost právnická osoba, aby prostřednictvím své účasti v jedné nebo více jiných právnických osobách přispívala k dlouhodobému rozvoji těchto osob, a

1. její účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, nebo

2. jejím hlavním cílem není tvorba zisku pomocí zcizování účasti v těchto osobách; tato podmínka je splněna zejména tehdy, vyplývá-li z výroční zprávy této osoby nebo z jiných veřejně přístupných dokumentů, že toto není jejím cílem, nebo

c) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, je-li prováděna v rámci sekuritizace³) a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci,

nestanoví-li tento zákon dále jinak (§ 98 odst. 3).

§ 2a

Tento zákon se nevztahuje také na činnost spočívající

a) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od členů rodiny za účelem jejich společného investování a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci (family office vehicle), nebo

b) ve shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí za účelem jejich společného investování, a na další správu takto shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí nebo majetku nabytého za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, je-li investorem výlučně osoba, která spolu s tím, kdo tuto činnost provádí, tvoří koncern,

ledaže ten, kdo tuto činnost provádí, je zapsán v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. e), nebo tuto činnost provádí jako obhospodařovatel investičního fondu, jakož i stanoví-li tento zákon dále jinak (§ 98 odst. 3).

§ 3

Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, ledaže to připouští jiný právní předpis, na činnost vykonávanou v rámci

a) penzijního připojištění se státním příspěvkem, doplňkového penzijního spoření, zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo jiného zabezpečení na stáří se spoluúčastí státu nebo jiné veřejnoprávní korporace,

b) sociálního zabezpečení a

c) pojišťovací činnosti.

§ 4

Tento zákon se nevztahuje na činnost vykonávanou

a) obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu, který nemá sídlo v České republice, neobhospodařuje v České republice investiční fond a nenabízí zde investice do jím obhospodařovaného zahraničního investičního fondu,

b) administrátorem zahraničního investičního fondu, který nemá sídlo v České republice, neprovádí v České republice administraci investičního fondu a nenabízí investice do zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí.

ČÁST DRUHÁ

OBHOSPODAŘOVATEL

HLAVA I

OBHOSPODAŘOVÁNÍ A OBHOSPODAŘOVATEL

Díl 1

Základní ustanovení

§ 5

Obhospodařování

(1) Obhospodařováním investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, a řízení rizik spojených s tímto investováním.

(2) Obhospodařovat investiční fond nesmí nikdo bez povolení uděleného Českou národní bankou podle tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.

(3) Ustanovení § 1401, § 1415 odst. 1 a § 1432 až 1437 občanského zákoníku se pro obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu použijí jen v rozsahu, v jakém se statut investičního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu od těchto ustanovení neodchyluje nebo v jakém jejich použití nevylučuje.

§ 6

Obhospodařovatel

(1) Kdo obhospodařuje investiční fond nebo zahraniční investiční fond, je jeho obhospodařovatelem; tím není dotčen § 9 odst. 1. Každý investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele.

(2) Všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož obhospodařovatele.

(3) Obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zahrnuje i obhospodařování jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i obhospodařování jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i obhospodařovatel jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení.

(4) Obhospodařovatelem speciálního fondu nebo evropského fondu dlouhodobých investic podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic¹⁸) (dále jen „evropský fond dlouhodobých investic“) může být jen obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit (§ 16).

(5) Obhospodařovatelem fondu peněžního trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího fondy peněžního trhu¹⁹) (dále jen „fond peněžního trhu“) může být pouze obhospodařovatel oprávněný obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit (§ 16).

§ 7

Investiční společnost

Investiční společností je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna obhospodařovat investiční fond nebo zahraniční investiční fond, popřípadě provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f).

Investiční fond s právní osobností

§ 8

(1) Samosprávným investičním fondem je investiční fond s právní osobností, který je na základě povolení k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného Českou národní bankou oprávněn se obhospodařovat, popřípadě provádět svou administraci. Samosprávným investičním fondem není investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond.

(2) Obhospodařovatelem samosprávného investičního fondu je tento fond.

(3) Investiční fond s právní osobností nesmí obhospodařovat jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond.

§ 8a

Správní rada investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným investičním fondem, je jednočlenná a jejím jediným členem je právnická osoba.

§ 9

(1) Investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond, je oprávněn se obhospodařovat prostřednictvím této osoby. Je-li právnická osoba, která je individuálním statutárním orgánem takového fondu, oprávněna provádět též jeho administraci, je investiční fond oprávněn provádět též svou administraci prostřednictvím této osoby.

(2) Obhospodařovatelem investičního fondu uvedeného v odstavci 1 je právnická osoba, která je jeho individuálním statutárním orgánem. Tato právnická osoba může zmocnit i více fyzických osob, aby ji v orgánu zastupovaly.

(3) Investiční fond uvedený v odstavci 1 nesmí

a) před zápisem do příslušného seznamu vedeného Českou národní bankou provádět žádnou činnost, ledaže se jedná o činnost podle § 15 odst. 1, má-li se stát fondem kvalifikovaných investorů, a

b) po dobu, po kterou je zapsán v seznamu uvedeném v písmeni a), provádět jinou činnost, než je jeho činnost jako investičního fondu.

(4) Obhospodařovatel investičního fondu uvedený v odstavci 1 může i bez souhlasu tohoto investičního fondu činit na vlastní nebo cizí účet to, co spadá do oboru obchodního závodu tohoto investičního fondu.

§ 10

Zahraniční osoba s povolením České národní banky

Zahraniční osobou s povolením podle § 481 je právnická osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou podle § 481 oprávněna

a) obhospodařovat investiční fond, který není standardním fondem, nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, nebo

b) nabízet v členském státě investice do jí obhospodařovaného investičního fondu, který není standardním fondem, nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu,

popřípadě provádět administraci investičního fondu, který není standardním fondem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu nebo vykonávat činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f).

Díl 2

Podnikatelské oprávnění

§ 11

Předmět podnikání investiční společnosti a zahraniční osoby s povolením České národní banky, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem

(1) Investiční společnost a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může v rozsahu uvedeném v povolení uděleném Českou národní bankou

a) obhospodařovat investiční fondy nebo zahraniční investiční fondy,

b) provádět administraci investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,

c) obhospodařovat majetek zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management),

d) provádět úschovu a správu investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, avšak pouze ve vztahu k cenným papírům a zaknihovaným cenným papírům vydávaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem,

e) přijímat a předávat pokyny týkající se investičních nástrojů a

f) poskytovat investiční poradenství týkající se investičních nástrojů.

(2) Investiční společnost a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, nesmí vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. d) až f), není-li oprávněna vykonávat činnost podle odstavce 1 písm. c). Zahraniční osoba s povolením podle § 481 nesmí ani obhospodařovat evropský fond dlouhodobých investic.

(3) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nesmí obhospodařovat zahraniční investiční fond, který je srovnatelný se standardním fondem, neobhospodařuje-li alespoň jeden standardní fond.

(4) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat pouze standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nesmí vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1 písm. e) a v odstavci 6.

(5) Investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, mohou jako podnikatelé vykonávat pouze činnosti podle odstavce 1, činnost, ke které jim Česká národní banka udělila oprávnění podle jiného právního předpisu, nebo jinou podnikatelskou činnost, ke které udělila Česká národní banka souhlas podle § 508. Provádění jednotlivé činnosti, která zahrnuje obhospodařování nebo administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, investiční společností nebo zahraniční osobou s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, vůči investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu na základě pověření, se považuje za činnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b); tím není dotčen § 6 odst. 1 a § 40 odst. 1.

(6) Investiční společnost může jako podnikatel také

a) být svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem a jehož součástí není investiční nástroj, nebo

b) spravovat majetek zákazníka, jehož součástí není investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání, včetně oceňování takového majetku a vedení účetnictví o takovém majetku.

(7) Investiční společnost, která má povolení k poskytování investiční služby podle odstavce 1 písm. c), může být jako podnikatel svěřenským správcem svěřenského fondu, který není investičním fondem a jehož součástí je investiční nástroj.

(8) Při výkonu činnosti podle odstavce 7 dodržuje investiční společnost obdobně pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky týkající se poskytování investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Při výkonu činností podle odstavce 6 nebo 7 je investiční společnost povinna držet dodatečný kapitál ve výši 0,02 % z hodnoty majetku obhospodařovaného podle odstavce 6 nebo 7.

§ 12

Předmět podnikání samosprávného investičního fondu a zahraniční osoby s povolením České národní banky srovnatelné se samosprávným investičním fondem

Samosprávný investiční fond a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může jako podnikatel vykonávat pouze činnost, kterou má uvedenu v povolení uděleném Českou národní bankou, a jen v rozsahu uvedeném v tomto povolení.

§ 13

Den vzniku oprávnění k obhospodařování

(1) Oprávnění k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vzniká právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku

a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o udělení povolení k činnosti

1. investiční společnosti podle § 479,

2. samosprávného investičního fondu podle § 480, nebo

3. zahraniční osoby podle § 481,

b) pozdějším dnem, který je uveden ve výrokové části rozhodnutí uvedeného v písmeni a), nebo

c) dnem, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku, jde-li o investiční fond uvedený v § 9 odst. 1.

(2) Oprávnění k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vzniká právnické osobě, která není zapsána v obchodním rejstříku a které Česká národní banka udělila povolení podle § 479, 480 nebo 481 nebo kterou zapsala do příslušného seznamu podle § 513, dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.

§ 14

Obhospodařování investičního fondu zahraniční osobou

(1) Zahraniční osoba, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem a která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu udělené v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování⁴), může obhospodařovat standardní fond

a) prostřednictvím pobočky, je-li splněna podmínka stanovená v § 338 odst. 2, nebo

b) bez umístění pobočky, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 339.

(2) Zahraniční osoba, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem a která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu udělené v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), může obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů

a) prostřednictvím pobočky, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 342, nebo

b) bez umístění pobočky, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 343.

(3) Pro zahraniční osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2, která obhospodařuje investiční fond, se § 20, 21 a 23 až 26 nepoužijí.

Díl 3

Správa majetku srovnatelná s obhospodařováním

§ 15

(1) Právnická osoba, která není oprávněna obhospodařovat investiční fondy a v České republice výdělečně živnostenským nebo obdobným způsobem spravuje nebo hodlá takto spravovat majetek, spočívající ve shromážděných peněžních prostředcích nebo penězi ocenitelných věcech od investorů nebo nabytý za tyto peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci, za účelem jeho společného investování na základě určené strategie ve prospěch těchto investorů, musí podat žádost o zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou podle § 596 písm. e) a být v tomto seznamu zapsána. Pro správu majetku investičního fondu se věta první nepoužije. Osoba zapsaná v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 596 písm. e) není oprávněna přesáhnout rozhodný limit.

(2) O správu majetku podle odstavce 1 věty první jde, má-li v České republice sídlo právnická osoba, která jej spravuje nebo hodlá spravovat.

(3) Název osoby podle odstavce 1 obsahuje slovní spojení „osoba rizikového kapitálu“ a neobsahuje označení „fond“, jeho překlady nebo slova od něj odvozená.

(4) Osoba podle odstavce 1 může shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci pouze od investora,

a) kterému písemně s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytla informace o

1. rizikovosti investice,

2. skutečnosti, že investice není garantovaná a investor může ztratit veškeré investované prostředky,

3. celkové výši a struktuře úplaty,

4. investičním horizontu,

5. investiční strategii a

6. skutečnosti, že osoba podle odstavce 1 nepodléhá dohledu České národní banky,

b) který jejím prostřednictvím investuje peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci odpovídající částce alespoň 125000 EUR a

c) o němž se osoba podle odstavce 1 může na základě informací získaných od investora obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby podle § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu důvodně domnívat, že tato investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic, a investor tyto skutečnosti písemně potvrdí.

(5) Odstavec 4 písm. a) body 1 až 5 se nepoužijí, jestliže osoba podle odstavce 1 poskytne investorovi sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014²⁴).

(6) Osoba podle odstavce 1 může shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci až od 20 investorů, kteří nesplňují podmínku podle odstavce 4 písm. b). Shromažďuje-li tato osoba peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více než 20 investorů, předloží elektronicky do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího kalendářního roku České národní bance zprávu auditora o ověření dodržení limitu investorů podle věty první.

(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou formu a způsob podání zprávy auditora podle odstavce 6.

§ 15a

(1) Česká národní banka rozhodne o výmazu osoby podle § 15 odst. 1 ze seznamu podle § 596 písm. e), jestliže soud nebo jiný orgán veřejné moci takové osobě uloží zákaz činnosti.

(2) Česká národní banka může rozhodnout o výmazu osoby podle § 15 odst. 1 ze seznamu podle § 596 písm. e), jestliže tato osoba závažně nebo opakovaně poruší některou z povinností podle § 15 odst. 3, 4 nebo 6, povinnost podle § 477 ve spojení s § 462, § 463 odst. 2 písm. a) bodem 2 nebo 3, § 475, nebo § 637 nebo povinnost stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014²⁴) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088²¹).

(3) K opětovnému zápisu osoby podle § 15 odst. 1, která byla vymazána podle odstavce 2, do seznamu podle § 596 písm. e) nemůže dojít dříve než po uplynutí 10 let.

(4) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší právnickou osobu, která není podle odstavce 1 zapsána v příslušném seznamu, a nařídí její likvidaci, popřípadě rozhodne, že správa svěřenského fondu nebo jiného zařízení končí, jde-li o svěřenského nebo jiného správce, který není podle odstavce 1 zapsán v příslušném seznamu. Před vydáním rozhodnutí poskytne soud právnické osobě nebo správci přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Díl 4

Přesažení rozhodného limitu

§ 16

(1) Přesažení rozhodného limitu nastává, jakmile hodnota majetku všech investičních fondů a zahraničních investičních fondů a majetku podle § 15 odst. 1 právně nebo fakticky obhospodařovaných nebo spravovaného jednou osobou, překročí částku odpovídající

a) 100 000 000 EUR, nebo

b) 500 000 000 EUR,

1. není-li žádná část tohoto majetku nabyta s využitím pákového efektu a

2. k vyplacení nebo rozdělení tohoto majetku osobě, od níž byly shromážděny peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci do tohoto majetku, nemůže dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění.

(2) Do hodnoty majetku podle odstavce 1 se nezapočítává majetek standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu.

(3) Jak se určí přesažení rozhodného limitu, vymezují články 2 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. U osoby podle § 15 odst. 1 se pro účely posouzení toho, zda přesahuje rozhodný limit či nikoli, použije pro oceňování jí spravovaného majetku § 196 obdobně.

(4) Využitím pákového efektu se pro účely tohoto zákona rozumí použití jakýchkoli postupů vedoucích ke zvýšení expozice investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, například přijetí úvěru nebo zápůjčky peněžních prostředků nebo investičních nástrojů anebo investování do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu obsahujících derivát.

(5) Mírou využití pákového efektu se pro účely tohoto zákona rozumí číselný údaj vypočtený jako podíl expozice investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a fondového kapitálu investičního fondu nebo srovnatelné veličiny zahraničního investičního fondu. Fondovým kapitálem investičního fondu se pro účely tohoto zákona rozumí čistá hodnota aktiv investičního fondu připadající na podílníky, společníky nebo obmyšlené tohoto fondu.

(6) Způsob výpočtu expozice investičního fondu a zahraničního investičního fondu, který není standardním fondem ani srovnatelným zahraničním investičním fondem a který je obhospodařován obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit, jakož i způsob výpočtu míry využití pákového efektu, vymezují články 6 až 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. Pro účely určení toho, zda došlo k přesažení rozhodného limitu, se u využití pákového efektu tímto fondem zohlední i expozice majetku spravovaného podle § 15 odst. 1.

§ 17

Přesažení rozhodného limitu osobou neoprávněnou jej přesáhnout

(1) Přesáhne-li právnická osoba se sídlem v České republice, která nemá povolení České národní banky podle § 479 nebo 480 opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, rozhodný limit, podá žádost o udělení příslušného povolení do 30 dní poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o přesažení rozhodného limitu, ledaže v této lhůtě zajistí, aby již nadále rozhodný limit nepřesahovala.

(2) Podala-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 žádost o udělení příslušného povolení přede dnem, kdy překročila rozhodný limit, odstavec 1 se použije až ode dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti. Pro tuto právnickou osobu se ode dne, kdy překročila rozhodný limit, odstavec 3 použije obdobně.

(3) Podá-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 žádost o udělení příslušného povolení postupem podle odstavce 1, je oprávněna až do dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o její žádosti přesahovat rozhodný limit. Pro tuto právnickou osobu se ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶), která ukládají povinnosti obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit, použijí obdobně.

(4) Skončí-li pravomocně řízení o žádosti o udělení povolení podané právnickou osobou uvedenou v odstavci 1, aniž je uděleno příslušné povolení, zajistí tato osoba, aby již nadále nepřesahovala rozhodný limit, a to nejpozději do 30 dní ode dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti. Podá-li po tomto pravomocně skončeném řízení tatáž osoba novou žádost o udělení povolení, odstavec 3 se nepoužije.

(5) Přesahuje-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 rozhodný limit po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 4 a nejde-li o případ podle odstavce 3, soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, tuto právnickou osobu zruší a nařídí její likvidaci. Před rozhodnutím poskytne soud právnické osobě přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.

HLAVA II

PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ

§ 18

Odborná péče

Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je povinen obhospodařovat tento fond s odbornou péčí.

§ 19

Řádný a obezřetný výkon činnosti

(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vykonává činnost řádně a obezřetně.

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

§ 20

Řídicí a kontrolní systém

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů tohoto obhospodařovatele a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy

1. přistupování obhospodařovatele k rizikům, kterým je nebo může být vystaven on nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí a rizika nedostatečné likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a

d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. kontrola podřízených zaměstnanců a fyzických osob, které svou činnost uskutečňují podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), jejich nadřízenými,

2. průběžná kontrola dodržování právních povinností stanovených zejména tímto zákonem, právním předpisem vydaným na jeho základě, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²), vnitřním předpisem a statutem investičního fondu nebo srovnatelnými dokumenty zahraničního investičního fondu (dále jen „compliance“) a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti tohoto obhospodařovatele a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále

a) systém vnitřní a vnější komunikace,

b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,

c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,

d) vedení účetnictví obhospodařovatele,

e) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,

f) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto obhospodařovatele na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,

g) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,

h) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací,

i) evidence o obchodech týkajících se majetku jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a kontrola správnosti evidovaných údajů; pro účely vedení této evidence je tento obhospodařovatel oprávněn vést rodná čísla účastníků obchodů,

j) systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na rizika, kterým může být vystaven on nebo jím obhospodařovaný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, a jejich míru, včetně

1. zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn,

2. postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a

3. způsobů posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,

k) pravidla pro využití pákového efektu,

l) pravidla pro obchodování s nástroji v rámci sekuritizace a

m) zajišťování dodržování pravidel jednání.

(3) Řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený, přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.

(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

§ 20a

Mechanismus k hlášení

(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje pro své pracovníky účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících a přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²) prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

(2) Mechanismus k hlášení podle odstavce 1 zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení a jejich vyhodnocování,

b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,

c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení, nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

(3) Česká národní banka může vyhláškou stanovit požadavky na mechanismus k hlášení podle odstavce 1.

§ 21

Personální zdroje

(1) Personální zdroje obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností.

(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost, byly důvěryhodné a aby měly dostatečné znalosti a zkušenosti nezbytné pro řádný výkon jim přidělených úkolů, zejména znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejich povinností souvisejících s výkonem této činnosti.

(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností.

(4) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí mít alespoň 2 vedoucí osoby (§ 624), které mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie (§ 93 odst. 3) jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.

(5) Liší-li se investiční strategie investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v podstatných znacích od investiční strategie většiny jiných investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů obhospodařovaných týmž obhospodařovatelem, je podmínka podle odstavce 4 ve vztahu k tomuto fondu splněna i tehdy, má-li obhospodařovatel tohoto fondu alespoň 2 osoby, které skutečně řídí činnost tohoto obhospodařovatele ve vztahu k tomuto fondu a mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na nějž je zaměřena investiční strategie tohoto fondu, a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.

§ 22

Pravidla jednání

(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu při výkonu činnosti

a) nenarušuje stabilitu a fungování trhu,

b) jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a

c) jedná v nejlepším zájmu podílníků, společníků a obmyšlených tohoto fondu.

(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje

a) postupy pro zajištění ochrany vnitřních informací,

b) postupy pro předcházení manipulaci s trhem,

c) postupy pro ekonomickou analýzu výhodnosti obchodu ze spolehlivých a aktuálních informací,

d) postupy pro uzavírání obchodů s investičním nástrojem osobou se zvláštním vztahem k obhospodařovateli, jedná-li tato osoba nad rámec svých pracovních povinností nebo uzavírá-li obchod

1. na vlastní účet,

2. na účet osoby jí blízké podle občanského zákoníku,

3. na účet osoby, se kterou je úzce propojena, nebo

4. na účet jiné osoby, má-li osoba se zvláštním vztahem k obhospodařovateli přímý nebo nepřímý hmotný zájem na výsledku obchodu, který není poplatkem ani odměnou za provedení obchodu,

e) pravidla pro provádění obchodů za nejlepších podmínek,

f) pravidla pro zpracování obchodů spravedlivě a bez zbytečných průtahů,

g) pravidla pro sdružování obchodů,

h) pravidla pro přijetí, nabídnutí nebo poskytnutí pobídky a

i) zásady pro výkon hlasovacích práv spojených s účastnickými cennými papíry v majetku tohoto fondu.

(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu dále

a) nenabízí výhody, které nelze spolehlivě zaručit,

b) provádí platby bezhotovostně, nevylučuje-li to jejich povaha,

c) neprovádí nadbytečné obchody za účelem dosažení vlastního zisku bez ohledu na nejlepší zájmy podílníků, společníků nebo obmyšlených jím obhospodařovaných investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů,

d) dokumentuje způsob provedení obchodu a kontroluje správnost evidovaných informací,

e) vynakládá veškeré úsilí, které lze požadovat, aby jím obhospodařovanému investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu ani podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu nevznikaly neopodstatněné náklady,

f) provádí obchody za nejlepších podmínek,

g) nepřijme, nenabídne nebo neposkytne pobídku, která by mohla vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. b) nebo c),

h) neuplatňuje srážky, přirážky nebo poplatky přímo související s vydáním nebo odkoupením cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedené ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem nabývány do majetku nebo zcizovány z majetku jiného standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovateli, kteří jsou členy téhož koncernu,

i) řídí střety zájmů včetně toho, že je zjišťuje, zamezuje jim a oznamuje je podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu, a

j) dodržuje statut jím obhospodařovaného investičního fondu nebo srovnatelný dokument jím obhospodařovaného zahraničního investičního fondu.

(4) Osobou se zvláštním vztahem k právnické osobě se pro účely tohoto zákona rozumí

a) vedoucí osoba této právnické osoby,

b) pracovník, který se podílí na činnosti této právnické osoby, nebo

c) osoba, která se přímo podílí na činnostech, jejichž výkonem tato právnická osoba pověřila jiného.

(5) Pobídkou se pro účely tohoto zákona rozumí poplatek, odměna nebo peněžitá nebo nepeněžitá výhoda.

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na postupy, pravidla a zásady uvedené v odstavci 2 a povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 3 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

Pověření jiného

§ 23

Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jiného jen, jestliže

a) to bylo předem oznámeno České národní bance,

b) to nebrání výkonu dohledu České národní banky nad plněním povinností tohoto obhospodařovatele stanovených tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²) nebo jeho povinnosti vyplývající ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentem dotčeného zahraničního investičního fondu,

c) to nebrání tomu, aby tento obhospodařovatel vykonával svou činnost ve vztahu k tomuto fondu řádně a obezřetně a jednal v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,

d) je zajištěno, že tento obhospodařovatel může kontrolovat a svými příkazy ovlivňovat výkon této činnosti pověřeným,

e) je zajištěno, že může s okamžitou účinností zrušit toto pověření, je-li to v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,

f) je toto pověření schopen zdůvodnit, a to i ve vztahu k jiným pověřením výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, a ve vztahu k pověření dalšího některým úkonem z této činnosti,

g) je schopen osvědčit, že ten, kdo má být pověřen, splňuje podmínky podle § 25 a že tomuto pověření předcházel pečlivý výběr, a

h) statut nebo srovnatelný dokument tohoto fondu vymezuje tuto činnost jako činnost, jejímž výkonem lze pověřit jiného.

§ 24

(1) Pověří-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zavede, udržuje a uplatňuje odpovídající opatření k řízení s tím spojených rizik a pravidelně kontroluje výkon této činnosti.

(2) Pověřením jiného výkonem jednotlivé činnosti podle odstavce 1 zůstává ve vztahu ke třetím osobám nedotčena povinnost obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nahradit újmu vzniklou porušením jeho povinnosti stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²) nebo jeho povinnosti vyplývající ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentu dotčeného zahraničního investičního fondu.

§ 25

(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jen toho,

a) kdo má nezbytné věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti,

b) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné a mají nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon této činnosti,

c) kdo má podnikatelské nebo jiné oprávnění k výkonu této činnosti,

d) kdo dodržuje pravidla obezřetnosti, která jsou srovnatelná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie, a podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo,

e) kdo není depozitářem tohoto fondu ani osobou pověřenou výkonem činnosti tohoto depozitáře a

f) u koho nemůže dojít ke střetu zájmů mezi ním a obhospodařovatelem nebo mezi ním a společnými zájmy investorů dotčeného fondu.

(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, osobu se sídlem nebo bydlištěm ve státě, který není členským státem, jen je-li zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného státu, v němž má tato osoba sídlo nebo bydliště.

(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování fondu kvalifikovaných investorů, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, i toho, kdo nesplňuje požadavek podle odstavce 1 písm. d), jestliže oznámí České národní bance nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy je pověření účinné, údaje o tom, kdo má být pověřen výkonem této činnosti, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení splnění požadavků podle § 23, a Česká národní banka nevyrozumí tohoto obhospodařovatele do 1 měsíce ode dne, kdy toto oznámení obdržela o tom, že s tímto pověřením nesouhlasí.

(4) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu, který není standardním fondem, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, i toho, kdo nesplňuje požadavek podle odstavce 1 písm. f), jestliže ten, kdo má být pověřen výkonem této činnosti,

a) má zavedeny organizační předpoklady zajišťující řádnou, samostatnou a nestrannou kontrolu výkonu této činnosti,

b) má funkčně a hierarchicky oddělen výkon této činnosti od svých dalších činností, u nichž hrozí střet zájmů, a

c) zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro řízení střetů zájmů podle písmene b), včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu.

§ 26

Pověření dalšího pověřenou osobou

(1) Kdo byl pověřen obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, může pověřit výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího, jen jestliže

a) s tím předem souhlasí tento obhospodařovatel,

b) to bylo předem oznámeno České národní bance a

c) jsou obdobně splněny podmínky stanovené v § 23 a 25.

(2) Kdo byl pověřen obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pravidelně kontroluje výkon úkonu nebo úkonů z této činnosti, jehož nebo jejichž výkonem pověřil dalšího podle odstavce 1.

(3) Kdo byl pověřen výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z činnosti podle odstavce 1, může jeho nebo jejich výkonem dále pověřit dalšího, jsou-li obdobně splněny podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b), odstavci 2 a v § 23 a 25.

§ 27

Vztah k právu Evropské unie

V dalším povinnosti obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit vymezují články 13, 16 až 25, 27 až 58, 60 až 64, 66 a 75 až 82 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

§ 28

Obhospodařovatel fondů kvalifikovaných investorů a srovnatelných zahraničních investičních fondů neoprávněný přesáhnout rozhodný limit

Pro obhospodařovatele neoprávněného přesáhnout rozhodný limit, který obhospodařuje pouze fondy kvalifikovaných investorů a srovnatelné zahraniční investiční fondy, se články 7 až 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění použijí obdobně a § 20 odst. 2 písm. j), § 20a, § 20 odst. 5, § 22 odst. 6 a § 23 až 27 se nepoužijí.

HLAVA III

POŽADAVKY NA KAPITÁL

§ 29

Požadavky na počáteční kapitál

(1) Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 125 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál

a) investiční společnosti, která obhospodařuje standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond,

b) investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, která není investiční společností podle písmene a), a

c) zahraniční osoby s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem.

(2) Počáteční kapitál musí činit alespoň částka odpovídající 300 000 EUR, jde-li o počáteční kapitál

a) samosprávného investičního fondu, který je standardním fondem,

b) samosprávného investičního fondu oprávněného přesáhnout rozhodný limit, který není samosprávným investičním fondem podle písmene a), a

c) zahraniční osoby s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem.

(3) Počáteční kapitál investiční společnosti neuvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b) a samosprávného investičního fondu neuvedeného v odstavci 2 musí činit alespoň částka odpovídající 50000 EUR.

(4) Počátečním kapitálem se pro účely tohoto zákona rozumí součet

a) splaceného základního kapitálu (zapisovaného základního kapitálu),

b) splaceného emisního ážia,

c) splaceného příplatku mimo základní kapitál,

d) povinných rezervních fondů,

e) ostatních rezervních fondů vytvořených ze zisku po zdanění, s výjimkou rezervních fondů účelově vytvořených, a

f) rozdílu nerozděleného zisku z předchozích období, uvedeného v účetní závěrce ověřené auditorem a schválené valnou hromadou, o jehož rozdělení valná hromada nerozhodla, a neuhrazené ztráty z předchozích období včetně ztráty za minulá účetní období.

§ 30

Minimální výše kapitálu

(1) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) nebo b), samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osoba uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c) průběžně udržuje kapitál nejméně ve výši částky podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033²⁰).

(2) Nevykonávala-li osoba uvedená v odstavci 1 svou činnost po celé předchozí účetní období, použijí se pro výpočet podle odstavce 1 plánované správní náklady a odpisy podle jejího plánu obchodní činnosti.

(3) Kapitál investiční společnosti, samosprávného investičního fondu a zahraniční osoby s povolením podle § 481 nesmí po celou dobu jejího nebo jeho trvání klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 29 odst. 1, 2 nebo 3.

(4) Základem pro určení výše kapitálu pro účely určení toho, zda výše kapitálu odpovídá požadavkům podle odstavců 1 a 3, je splacený základní kapitál, ke kterému se přičítají zejména povinné rezervní fondy, emisní ážio a nerozdělený zisk z předchozích období a od kterého se odečítá zejména hodnota nehmotného majetku a neuhrazená ztráta z předchozích období.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše kapitálu podle odstavce 4.

§ 31

Zvýšení kapitálu

(1) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. a) zvýší kapitál podle § 30 odst. 1 a 3 alespoň o částku, která se rovná 0,02 % ze součtu hodnot majetků jí obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů převyšujícího částku odpovídající 250 000 000 EUR, nejvýše však na částku odpovídající 10 000 000 EUR.

(2) Částka, o kterou investiční společnost zvýší kapitál podle odstavce 1, může být až do výše 50 % kryta zárukou banky, zahraniční banky nebo pojišťovny, které mají sídlo ve státě, který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti podle práva Evropské unie nebo pravidel, která Česká národní banka považuje za rovnocenná.

(3) Do výpočtu podle odstavce 1 se započítávají investiční fondy a zahraniční investiční fondy, které investiční společnost obhospodařuje, bez ohledu na to, zda pověřila jiného výkonem činnosti, kterou zahrnuje jejich obhospodařování, nikoli však investiční fondy a zahraniční investiční fondy, u kterých byla jiným pověřena výkonem činnosti, kterou zahrnuje jejich obhospodařování.

(4) Pro investiční společnost uvedenou v § 29 odst. 1 písm. b), samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. a) nebo b) a zahraniční osobu uvedenou v § 29 odst. 1 písm. c) nebo § 29 odst. 2 písm. c) ve vztahu k jí obhospodařovaným investičním fondům, které nejsou standardním fondem, a srovnatelným zahraničním investičním fondům se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.

(5) Investiční společnost uvedená v § 29 odst. 1 písm. b) a zahraniční osoba s povolením podle § 481 uvedená v § 29 odst. 1 písm. c) musí dále

a) zvýšit v souladu s články 12 a 14 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, kapitál podle § 30 odst. 1 a 3 a odstavce 1 o částku odpovídající riziku vzniku újmy v souvislosti s obhospodařováním investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů, nebo

b) být v souladu s články 12 a 15 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, pojištěna pro případ vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou v souvislosti s obhospodařováním investičních fondů, které nejsou standardním fondem, a srovnatelných zahraničních investičních fondů.

(6) Pro samosprávný investiční fond uvedený v § 29 odst. 2 písm. b) a pro zahraniční osobu s povolením podle § 481 uvedenou v § 29 odst. 2 písm. c), jedná-li se o jeho nebo její vlastní obhospodařování, se odstavec 5 použije obdobně.

§ 32

Umístění kapitálu

(1) Kapitál investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit a kapitál zahraniční osoby s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, uvedený v § 30 a 31, lze umístit pouze do likvidní věci v právním smyslu (dále jen „věc“), jejíž přeměna na peněžní prostředky je možná v krátké době, přičemž tato věc neobsahuje spekulativní prvek.

(2) Majetek, kterým byl kapitál samosprávného investičního fondu oprávněného přesáhnout rozhodný limit nebo kapitál zahraniční osoby s povolením podle § 481, která je srovnatelná se samosprávným investičním fondem, zvýšen podle § 31 odst. 5 písm. a), lze umístit pouze do likvidní věci, jejíž přeměna na peněžní prostředky je možná v krátké době, přičemž tato věc neobsahuje spekulativní prvek.

HLAVA IV

POSKYTOVÁNÍ INVESTIČNÍCH SLUŽEB

§ 33

(1) Vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v České republice činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f) pro jiného

a) musí při výkonu těchto činností splňovat stejné předpoklady jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby spočívající v obhospodařování majetku zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to přiměřeně k rozsahu, složitosti a povaze jí vykonávaných činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f), zejména zavede ve vztahu k těmto činnostem pravidla obezřetného poskytování investičních služeb včetně pravidel pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry pověřenou osobou a pravidel pro ochranu majetku zákazníka, a

b) vykonává tyto činnosti pro jiného s odbornou péčí a dodržuje přitom obdobně ustanovení zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu týkající se poskytování stejných investičních služeb obchodníkem s cennými papíry, zejména ustanovení upravující

1. deník obchodníka s cennými papíry,

2. odbornost osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry vykonává činnost,

3. jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky,

4. vázané zástupce obchodníků s cennými papíry,

5. Garanční fond obchodníků s cennými papíry ve vztahu k činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) a

6. informační povinnosti obchodníka s cennými papíry, s výjimkou hlášení obchodů.

(2) Vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v České republice činnost uvedenou v § 11 odst. 1 písm. c) pro jiného, nesmí bez předchozího výslovného souhlasu tohoto zákazníka s takovým jednáním investovat jeho majetek do podílových listů nebo účastnických cenných papírů vydávaných jím obhospodařovaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem nebo použít tento majetek k tomu, aby se zákazník stal jinak podílníkem, společníkem, osobou, která zvýšila majetek fondu smlouvou, nebo zakladatelem jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.

HLAVA V

POVINNOSTI TÝKAJÍCÍ SE PŘEKROČENÍ NĚKTERÝCH PODÍLŮ NA HLASOVACÍCH PRÁVECH NĚKTERÝCH PRÁVNICKÝCH OSOB

§ 34

Zpřístupnění některých informací podílníkům, společníkům nebo obmyšleným fondu

(1) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, který ve vztahu k podílům na hlasovacích právech vztahujícím se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardními fondy, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů překročil podíl ve výši 50 % na všech hlasovacích právech právnické osoby, jejíž účastnické cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, a

a) která splňuje alespoň 2 z těchto 3 kritérií:

1. celkový počet zaměstnanců v pracovním poměru dosahuje alespoň počtu 250,

2. čistý roční obrat odpovídající podle poslední účetní závěrky částce alespoň 50 000 000 EUR, nebo

3. celková výše aktiv odpovídající podle poslední účetní závěrky částce alespoň 43 000 000 EUR, nebo

b) jejíž výhradní činností není nabývání, zcizování nebo správa nemovitostí nebo práv spojených s vlastnictvím nemovitostí,

zajistí, aby byly podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu zpřístupněny údaje o financování překročení tohoto podílu.

(2) Obhospodařovatel uvedený v odstavci 1 zajistí, aby byly podílníkům, společníkům nebo obmyšleným dotčeného fondu ve lhůtě, v níž jim má být zpřístupněna výroční zpráva tohoto fondu, zpřístupněny tyto údaje:

a) objektivní zhodnocení vývoje podnikání kontrolované právnické osoby v účetním období,

b) popis všech významných událostí, které se týkají kontrolované právnické osoby a k nimž došlo po skončení účetního období,

c) údaje o předpokládaném budoucím vývoji podnikání kontrolované právnické osoby a

d) údaje o nabytí vlastních akcií kontrolované právnické osoby v rozsahu vyplývajícím ze zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, je-li tato právnická osoba akciovou společností, nebo údaje o nabytí vlastních účastnických cenných papírů touto osobou ve srovnatelném rozsahu, je-li tato osoba zahraniční osobou srovnatelnou s akciovou společností.

(3) Povinnost podle odstavce 2 obhospodařovatel neplní, postupuje-li podle § 234 odst. 2 písm. d). Obhospodařovatel si zvolí, zda postupuje podle odstavce 2 nebo § 234 odst. 2 písm. d).

(4) Pro účely výpočtu podílu na hlasovacích právech podle odstavce 1 se do podílu obhospodařovatele započítávají hlasovací práva vztahující se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů, bez ohledu na to, zda jsou vykonávána, a hlasovací práva z účastnických cenných papírů nebo podílů,

a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s obhospodařovatelem,

b) která má obhospodařovatel možnost dočasně vykonávat na základě úplatné smlouvy,

c) které byly obhospodařovateli nebo jím obhospodařovanému fondu poskytnuty jako zajištění,

d) ke kterým má obhospodařovatel nebo jím obhospodařovaný fond doživotní užívací právo,

e) které obhospodařovatel spravuje, obhospodařuje nebo jsou u něj uloženy, nebyly-li mu vlastníkem uděleny zvláštní příkazy týkající se hlasování,

f) která má možnost svým jménem na účet obhospodařovatele nebo jím obhospodařovaného fondu vykonávat jiná osoba,

g) která jsou vykonávána obhospodařovatelem na základě plné moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a nebyly-li mu zmocnitelem uděleny zvláštní příkazy týkající se hlasování, nebo

h) které je oprávněn obhospodařovatel nabýt jednostranným projevem vůle.

(5) Kontrolovanou právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba, na jejíchž hlasovacích právech byl překročen podíl způsobem a ve výši stanovených v odstavci 1 nebo v § 35 odst. 3.

§ 35

Zpřístupnění některých informací kontrolované právnické osobě a jejím společníkům

(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 zajistí bez zbytečného odkladu poté, co se dozví nebo dozvědět mohl o překročení podílu, aby kontrolované právnické osobě a jejím společníkům, jejichž totožnost a adresa je mu známa nebo jejichž totožnost a adresu se může dozvědět od této právnické osoby nebo z veřejného rejstříku, byly zpřístupněny údaje

a) o překročení podílu,

b) o dni, ke kterému k překročení podílu došlo,

c) o výsledném podílu na hlasovacích právech kontrolované právnické osoby,

d) údaje nutné k identifikaci zúčastněných společníků a osob oprávněných vykonávat hlasovací práva jejich jménem; je-li to možné, doplní tyto údaje grafickým znázorněním vztahů mezi osobami, jejichž prostřednictvím jsou hlasovací práva vykonávána, a údaji o dalších podmínkách, které k překročení podílu vedly,

e) o záměrech obhospodařovatele ve vztahu k budoucímu vývoji činnosti kontrolované právnické osoby a jejich dopadech na její zaměstnance, především s ohledem na vyhlídku možné významné změny v podmínkách pracovní činnosti jejích zaměstnanců,

f) údaje nutné k identifikaci obhospodařovatele a případně jiných osob, se kterými jedná ve shodě,

g) o řízení střetů zájmů včetně jejich zjišťování a zamezování, a to zejména mezi obhospodařovatelem, dotčeným fondem a kontrolovanou právnickou osobou, včetně údajů o konkrétních opatřeních zajišťujících, že smlouvy uzavřené tímto obhospodařovatelem a kontrolovanou právnickou osobou nebudou významně nerovnovážné, a

h) o postupech upravujících vnitřní a vnější komunikaci kontrolované právnické osoby, zejména ve vztahu k jejím zaměstnancům nebo jejich zástupcům.

(2) Údaje podle odstavce 1 písm. a) až d) musí být zpřístupněny nejpozději do 10 pracovních dní poté, co se obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 dozví nebo dozvědět mohl o překročení podílu.

(3) Pro obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit, který ve vztahu k podílům na hlasovacích právech vztahujících se k majetku jím obhospodařovaných investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů, dosáhl nebo překročil podíl ve výši 30 % na všech hlasovacích právech právnické osoby, jíž vydávané účastnické cenné papíry jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v České republice, nebo ve výši srovnatelného rozhodného limitu stanoveného podle práva jiného členského státu pro účely povinných nabídek převzetí, jde-li o právnickou osobu se sídlem v tomto jiném členském státě, se odstavec 1, s výjimkou písm. a) až e), použije obdobně.

(4) Pro výpočet podílu na hlasovacích právech podle odstavce 3 se § 34 odst. 4 použije obdobně.

§ 36

Zpřístupnění některých informací zaměstnancům kontrolované právnické osoby nebo jejich zástupcům

(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 při zpřístupnění informací podle § 35 odst. 1 písm. a) až e) kontrolované právnické osobě požádá statutární orgán této osoby, aby tento orgán zpřístupnil bez zbytečného odkladu zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. a) až e), a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.

(2) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo v § 35 odst. 3 při zpřístupnění informací uvedených v § 35 odst. 1 písm. f) až h) kontrolované právnické osobě požádá statutární orgán této osoby, aby tento orgán zpřístupnil bez zbytečného odkladu zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 35 odst. 1 písm. f) až h), a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.

(3) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 požádá statutární orgán kontrolované právnické osoby, aby tento orgán ve lhůtě, v níž musí být vyhotovena výroční zpráva této osoby podle příslušných právních předpisů, zpřístupnil zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům výroční zprávu této osoby obsahující údaje uvedené v § 34 odst. 2, a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.

(4) Povinnost podle odstavce 3 obhospodařovatel neplní, postupuje-li podle § 234 odst. 2 písm. d); v takovém případě obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 požádá statutární orgán kontrolované právnické osoby, aby tento orgán ve lhůtě, v níž má být zpřístupněna výroční zpráva dotčeného fondu jeho podílníkům, společníkům nebo obmyšleným, zpřístupnil zaměstnancům této osoby nebo jejich zástupcům údaje uvedené v § 34 odst. 2, a v rámci svých možností zajistí, aby statutární orgán tuto povinnost splnil.

(5) Zástupcem zaměstnanců se pro účely tohoto zákona rozumí odborová organizace, rada zaměstnanců, zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo zástupci zaměstnanců podle práva cizího státu.

§ 37

Zabránění některých dispozic s majetkem kontrolované právnické osoby

(1) Obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3 zabrání po dobu 24 měsíců ode dne, kdy došlo k dosažení nebo překročení podílu na hlasovacích právech podle § 34 odst. 1 nebo § 35 odst. 3,

a) rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů kontrolované právnické osoby mezi její společníky,

b) snížení základního kapitálu kontrolované právnické osoby, popřípadě snížení srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, a

c) nabytí podílů na základním kapitálu, srovnatelné veličině, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, nebo hlasovacích právech kontrolované právnické osoby do jejího majetku.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) se použije jen v případě, že

a) hodnota majetku snížená o závazky kontrolované právnické osoby zjištěná podle poslední řádné účetní závěrky je nižší, nebo by v důsledku tohoto rozdělení byla nižší, než výše základního kapitálu, popřípadě srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí,

1. zvýšeného o tu část rezervních fondů nebo o ty rezervní fondy, které nelze použít k plnění jejím společníkům, a

2. sníženého o nesplacený základní kapitál, popřípadě srovnatelnou veličinu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, který není zahrnut v rozvaze v aktivech, nebo

b) částka k rozdělení mezi společníky překračuje výši výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období

1. zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a o platby z rezervních fondů určených k tomuto účelu, a

2. sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou kontrolované právnické osoby.

(3) Ustanovení odstavce 1 písm. b) se použije jen v případě, že snížení základního kapitálu nebo srovnatelné veličiny za účelem úhrady ztráty nebo za účelem převodu do rezervního fondu a úhrady budoucí ztráty a výše těchto rezervních fondů přesáhne 10 % sníženého základního kapitálu nebo snížené srovnatelné veličiny.

(4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se použije jen v případě, že by toto nabytí, včetně podílů, které již tato osoba vlastní a podílů držených jiným na její účet, vedlo k poklesu hodnoty majetku snížené o závazky této právnické osoby pod výši jejího základního kapitálu, popřípadě srovnatelné veličiny, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí,

a) zvýšeného o ty části rezervních fondů nebo ty rezervní fondy, které nelze použít k plnění jejím společníkům, a

b) sníženého o nesplacený základní kapitál, popřípadě srovnatelnou veličinu, jde-li o právnickou osobu se sídlem v zahraničí, který není zahrnut v rozvaze v aktivech.

ČÁST TŘETÍ

ADMINISTRÁTOR

HLAVA I

ADMINISTRACE A ADMINISTRÁTOR

Díl 1

Základní ustanovení

§ 38

Administrace

(1) Administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou ve vztahu k tomuto fondu tyto činnosti:

a) vedení účetnictví,

b) poskytování právních služeb,

c) compliance a vnitřní audit,

d) vyřizování stížností a reklamací investorů,

e) oceňování jeho majetku a dluhů,

f) výpočet aktuální hodnoty cenného papíru a zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem,

g) plnění povinností vztahujících se k daním, poplatkům nebo jiným obdobným peněžitým plněním,

h) vedení seznamu vlastníků cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,

i) rozdělování a vyplácení výnosů z majetku tohoto fondu,

j) zajišťování vydávání, výměny a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,

k) vyhotovení a aktualizace výroční zprávy a pololetní zprávy tohoto fondu,

l) vyhotovení a aktualizace sdělení klíčových informací tohoto fondu nebo srovnatelného dokumentu podle práva cizího státu a provádění jeho změn,

m) vyhotovení propagačního sdělení týkajícího se tohoto fondu,

n) uveřejňování, zpřístupňování a poskytování údajů a dokumentů podílníkům, obmyšleným nebo společníkům tohoto fondu a jiným osobám,

o) oznamování údajů a poskytování dokumentů, zejména České národní bance nebo orgánu dohledu jiného členského státu,

p) výkon jiné činnosti související s hospodařením s hodnotami v majetku tohoto fondu, například

1. výkon poradenské činnosti týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek osobám, na nichž má tento fond majetkovou účast,

2. poskytování služeb týkajících se přeměn obchodních společností nebo převodu obchodních závodů osobám, na nichž má tento fond majetkovou účast, a

3. údržba jednotlivé věci v majetku tohoto fondu,

q) rozdělování a vyplácení peněžitých plnění v souvislosti se zrušením tohoto fondu,

r) vedení evidence o vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,

s) úschova cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,

t) nabízení investic do tohoto fondu,

u) další činnosti přímo související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až t).

(2) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a p) vykonává administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu jen, je-li to ujednáno ve smlouvě o administraci.

(3) Administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zahrnuje i administraci jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i administrace jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Tam, kde tento zákon používá pojem „administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“, rozumí se jím i administrátor jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení. Všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož administrátora.

(4) Provádět administraci investičního fondu nesmí nikdo bez povolení uděleného podle tohoto zákona Českou národní bankou, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak.

§ 39

Požadavek na jiná podnikatelská oprávnění

(1) Jednotlivé činnosti, které zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, lze vykonávat i na základě jiného oprávnění, než je příslušné povolení udělené Českou národní bankou podle tohoto zákona; činnosti takto prováděné však nejsou administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.

(2) K provádění administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu osobou s příslušným povolením uděleným Českou národní bankou podle tohoto zákona se jiné oprávnění nevyžaduje.

(3) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 1 písm. s) osobou, která nemá oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb nebo povolení vykonávat činnosti podle § 11 odst. 1 písm. d).

(4) K výkonu činnosti podle § 38 odst. 1 písm. t) osobou, která nemá oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, se vyžaduje povolení k poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů nebo povolení vykonávat činnosti podle § 11 odst. 1 písm. e).

(5) Pro výkon jednotlivých činností, které zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, obhospodařovatelem ve vztahu k jím obhospodařovaným investičním fondům nebo zahraničním investičním fondům se povolení podle odstavce 3 nebo 4 nevyžaduje, a to bez ohledu na to, je-li obhospodařovatel jejich administrátorem nebo je obhospodařovatel k těmto činnostem administrátorem pověřen. Vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu činnost podle § 38 odst. 1 písm. t) bez povolení podle odstavce 4, musí tuto činnost vykonávat s odbornou péčí.

(6) Ten, kdo je oprávněn provádět administraci speciálních fondů, může vykonávat i jednotlivé činnosti, které zahrnuje administrace standardních fondů nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů.

§ 40

Administrátor

(1) Kdo provádí administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu na účet tohoto fondu, je jeho administrátorem. Každý investiční fond může mít pouze jednoho administrátora.

(2) Administrátorem standardního fondu může být pouze jeho obhospodařovatel.

(3) Investiční fond s právní osobností nesmí provádět administraci jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.

§ 41

Hlavní administrátor

Hlavním administrátorem je právnická osoba se sídlem v České republice, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna provádět administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, přičemž není oprávněna obhospodařovat investiční fondy ani zahraniční investiční fondy.

Díl 2

Podnikatelské oprávnění

§ 42

Předmět podnikání hlavního administrátora

(1) Hlavní administrátor může provádět administraci investičních fondů, které nejsou standardním fondem, nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů nebo vykonávat jednotlivé činnosti, které zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jen v rozsahu uvedeném v povolení uděleném Českou národní bankou.

(2) Hlavní administrátor, který není bankou ani obchodníkem s cennými papíry, může jako podnikatel vykonávat pouze činnost, která přímo souvisí se správou jeho vlastního majetku.

§ 43

Podnikatelské oprávnění

(1) Oprávnění k administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů vzniká právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku

a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o udělení povolení k činnosti

1. investiční společnosti podle § 479,

2. samosprávného investičního fondu podle § 480,

3. zahraniční osoby podle § 481, nebo

4. hlavního administrátora podle § 482,

b) pozdějším dnem, který je uveden ve výrokové části rozhodnutí uvedeného v písmeni a), nebo

c) dnem, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku, jde-li o investiční fond uvedený v § 9 odst. 1.

(2) Oprávnění k administraci investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vzniká právnické osobě, která není zapsána v obchodním rejstříku a které Česká národní banka udělila povolení podle § 479, 480, 481 nebo 482 nebo kterou zapsala do příslušného seznamu podle § 513, dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku.

§ 44

Administrace investičního fondu zahraniční osobou

(1) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 může provádět administraci standardního fondu, který obhospodařuje.

(2) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2, která má sídlo v členském státě, může provádět administraci speciálního fondu, který obhospodařuje, nebo fondu kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje.

(3) Pro zahraniční osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2, provádí-li administraci investičního fondu, se § 47, 48 a 50 až 53 nepoužijí.

HLAVA II

PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ

§ 45

Odborná péče

Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je povinen provádět administraci tohoto fondu s odbornou péčí.

§ 46

Řádný a obezřetný výkon činnosti

(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu vykonává činnost řádně a obezřetně.

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

§ 47

Řídicí a kontrolní systém

(1) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou vždy

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, s jasným vymezením činností, včetně činností orgánů tohoto administrátora a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, jehož součástí je vždy přistupování administrátora k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí, a rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik a

d) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy

1. kontrola podřízených pracovníků jejich nadřízenými,

2. compliance a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti administrátora a výkonu činnosti obhospodařovatele ve vztahu k investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, jehož administraci provádí, a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení.

(2) Součástí řídicího a kontrolního systému administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jsou dále

a) systém vnitřní a vnější komunikace,

b) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů,

c) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,

d) vyřizování stížností a reklamací podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, jehož administraci provádí, nebo osob ve srovnatelném postavení srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí,

e) vedení účetnictví investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, včetně účtování o majetku tohoto fondu a vedení účetnictví tohoto administrátora,

f) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost,

g) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto administrátora na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti,

h) zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných znalostí a zkušeností osob, pomocí kterých vykonává činnost,

i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací,

j) evidence o upisování, vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí,

k) postupy pro oceňování majetku a dluhů investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, a

l) zajišťování dodržování pravidel jednání.

(3) Řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být účinný a ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností v jeho celku i částech.

(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na řídicí a kontrolní systém administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

§ 47a

Mechanismus k hlášení

Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 20a.

§ 48

Personální zdroje

(1) Personální zdroje administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rozsahu jím vykonávaných činností.

(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost, byly důvěryhodné a aby měly dostatečné znalosti a zkušenosti nezbytné pro řádný výkon jim přidělených úkolů, zejména znalost postupů a předpisů nezbytných pro řádný výkon jejich povinností souvisejících s výkonem této činnosti.

(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností.

(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí mít alespoň 2 vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.

§ 49

Pravidla jednání

(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu při výkonu činnosti jedná

a) kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a

b) v nejlepším zájmu podílníků, společníků a obmyšlených tohoto fondu.

(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje

a) postupy pro informování o provedeném pokynu k vydání nebo odkoupení cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem a

b) pravidla pro přijetí, nabídnutí nebo poskytnutí pobídky.

(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu dále

a) řádně zajišťuje vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem a o výsledku informuje vlastníky těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů,

b) nenabízí výhody, které nelze spolehlivě zaručit,

c) provádí platby bezhotovostně, nevylučuje-li to jejich povaha,

d) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace,

e) vynakládá veškeré úsilí, které lze požadovat, aby investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, jehož administraci provádí, ani podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu nevznikaly neopodstatněné náklady, zejména bezúplatně vyřídí stížnost nebo reklamaci podílníka nebo akcionáře fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu,

f) nepřijme, nenabídne nebo neposkytne pobídku, která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1,

g) neuplatňuje srážky, přirážky nebo poplatky přímo související s vydáním nebo odkoupením cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedené ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem nabývány do majetku nebo zcizovány z majetku jiného standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovateli, kteří jsou členy téhož koncernu,

h) řídí střety zájmů včetně toho, že je zjišťuje, zamezuje jim a oznamuje je podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu,

i) dodržuje statut investičního fondu nebo srovnatelný dokument zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí,

j) dodržuje § 1843 občanského zákoníku stanovující informační povinnosti v souvislosti s uzavíráním smlouvy o finančních službách.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou kvalitativní požadavky na postupy a pravidla uvedené v odstavci 2 a povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 3 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

Pověření jiného

§ 50

Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jiného jen, jestliže

a) to bylo předem oznámeno České národní bance,

b) s tím souhlasí obhospodařovatel tohoto fondu,

c) to nebrání výkonu dohledu České národní banky nad plněním povinností obhospodařovatele tohoto fondu a tohoto administrátora stanovených tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²) nebo nad plněním jejich povinností vyplývajících ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentu dotčeného zahraničního investičního fondu,

d) to nebrání tomu, aby obhospodařovatel tohoto fondu a tento administrátor vykonávali svou činnost ve vztahu k tomuto fondu řádně a obezřetně a jednali v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,

e) je zajištěno, že administrátor tohoto fondu může kontrolovat a svými příkazy ovlivňovat výkon této činnosti pověřeným,

f) je zajištěno, že administrátor tohoto fondu může s okamžitou účinností zrušit toto pověření, je-li to v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu, a

g) statut nebo srovnatelný dokument tohoto fondu vymezuje tuto činnost jako činnost, jejímž výkonem lze pověřit jiného.

§ 51

(1) Pověří-li administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, zavede, udržuje a uplatňuje odpovídající opatření k řízení s tím spojených rizik a pravidelně kontroluje výkon této činnosti.

(2) Pověřením jiného výkonem jednotlivé činnosti podle odstavce 1 zůstává ve vztahu ke třetím osobám nedotčena povinnost administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nahradit újmu vzniklou porušením jeho povinnosti stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²) nebo jeho povinnosti vyplývající ze statutu dotčeného investičního fondu nebo ze srovnatelného dokumentu dotčeného zahraničního investičního fondu.

§ 52

Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jen toho,

a) kdo má nezbytné věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti,

b) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné a mají nezbytné znalosti a zkušenosti pro výkon této činnosti a

c) kdo má podnikatelské nebo jiné oprávnění k výkonu této činnosti.

§ 53

Pověření dalšího pověřenou osobou

(1) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, může pověřit výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího, jestliže

a) s tím předem souhlasí obhospodařovatel tohoto fondu,

b) to bylo předem oznámeno České národní bance a

c) jsou obdobně splněny podmínky stanovené v § 50 a 52.

(2) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, pravidelně kontroluje výkon úkonu nebo úkonů z této činnosti, jehož nebo jejichž výkonem pověřil dalšího podle odstavce 1.

(3) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu podle odstavce 1 výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z činnosti, kterou zahrnuje administrace tohoto fondu, může jeho nebo jejich výkonem dále pověřit dalšího, jsou-li obdobně splněny podmínky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b), odstavci 2 a v § 50 a 52.

§ 54

Vedení evidencí

(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí vedení evidence

a) cenných papírů převzatých do úschovy a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí, a

b) o vydávání a odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, jehož administraci provádí.

(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je pro účely vedení evidence podle odstavce 1 oprávněn vést rodná čísla účastníků obchodů.

(3) Evidence podle odstavce 1 se vedou v elektronické podobě.

§ 55

Vztah k právu Evropské unie

V dalším povinnosti administrátora speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu obhospodařovaného obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit vymezují články 16 až 24, 26, 57 až 62 a 65 až 82 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

§ 56

Administrátor fondů kvalifikovaných investorů a srovnatelných zahraničních investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem neoprávněným přesáhnout rozhodný limit

Pro administrátora fondů kvalifikovaných investorů a srovnatelných zahraničních investičních fondů obhospodařovaných obhospodařovatelem uvedeným v § 28 se v rozsahu administrace těchto fondů § 47 odst. 5, § 47a, § 49 odst. 4 a § 50 až 53 a § 55 nepoužijí a články 7 až 11 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího fondy rizikového kapitálu⁷) se použijí obdobně.

HLAVA III

POŽADAVKY NA KAPITÁL

§ 57

Požadavky na počáteční kapitál

Počáteční kapitál hlavního administrátora musí činit alespoň částka odpovídající 50 000 EUR.

§ 58

Minimální výše kapitálu

(1) Kapitál hlavního administrátora nesmí po celou dobu jeho trvání klesnout pod minimální výši počátečního kapitálu stanovenou v § 57.

(2) Základem pro určení výše kapitálu pro účely určení toho, zda výše kapitálu odpovídá požadavku podle odstavce 1, je splacený základní kapitál hlavního administrátora, ke kterému se přičítají zejména povinné rezervní fondy, emisní ážio a nerozdělený zisk z předchozích období a od kterého se odečítá zejména hodnota nehmotného majetku a neuhrazená ztráta z předchozích období.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše kapitálu podle odstavce 2.

HLAVA IV

SMLOUVA O ADMINISTRACI

§ 59

(1) Smlouvou o administraci se administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavazuje provádět administraci tohoto fondu a obhospodařovatel tohoto fondu se zavazuje platit administrátorovi za tuto administraci úplatu.

(2) Smlouva o administraci vyžaduje písemnou formu.

(3) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jiného jen, bylo-li to ujednáno ve smlouvě o administraci.

(4) Ustanovení tohoto zákona o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nejsou odstavcem 3 dotčena.

(5) Smlouva o administraci obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu také zavazuje

a) poskytovat administrátorovi tohoto fondu součinnost tak, aby tento administrátor mohl plnit povinnosti plynoucí mu z právních předpisů, a

b) sdělovat administrátorovi tohoto fondu a depozitáři tohoto fondu, jehož administraci administrátor provádí, skutečnosti významné pro výkon jejich činností, o nichž se dozví, a předávat mu v této souvislosti potřebné doklady a vést o tom záznamy.

(6) Smlouva o administraci administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu také zavazuje

a) poskytovat obhospodařovateli součinnost tak, aby obhospodařovatel mohl plnit povinnosti plynoucí mu z právních předpisů, a

b) sdělovat obhospodařovateli a depozitáři investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož administraci provádí, skutečnosti významné pro jejich činnosti, o nichž se dozví, a předávat mu v této souvislosti potřebné doklady a vést o tom záznamy.

ČÁST ČTVRTÁ

DEPOZITÁŘ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 60

Depozitář

(1) Depozitářem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu je osoba, která je na základě depozitářské smlouvy oprávněna

a) mít v opatrování majetek investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,

b) zřídit a vést peněžní účty a evidovat pohyb veškerých peněžních prostředků náležících do majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a

c) evidovat a kontrolovat stav jiného majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu než majetku uvedeného v písmenech a) a b).

(2) Depozitářem zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát a který obhospodařuje investiční společnost nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, musí být osoba uvedená v § 327.

§ 61

Neslučitelnost

Depozitářem investičního fondu nesmí být obhospodařovatel tohoto fondu.

§ 62

Odborná péče a jednání v nejlepším zájmu

(1) Depozitář investičního fondu je povinen činnost depozitáře vykonávat s odbornou péčí a při jejím výkonu jednat v nejlepším zájmu investičního fondu, jehož je depozitářem, a podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu.

(2) Depozitář plní povinnosti plynoucí mu z tohoto zákona nebo z depozitářské smlouvy způsobem, který odpovídá povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností.

§ 63

Zvláštní pravidlo pro opětovné poskytnutí finančního kolaterálu

(1) Bez předchozího souhlasu obhospodařovatele investičního fondu nesmí depozitář tohoto fondu použít jeho majetek, který má v opatrování nebo v úschově pro účely vlastní nebo jiné osoby.

(2) Depozitář standardního fondu nebo evropského fondu dlouhodobých investic použije majetek podle odstavce 1 pouze, je-li to ve prospěch tohoto fondu a jeho podílníků nebo akcionářů.

(3) Použije-li depozitář standardního fondu nebo evropského fondu dlouhodobých investic majetek podle odstavce 1, poskytne ve prospěch tohoto fondu finanční kolaterál podle zákona upravujícího finanční zajištění tak, aby zajištění pohledávky fondu bylo dostatečné.

§ 64

Střety zájmů

(1) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti depozitář investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro řízení střetů zájmů mezi ním, tímto fondem, obhospodařovatelem tohoto fondu a podílníky, společníky nebo obmyšlenými tohoto fondu, včetně zjišťování, zamezování a oznamování těchto střetů zájmů.

(2) Hrozí-li střet zájmů podle odstavce 1, oznámí to depozitář investičního fondu bez zbytečného odkladu obhospodařovateli tohoto fondu, jakož i podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu.

§ 65

Oddělení výkonu jiné činnosti od výkonu činnosti depozitáře

(1) Depozitář investičního fondu může pro tento fond vykonávat i jiné činnosti než činnost depozitáře tohoto fondu.

(2) Jestliže může z výkonu této jiné činnosti plynout střet zájmů podle § 64 odst. 1, musí mít depozitář tohoto fondu zavedeny organizační předpoklady zajišťující efektivní oddělení výkonu této jiné činnosti od činnosti depozitáře tak, aby tento střet zájmů minimalizoval.

(3) Oceňovat majetek a dluhy investičního fondu, jehož je depozitářem, nebo provádět výpočet aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie vydávané takovým investičním fondem může depozitář investičního fondu jen tehdy, má-li zavedeny organizační předpoklady

a) pro oceňování majetku a dluhů tohoto fondu, nebo pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu a investiční akcie vydávaného tímto fondem, a

b) zajišťující efektivní oddělení výkonu této činnosti od činnosti depozitáře tohoto fondu.

§ 66

Postup při zjištění nedostatků

Zjistí-li depozitář investičního fondu při výkonu své činnosti skutečnost nasvědčující tomu, že obhospodařovatel tohoto fondu porušil povinnost uloženou mu tímto zákonem, na základě tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²), statutem tohoto investičního fondu nebo depozitářskou smlouvou, bez zbytečného odkladu po tomto zjištění s ním tuto skutečnost projedná.

§ 66a

Mechanismus k hlášení

Depozitář investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 20a.

§ 67

Depozitářská smlouva

(1) Depozitářskou smlouvou se depozitář investičního fondu zavazuje v rozsahu povinností plynoucích mu z tohoto zákona vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu a obhospodařovatel tohoto fondu se zavazuje plnit povinnosti plynoucí mu v souvislosti s výkonem činnosti depozitáře z tohoto zákona a platit depozitáři tohoto fondu za jeho činnost úplatu.

(2) Depozitářská smlouva vyžaduje písemnou formu.

HLAVA II

DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

§ 68

Povinnost mít jednoho depozitáře

Každý fond kolektivního investování musí mít pouze jednoho depozitáře. Připouští-li stanovy tohoto fondu vytvoření podfondu, depozitář tohoto fondu vykonává činnost depozitáře i pro tyto podfondy.

§ 69

Osoby, které mohou být depozitářem

(1) Depozitářem fondu kolektivního investování může být pouze

a) banka se sídlem v České republice,

b) zahraniční banka, která má pobočku umístěnou v České republice,

c) obchodník s cennými papíry, který není bankou a který

1. je povinen dodržovat požadavky na počáteční kapitál podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a

2. má povolení k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, nebo

d) zahraniční osoba, která

1. má povolení orgánu dohledu jiného členského státu k poskytování investiční služby úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb,

2. poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky obchodního závodu a

3. je povinna dodržovat požadavky na počáteční kapitál srovnatelně podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

(2) Depozitář fondu kolektivního investování musí mít vytvořeny předpoklady k plnění povinností depozitáře fondu kolektivního investování vyplývajících z tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶) a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 70

Některé náležitosti depozitářské smlouvy

(1) Depozitář fondu kolektivního investování a obhospodařovatel fondu kolektivního investování si v depozitářské smlouvě také vymezí způsob vzájemné komunikace, včetně způsobu, jakým se zajišťuje vedení záznamů o této komunikaci, a způsob ochrany důvěrných informací a osobních údajů.

(2) Depozitář standardního fondu a obhospodařovatel tohoto fondu si v depozitářské smlouvě také vymezí lhůty, v níž depozitář poskytuje obhospodařovateli soupis o majetku tohoto fondu, který má v opatrování, úschově nebo o němž zajišťuje evidenci, a to včetně peněžních prostředků na účtech, které vede na jméno a ve prospěch tohoto fondu.

(3) V dalším náležitosti depozitářské smlouvy vymezují článek 83 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 71

Opatrování, úschova a evidence majetku fondu

(1) V rámci činnosti depozitáře depozitář fondu kolektivního investování

a) má v opatrování zastupitelné investiční nástroje v majetku fondu kolektivního investování jejich evidováním na vlastnickém účtu, který depozitář fondu kolektivního investování vede pro tento fond v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, v samostatné evidenci investičních nástrojů, v evidenci na ně navazující nebo v obdobné evidenci vedené podle práva cizího státu; depozitářská smlouva depozitáře fondu kolektivního investování opravňuje zajistit opatrování zastupitelných investičních nástrojů i zřízením vlastnického účtu pro tento fond u centrálního depozitáře zaknihovaných cenných papírů nebo srovnatelného zařízení založeného nebo vytvořeného podle práva cizího státu, přičemž odstavec 3 se v tomto případě nepoužije,

b) má v úschově investiční nástroje, jejichž povaha to umožňuje, a ostatní majetek fondu kolektivního investování, je-li to účelné, a

c) zajišťuje evidenci o majetku fondu kolektivního investování, jehož povaha to umožňuje.

(2) V rámci činnosti depozitáře depozitář fondu kolektivního investování dále zajišťuje evidenci o majetku fondu kolektivního investování, který drží nebo je oprávněn držet hlavní podpůrce (prime broker) tohoto fondu kolektivního investování.

(3) Které zastupitelné investiční nástroje podle odstavce 1 písm. a) má mít depozitář v opatrování, jakož i způsob plnění povinností uvedených v odstavci 1 depozitářem fondu kolektivního investování, vymezují články 88 až 90 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

(4) Odstavec 1 se nepoužije pro majetek, který drží nebo je oprávněn držet hlavní podpůrce daného fondu kolektivního investování.

§ 72

Povinnosti depozitáře ve vztahu k vedení peněžních prostředků

(1) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář zřizuje nebo vede

a) peněžní účty na jméno tohoto fondu,

b) peněžní účty na jméno obhospodařovatele tohoto fondu zřízené ve prospěch tohoto fondu, nebo

c) peněžní účty na svoje jméno zřízené ve prospěch tohoto fondu; v takovém případě depozitář speciálního fondu zajišťuje, aby na takovém účtu nebyly vedeny jeho peněžní prostředky.

(2) Peněžní účty je depozitář oprávněn zřídit u

a) České národní banky nebo centrální banky jiného státu,

b) banky se sídlem v České republice,

c) zahraniční banky, která má pobočku umístěnou v České republice,

d) zahraniční banky, která má sídlo v jiném členském státě a která nemá pobočku umístěnou v České republice,

e) zahraniční banky nebo obdobné osoby, která má sídlo ve třetí zemi vyžadující dodržování pravidel obezřetnosti, která jsou srovnatelná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie,

f) spořitelního a úvěrního družstva, nebo

g) toho, kdo je hlavním podpůrcem (část pátá) fondu kolektivního investování.

(3) Depozitář ukládá bez zbytečného odkladu na příslušný jím zřízený peněžní účet podle odstavce 1 nebo 2 veškeré peněžní prostředky tohoto fondu získané zejména upsáním nebo vydáváním cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem.

(4) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář eviduje všechny peněžní účty zřízené pro tento fond a kontroluje pohyb peněžních prostředků tohoto fondu na těchto účtech.

(5) Způsob plnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 depozitářem fondu kolektivního investování vymezují články 85 a 86 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 73

Kontrolní povinnosti

(1) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář kontroluje, zda v souladu s tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů²), statutem fondu kolektivního investování a ujednáními depozitářské smlouvy

a) byly vydávány a odkupovány podílové listy nebo investiční akcie,

b) byla vypočítávána aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie,

c) byl oceňován majetek a dluhy tohoto fondu,

d) byla vyplácena protiplnění z obchodů s majetkem tohoto fondu v obvyklých lhůtách,

e) jsou používány výnosy plynoucí pro tento fond,

f) jsou prováděny příkazy obhospodařovatele směrující k nabytí nebo zcizení věcí v majetku tohoto fondu, přičemž postačí, jestliže depozitář kontroluje, jak byly tyto příkazy provedeny, je-li pro tento způsob kontroly důvod zvláštního zřetele hodný; jak byly příkazy provedeny, kontroluje depozitář dále, jde-li o příkazy týkající se

1. obchodu v hodnotě nepřevyšující částku 500000 Kč a souhrnnou denní hodnotu odpovídající 0,1 % hodnoty majetku tohoto fondu,

2. obchodu uzavřeného na trhu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování, nebo

3. obchodu s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem.

(2) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář provádí příkazy obhospodařovatele tohoto fondu v souladu se statutem tohoto fondu a v souladu s depozitářskou smlouvou.

(3) V rámci činnosti depozitáře fondu kolektivního investování depozitář dále kontroluje stav majetku standardního fondu, který nelze mít v opatrování podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo v úschově podle § 71 odst. 1 písm. b).

(4) Způsob plnění povinností uvedených v odstavci 1 depozitářem fondu kolektivního investování vymezují články 92 až 97 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 74

Povinnosti obhospodařovatele ve vztahu k vedení peněžních prostředků

(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování je po předchozím oznámení depozitáři tohoto fondu oprávněn zřídit pro tento fond účet u osoby uvedené v § 72 odst. 2.

(2) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování nakládá s peněžními prostředky tohoto fondu jen prostřednictvím depozitáře tohoto fondu nebo prostřednictvím osoby uvedené v § 72 odst. 2, u které zřídil peněžní účet.

(3) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování ukládá bez zbytečného odkladu na příslušný peněžní účet zřízený podle odstavce 1 nebo zřízený depozitářem tohoto fondu podle § 72 odst. 1 a 2 peněžní prostředky tohoto fondu získané zejména upsáním nebo vydáváním cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem.

(4) Způsob plnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 obhospodařovatelem fondu kolektivního investování vymezují článek 87 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 75

Povinnosti bývalého depozitáře

(1) Přestal-li depozitář fondu kolektivního investování vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nastupujícího depozitáře tohoto fondu o své dosavadní činnosti a předat mu všechny doklady související s jeho výkonem činnosti depozitáře tohoto fondu a vydat mu peněžní prostředky tohoto fondu a majetek tohoto fondu, které má ve své moci.

(2) Do doby předání všech dokladů a vydání peněžních prostředků a majetku fondu kolektivního investování se na toho, kdo přestal vykonávat činnost depozitáře, hledí jako na depozitáře tohoto fondu; § 81 se pro toho, kdo přestal vykonávat činnost depozitáře, nepoužije.

§ 76

Povinnosti obhospodařovatele

Obhospodařovatel fondu kolektivního investování bez zbytečného odkladu po zániku příslušné depozitářské smlouvy, nebyla-li tato smlouva současně nahrazena novou depozitářskou smlouvou,

a) pozastaví vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem a pozastaví nakládání s majetkem tohoto fondu, který má ve své moci osoba, která přestala pro tento fond vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy a úhrady nezbytných provozních a mzdových výdajů, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy,

b) zašle informaci o pozastavení nakládání s majetkem tohoto fondu podle písmene a) a o pozastavení vydávání a odkupování podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto fondem České národní bance a uveřejní ji na internetových stránkách tohoto fondu a

c) provádí úkony směřující k ustavení nového depozitáře.

Pověření jiného

§ 77

(1) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 jiného jen, jestliže

a) to umožňuje depozitářská smlouva,

b) je schopen osvědčit, že kdo má být pověřen, splňuje podmínky podle § 78 a že tomuto pověření předcházel pečlivý výběr,

c) to nebrání tomu, aby tento depozitář vykonával svou činnost ve vztahu k tomuto fondu s odbornou péčí a jednal v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu, a

d) je zajištěno, že tento depozitář nebo obhospodařovatel tohoto fondu mohou kontrolovat a svými příkazy ovlivňovat výkon této činnosti pověřeným.

(2) Depozitář fondu kolektivního investování pravidelně kontroluje výkon jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1, kterým pověřil jiného.

(3) Způsob plnění povinností uvedených v odstavci 1 písm. b) depozitářem fondu kolektivního investování vymezují článek 98 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 78

(1) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 jen toho, kdo

a) má nezbytné věcné, organizační a personální předpoklady pro výkon této činnosti přiměřené povaze, rozsahu a složitosti této činnosti,

b) odděluje majetek zákazníků depozitáře od svého majetku a od majetku depozitáře tak, aby bylo v každém okamžiku zřejmé, že daný majetek patří zákazníkům depozitáře,

c) uplatňuje obdobně podle § 64 postupy pro řízení střetů zájmů, včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování, a

d) má zavedeny organizační předpoklady obdobně podle § 65, může-li z výkonu jeho jiné činnosti a z výkonu činnosti, kterou byl pověřen, plynout střet zájmů.

(2) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) a b) jen toho, kdo

a) dodržuje pravidla obezřetnosti, včetně minimálních kapitálových požadavků, a podléhá dohledu orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, a

b) podléhá pravidelnému externímu auditu, který ověřuje, že jsou příslušné investiční nástroje v jeho moci.

(3) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) a b) i toho, kdo nesplňuje některý z požadavků podle odstavce 2, jestliže

a) má ten, kdo má být pověřen, sídlo ve státě, který není členským státem,

b) právo státu uvedeného v písmeni a) vyžaduje, aby určité investiční nástroje byly vedeny tím, kdo má být pověřen, způsobem srovnatelným s § 71 odst. 1 písm. a) a b),

c) byli podílníci, společníci a obmyšlení tohoto fondu před investicí do investičních nástrojů, které by měl mít ve své moci ten, kdo má být pověřen, řádně informováni

1. o tomto pověření, včetně okolností odůvodňujících toto pověření, a

2. o tom, že toto pověření je nezbytné vzhledem k omezením vyplývajícím z práva státu uvedeného v písmeni a), a

d) má tento depozitář od obhospodařovatele tohoto fondu písemné přivolení, aby toho, kdo má být pověřen, pověřil výkonem této činnosti.

(4) Depozitář standardního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) a b) jen toho, kdo přijme opatření, která v případě jeho úpadku povedou k vydání majetku fondu obdobným způsobem, jako je vydáván majetek zákazníků po vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkurzu na majetek obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(5) Požadavky na oddělení majetku fondu kolektivního investování podle odstavce 1 písm. b) vymezují článek 99 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 79

Pověření dalšího pověřenou osobou

(1) Kdo byl pověřen depozitářem fondu kolektivního investování výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1, může pověřit některým úkonem nebo některými úkony z této činnosti dalšího, jestliže s tím předem souhlasí tento depozitář a jestliže jsou obdobně splněny podmínky stanovené v § 77 a 78.

(2) Kdo byl pověřen depozitářem fondu kolektivního investování výkonem jednotlivé činnosti uvedené v § 71 odst. 1, pravidelně kontroluje úkon nebo úkony z této činnosti, kterým pověřil dalšího podle odstavce 1.

(3) Pro zproštění se povinnosti nahradit ztrátu investičních nástrojů tím, kdo pověřil některým úkonem nebo některými úkony dalšího podle odstavce 1, se § 82 použije obdobně.

Náhrady újmy depozitářem

§ 80

(1) Depozitář fondu kolektivního investování, který obhospodařovateli tohoto fondu, tomuto fondu, podílníkovi nebo akcionáři tohoto fondu způsobí újmu porušením své povinnosti stanovené nebo sjednané pro výkon jeho činnosti jako depozitáře, je povinen ji nahradit.

(2) Povinnosti k náhradě podle odstavce 1 se depozitář fondu kolektivního investování zprostí jen, prokáže-li, že újmu nezavinil ani z nedbalosti.

§ 81

(1) Dojde-li ke ztrátě investičních nástrojů, které má depozitář fondu kolektivního investování v opatrování podle § 71 odst. 1 písm. a) části věty před středníkem nebo úschově investičních nástrojů podle § 71 odst. 1 písm. b), depozitář nahradí tomuto fondu bez zbytečného odkladu újmu z toho vzniklou; přitom nerozhoduje, zda depozitář pověřil výkonem některé činnosti jiného.

(2) Případy, kdy jde o ztrátu investičních nástrojů podle odstavce 1, vymezují článek 100 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

§ 82

(1) Povinnosti k náhradě podle § 81 se depozitář fondu kolektivního investování zprostí jen za podmínek, které vymezuje článek 101 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, a přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸).

(2) Povinnosti k náhradě podle § 81 se depozitář speciálního fondu zprostí i tehdy, dohodl-li se dříve písemně s tím, koho pověřil výkonem činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) nebo b), na tom, že pověřený nahradí ztrátu investičních nástrojů namísto něj, a prokáže-li, že

a) při pověření jiného výkonem činnosti uvedené v § 71 odst. 1 písm. a) nebo b) byly splněny podmínky stanovené v § 78 odst. 1 a 2 a

b) pro uzavření takové dohody existoval objektivní důvod, vymezený v článku 102 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

HLAVA III

DEPOZITÁŘ FONDU KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ

§ 83

(1) Fond kvalifikovaných investorů musí mít alespoň jednoho depozitáře; fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, však může mít pouze jednoho depozitáře. Fond kvalifikovaných investorů podle § 96 písm. a) nebo b) mít depozitáře nemusí. Pro depozitáře fondu kvalifikovaných investorů se § 69 až 82 použijí obdobně, s výjimkou § 73 odst. 1 písm. f) a § 73 odst. 2 a s výjimkou odkazů na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování ve vztahu k depozitářům standardních fondů⁸). Pro depozitáře fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶), jde-li o způsob plnění povinností podle § 71 odst. 3, § 72 odst. 5, § 73 odst. 4 a § 74 odst. 4, nepoužije.

(2) Připouští-li stanovy fondu kvalifikovaných investorů vytvoření podfondu, depozitář tohoto fondu vykonává činnost depozitáře i pro tyto podfondy.

(3) Povinnost nahradit újmu podle § 80 odst. 1 má depozitář fondu kvalifikovaných investorů i tehdy, způsobí-li ji obmyšlenému nebo jinému společníkovi než akcionáři tohoto fondu.

(4) Pro depozitáře evropského fondu dlouhodobých investic, do nějž jsou investice nabízeny zákazníkům, kteří nejsou profesionálními zákazníky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se § 82 nepoužije.

(5) Depozitář fondu kvalifikovaných investorů provádí kontrolu příkazů podle § 73 odst. 2 po jejich provedení, není-li s obhospodařovatelem dohodnuto jinak.

§ 84

(1) Depozitářem fondu kvalifikovaných investorů, který není evropským fondem dlouhodobých investic, do nějž jsou investice nabízeny zákazníkům, kteří nejsou profesionálními zákazníky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, může být i notář; notář však může být depozitářem pouze fondu kvalifikovaných investorů,

a) u kterého k vyplacení nebo rozdělení majetku tohoto fondu osobám, od nichž byly shromážděny peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci do tohoto majetku, nemůže podle tohoto zákona, jiného právního předpisu nebo statutu tohoto fondu dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění od dané osoby, a

b) který podle svého statutu investuje

1. nejvýše 10 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů, které má jinak mít depozitář fondu kolektivního investování podle § 71 odst. 1 písm. a) v opatrování, nebo

2. více než 90 % hodnoty svého majetku do práv duševního vlastnictví, cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě nebo účastí v obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách tak, aby podíl na hlasovacích právech v těchto obchodních společnostech nebo právnických osobách byl překročen způsobem a ve výši stanovených v § 34 odst. 1 nebo v § 35 odst. 3.

(2) Notář, který je depozitářem fondu kvalifikovaných investorů musí mít vytvořeny předpoklady k plnění povinností depozitáře fondu kvalifikovaných investorů vyplývajících z tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

(3) Pro notáře, který je depozitářem fondu kvalifikovaných investorů, se § 69 nepoužije.

ČÁST PÁTÁ

HLAVNÍ PODPŮRCE

§ 85

Hlavní podpůrce

Hlavním podpůrcem investičního fondu je osoba, která je na základě smlouvy s obhospodařovatelem tohoto fondu, nebo na základě smlouvy s obhospodařovatelem a depozitářem tohoto fondu, oprávněna provádět tyto finanční služby:

a) poskytovat nebo přenechávat peněžní prostředky či investiční nástroje za účelem podpory financování tohoto fondu, nebo

b) vypořádávat obchody prováděné v rámci určené investiční strategie tohoto fondu.

§ 86

Osoby, které mohou být hlavním podpůrcem

Hlavním podpůrcem může být pouze

a) banka se sídlem v České republice,

b) zahraniční banka, která má sídlo v členském státě,

c) obchodník s cennými papíry, který není bankou a který je povinen dodržovat kapitálovou přiměřenost podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

d) zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu k poskytování investičních služeb, jestliže

1. poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky obchodního závodu nebo i bez umístění pobočky a

2. je povinna dodržovat kapitálovou přiměřenost srovnatelně podle § 9 a 9a zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a

e) zahraniční osoba, která má sídlo ve státě, který není členským státem, jestliže

1. je povinna dodržovat pravidla obezřetnosti podle práva svého domovského státu a

2. podléhá dohledu ve svém domovském státě.

Činnost hlavního podpůrce

§ 87

(1) Hlavní podpůrce investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který je oprávněn na účet tohoto fondu provádět finanční služby uvedené v § 85, se může s obhospodařovatelem tohoto fondu, popřípadě i s depozitářem tohoto fondu, je-li tento depozitář stranou smlouvy uvedené v § 85, dále dohodnout, že je na účet tohoto fondu oprávněn

a) provádět i jiné podpůrné služby jako

1. zajišťovat vypořádání obchodů s investičními nástroji prováděných v rámci určené investiční strategie tohoto fondu,

2. poskytovat technologickou podporu tomuto fondu na míru, nebo

3. předávat údaje o uzavřených obchodech obhospodařovateli tohoto fondu, nebo

b) držet majetek tohoto fondu za účelem provádění finanční služby uvedené v § 85 nebo jiné podpůrné služby podle písmene a).

(2) Depozitář investičního fondu musí být smluvní stranou smlouvy s hlavním podpůrcem jen tehdy, je-li hlavní podpůrce oprávněn držet majetek podle odstavce 1 písm. b).

§ 88

(1) Smlouva, na základě které hlavní podpůrce provádí finanční služby nebo jiné podpůrné služby nebo drží majetek investičního fondu, vyžaduje písemnou formu.

(2) Smlouva uvedená v odstavci 1 musí být v souladu se statutem investičního fondu, pro který hlavní podpůrce provádí finanční služby nebo jiné podpůrné služby nebo jehož majetek drží.

(3) O vzniku nebo zániku závazku ze smlouvy uvedené v odstavci 1 obhospodařovatel informuje příslušného depozitáře, ledaže je depozitář její smluvní stranou.

§ 89

(1) Obhospodařovatel investičního fondu, pro který hlavní podpůrce provádí finanční služby nebo jiné podpůrné služby nebo jehož majetek drží, zajistí, aby hlavní podpůrce poskytoval příslušnému depozitáři potřebné údaje a dokumenty, které jsou nutné pro řádný výkon činnosti depozitáře, zejména které se týkají majetku tohoto fondu, který drží hlavní podpůrce.

(2) V dalším povinnost podle odstavce 1 vymezuje článek 91 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

§ 90

Zvláštní pravidlo pro opětovné poskytnutí finančního kolaterálu

Bez předchozího souhlasu obhospodařovatele investičního fondu nesmí hlavní podpůrce tohoto fondu poskytnout jako finanční kolaterál nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu anebo jiné zajištění investiční nástroje, které mu byly poskytnuty z majetku tohoto fondu jako finanční kolaterál nebo jako srovnatelné zajištění podle práva cizího státu anebo jiné zajištění.

§ 91

Výkon činnosti depozitáře hlavním podpůrcem

(1) Hlavní podpůrce investičního fondu může vykonávat činnost depozitáře tohoto fondu, jen jestliže

a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti depozitáře tohoto fondu,

b) má funkčně a hierarchicky oddělen výkon činnosti hlavního podpůrce od výkonu činnosti depozitáře a

c) zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro řízení střetů zájmů plynoucích z výkonu činnosti hlavního podpůrce a z výkonu činnosti depozitáře, včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování.

(2) Hrozí-li střet zájmů podle odstavce 1, oznámí to hlavní podpůrce investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu obhospodařovateli tohoto fondu, jakož i podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu.

ČÁST ŠESTÁ

INVESTIČNÍ FONDY

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Díl 1

Investiční fondy a jejich členění

§ 92

Členění investičních fondů

(1) Investiční fondy jsou fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů.

(2) Fondy kolektivního investování jsou standardní fondy a speciální fondy.

§ 93

Fondy kolektivního investování

(1) Fondem kolektivního investování je

a) právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti vydáváním akcií a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto akcií, a dále spravovat tento majetek, a

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie na principu rozložení rizika ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku.

(2) Za fond kolektivního investování se považuje též podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jehož nebo jejímž účelem je shromažďovat peněžní prostředky alespoň od dvou fondů kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů anebo podfondů fondu kolektivního investování nebo srovnatelných zahraničních zařízení, investuje-li takový fond, podfond nebo zařízení do podílových listů nebo investičních akcií vydávaných tímto podílovým fondem anebo touto akciovou společností s proměnným základním kapitálem více než 85 % hodnoty svého majetku.

(3) Investiční strategií se pro účely tohoto zákona rozumí způsob investování investičního fondu zahrnující zejména

a) druhy věcí, které mohou být nabyty do jmění investičního fondu, a mohou-li do jeho jmění být nabyty cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, také druh těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, například akcie nebo dluhopisy, a mohou-li do jeho jmění být nabyty dluhopisy nebo obdobné cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, potom také druh těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky podle jejich emitenta, například dluhopisy vydávané státem nebo dluhopisy vydávané obchodními společnostmi,

b) investiční limity, které je nutno dodržovat ve vztahu k věcem podle písmene a),

c) údaj o tom, zda investiční fond kopíruje nebo hodlá kopírovat složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje nebo hodlá sledovat určitý index nebo jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark); z tohoto údaje musí vyplývat, o jaký index nebo ukazatel se jedná a jakým způsobem nebo v jaké míře jej investiční fond sleduje nebo kopíruje nebo hodlá sledovat nebo kopírovat,

d) údaj o určitém hospodářském odvětví nebo jeho části, určité zeměpisné oblasti nebo určité části finančního trhu, ve kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice, nebo určitém druhu věcí, do kterých investiční fond koncentruje nebo hodlá koncentrovat své investice,

e) možnosti a limity zajištění nebo záruky v případě, že návratnost investice, její části nebo výnos z této investice mají být zajištěny (zajištěné fondy) nebo zaručeny (zaručené fondy), a uvedení způsobu, jakým budou zajištění nebo záruka dosaženy,

f) možnosti a limity využití přijatého úvěru nebo zápůjčky na účet investičního fondu,

g) možnosti a limity použití majetku investičního fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky, daru a zajištění závazku jiné osoby nebo úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,

h) možnosti a limity vztahující se k prodeji věcí na účet investičního fondu, které investiční fond nemá ve svém majetku, a

i) údaj o technikách k obhospodařování investičního fondu a možnosti a limity jejich používání.

(4) Kopírováním složení indexu se pro účely tohoto zákona rozumí kopírování složení věcí, ke kterým se tento index vztahuje, včetně používání derivátů a jiných technik k obhospodařování investičního fondu.

§ 94

Standardní fondy a speciální fondy

(1) Standardním fondem je fond kolektivního investování, který splňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování⁴) a jako takový je zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou (§ 511).

(2) Speciálním fondem je fond kolektivního investování, který nesplňuje požadavky směrnice uvedené v odstavci 1 a není jako standardní fond zapsaný v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou (§ 511).

§ 95

Fondy kvalifikovaných investorů

(1) Fondem kvalifikovaných investorů je

a) právnická osoba se sídlem v České republice, která je oprávněna shromažďovat peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od více kvalifikovaných investorů vydáváním účastnických cenných papírů nebo tak, že se kvalifikovaní investoři stávají jejími společníky, a provádět společné investování shromážděných peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve prospěch těchto kvalifikovaných investorů a dále spravovat tento majetek,

b) podílový fond, jehož účelem je shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od více kvalifikovaných investorů vydáváním podílových listů a společné investování shromážděných peněžních prostředků na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve prospěch vlastníků těchto podílových listů a další správa tohoto majetku, a

c) svěřenský fond,

1. jehož statut určuje více kvalifikovaných investorů jako obmyšlených, kterými jsou zakladatel tohoto svěřenského fondu nebo ten, kdo zvýšil majetek tohoto svěřenského fondu smlouvou, a

2. který je zřízený za účelem investování na základě určené investiční strategie, založené zpravidla na principu rozložení rizika, ve prospěch jeho obmyšlených.

(2) Podmínka mnohosti kvalifikovaných investorů podle odstavce 1 nemusí být splněna, je-li společníkem, podílníkem nebo obmyšleným fondu kvalifikovaných investorů

a) stát, mezinárodní finanční organizace nebo právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy, nebo

b) kvalifikovaný investor investující peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci ve prospěch jiných kvalifikovaných investorů, s nimiž je pro účely této jejich investice ve smluvním vztahu.

§ 96

Kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, kvalifikovaný fond sociálního podnikání a evropský fond dlouhodobých investic

Za fond kvalifikovaných investorů se považuje též investiční fond, který je

a) kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu uvedený v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění,

b) kvalifikovaným fondem sociálního podnikání uvedený v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění a

c) evropským fondem dlouhodobých investic.

§ 97

Zahraniční investiční fond

Zahraničním investičním fondem je

a) právnická osoba mající sídlo v jiném státě, než je Česká republika, srovnatelná s investičním fondem, nebo

b) zařízení vytvořené podle práva cizího státu srovnatelné s investičním fondem, který je podílovým fondem nebo se svěřenským fondem.

Díl 2

Pokoutné fondy kolektivního investování

§ 98

(1) Zakazuje se shromažďovat, jakož i pokusit se shromažďovat, peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci od veřejnosti za účelem jejich společného investování nebo investování takto nabytých peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí, má-li být návratnost investice nebo zisk investora byť jen částečně závislý na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byly peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci investovány, jinak než za podmínek, které stanoví nebo připouští tento zákon.

(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na případ, kdy se shromažďuje výlučně od kvalifikovaných investorů.

(3) Odstavec 1 není § 2 písm. b) a c) a § 2a dotčen.

(4) Zákaz podle odstavce 1 se vztahuje i na činnost vykonávanou v návaznosti na § 15 odst. 1.

§ 99

Zakazuje se umožnit nebo usnadnit jinému činnost zakázanou podle § 98 její propagací nebo zajištěním její dostupnosti jiným způsobem.

HLAVA II

PŘÍPUSTNÉ PRÁVNÍ FORMY

Díl 1

Základní ustanovení

§ 100

Fondy kolektivního investování

(1) Fondem kolektivního investování může být pouze

a) podílový fond, nebo

b) akciová společnost.

(2) Standardním fondem, fondem kolektivního investování investujícím jako fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

(3) Pro účely tohoto zákona se nemovitostní společností rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.

§ 101

Fondy kvalifikovaných investorů

(1) Fondem kvalifikovaných investorů může být pouze

a) podílový fond,

b) svěřenský fond,

c) komanditní společnost,

d) společnost s ručením omezeným,

e) akciová společnost,

f) evropská společnost, nebo

g) družstvo.

(2) Fondem kvalifikovaných investorů investujícím jako fond peněžního trhu však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

Díl 2

Podílový fond

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 102

(1) Podílový fond je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se pro podílový fond nepoužijí.

(2) Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel.

(3) Podílníci neodpovídají věřitelům za dluhy v podílovém fondu.

(4) Pohledávky odpovídající dluhům v podílovém fondu se uspokojují z majetku v tomto podílovém fondu.

§ 103

Podílový fond nemá právní osobnost.

§ 104

Podílový fond musí mít vlastní označení. Označení musí podílový fond odlišovat od jiného podílového fondu. Označení nesmí být klamavé.

§ 105

Vyžaduje-li právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, nahradí se údaje o všech podílnících označením podílového fondu a údaji o obhospodařovateli tohoto podílového fondu.

Vytvoření, vznik a zánik podílového fondu

§ 106

(1) Zakladatelé vytvoří podílový fond, shodnou-li se s tím, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem, na obsahu statutu podílového fondu.

(2) Podílový fond se vytvoří i jednostranným právním jednáním toho, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem, kterým přijal statut podílového fondu.

(3) Právní jednání týkající se vytvoření podílového fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

§ 108

(1) Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou. Podílový fond zaniká dnem výmazu z tohoto seznamu.

(2) Návrh na zápis podílového fondu do seznamu podílových fondů podává ten, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem. Návrh na výmaz podílového fondu ze seznamu podává likvidátor, obhospodařovatel podílového fondu nebo jiná osoba, která na tom má oprávněný zájem.

(3) Po vzniku podílového fondu nelze prohlásit zakladatelské právní jednání za neplatné a nelze z toho důvodu zrušit zápis podílového fondu v seznamu podílových fondů.

Seznam podílníků

§ 109

(1) Administrátor podílového fondu vede seznam jeho podílníků. Jsou-li vydány zaknihované podílové listy, může statut určit, že seznam podílníků je nahrazen evidencí zaknihovaných podílových listů.

(2) Do seznamu podílníků se zapisují označení druhu podílového listu, jméno a bydliště nebo název a sídlo podílníka, číslo bankovního účtu podílníka vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení podílového listu a změny zapisovaných údajů. U listinného podílového listu se zapisuje do seznamu podílníků i označení jeho formy jako cenného papíru.

§ 110

(1) Má se za to, že podílníkem je ten, kdo je zapsán v seznamu podílníků.

(2) Administrátor zapíše nového vlastníka do seznamu podílníků bez zbytečného odkladu poté, co je mu změna osoby vlastníka oznámena.

§ 111

(1) Údaje zapsané v seznamu podílníků může administrátor používat pouze pro potřeby administrace podílového fondu. Za jiným účelem lze údaje zapsané v seznamu podílníků použít jen se souhlasem podílníků, kterých se údaje týkají.

(2) Přestane-li podílník být podílníkem, administrátor jej ze seznamu podílníků bez zbytečného odkladu vymaže.

§ 113

Shromáždění podílníků

(1) Shromáždění podílníků se zřizuje, určí-li tak statut podílového fondu, který určí současně i působnost tohoto shromáždění a pravidla pro jeho rozhodování.

(2) Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku se na rozhodnutí shromáždění podílníků použijí obdobně.

§ 114

Účetnictví

O majetkových poměrech podílového fondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podílový fond.

Podílové listy

§ 115

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu.

§ 116

(1) Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů.

(2) Pro ocenění penězi ocenitelné věci podle odstavce 1 se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o ocenění nepeněžitého vkladu u akciové společnosti použijí obdobně.

§ 117

(1) Podílový list obsahuje alespoň

a) označení „podílový list“,

b) údaje nutné k identifikaci podílového fondu,

c) jmenovitou hodnotu, včetně uvedení měny, v níž je jmenovitá hodnota vyjádřena, nebo údaj o tom, že jde o podílový list bez jmenovité hodnoty,

d) údaj o druhu podílového listu, popřípadě i s odkazem na statut,

e) označení formy podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír, a

f) číselné označení podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír.

(2) Listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno. V rubopisu listinného podílového listu se uvede identifikace nabyvatele.

(3) U zaknihovaných podílových listů postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 jsou zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných podílových listů.

(4) Byl-li vydán hromadný podílový list, obsahuje tento hromadný podílový list také údaj o tom, kolik podílových listů a jakého druhu nahrazuje.

§ 118

Jmenovitá hodnota podílových listů vydávaných týmž podílovým fondem může být vyjádřena v různých měnách, vymezuje-li statut podílového fondu současně, o jaké měny se jedná.

§ 119

K účinnosti převodu listinného podílového listu vůči administrátorovi podílového fondu se vyžaduje oznámení změny osoby podílníka administrátorovi a předložení podílového listu administrátorovi.

§ 120

(1) Podílové listy, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh.

(2) S podílovými listy může být zejména spojeno právo na

a) rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku,

b) vyplacení zálohy na zisk,

c) nižší úplatu účtovanou v případě, že výkonnost podílového fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, nebo

d) nižší srážku za odkoupení, je-li s podílovým listem spojeno právo na jeho odkoupení.

(3) O vyplacení zálohy na zisk rozhoduje obhospodařovatel podílového fondu. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen, vyplývá-li z rozumně pečlivého uvážení, že podílový fond má nebo bude mít dostatek prostředků na rozdělení zisku.

§ 121

(1) Zvláštní práva a jejich obsah se určí ve statutu podílového fondu. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh některého podílníka

a) rozhodnout, jaké zvláštní právo je s podílovým listem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve statutu nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo

b) nebude-li možné postupovat podle písmene a), rozhodnout, že podílový list je podílový list, se kterým není spojeno zvláštní právo.

(2) Řízení uvedené v odstavci 1 je řízením podle § 83 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.

(3) Účastníky řízení jsou navrhovatel, obhospodařovatel tohoto podílového fondu a ten, jehož název, příznačný prvek názvu nebo jméno obsahuje označení tohoto podílového fondu.

Změna druhu nebo formy podílových listů a vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu

§ 122

Administrátor oznámí podílníkům bez zbytečného odkladu způsobem určeným ve statutu podílového fondu den, k němuž byla zapsána změna druhu nebo formy podílových listů do seznamu podílníků.

§ 123

(1) Bylo-li rozhodnuto o změně druhu nebo formy podílových listů nebo o vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu, lze

a) tyto podílové listy odkoupit pouze bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu, a

b) vydat nové podílové listy a určit lhůtu k předložení podílových listů k výměně až poté, co tato změna bude zapsána v seznamu podílníků.

(2) Pro postup při výměně podílových listů za podílové listy jiného druhu nebo formy se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o snížení jmenovité hodnoty akcií použijí přiměřeně.

§ 124

(1) Bylo-li rozhodnuto o změně druhu nebo formy podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem nebo o vyřazení podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem z obchodování na evropském regulovaném trhu, učiní obhospodařovatel na účet podílového fondu ohledně těchto podílových listů do 30 dní ode dne zápisu změny druhu nebo formy podílových listů do seznamu podílníků nebo ode dne vyřazení podílového listu z obchodování na evropském regulovaném trhu veřejný návrh smlouvy na odkoupení podílových listů.

(2) Odkoupení podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem, bylo-li rozhodnuto podle odstavce 1 jinak, než formou veřejného návrhu smlouvy podle odstavce 1, se zakazuje.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, týká-li se odkoupení

a) méně než 100 osob,

b) podílových listů, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % fondového kapitálu tohoto fondu, nebo

c) podílových listů obchodovaných výlučně na evropském regulovaném trhu, jde-li o rozhodnutí o změně druhu nebo formy podílových listů.

(4) Veřejný návrh smlouvy podle odstavce 1 nelze odvolat, jakmile byl učiněn. Změnit jej je možné pouze tehdy, je-li to v jeho podmínkách výslovně uvedeno, nebo bude-li to pro zájemce výhodnější; takové změny se projeví i ve všech smlouvách již uzavřených na základě tohoto veřejného návrhu.

§ 125

(1) Veřejný návrh smlouvy podle § 124 odst. 1 musí být určen osobám, které byly ke dni konání shromáždění podílníků vlastníky podílových listů, jichž se rozhodnutí o změně druhu, formy nebo vyřazení týká, a pro přijetí tohoto rozhodnutí nehlasovaly.

(2) Nehlasovalo-li však o změně druhu, formy nebo vyřazení shromáždění podílníků, musí být veřejný návrh smlouvy určen všem osobám, které byly až do zapsání změny druhu nebo formy podílových listů nebo vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu do seznamu podílníků vlastníky podílových listů, jichž se rozhodnutí o změně druhu, formy nebo vyřazení týká.

§ 126

(1) Oprávněná osoba uvedená v § 125 se může vzdát práva na odkoupení podílových listů.

(2) Vzdání se práva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli těchto podílových listů.

§ 127

Při změně druhu nebo formy podílového listu se práva spojená s tímto druhem nebo formou podílového listu mění účinností změny statutu podílového fondu bez ohledu na to, kdy dojde k výměně podílových listů.

Oddíl 2

Otevřený podílový fond

§ 128

(1) S podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu.

(2) Počet podílových listů, které otevřený podílový fond vydá, není omezen.

§ 129

Označení otevřeného podílového fondu obsahuje slova „otevřený podílový fond“.

§ 130

Vydávání podílových listů

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí vydání podílového listu za částku, která je rovna jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni určenému ve statutu; tato částka může být zvýšena o přirážku, jejíž výše je uvedena ve statutu.

(2) Administrátor otevřeného podílového fondu může ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, zajistit jejich vydávání za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty, a to po dobu stanovenou v tomto statutu, nejdéle však po dobu

a) 3 měsíců ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o standardní fond nebo jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech,

b) 1 roku ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který není uveden v písmeni c), nebo jde-li o speciální fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, nebo

c) 2 let ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o investiční fond kvalifikovaných investorů, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti a jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit.

(3) Částka podle odstavce 2 může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu.

(4) Podílový list nelze vydat, dokud není zaplacena částka podle odstavce 1 nebo 2 na peněžní účet, který pro tento fond zřídil jeho depozitář nebo obhospodařovatel, nebo dokud není poskytnuto nepeněžité plnění v hodnotě této částky.

(5) Podílový list lze vydat jinak než podle odstavce 4 pouze tehdy, pokud o jeho vydání požádala osoba, která je profesionálním zákazníkem podle § 2a odst. 1 písm. a) až h) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo obdobnou osobou podle práva jiného členského státu, formou neodvolatelného závazku k upsání podílového listu a zaplacení částky podle odstavce 1 nebo 2 na peněžní účet, který pro tento fond zřídil jeho depozitář nebo obhospodařovatel, ve lhůtě určené statutem.

Odkupování podílových listů

§ 131

Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají.

§ 132

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu na účet tohoto podílového fondu nejdéle do

a) 2 týdnů, jde-li o standardní fond,

b) 1 měsíce, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,

c) 1 roku, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a

d) 2 let, jde-li o investiční fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti.

(2) Žádost o odkoupení podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem lze podat kdykoliv. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí uveřejnění nejbližší lhůty pro odkoupení podílových listů tohoto fondu na internetových stránkách tohoto fondu. V této lhůtě zajistí administrátor otevřeného podílového fondu odkoupení všech podílových listů tohoto fondu, o jejichž odkoupení podali podílníci žádost v období od poslední lhůty pro odkoupení podílových listů tohoto fondu.

(3) Po dobu uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu , který je speciálním fondem investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech, po kterou tento fond nedodržuje investiční limity podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy podílový fond vznikl, se podílové listy vydávané tímto fondem neodkupují.

(4) Po dobu uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy podílový fond vznikl, se podílové listy vydávané tímto fondem neodkupují.

§ 133

Po dobu, po kterou administrátor otevřeného podílového fondu zajišťuje vydávání podílových listů tohoto fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty, zajišťuje odkupování podílových listů tohoto fondu za tutéž částku, za jakou zajišťuje jejich vydávání.

Pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů

§ 134

(1) Obhospodařovatel může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu jen,

a) je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků, nebo

b) na dobu nezbytně nutnou též z provozních důvodů, zejména ve vztahu k činnostem souvisejícím s účetní závěrkou.

(2) Obhospodařovatel podřízeného fondu může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu též, je-li pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem (§ 245).

(3) Obhospodařovatel vypracuje o svém rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zápis, ve kterém uvede

a) datum a přesný čas svého rozhodnutí,

b) důvody pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů,

c) to, zda rozhodl, že se pozastavení vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem podle písmene e), a u nichž ještě nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo k vydání podílových listů,

d) to, zda se po obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů bude postupovat podle § 139 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo podle § 139 odst. 1 písm. b), případně, jak se bude postupovat, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2,

e) okamžik, od kterého se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, a

f) dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje.

§ 135

(1) Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e).

(2) Od okamžiku uvedeného v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) nelze až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 vydat ani odkoupit podílový list tohoto fondu, s výjimkou podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) a u nichž ještě nedošlo k jejich vydání nebo k vyplacení protiplnění za odkoupení. Tato výjimka se neuplatní v případě, že obhospodařovatel rozhodl, že se rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování vztahuje i na tyto podílové listy.

§ 136

(1) Doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, nesmí být delší než 3 měsíce.

(2) Statut otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.

(3) Statut otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.

§ 137

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu bez zbytečného odkladu po vypracování zápisu uvedeného v § 134 odst. 3 zajistí uveřejnění tohoto zápisu na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Obhospodařovatel, který rozhodl o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, zašle orgánům dohledu jiných členských států, v nichž jsou podílové listy tohoto podílového fondu veřejně nabízeny, bez zbytečného odkladu zápis o tomto svém rozhodnutí. V oznámení zejména uvede přijatá opatření a další skutečnosti směřující k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.

§ 138

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí České národní banky o zrušení rozhodnutí obhospodařovatele o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů uveřejnění tohoto rozhodnutí na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení předběžného opatření, které má dopad na pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, uveřejnění tohoto předběžného opatření na internetových stránkách tohoto fondu.

§ 139

(1) Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a), pak administrátor

a) bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich

1. aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti, nebo

2. první aktuální hodnotě určené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a); v takovém případě neprovádí po dobu pozastavení výpočet aktuální hodnoty podílových listů, nebo

b) k žádostem o vydání nebo odkoupení podílových listů, u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, nepřihlíží a osoby, které takovou žádost podaly, se bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) vyzve, aby svou žádost podaly znovu, jestliže jejich zájem trvá.

(2) Zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, pak administrátor bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. b) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení podílníci požádali a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti.

(3) Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, pak se postupuje způsobem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. d).

§ 140

(1) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu; to neplatí,

a) je-li administrátor otevřeného podílového fondu ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením protiplnění za odkoupení, nebo

b) zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů a nebylo-li podílníkovi vyplaceno protiplnění za odkoupení.

(2) Obhospodařovatel a administrátor otevřeného podílového fondu jsou zavázáni uhradit úrok z prodlení podle odstavce 1 společně a nerozdílně.

§ 141

Dnem obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů je

a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování podílových listů pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí obhospodařovatele otevřeného podílového fondu o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů tohoto fondu, nebo

c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.

Oddíl 3

Uzavřený podílový fond

§ 142

S podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

§ 143

Označení uzavřeného podílového fondu obsahuje slova „uzavřený podílový fond“.

§ 144

Nerozhodne-li obhospodařovatel uzavřeného podílového fondu vytvořeného na dobu určitou do uplynutí této doby, zda tento podílový fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, vstoupí podílový fond po uplynutí této doby do likvidace.

§ 145

Vydávání podílových listů

(1) Pro vydávání podílových listů uzavřeným podílovým fondem se § 130 použije obdobně.

(2) Uzavřený podílový fond nemůže vydat nebo mít vydány podílové listy, které nemají jmenovitou hodnotu.

§ 146

Přiznání práva na odkoupení podílových listů ve statutu

(1) Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu na účet tohoto podílového fondu v určených lhůtách, delších než 1 rok. Statut uzavřeného podílového fondu, který je fondem kolektivního investování a který je vytvořen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení jimi vlastněných podílových listů po 10 letech ode dne vzniku fondu a dále ve lhůtě uvedené ve statutu, delší než 1 rok, přinejmenším však každých 10 let; jinak uplynutím 10 let ode dne vzniku fondu vzniká podílníkovi právo na odkoupení jeho podílových listů na účet podílového fondu.

(2) Pro odkoupení podílových listů uzavřeného podílového fondu se § 131 až 141 použijí obdobně.

§ 147

(1) Rozhodne-li soud v případě uzavřeného podílového fondu podle § 121 odst. 1 písm. b), může vlastník podílového listu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat, aby od něj obhospodařovatel podílového fondu na účet podílového fondu tento podílový list do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost o obsahu zvláštního práva spojeného s podílovým listem zřejmá již v době, kdy podílový list získal. Obhospodařovatel od oprávněného vlastníka koupí podílový list do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy.

(2) Nesplní-li obhospodařovatel povinnost stanovenou v odstavci 1, může se oprávněný vlastník podílových listů domáhat uzavření smlouvy o koupi podílových listů u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy došel obhospodařovateli návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1.

Díl 3

Svěřenský fond

§ 148

(1) Investiční fond se jako svěřenský fond vytváří na základě smlouvy; jiným právním jednáním nelze tento svěřenský fond vytvořit. Vytvořit svěřenský fond nelze vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování. Právní jednání týkající se vytvoření investičního fondu jako svěřenského fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(2) Investiční fond, který se vytváří jako svěřenský fond, může mít více zakladatelů. Má-li investiční fond vytvořený jako svěřenský fond více zakladatelů, přijímají rozhodnutí po vzájemné dohodě, neurčuje-li statut svěřenského fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.

(3) Svěřenský fond se stává investičním fondem dnem zápisu do příslušného seznamu vedeného Českou národní bankou. Poté, co se svěřenský fond stane investičním fondem, nelze zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné a nelze z tohoto důvodu zrušit jeho zápis v seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu.

(4) Pro investiční fond jako svěřenský fond se § 114 použije obdobně.

§ 149

Ustanovení § 1452 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije. Kde občanský zákoník používá pojem „statut svěřenského fondu“, rozumí se tím v případě investičního fondu jako svěřenského fondu statut tohoto fondu.

Svěřenský správce

§ 150

(1) Investiční fond jako svěřenský fond má jednoho správce.

(2) Tímto správcem může být jen ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn obhospodařovat takový investiční fond.

(3) Ustanovení tohoto zákona o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu, nejsou odstavcem 1 dotčena.

(4) Ustanovení § 1454 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

§ 151

Investiční společnost může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, svěřenským správcem i svěřenského fondu, který není investičním fondem.

Dohled nad správou

§ 152

(1) Dohled nad správou svěřenského fondu, který je investičním fondem, vykonává obhospodařovatel tohoto fondu.

(2) Ustanovení § 150 odst. 3 se použije obdobně.

§ 153

Ustanovení § 1465 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

Díl 4

Akciová společnost s proměnným základním kapitálem

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 154

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem je akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV“.

(2) Akciovou společností s proměnným základním kapitálem může být pouze investiční fond.

§ 155

Základní kapitál

(1) Základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako její základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií (zapisovaný základní kapitál); zapisovaný základní kapitál se uvede ve stanovách namísto základního kapitálu.

(2) Výše zapisovaného základního kapitálu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je alespoň 1 Kč, nebo 1 EUR; ustanovení § 246 odst. 2 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem nepoužije.

§ 156

Obsah stanov

(1) Stanovy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem obsahují také

a) údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy,

b) způsob určení úplaty za její obhospodařování a provádění její administrace jako investičního fondu,

c) určení druhů nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejím obhospodařováním a prováděním její administrace jako investičního fondu,

d) zásady hospodaření s majetkem a pravidla pro výplatu podílů na zisku,

e) způsob určování aktuální hodnoty investičních akcií a četnost takového určování,

f) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování investičních akcií,

g) určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, ve kterém společnost vydává a odkupuje investiční akcie, a

h) způsob, jak se oznámí záměr některého z vlastníků zakladatelských akcií tyto akcie převést (§ 160 odst. 1).

(2) Připouštějí-li stanovy možnost vytvářet podfondy, určí také pravidla pro jejich vytváření a pravidla pro úhradu nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejich obhospodařováním a prováděním jejich administrace.

(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o uvádění počtu akcií a celkového počtu hlasů ve společnosti ve stanovách.

§ 157

(1) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, jež se týkají jmenovité hodnoty, a ustanovení o upisování a nabývání vlastních akcií, o finanční asistenci, o emisním kurzu a emisním ážiu a o vydávání opčních listů.

(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jejíž valná hromada rozhodla o vyřazení investičních akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu, nemusí učinit veřejný návrh smlouvy.

(3) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem nemusí tvořit rezervní fondy.

Oddíl 2

Zakladatelské akcie a investiční akcie

§ 158

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává kusové akcie jako akcie, které nemají jmenovitou hodnotu.

(2) Zakladatelské akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou akcie, které upsali zakladatelé akciové společnosti; zakladatelskými akciemi zůstávají být i ty zakladatelské akcie, které upsala jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého předkupního práva podle § 160, a zakladatelské akcie, které nabyla jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého přednostního práva na úpis nových zakladatelských akcií podle § 161.

(3) Ostatní akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou investiční akcie.

(4) Zakladatelská akcie obsahuje označení, že jde o zakladatelskou akcii; investiční akcie obsahuje označení, že jde o investiční akcii, a údaj, z něhož plyne, zda je akcií s hlasovacím právem.

Zakladatelské akcie

§ 159

(1) Se zakladatelskou akcií nemůže být spojeno právo na její odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.

(2) Zakladatelská akcie nemůže být přijata k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změně výše základního kapitálu akciové společnosti a o rozhodování valné hromady ve vztahu ke změně výše základního kapitálu akciové společnosti použijí jen ve vztahu k zapisovanému základnímu kapitálu a zakladatelským akciím.

§ 160

(1) Hodlá-li některý z vlastníků zakladatelských akcií převést své zakladatelské akcie, mají ostatní vlastníci zakladatelských akcií k těmto akciím po dobu 6 měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost oznámil, předkupní právo, ledaže vlastník zakladatelských akcií zakladatelské akcie převádí jinému vlastníkovi zakladatelských akcií. Není-li ujednáno ve stanovách, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit zakladatelské akcie poměrně podle velikosti svých podílů.

(2) Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; tehdy mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

§ 161

Každý vlastník zakladatelských akcií má přednostní právo upsat část nových zakladatelských akcií v rozsahu jeho podílu. Neurčí-li stanovy jinak, má každý vlastník zakladatelských akcií přednostní právo na upsání i těch zakladatelských akcií, které v souladu se zákonem neupsal jiný akcionář. V dalším se § 485 až 490 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev použijí obdobně.

Investiční akcie

§ 162

(1) S investiční akcií je spojeno právo na její odkoupení na žádost jejího vlastníka na účet společnosti, nebo podfondu, k němuž byla vydána. Investiční akcie odkoupením zanikají.

(2) S investiční akcií není spojeno hlasovací právo, neurčí-li stanovy jinak. Vlastníkům investičních akcií bez hlasovacího práva není svolavatel valné hromady povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu podle § 406 odst. 1 věty první zákona o obchodních korporacích, ledaže zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhu akcií a vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva je oprávněn na valné hromadě hlasovat.

§ 163

(1) Investiční akcie se upisují na základě veřejné výzvy k jejich úpisu.

(2) Pro vydávání a odkupování investičních akcií se § 130 až 140 použijí obdobně.

(3) Dnem obnovení vydávání nebo odkupování investičních akcií je

a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování investičních akcií, nebo

c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.

(4) V případě dosažení dolní či horní hranice rozpětí uvedeného v § 156 odst. 1 písm. g) obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu. Účinným opatřením může být rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií s tím, že odstavec 3 a § 131 až 140 se použijí obdobně.

Jmění akciové společnosti nevytvářející podfondy

§ 164

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, účetně a majetkově odděluje majetek a dluhy ze své investiční činnosti od svého ostatního jmění.

(2) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem nevytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností, lze použít pouze majetek z této investiční činnosti. Majetek z investiční činnosti této společnosti nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem z její investiční činnosti.

(3) Práva akcionáře podílet se na zisku a na likvidačním zůstatku, jakož i další majetková práva, spojená s investiční akcií akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, se vztahují jen k majetku a dluhům z investiční činnosti této společnosti. Tím není dotčeno, aby taková společnost vydala různé druhy investičních akcií za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.

§ 164a

Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která dosud nevytvářela podfondy, může z majetku a dluhů z její investiční činnosti vytvořit jeden nebo více podfondů, připouštějí-li její stanovy jejich vytváření.

Oddíl 3

Podfondy

§ 165

Jmění akciové společnosti vytvářející podfondy

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem může vytvářet podfondy, připouští-li to její stanovy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jejího jmění. O majetkových poměrech podfondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podfond.

(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem zahrnuje do podfondu nebo podfondů majetek a dluhy ze své investiční činnosti. Nezahrnuje-li akciová společnost s proměnným základním kapitálem do podfondu nebo podfondů také majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů této společnosti z investiční činnosti, netvoří tento majetek a dluhy podfond.

(3) Podfond má vlastní investiční strategii, neurčí-li stanovy něco jiného.

(4) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem vytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností v rámci určitého podfondu, lze použít pouze majetek v tomto podfondu. Majetek v podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem téhož podfondu.

(5) Do obchodního rejstříku se u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem zapisuje také údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy.

§ 166

Označení podfondu musí obsahovat příznačný prvek obchodní firmy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a slovo „podfond“, popřípadě jinak vyjádřit jeho vlastnost podfondu.

§ 167

Investiční akcie v případě podfondu

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává ke každému podfondu investiční akcie, které představují stejné podíly na fondovém kapitálu toho podfondu. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo týkající se podílu na zisku jen z hospodaření tohoto podfondu a na likvidačním zůstatku jen při zániku tohoto podfondu s likvidací. Tím není vyloučeno, aby akciová společnost vydala různé druhy investičních akcií k témuž podfondu za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.

(2) Vydat k podfondu investiční akcie nelze, dokud nejsou údaje nutné k identifikaci podfondu zapsány v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

(3) Investiční akcie uvedená v odstavci 1 obsahuje označení podfondu, k němuž se práva uvedená v odstavci 1 vztahují, popřípadě další zvláštní práva, která jsou s ní spojena.

(4) Stanovy mohou určit, že o záležitostech, které se týkají pouze podfondu a nemají významný dopad na jiné podfondy, hlasují pouze vlastníci investičních akcií vydaných k tomuto podfondu, přičemž není rozhodné, zda jsou vlastníky akcií s hlasovacím právem. V takovém případě stanovy současně tyto záležitosti podrobněji vymezí.

§ 168

Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, uvede se označení podfondu a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná.

§ 169

Statut a sdělení klíčových informací

(1) Každý podfond musí mít statut. Statut podfondu může být začleněn do statutu investičního fondu, nesnižuje-li to srozumitelnost statutu pro investory.

(2) Sdělení klíčových informací fondu kolektivního investování, jehož stanovy vytvoření podfondu připustily, se vyhotovuje za každý podfond.

§ 169a

Používá-li tento zákon pojem „investiční fond“, „fond kolektivního investování“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě investičního fondu, který vytváří podfondy, podfond investičního fondu, ledaže z tohoto zákona plyne něco jiného.

Díl 5

Akciová společnost s fixním základním kapitálem

§ 169b

(1) Akciová společnost s fixním základním kapitálem je investiční fond, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem podle § 154.

(2) Obchodní firma akciové společnosti s fixním základním kapitálem může obsahovat označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAF“.

(3) Ustanovení § 156 odst. 1 písm. a) až e), § 156 odst. 2 a 3, § 157 odst. 2 a 3, § 165, 166, 168 a 169 se pro akciovou společnost s fixním základním kapitálem použijí obdobně.

Díl 6

Komanditní společnost na investiční listy

§ 170

(1) Komanditní společnost na investiční listy je komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (dále jen „komplementář“ ) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (dále jen „komanditista“). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy.

(2) Obchodní firma obsahuje označení „komanditní společnost na investiční listy“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol. na invest. listy“ nebo „k. s. i. l.“.

(3) Komanditní společností na investiční listy může být pouze investiční fond nebo osoba podle § 15 odst. 1.

(4) Investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, může vytvářet podfondy.

(5) Ustanovení § 165 až 169 se pro komanditní společnost na investiční listy, která vytváří podfondy, použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení

a) akcionáře, rozumí se tím společník,

b) investičních akcií, rozumí se tím investiční listy,

c) stanov, rozumí se tím společenská smlouva.

(6) Společenská smlouva může určit jakékoli dělení zisku a ztráty mezi společnost a komplementáře.

§ 171

Druhy podílů

(1) Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Investiční listy, které představují podíly, s nimiž jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Investiční list, který představuje podíl, s nímž nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je základní investiční list.

(2) Určí-li tak společenská smlouva, může komanditista vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho komanditistu, vydá společnost investiční list pro každý podíl, nebo vydá hromadný investiční list; společenská smlouva obsahuje také označení investičního listu, kterým je podíl představován.

(3) Různé druhy podílů, zvláštní práva a povinnosti a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě.

(4) Upravuje-li společenská smlouva různé druhy podílů, do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy zapisuje také údaj o druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených, a to alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy nezapisují údaje o komanditistech. Soud, který vede obchodní rejstřík, znepřístupní veřejnosti i údaje o komanditistech obsažené ve společenské smlouvě komanditní společnosti na investiční listy založené do sbírky listin. Kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem může opis společenské smlouvy včetně údajů o komanditistech obdržet jen ten, kdo na tom má oprávněný zájem.

(5) Pro případ vzniku pochybnosti o obsahu zvláštního práva nebo obsahu zvláštní povinnosti spojené s investičním listem se § 121 a 147 použijí obdobně.

Investiční list

§ 172

(1) Investiční list je cenný papír na řad, který obsahuje alespoň

a) označení „investiční list“,

b) údaje nutné k identifikaci společnosti,

c) údaje nutné k identifikaci komanditisty,

d) výši vkladu připadající na podíl, a splacenou část tohoto vkladu k datu emise investičního listu a

e) označení investičního listu, jeho číslo a podpis komplementáře.

(2) Investiční list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír.

(3) Při předložení investičního listu na něm komanditní společnost na investiční listy vyznačí aktuální výši splacené části vkladu, liší-li se od údaje podle odstavce 1 písm. d).

§ 173

Investiční list nemůže být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

§ 174

(1) Společenská smlouva komanditní společnosti na investiční listy může převoditelnost investičních listů omezit, nikoli však vyloučit.

(2) Pro převod investičního listu se použije obdobně také § 210 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

§ 175

(1) Má-li komanditista nebo jiná osoba povinnost odevzdat investiční list komanditní společnosti na investiční listy, odevzdá jej ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak ve lhůtě, kterou k tomu v písemné výzvě určil komplementář nebo likvidátor.

(2) Investiční listy, které nebyly odevzdány ve lhůtě podle odstavce 1, komplementář nebo likvidátor prohlásí za neplatné. Prohlášení neplatnosti investičních listů se uveřejní na internetových stránkách společnosti.

Vklady

§ 176

Před vznikem komanditní společnosti na investiční listy spravuje její splacené vklady ten, kdo se má stát komplementářem.

§ 177

Vkladová povinnost společníka komanditní společnosti na investiční listy se plní v penězích.

§ 178

(1) Vklad komplementáře odpovídá 2 % z celkového objemu vkladů zakládajících komanditistů, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je u komplementáře jiná, nebo že vkladovou povinnost nemá.

(2) Před podáním návrhu na zápis komanditní společnosti na investiční listy do obchodního rejstříku se splatí celý vklad komplementáře.

Zvláštní ustanovení o rozhodování společníků

§ 179

(1) K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, jakož i k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění společenská smlouva, se vyžaduje souhlas komplementáře a, neurčí-li společenská smlouva většinu vyšší, souhlas alespoň většiny hlasů všech komanditistů.

(2) Společníci si nemohou vyhradit rozhodování věcí, které jinak podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu anebo společenské smlouvy náleží do působnosti jiných orgánů komanditní společnosti na investiční listy.

§ 180

Komplementář ani komanditista nemůže vykonávat hlasovací práva, rozhodují-li společníci o jeho vyloučení, nebo v dalších případech, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis anebo určí-li tak společenská smlouva. Při rozhodování společníků se nepřihlíží k hlasovacím právům, která nelze vykonávat.

Zvláštní ustanovení o zániku účasti společníka

§ 181

(1) Komanditisté mohou z komanditní společnosti na investiční listy komplementáře vyloučit, jen z důvodů, které jsou uvedeny ve společenské smlouvě.

(2) O vyloučení komplementáře musí být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby.

(3) S vyloučením komplementáře musí souhlasit většina alespoň dvou třetin hlasů komanditistů, neurčí-li společenská smlouva většinu vyšší. Vyloučení komplementáře se považuje za změnu společenské smlouvy.

(4) Vyloučení komplementáře je účinné vstupem jiného komplementáře do komanditní společnosti na investiční listy. Nevstoupí-li změnou společenské smlouvy vstupující komplementář do komanditní společnosti na investiční listy ve lhůtě určené v rozhodnutí o vyloučení komplementáře, nejpozději však do 3 měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, vstoupí komanditní společnost na investiční listy uplynutím takové doby do likvidace. Ke vstupu jiného komplementáře se souhlas vyloučeného komplementáře nevyžaduje.

§ 182

(1) Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, důvodem pro zrušení komanditní společnosti na investiční listy není zánik účasti komanditisty ve společnosti.

(2) Smrtí nebo zánikem komanditisty přechází jeho podíl v komanditní společnosti na investiční listy na dědice nebo právního nástupce. Společenská smlouva může přechod investičního listu zakázat nebo omezit.

(3) Komanditista nemůže z komanditní společnosti na investiční listy vystoupit ani svou účast zrušit výpovědí, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(4) Vystoupení komplementáře je účinné vstupem jiného komplementáře do komanditní společnosti na investiční listy; to platí i pro výpověď komplementáře. Vystoupivší komplementář a komplementář, který zrušil svou účast výpovědí, má k vstupujícímu komplementáři stejné povinnosti, jaké má vyloučený komplementář.

§ 182a

Odevzdání investičního listu

(1) Bez zbytečného odkladu po zániku účasti komanditisty ve společnosti bez právního nástupce odevzdá tento komanditista, dědic nebo právní nástupce, popřípadě i insolvenční správce společnosti investiční list.

(2) Právo na vyplacení vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku vzniká komanditistovi odevzdáním investičního listu komanditní společnosti na investiční listy, jinak uveřejněním prohlášení jeho neplatnosti podle § 175 odst. 2.

(3) Odevzdaný investiční list komanditní společnost na investiční listy nebo likvidátor neprodleně zničí.

Díl 7

Zvláštní ustanovení o komanditní společnosti

§ 183

(1) Pro komanditní společnost na investiční listy se tento díl nepoužije.

(2) Komanditní společnost, která je investičním fondem, může mít jen jednoho komplementáře.

§ 184

Pro komanditní společnost, která je investičním fondem, se § 176 až 180 použijí obdobně.

Některá ustanovení o zániku účasti společníka

§ 185

(1) Pro vyloučení komplementáře komanditní společnosti se § 181 použije obdobně.

(2) Společenská smlouva komanditní společnosti, která je investičním fondem, obsahuje u každého omezeně ručícího společníka údaje nutné k identifikaci jiného společníka, kterého omezeně ručící společník označil pro účely svého vystoupení za klíčového (§ 186 odst. 2), nebo údaj o tom, že omezeně ručící společník takto jiného společníka pro účely svého vystoupení neoznačil.

§ 186

(1) Omezeně ručící společník nemůže z komanditní společnosti vystoupit, ani zrušit svou účast výpovědí, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(2) Omezeně ručící společník může také z této společnosti vystoupit, zanikla-li v ní účast společníka, kterého tento společník označil ve společenské smlouvě pro účely svého vystoupení za klíčového. Vystoupit z komanditní společnosti lze do 10 pracovních dní ode dne, kdy účast společníka označeného pro účely vystoupení za klíčového zanikla; k pozdějšímu vystoupení se nepřihlíží.

(3) Vystoupení společníka podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za změnu společenské smlouvy.

(4) Pro komplementáře se § 182 odst. 4 použije obdobně.

HLAVA III

NĚKTERÉ SPOLEČNÉ OTÁZKY

§ 187

Ověření účetní závěrky

Účetní závěrka investičního fondu a jeho jednotlivých podfondů se ověřuje auditorem.

§ 187a

Zásada rovného zacházení

(1) Obhospodařovatel a administrátor investičního fondu zacházejí za stejných podmínek se všemi investory stejně.

(2) K právnímu jednání, jehož účelem je nedůvodné zvýhodnění jakéhokoliv investora na úkor investičního fondu nebo jiných investorů, se nepřihlíží, ledaže tento zákon stanoví jinak nebo by to bylo na újmu třetím osobám, které na takové právní jednání v dobré víře spoléhaly.

§ 188

Promotér investičního fondu

(1) Promotérem investičního fondu je osoba, které náleží právo rozhodovat o tom, kdo bude obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem tohoto investičního fondu, jakož i rozhodovat o změně v osobě promotéra, obhospodařovatele, administrátora nebo depozitáře.

(2) Je-li promotérem investičního fondu právnická osoba, pak je příslušným orgánem pro toto rozhodování statutární orgán této právnické osoby; jiný orgán této právnické osoby, který je jinak podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu příslušný k rozhodování, v tomto případě nerozhoduje.

(3) Náleží-li právo rozhodovat podle odstavce 1 orgánu investičního fondu s právní osobností, uvede se tato skutečnost ve statutu tohoto investičního fondu.

(4) Je-li promotérů investičního fondu více, přijímají rozhodnutí podle odstavce 1 po vzájemné dohodě, neurčí-li statut investičního fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.

§ 189

Statut investičního fondu

Každý investiční fond musí mít statut. Vytváří-li investiční fond podfondy, postačí, má-li statut pro každý z těchto podfondů. Statut investičního fondu vydává a aktualizuje jeho obhospodařovatel.

Výpočet aktuální hodnoty podílových listů, investičních akcií a jiných podílů na investičním fondu

§ 190

(1) Aktuální hodnota podílového listu je podíl fondového kapitálu podílového fondu připadající na 1 podílový list.

(2) Základnou pro výpočet aktuální hodnoty podílového listu je fondový kapitál podílového fondu ke dni výpočtu aktuální hodnoty. Ve fondovém kapitálu se zohlední časové rozlišení běžných nákladů, zejména poplatky uvedené ve statutu, například úplata za obhospodařování, administraci, výkon činnosti depozitáře, audit a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu aktuální hodnoty.

(3) Jde-li o podílový list bez jmenovité hodnoty nebo mají-li všechny podílové listy stejnou jmenovitou hodnotu, určí se aktuální hodnota podílového listu jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu dělená počtem vydaných podílový listů; jinak se aktuální hodnota podílového listu určí jako hodnota fondového kapitálu tohoto fondu ke dni výpočtu aktuální hodnoty, dělená součtem všech jmenovitých hodnot jím vydaných podílových listů v oběhu, vynásobená příslušnou jmenovitou hodnotou podílového listu, se zaokrouhlením na počet desetinných míst uvedených v jeho statutu.

(4) Jsou-li s podílovým listem spojena zvláštní práva, určí se aktuální hodnota podílového listu na základě fondového kapitálu připadajícího na jednotlivé druhy podílových listů podle poměru určeného výpočtem uvedeným v jeho statutu.

(5) Aktuální hodnota podílového listu se vypočte bez sestavení účetní závěrky.

§ 191

(1) Základnou pro výpočet aktuální hodnoty investiční akcie je fondový kapitál z investiční činnosti ve smyslu § 164 odst. 1 ke dni výpočtu aktuální hodnoty. Ustanovení § 190 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.

(2) Aktuální hodnota investiční akcie se určí jako hodnota fondového kapitálu z investiční činnosti ve smyslu § 164 odst. 1 tohoto fondu dělená počtem vydaných akcií.

(3) Vytvořil-li investiční fond, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem podfond, určí se aktuální hodnota investiční akcie na základě fondového kapitálu podfondu.

(4) Jsou-li s investičními akciemi vydávanými investičním fondem spojena zvláštní práva, určí se aktuální hodnota investiční akcie na základě fondového kapitálu tohoto fondu, nebo jeho podfondu, připadajícího na jednotlivé druhy investičních akcií podle poměru určeného výpočtem uvedeným v jeho statutu.

(5) Pro investiční akcii se § 190 odst. 5 použije obdobně.

(6) Fondovým kapitálem podfondu se pro účely tohoto zákona rozumí hodnota majetku v podfondu snížená o hodnotu dluhů v podfondu.

§ 192

Jak se určí aktuální hodnota podílu na investičním fondu, který není představován podílovým listem ani investiční akcií, určí statut tohoto fondu.

§ 193

(1) Aktuální hodnota podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu se vypočítává ve lhůtě uvedené ve statutu.

(2) Tato lhůta nesmí být delší než

a) 2 týdny, jde-li o standardní fond,

b) 1 měsíc, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,

c) 1 rok, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který není uveden v písmeni d), nebo jde-li o speciální fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a

d) 2 roky, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti a jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit.

(3) Administrátor není povinen nahradit škodu způsobenou nesprávným výpočtem aktuální hodnoty, pokud

a) výše škody je zanedbatelná a účelně vynaložené náklady související s její náhradou by zjevně převýšily výši náhrady, nebo

b) odchylka od správného výpočtu aktuální hodnoty nepřesahuje

1. 0,25 % hodnoty fondového kapitálu u investičního fondu, který investuje jako fond peněžního trhu,

2. 0,5 % hodnoty fondového kapitálu u ostatních investičních fondů.

(4) Škodu způsobenou nesprávně provedeným výpočtem aktuální hodnoty může administrátor, který není samosprávným investičním fondem, nahradit z majetku investičního fondu, pokud se v důsledku chybného stanovení aktuální hodnoty investiční fond obohatil, a pouze do výše takového obohacení.

(5) Ve lhůtě podle § 130 odst. 2 a § 133 se aktuální hodnota nevypočítává.

§ 193a

Vydávání účastnických cenných papírů investičního fondu s právní osobností

Pro vydávání účastnických cenných papírů investičním fondem s právní osobností se § 130 odst. 1 až 4 použijí obdobně.

Oceňování majetku a dluhů investičního fondu

§ 194

Kdo oceňuje majetek a dluhy investičního fondu,

a) používá postupy pro oceňování majetku a dluhů, jejichž součástí jsou vždy způsoby oceňování s ohledem na investiční strategii daného investičního fondu, a

b) musí být nestranný a nezávislý na tom, pro koho se oceňuje.

§ 195

Obhospodařovatel investičního fondu může oceňovat majetek a dluhy tohoto fondu, má-li vytvořeny organizační předpoklady nestrannosti a nezávislosti podle § 194 písm. b), zahrnující řízení střetů zájmů včetně jejich zjišťování a zamezování.

§ 196

(1) Majetek a dluhy investičního fondu z investiční činnosti se oceňují reálnou hodnotou podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie¹⁰) s tím, že

a) pro určení reálné hodnoty dluhopisu nebo obdobného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru představujícího právo na splacení dlužné částky je možné použít průměrnou cenu mezi nejlepší závaznou nabídkou a poptávkou (středová cena) a

b) pro určení reálné hodnoty akcie nebo obdobného cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru představujícího podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě je možné použít hodnotu, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou postupy pro určení reálné hodnoty majetku a dluhů investičního fondu v rozsahu stanoveném odstavcem 1.

§ 197

(1) Administrátor investičního fondu může oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu pověřit jiného jen,

a) je-li pověřovaný nezávislý na

1. tomto administrátorovi,

2. obhospodařovateli investičního fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat,

3. investičním fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat, a

4. jiné osobě s úzkým propojením k osobám uvedeným v bodech 1 až 3 a

b) poskytuje-li dostatečné odborné záruky toho, že je schopen oceňovat majetek a dluhy investičního fondu v souladu s příslušnými jinými právními předpisy upravujícími oceňování majetku a dluhů a statutem investičního fondu.

(2) Kdo byl pověřen administrátorem investičního fondu oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu, nesmí pověřit výkonem této činnosti ani výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu.

(3) Má se za to, že ten, koho administrátor investičního fondu hodlá pověřit nebo pověřil oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu, je ve smyslu odstavce 1 písm. a) nezávislý, není-li

a) vedoucí osobou nebo pracovníkem této osoby, ani

b) podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem investičního fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat, a v případě svěřenského fondu, také tím, kdo zvýšil majetek investičního fondu, jehož majetek a dluhy má oceňovat, smlouvou.

§ 198

(1) Administrátor investičního fondu může pověřit oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu depozitáře tohoto fondu jen, má-li depozitář vytvořeny organizační předpoklady

a) pro řádnou, samostatnou a nezávislou kontrolu těchto činností v rámci výkonu činnosti depozitáře a

b) nestrannosti a nezávislosti podle § 194 písm. b), zahrnující řízení střetů zájmů včetně jejich zjišťování a zamezování.

(2) Ustanovení § 197 není odstavcem 1 dotčeno, § 197 odst. 1 písm. a) a § 197 odst. 3 se nepoužijí.

§ 199

Administrátor speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, může pověřit oceňováním majetku a dluhů tohoto fondu jiného jen, je-li současně obhospodařovatelem tohoto fondu.

§ 200

(1) V dalším oceňování majetku a dluhů investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, vymezují články 67 až 74 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

(2) Ustanovení § 50 až 52 nejsou § 197 až 199 dotčena.

§ 201

(1) Investiční nástroje v majetku investičního fondu se oceňují ve lhůtě uvedené ve statutu. Ustanovení § 193 odst. 2 a 3 se použije obdobně.

(2) Ocenění investičních nástrojů podle odstavce 1 se provede ke dni, k němuž se vypočte aktuální hodnota podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu.

§ 202

(1) Majetek a dluhy investičního fondu neuvedené v § 201 odst. 1 se oceňují ve lhůtách uvedených ve statutu; tyto lhůty nesmí být delší než 1 rok.

(2) Pro ocenění majetku a dluhů investičního fondu neuvedených v § 201 odst. 1 se § 201 odst. 2 použije obdobně.

Vztah k některým právním předpisům

§ 203

(1) Pro investiční fond se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o prioritních akciích a o nuceném přechodu účastnických cenných papírů.

(2) Tomu, kdo získá podíl na hlasovacích právech investičního fondu, nevzniká povinnost učinit nabídku převzetí podle zákona upravujícího nabídky převzetí. V této souvislosti ani nevznikají této nebo jiné osobě povinnosti, které jim jinak při nabídce převzetí ukládá zákon upravující nabídky převzetí.

(3) Stanoví-li tento zákon nebo právní předpis jej provádějící něco jiného než vyplývá z ustanovení občanského zákoníku upravujících správu cizího majetku, použije se tento zákon nebo právní předpis jej provádějící.

§ 204

(1) Pro investiční fond, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu uvedeným v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání uvedeným v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění, a pro právnickou osobu, která se má stát kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu nebo kvalifikovaným fondem sociálního podnikání, se ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu použijí v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy rizikového kapitálu⁷) a přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy sociálního podnikání⁹).

(2) Pro investiční fond, který je evropským fondem dlouhodobých investic, a pro právnickou osobu, která se má stát evropským fondem dlouhodobých investic, se ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu použijí v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy dlouhodobých investic¹⁸).

(3) Pro investiční fond, který je fondem peněžního trhu, a pro právnickou osobu, která se má stát fondem peněžního trhu, se ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu použijí v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelný předpis Evropské unie upravující fondy peněžního trhu¹⁹).

ČÁST SEDMÁ

FONDY KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 205

(1) Jinak než způsobem uvedeným v § 93 nelze do fondu kolektivního investování peněžní prostředky shromažďovat.

(2) Shromažďovat od veřejnosti do fondu kolektivního investování penězi ocenitelné věci se zakazuje.

§ 206

(1) Fond kolektivního investování nesmí vydat opční listy. Tyto cenné papíry a zaknihované cenné papíry nelze vydat ani na účet fondu kolektivního investování.

(2) Fond kolektivního investování může vydat dluhopis nebo cenný papír anebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky, jen za podmínek, za nichž lze přijmout na účet tohoto fondu úvěr. To platí i v případě, jsou-li tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydány na účet fondu kolektivního investování.

(3) Fond kolektivního investování nesmí být stranou smlouvy o tiché společnosti.

§ 207

(1) Investiční strategii fondu kolektivního investování v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 3 písm. a) až i) není přípustné měnit, ledaže se jedná o změnu

a) přímo vyvolanou změnou právní úpravy,

b) v důsledku změny statutu fondu kolektivního investování, nedojde-li touto změnou k výrazně odlišnému způsobu investování tohoto fondu,

c) v důsledku změny statutu fondu kolektivního investování, která mu umožňuje investovat jako podřízený fond, nebo

d) v důsledku pravomocného rozhodnutí České národní banky o omezení rozsahu investiční strategie (§ 549 odst. 1 a 2).

(2) Byl-li změněn statut fondu kolektivního investování podle odstavce 1 písm. b), uveřejní administrátor tohoto fondu informace o změně investiční strategie a o právu na odkoupení bez srážky. Pro změnu statutu podle věty první se § 211 použije obdobně. Informace podle věty první poskytne administrátor tohoto fondu současně s jejich uveřejněním i podílníkům nebo akcionářům tohoto fondu.

§ 208

Fondový kapitál fondu kolektivního investování

(1) Fondový kapitál fondu kolektivního investování musí do 6 měsíců ode dne vzniku investičního fondu dosáhnout alespoň částky odpovídající 1 250 000 EUR.

(2) Nedosahuje-li průměrná výše fondového kapitálu fondu kolektivního investování za posledních 6 měsíců částky uvedené v odstavci 1, jeho obhospodařovatel přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu kolektivního investování.

(3) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší fond kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, a nařídí jeho likvidaci, nedosahuje-li jeho fondový kapitál alespoň částky uvedené v odstavci 1. Před rozhodnutím poskytne soud tomuto fondu kolektivního investování přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

§ 209

Určení úplaty za obhospodařování

Úplata za obhospodařování fondu kolektivního investování se určí zejména

a) podílem z průměrné hodnoty fondového kapitálu investičního fondu nebo jeho části za období určené ve statutu,

b) v závislosti na výkonnosti investičního fondu nad určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána,

c) v závislosti na meziročním růstu hodnoty fondového kapitálu tohoto fondu připadajícího na 1 podílový list, 1 investiční akcii nebo jiný podíl na investičním fondu,

d) podílem z výsledku hospodaření investičního fondu nebo jeho části před zdaněním, nebo

e) kombinací způsobů podle písmen a) až d).

§ 210

Nezahrnované náklady

Do nákladů fondu kolektivního investování nelze zahrnout

a) pokuty nebo jiné majetkové sankce uložené jeho obhospodařovateli, administrátorovi, depozitáři, hlavnímu podpůrci, auditorovi nebo jiné osobě, která pro tento fond poskytuje služby,

b) náklady na vyhotovení propagačního sdělení a náklady na nabízení investic do tohoto fondu, ani

c) administrativní náklady a náklady na právní a poradenské služby spojené s přeměnou nebo jinou majetkovou dispozicí týkající se tohoto fondu (část jedenáctá).

§ 211

Odkoupení podílového listu a investiční akcie bez srážky

(1) Bylo-li rozhodnuto o zvýšení úplaty za obhospodařování nebo výstupního poplatku nad výši uvedenou ve statutu fondu kolektivního investování, vzniká vlastníkům podílových listů nebo vlastníkům investičních akcií, jichž se rozhodnutí o zvýšení úplaty nebo poplatku týká, právo na odkoupení tímto fondem vydaného podílového listu nebo investiční akcie bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením tohoto podílového listu nebo této investiční akcie.

(2) Lhůta pro uplatnění práva na odkoupení podle odstavce 1 musí být určena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění informace o rozhodnutí o zvýšení úplaty nebo poplatku; uplynutím této lhůty právo na odkoupení podle odstavce 1 zaniká. Součástí této informace je i údaj o tom, kdy uplyne lhůta pro uplatnění tohoto práva na odkoupení.

§ 212

Změna působnosti při schválení účetní závěrky, rozdělení zisku a úhradě ztráty

Určí-li tak stanovy akciové společnosti, která je fondem kolektivního investování, schválení účetní závěrky tohoto fondu, jakož i rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných výnosů z majetku tohoto fondu a rozhodnutí o úhradě ztráty z hospodaření tohoto fondu náleží do působnosti statutárního nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele tohoto fondu; jiný orgán tohoto fondu kolektivního investování, který je jinak podle právního předpisu příslušný k rozhodování, v tomto případě nerozhoduje.

§ 213

Uveřejnění neschválení účetní závěrky

Neschválí-li příslušný orgán v určené lhůtě účetní závěrku fondu kolektivního investování, nebo rozhodne-li soud o neplatnosti jednání příslušného orgánu, kterým schválil účetní závěrku, obhospodařovatel tohoto fondu tuto skutečnost, včetně způsobu řešení připomínek svého orgánu nebo soudu, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu.

§ 214

Úhrada ztráty

Vykáže-li fond kolektivního investování za účetní období ztrátu, rozhodne příslušný orgán při schvalování účetní závěrky tohoto fondu za účetní období, ve kterém ztráta vznikla, o její úhradě z majetku tohoto fondu.

HLAVA II

INVESTOVÁNÍ A TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ

§ 215

(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování při obhospodařování tohoto fondu zavede v rámci statutu tohoto fondu a udržuje a uplatňuje

a) pravidla pro skladbu majetku tohoto fondu, spočívající ve vymezení věcí, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k těmto věcem, včetně investičních limitů při kopírování složení indexu akcií a obdobných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě nebo indexu dluhopisů a obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo jiného indexu,

b) pravidla pro přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet tohoto fondu,

c) pravidla pro použití majetku tohoto fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky nebo daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s obhospodařováním tohoto fondu, včetně toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním, a toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,

d) pravidla pro uzavírání smluv o prodeji věcí na účet tohoto fondu, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány, včetně toho, zda lze na účet tohoto fondu uzavírat smlouvy o prodeji věcí, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány,

e) techniky k obhospodařování tohoto fondu,

f) pravidla pro používání technik k obhospodařování tohoto fondu, včetně pravidel pro sjednávání repo obchodů s využitím majetku tohoto fondu a pravidel pro investování v souvislosti se sjednanými repo obchody,

g) pravidla pro snižování rizika z použití derivátů, a jde-li o speciální fond, který využívá pákový efekt, také limity pro míru využití pákového efektu,

h) pravidla pro výpočet celkové expozice tohoto fondu závazkovou metodou, metodou hrubé hodnoty aktiv, metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, nebo jinou pokročilou metodou měření rizik, a

i) limity u celkové expozice v případě metod podle písmene h).

(2) Vláda stanoví nařízením pro standardní fond, pro speciální fond, s rozlišením, zda investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostních společnostech, kvalitativní požadavky na

a) pravidla podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až h), včetně toho, zda lze

1. majetek fondu kolektivního investování použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním,

2. majetek fondu kolektivního investování použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním, a

3. na účet fondu kolektivního investování uzavírat smlouvy o prodeji věcí, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány,

b) techniky podle odstavce 1 písm. e) a

c) limity u celkové expozice podle odstavce 1 písm. i).

(3) Odporuje tomuto zákonu, jestliže obhospodařovatel fondu kolektivního investování nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla, techniky nebo limity podle odstavce 1 tak, jak stanoví tento zákon nebo nařízení vlády upravující investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování.

(4) Repo obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí prodej nebo jiný převod věci se současně sjednanou zpětnou koupí nebo jiným zpětným převodem a koupě nebo jiný převod věci se současně sjednaným zpětným prodejem nebo jiným zpětným převodem.

(5) Pro účely výpočtu investičních limitů, limitů u celkové expozice a dalších limitů, které plynou ze statutu fondu kolektivního investování nebo z nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování, se na dluhopis anebo cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky, vydaný fondem kolektivního investování, hledí jako na úvěr přijatý na účet tohoto fondu. Ustanovení § 206 odst. 2 věta druhá se použije obdobně.

§ 216

(1) Došlo-li nezávisle na vůli obhospodařovatele fondu kolektivního investování k tomu, že není dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu, musí obhospodařovatel tohoto fondu obnovit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly; přitom přihlédne k zájmům podílníků nebo vlastníků investičních akcií tohoto fondu.

(2) V souvislosti s uplatněním přednostního práva na upsání investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má nebo bude mít fond kolektivního investování ve svém majetku, nemusí být dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu; obhospodařovatel tohoto fondu však musí obnovit bez zbytečného odkladu po uplatnění tohoto přednostního práva soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly.

§ 218

Obhospodařovatel speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který využívá pákový efekt, osvědčí České národní bance na její žádost přiměřenost limitů, které určil pro míru využití pákového efektu, jakož i to, jak zajišťuje jejich dodržování.

HLAVA III

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ

Díl 1

Statut

§ 219

Statut fondu kolektivního investování je dokument, který obsahuje investiční strategii fondu kolektivního investování, popis rizik spojených s investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.

§ 220

(1) Statut fondu kolektivního investování obsahuje

a) údaje nutné k identifikaci obhospodařovatele, administrátora a depozitáře fondu kolektivního investování, případně údaje nutné k identifikaci promotéra, byl-li ustaven,

b) údaje nutné k identifikaci fondu kolektivního investování,

c) investiční strategii, včetně investičních limitů,

d) rizikový profil fondu kolektivního investování,

e) údaje o historické výkonnosti fondu kolektivního investování,

f) zásady pro hospodaření fondu kolektivního investování,

g) údaje o výplatě podílů na zisku nebo výnosech fondu kolektivního investování,

h) údaje týkající se podílových listů nebo akcií vydávaných fondem kolektivního investování,

i) údaje o poplatcích účtovaných investorům a nákladech hrazených z majetku fondu kolektivního investování,

j) údaje o zásadách odměňování, a to alespoň odkazem na internetové stránky,

k) údaje o možnosti pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování nebo administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, a v případě, že dojde k pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, údaje o pověřeném,

l) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088²¹) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852²²) a

m) další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice, včetně informací podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.

(2) Vylučuje-li povaha některého údaje jeho uvedení ve statutu, uvede se údaj, který svým obsahem požadovanému údaji nejblíže odpovídá.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu a struktuře statutu fondu kolektivního investování v rozsahu odstavce 1.

(4) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. l) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.

§ 221

Údaje uvedené ve statutu fondu kolektivního investování musejí být průběžně aktualizovány.

§ 222

Uveřejnění statutu a jeho změn

(1) Statut fondu kolektivního investování a každá jeho změna se uveřejní bez zbytečného odkladu na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Uveřejnění změny statutu fondu kolektivního investování se provádí také uveřejněním jeho nového úplného znění.

§ 223

Současné uveřejnění stanov

(1) Se statutem fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, se současně uveřejní jeho stanovy.

(2) Stanovy nemusí být uveřejněny, obsahuje-li statut fondu kolektivního investování informaci

a) o tom, že stanovy budou investorovi poskytnuty na jeho žádost, nebo

b) o místě, kde je možno do stanov nahlížet, přičemž tento údaj se uvádí za každý členský stát, v němž jsou cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané fondem kolektivního investování veřejně nabízeny.

§ 224

Poskytnutí statutu investorovi na jeho žádost

(1) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi na jeho žádost bezúplatně aktuální statut tohoto fondu.

(2) Jedná-li se o podřízený fond, poskytne administrátor tohoto fondu investorovi na jeho žádost bezúplatně i aktuální statut nebo srovnatelný dokument jeho řídícího fondu.

§ 225

(1) Statut fondu kolektivního investování se poskytuje v listinné podobě.

(2) Za podmínek, které vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací¹¹), lze statut standardního fondu namísto v listinné podobě

a) poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo

b) uveřejnit pouze na internetových stránkách tohoto fondu.

(3) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, jestliže

a) jeho poskytnutí na tomto nosiči informací je přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem, a

b) investor si při volbě mezi listinnou podobou a nosičem informací, který nemá listinnou podobu, výslovně zvolil tento nosič informací.

(4) Statut speciálního fondu lze investorovi poskytnout pouze na internetových stránkách speciálního fondu, jestliže

a) je jejich poskytnutí na internetových stránkách přiměřené okolnostem, za nichž se uskutečňuje nebo má uskutečnit obchod mezi obhospodařovatelem, popřípadě administrátorem, speciálního fondu a investorem,

b) s jejich poskytnutím pouze na internetových stránkách udělil investor souhlas,

c) investorovi byla elektronicky sdělena adresa internetových stránek včetně údaje, kde na nich může investor příslušný statut nalézt, a

d) investor má kdykoliv možnost využívat statut po dobu přiměřenou jeho účelu.

(5) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi statut fondu kolektivního investování vždy v listinné podobě, jestliže o to investor požádá.

§ 226

Jestliže o to investor požádá, poskytne mu administrátor fondu kolektivního investování nad rámec údajů uvedených ve statutu fondu kolektivního investování údaje o

a) kvantitativních omezeních uplatňovaných při řízení rizik spojených s investováním tohoto fondu,

b) technikách uplatňovaných k obhospodařování tohoto fondu,

c) vývoji hlavních rizik spojených s investováním tohoto fondu a

d) vývoji výnosů jednotlivých druhů věcí, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu.

Díl 2

Sdělení klíčových informací

§ 227

Sdělení klíčových informací je dokument, který obsahuje stručné základní charakteristiky fondu kolektivního investování, nezbytné pro pochopení povahy a rizik spojených s investováním do tohoto fondu, zpracované formou srozumitelnou běžnému investorovi.

§ 228

(1) Údaje uvedené ve sdělení klíčových informací musejí být průběžně aktualizovány.

(2) Administrátor uveřejní aktuální sdělení klíčových informací fondu kolektivního investování bez zbytečného odkladu po jeho vyhotovení na internetových stránkách tohoto fondu.

§ 229

Obecné požadavky na sdělení klíčových informací

(1) Sdělení klíčových informací

a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace,

b) musí být v souladu s údaji uvedenými ve statutu fondu kolektivního investování a

c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými uveřejněnými nebo jinak poskytnutými dokumenty, které se týkají fondu kolektivního investování.

(2) Administrátor fondu kolektivního investování nahradí investorovi tohoto fondu újmu vzniklou mu tím, že údaje uvedené ve sdělení klíčových informací jsou nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé nebo nejsou v souladu s údaji uvedenými ve statutu tohoto fondu; jinak újmu vzniklou investorovi jinou nesprávností nebo neúplností údajů uvedených ve sdělení klíčových informací nenahrazuje. Ve sdělení klíčových informací je v tomto smyslu obsaženo výslovné upozornění.

§ 230

Zvláštní požadavky na sdělení klíčových informací

(1) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací standardního fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací¹¹).

(2) Sdělení klíčových informací standardního fondu musí rovněž obsahovat odkaz na internetové stránky, kde lze najít podrobné údaje o zásadách odměňování a sdělení, že tyto údaje budou na požádání poskytnuty bezúplatně v listinné podobě. Tyto údaje musí zahrnovat alespoň popis toho, jak se odměny vypočítávají, a totožnost osob odpovědných za přiznávání odměn, včetně složení výboru pro odměňování, pokud existuje.

(3) Za splnění povinnosti poskytnout sdělení klíčových informací týkajících se fondu kolektivního investování podle tohoto zákona se považuje také poskytnutí sdělení klíčových informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014²⁴).

§ 231

Poskytnutí sdělení klíčových informací investorovi

Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi bezúplatně a s dostatečným časovým předstihem před uskutečněním investice aktuální sdělení klíčových informací.

§ 232

(1) Administrátor poskytne sdělení klíčových informací v listinné podobě.

(2) Sdělení klíčových informací standardního fondu lze za podmínek, které vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací¹¹), namísto listinné podoby poskytnout investorovi

a) na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo

b) pouze na internetových stránkách tohoto fondu.

(3) Pro podmínky, za kterých lze sdělení klíčových informací speciálního fondu namísto v listinné podobě poskytnout investorovi na nosiči informací, který nemá listinnou podobu, nebo pouze na internetových stránkách tohoto fondu, se § 225 odst. 3 a 4 použijí obdobně.

(4) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému investorovi sdělení klíčových informací vždy v listinné podobě, jestliže o to investor požádá.

Díl 3

Výroční zpráva

§ 233

(1) Administrátor fondu kolektivního investování uveřejní nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období výroční zprávu tohoto fondu.

(2) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému akcionáři nebo podílníkovi poslední uveřejněnou výroční zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to akcionář nebo podílník požádá. Stejně administrátor postupuje, jedná-li se o poslední uveřejněnou výroční zprávu řídícího fondu, je-li fond kolektivního investování podřízeným fondem.

(3) Pro administrátora fondu kolektivního investování, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a za který se uveřejňuje výroční zpráva podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 nepoužijí. V tomto případě postačí, jestliže poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované jinak podle odstavce 2, které nejsou obsaženy ve výroční zprávě tohoto fondu uveřejněné podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně nebo jako doplněk výroční zprávy.

§ 234

Zvláštní náležitosti výroční zprávy

(1) Výroční zpráva fondu kolektivního investování dále obsahuje

a) účetní závěrku ověřenou auditorem a zprávu auditora v plném znění,

b) údaje o činnosti jeho obhospodařovatele ve vztahu k majetku fondu v účetním období,

c) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů vydaných fondem, které jsou v oběhu ke konci účetního období,

d) údaje o celkovém počtu akcií nebo podílových listů fondu vydaných a odkoupených v účetním období,

e) údaje o fondovém kapitálu na jednu akcii tohoto fondu ke konci účetního období,

f) údaje o skladbě a změnách skladby majetku tohoto fondu,

g) údaje o vývoji aktiv fondu,

h) srovnání celkového fondového kapitálu a fondového kapitálu na jednu akcii nebo podílový list za 3 uplynulá účetní období, přičemž srovnávané hodnoty se týkají vždy konce účetního období,

i) údaje o výsledném objemu závazků vztahující se k technikám, které obhospodařovatel používá k obhospodařování fondu, ke konci účetního období, s rozlišením, zda se jedná o repo obchody nebo deriváty,

j) údaje týkající se prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a udržitelných investic podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088²¹) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852²²) a

k) další podstatné údaje, které zajistí, aby výroční zpráva poskytla investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a o výsledcích hospodaření obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období, včetně informací podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.

(2) Výroční zpráva speciálního fondu dále obsahuje

a) údaje o podstatných změnách údajů uvedených ve statutu investičního fondu, ke kterým došlo v průběhu účetního období,

b) údaje o mzdách, úplatách a obdobných příjmech pracovníků a vedoucích osob, které mohou být považovány za odměny, vyplácených obhospodařovatelem investičního fondu jeho pracovníkům nebo vedoucím osobám v účetním období, členěných na pevnou a pohyblivou složku, údaje o počtu pracovníků a vedoucích osob obhospodařovatele tohoto fondu a údaje o případných odměnách za zhodnocení kapitálu, které investiční fond nebo jeho obhospodařovatel vyplatil,

c) údaje o mzdách, úplatách a obdobných příjmech pracovníků nebo vedoucích osob, které mohou být považovány za odměny, vyplacených obhospodařovatelem investičního fondu těm z jeho pracovníků nebo vedoucích osob, jejichž činnost má podstatný vliv na rizikový profil tohoto fondu, a

d) údaje uvedené v § 34 odst. 2, neplní-li obhospodařovatel uvedený v § 34 odst. 1 povinnosti stanovené v § 34 odst. 2 nebo § 36 odst. 3; tyto údaje obhospodařovatel speciálního fondu zahrne do výroční zprávy jím obhospodařovaného speciálního fondu, k jehož majetku se vztahuje podíl na hlasovacích právech.

(3) Výroční zpráva speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, dále obsahuje

a) údaje o nemovitosti uvedené v § 267 odst. 2 písm. a) a c) až g) u každé nemovitosti v majetku fondu,

b) účel, pro který byla nemovitost nabyta do majetku fondu, a došlo-li ke změně účelu, důvod této změny a dopady této změny na fond,

c) údaje nutné k identifikaci osoby, která nemovitost spravuje,

d) den, ke kterému byl vyhotoven posudek znalce nebo člena výboru odborníků podle § 266,

e) údaje nutné k identifikaci znalce a člena výboru odborníků, který ocenil nemovitost podle § 266,

f) způsob ocenění nemovitosti,

g) popis kritérií, na základě kterých byla cena nemovitosti určena, byla-li nemovitost oceněna způsobem porovnávacím,

h) údaje nutné k identifikaci nemovitostní společnosti, ve které má fond účast,

i) počet nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, ve které má fond účast,

j) údaje nutné k identifikaci nemovitostí v majetku nemovitostní společnosti, ve které má fond účast, a to v rozsahu údajů uvedených v písmenech a) až e),

k) základní informace o členech výboru odborníků,

l) údaje o podstatné změně v předpokládaném vývoji peněžních toků spojených s držením nemovitostí nebo s účastmi v nemovitostních společnostech,

m) údaje o zamýšleném prodeji nemovitosti nebo účasti v nemovitostní společnosti v době do 2 let ode dne nabytí vlastnického práva k nemovitosti nebo před uplynutím předpokládané doby investice,

n) údaje o záměru změnit investiční strategii,

o) popis důvodů nedodržení investičních limitů, došli-li k němu v rozhodném účetním období, a

p) další podstatné informace týkající se nemovitostí nebo nemovitostí společnosti, které zajistí, aby výroční zpráva poskytla investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a o výsledcích hospodaření obhospodařovatele fondu ve vztahu k majetku fondu za uplynulé účetní období.

(4) Výroční zpráva podřízeného fondu dále obsahuje

a) údaj o tom, jakým způsobem může investor získat výroční zprávu řídícího fondu tohoto fondu, a

b) údaj o tom, jaké srážky, přirážky nebo poplatky budou v souvislosti s investováním podřízeného fondu hrazeny z jeho majetku a zda k nim je uplatňovaná sleva nebo vratka.

(5) Výroční zpráva standardního fondu dále obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až c) a další podstatné údaje o odměňování.

(6) V dalším požadavky k obsahu a struktuře výroční zprávy speciálního fondu, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit, vymezují články 103 až 107 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu výroční zprávy v rozsahu odstavců 1 až 5 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

(8) Má-li být uveřejněna výroční finanční zpráva speciálního fondu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nemusí výroční zpráva obsahovat informace, které jsou součástí výroční finanční zprávy. Není-li výroční zpráva součástí výroční finanční zprávy, uveřejní se spolu s výroční finanční zprávou.

Zpráva auditora

§ 235

Auditor je ve své zprávě povinen vyjádřit se k souladu výroční zprávy fondu kolektivního investování s účetní závěrkou.

§ 236

(1) Ve zprávě auditora podřízeného fondu se zohlední závěry zprávy auditora řídícího fondu.

(2) Neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, vypracuje auditor řídícího fondu dodatečnou zprávu ke dni účetní závěrky podřízeného fondu; tato dodatečná zpráva se začlení do zprávy auditora podřízeného fondu.

(3) Součástí zprávy auditora podřízeného fondu jsou i údaje o nesrovnalostech řídícího fondu, na které upozorňuje zpráva auditora řídícího fondu, a vysvětlení jejich dopadu na podřízený fond.

Díl 4

Pololetní zpráva

§ 237

(1) Administrátor fondu kolektivního investování uveřejní nejpozději do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období pololetní zprávu tohoto fondu.

(2) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne každému akcionáři nebo podílníkovi poslední uveřejněnou pololetní zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to akcionář nebo podílník požádá. Stejně administrátor postupuje, jedná-li se o poslední uveřejněnou pololetní zprávu řídícího fondu, je-li fond kolektivního investování podřízeným fondem.

§ 238

Zvláštní náležitosti pololetní zprávy

(1) Pololetní zpráva fondu kolektivního investování dále obsahuje rozvahu (bilanci) a údaje uvedené v § 234 odst. 1 písm. c), e), f) a j).

(2) Pololetní zpráva speciálního fondu, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, dále obsahuje údaje uvedené v § 234 odst. 3 písm. a) až c), f), h) a p).

(3) Pololetní zpráva podřízeného fondu dále obsahuje údaj uvedený v § 234 odst. 4 písm. a).

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu pololetní zprávy fondu kolektivního investování v rozsahu odstavců 1 až 3.

Díl 5

Další údaje uveřejňované nebo jinak zpřístupňované v případě nabízení investic

§ 239

Údaje uveřejňované k fondu kolektivního investování odkupujícímu jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry a srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu

(1) Administrátor fondu kolektivního investování a administrátor srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu veřejně nabízeny v České republice, uveřejňuje

a) nejméně jednou ve lhůtě podle § 193 aktuální hodnotu podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu a pokaždé, když jsou vydávány nebo odkupovány cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem, údaj o částce, za kterou jsou vydávány a odkupovány cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem,

b) za každý kalendářní měsíc údaj o počtu vydaných a odkoupených cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a

c) za každý kalendářní měsíc údaj o skladbě majetku v tomto fondu k poslednímu dni měsíce.

(2) Pro administrátora speciálního fondu, který není otevřeným podílovým fondem nebo akciovou společností s proměnným základním kapitálem, a administrátora srovnatelného zahraničního investičního fondu, jde-li o investice do tohoto fondu nabízené v České republice, se odstavec 1 nepoužije.

§ 240

Údaje uveřejňované k fondu kolektivního investování neodkupujícímu jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry a srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu

Administrátor fondu kolektivního investování, který neodkupuje jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, jsou-li investice do tohoto fondu veřejně nabízeny v České republice, uveřejňuje bez zbytečného odkladu po uplynutí příslušného období na internetových stránkách tohoto fondu veřejně

a) nejméně jednou ve lhůtě podle § 193 údaj o aktuální hodnotě fondového kapitálu tohoto fondu a o aktuální hodnotě jím vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a

b) za každý kalendářní měsíc údaj o skladbě majetku tohoto fondu k poslednímu dni měsíce.

§ 241

Informování investorů speciálního fondu obhospodařovaného obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit

(1) Investice do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu lze v České republice nabízet, jsou-li investorům před uskutečněním jejich investice zpřístupněny tyto údaje:

a) investiční strategie tohoto fondu, zejména

1. hlavní druhy věcí, které mohou být nabyty do jmění fondu,

2. investiční limity, které je nutno dodržovat ve vztahu k věcem podle bodu 1,

3. údaj o technikách k obhospodařování fondu a o podmínkách pro jejich používání, včetně informací podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365,

b) údaje o podmínkách pro využití pákového efektu, včetně údajů o typech transakcí, které mohou být uzavírány s využitím pákového efektu, o protistranách těchto transakcí, o rizicích spojených s využitím pákového efektu a o případných limitech pro míru využití pákového efektu,

c) údaje o dohodách předpokládajících poskytnutí investičního nástroje z majetku tohoto fondu jako finanční kolaterál nebo srovnatelné zajištění podle práva cizího státu,

d) údaje o domovském státě jeho řídícího fondu, jde-li o podřízený fond, a údaj o domovských státech investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, do jimiž vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů investuje, investuje-li více než 49 % hodnoty svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičních fondem nebo zahraničním investičním fondem,

e) údaje o tom, za jakých podmínek může dojít ke změně investiční strategie tohoto fondu a jakým způsobem je změna prováděna,

f) údaje o hlavních právních důsledcích vztahujících se k smluvnímu závazku investora v souvislosti s jeho investicí do fondu, zejména údaj o

1. soudní příslušnosti pro řešení sporů z dané smlouvy,

2. právu rozhodném pro daný smluvní závazkový vztah a

3. existenci či neexistenci přímo použitelných předpisů Evropské unie nebo mezinárodních smluv upravujících uznání a výkon soudních rozhodnutí ve státě, ve kterém má fond sídlo, jde-li o zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem,

g) údaje nutné k identifikaci obhospodařovatele, administrátora, depozitáře, hlavního podpůrce a auditora, jakož i popis činností těchto osob ve vztahu k fondu a základních práv investora,

h) údaje, jak jsou plněny požadavky stanovené v § 32,

i) údaje o tom, jakou činností, kterou zahrnuje obhospodařování nebo administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, byl pověřen jiný, a popis toho, jakými činnostmi depozitáře byl podle § 78 pověřen jiný, včetně údajů nutných k identifikaci pověřeného a údajů o případných střetech zájmů plynoucích z výkonu činnosti, kterou byl pověřen,

j) údaje o postupech pro oceňování majetku a dluhů tohoto fondu a způsobu jeho oceňování, včetně způsobu oceňování obtížně ocenitelných věcí,

k) údaje o řízení rizika nedostatečné likvidity tohoto fondu, včetně popisu odkupování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem za běžných a mimořádných okolností a v případech již podaných žádostí o odkoupení,

l) údaje o všech srážkách, přirážkách a poplatcích a nákladech fondu, které přímo či nepřímo nese investor, a údaj o jejich maximální výši,

m) údaje o tom, zda v případě, že některý z investorů získá zvláštní výhodu nebo právo na zvláštní výhodu, mají tuto výhodu nebo právo i ostatní investoři, popis této zvláštní výhody nebo tohoto práva na zvláštní výhodu a uvedení investorů, kteří tuto výhodu nebo právo získají, včetně uvedení právních a ekonomických vazeb těchto investorů na tento fond nebo na obhospodařovatele a na administrátora tohoto fondu,

n) poslední výroční zpráva tohoto fondu splňující požadavky podle čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) a podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365,

o) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,

p) údaje o aktuální hodnotě fondového kapitálu tohoto fondu, popřípadě aktuální tržní ceně nebo aktuální hodnotě cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem,

q) údaje o historické výkonnosti fondu, jsou-li tyto údaje k dispozici,

r) popis základních služeb prováděných hlavním podpůrcem pro tento fond, popis způsobu, jakým budou řešeny případné střety zájmů plynoucích ze služeb poskytovaných hlavním podpůrcem, a údaje o případném přenesení povinnosti nahradit újmu hlavního podpůrce, která by jinak stíhala hlavního podpůrce, na jinou osobu,

s) údaje o ujednáních depozitářské smlouvy, která umožňují převod nebo další použití majetku tohoto fondu depozitářem,

t) údaje o tom, jakým způsobem a kdy jsou zpřístupňovány údaje uvedené v odstavcích 3 a 4,

u) údaje o tom, zda se depozitář dohodl s pověřeným podle § 82 odst. 2 písm. b) na náhradě ztráty investičních nástrojů pověřeným, jakož i údaj o změně a povaze změny této dohody, a

v) údaje týkající se rizik udržitelnosti podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088²¹) a údaje podle čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852²²).

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 musejí být průběžně aktualizovány.

(3) Jsou-li investice do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, nabízeny v České republice, zpřístupňují se investorům dále tyto údaje:

a) podíl majetku, který podléhá zvláštním opatřením v důsledku jeho nízké likvidity, na celkovém majetku dotčeného fondu, tento údaj se uvede v procentním vyjádření,

b) nová opatření přijatá k řízení rizika nedostatečné likvidity fondu a

c) rizikový profil fondu a systém řízení rizik, který uplatňuje obhospodařovatel.

(4) Jsou-li investice do speciálního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, který investuje s využitím pákového efektu, nabízeny v České republice, zpřístupňují se investorům dále údaje o

a) změnách v míře využití pákového efektu, zárukách poskytnutých v souvislosti s využitím pákového efektu, jakož i veškerých změnách týkajících se oprávnění k dalšímu využití poskytnutého finančního kolaterálu nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu a

b) míře využití pákového efektu tímto fondem.

(5) Kdy a jakým způsobem se zpřístupňují údaje uvedené v odstavcích 3 a 4 vymezují články 108 a 109 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

(6) Nejsou-li rizika týkající se udržitelnosti relevantní, musí údaje podle odstavce 1 písm. v) obsahovat vysvětlení důvodů pro takový závěr.

Díl 6

Propagační sdělení týkající se fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu

§ 243

(1) Propagační sdělení fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu, z jehož investiční strategie vyplývá, že se hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného fondem může vyznačovat značnou kolísavostí, musí na tuto skutečnost výslovně upozornit.

(2) Propagační sdělení fondu kolektivního investování a srovnatelného zahraničního investičního fondu, který neinvestuje převážně do investičních cenných papírů ani nástrojů peněžního trhu, nebo který kopíruje složení indexu akcií nebo dluhopisů nebo jiného indexu nebo sleduje jiný finanční kvantitativně vyjádřený ukazatel (benchmark), musí obsahovat odkaz na investiční strategii uvedenou ve statutu tohoto fondu.

§ 244

Propagační sdělení podřízeného fondu obsahuje údaj o tom, že investuje nejméně 85 % svého majetku do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jeho řídícím fondem a název nebo označení tohoto řídícího fondu.

HLAVA IV

STRUKTURA ŘÍDÍCÍHO FONDU A PODŘÍZENÝCH FONDŮ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 245

Řídící fond

(1) Řídícím fondem je fond kolektivního investování, do jímž vydávaných cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů investuje podřízený fond alespoň 85 % hodnoty svého majetku.

(2) Dovolává-li se tento zákon nebo jiný právní předpis ve vztahu k řídícímu fondu jeho podřízeného fondu, rozumí se tím i srovnatelný zahraniční investiční fond, neplyne-li z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu jinak.

§ 246

Podřízený fond

(1) Podřízeným fondem je fond kolektivního investování, který investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných jedním řídícím fondem.

(2) Dovolává-li se tento zákon nebo jiný právní předpis ve vztahu k podřízenému fondu jeho řídícího fondu, rozumí se tím i srovnatelný zahraniční investiční fond, neplyne-li z tohoto zákona nebo jiného právního předpisu jinak.

§ 247

(1) Jde-li o fond kolektivního investování, může být řídícím fondem, jakož i jeho podřízeným fondem, pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

(2) Jde-li o standardní fond, který je podřízeným fondem, může být řídícím fondem pouze standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond.

(3) Ustanovení tohoto zákona upravující strukturu řídícího fondu a podřízených fondů se v případě, že řídící fond nebo podřízený fond vytváří podfondy nebo, jde-li o zahraniční investiční fond, srovnatelná zařízení, použijí na podfond nebo srovnatelné zařízení tohoto fondu.

(4) Evropský fond dlouhodobých investic může vytvářet strukturu řídícího fondu a podřízených fondů za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím evropské fondy dlouhodobých investic¹⁸).

§ 248

Podmínky pro možnost investovat jako podřízený fond a základní povinnosti s tím související

(1) Obhospodařovatel podřízeného fondu může investovat až 100 % hodnoty majetku tohoto fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jeho řídícím fondem,

a) dohodl-li se s obhospodařovatelem řídícího fondu a administrátorem řídícího fondu na skutečnostech podle § 251 až 255,

b) je-li zajištěna spolupráce mezi depozitářem podřízeného fondu a depozitářem řídícího fondu za účelem řádného plnění povinností obou depozitářů; to se nevyžaduje, mají-li oba téhož depozitáře,

c) je-li zajištěna spolupráce mezi auditorem podřízeného fondu a auditorem řídícího fondu za účelem řádného plnění povinností obou auditorů; to se nevyžaduje, mají-li oba téhož auditora,

d) neinvestuje-li řídící fond jako podřízený fond,

e) neinvestuje-li řídící fond do cenných papírů ani do zaknihovaných cenných papírů vydávaných podřízenými fondy,

f) byl-li změněn statut podřízeného fondu tak, že mu umožňuje investovat jako podřízený fond,

g) v případě řídícího fondu, který je zahraničním investičním fondem srovnatelným se speciálním fondem, lze-li cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané řídícím fondem veřejně nabízet v České republice, a

h) uplynula-li lhůta podle § 250 odst. 2.

(2) Obhospodařovatel podřízeného fondu kontroluje výkon činnosti obhospodařovatele řídícího fondu, do jehož cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů investuje majetek podřízeného fondu.

(3) Při kontrole podle odstavce 2 vychází obhospodařovatel podřízeného fondu z informací a dokumentů poskytnutých mu obhospodařovatelem, depozitářem a auditorem řídícího fondu, nemá-li důvodnou pochybnost o jejich správnosti.

§ 249

Oznámení o zahájení činnosti jako podřízený fond

(1) Byl-li změněn statut fondu kolektivního investování tak, že tomuto fondu umožňuje investovat jako podřízený fond nebo do jiného řídícího fondu než doposud, uveřejní administrátor tohoto fondu oznámení, které obsahuje

a) prohlášení o tom, že byl statut tohoto fondu takto změněn,

b) údaje o tom, kde lze nalézt aktualizované sdělení klíčových informací tohoto fondu a aktualizované sdělení klíčových informací nebo aktualizovaný srovnatelný dokument řídícího fondu,

c) údaje o dni, ke kterému předpokládá překročení limitu týkajícího se cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který vyplývá z právního předpisu upravujícího investování investičního fondu a techniky k jeho obhospodařování, a

d) údaje o podmínkách, za nichž se v souvislosti s uveřejněním tohoto oznámení odkoupí jím vydané podílové listy nebo investiční akcie.

(2) Prohlášení a údaje uvedené v oznámení podle odstavce 1 současně s jejich uveřejněním poskytne administrátor podřízeného fondu rovněž jeho podílníkům a akcionářům.

§ 250

Práva podílníků nebo akcionářů v souvislosti s oznámením o zahájení činnosti jako podřízený fond

(1) Uveřejněním oznámení podle § 249 odst. 1 vzniká podílníkům a akcionářům tohoto podřízeného fondu právo na odkoupení jím vydaného podílového listu a jím vydané investiční akcie bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením tohoto cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru.

(2) Uplynutím 30 dní ode dne uveřejnění oznámení podle § 249 odst. 1 zaniká právo na odkoupení podle odstavce 1; obhospodařovatel dotčeného podřízeného fondu může určit lhůtu delší, v takovém případě zaniká právo na odkoupení uplynutím této lhůty.

Díl 2

Dohoda obhospodařovatelů a administrátorů podřízeného fondu a řídícího fondu

§ 251

(1) Obhospodařovatel a administrátor podřízeného fondu a obhospodařovatel a administrátor řídícího fondu se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.

(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, mají-li oba fondy téhož obhospodařovatele a téhož administrátora; v takovém případě postačí, upraví-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi obhospodařovateli a administrátory, vnitřní předpis tohoto obhospodařovatele a tohoto administrátora a obhospodařovatel, jakož i administrátor zavede a udržuje postupy pro řízení střetů zájmů mezi řídícím fondem a podřízeným fondem.

(3) Administrátor podřízeného fondu poskytne na žádost a bezúplatně podílníkovi a akcionáři podřízeného fondu kopii dohody podle odstavce 1. Stejnou povinnost má i ve vztahu k osobě ve srovnatelném postavení jako podílník nebo akcionář, jedná-li se o podřízený fond, který je zahraničním investičním fondem.

§ 252

Umožňuje-li to dohoda podle § 251 odst. 1, lze cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané řídícím fondem vydávat do majetku podřízeného fondu směnou za věci, které má podřízený fond ve svém majetku, a odkupovat cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydané řídícím fondem od podřízeného fondu směnou za věci, které má řídící fond ve svém majetku.

§ 253

(1) Peněžitá plnění získaná v souvislosti s investováním do investičních akcií nebo podílových listů řídícího fondu na účet podřízeného fondu nebo toho, kdo jedná na účet obhospodařovatele podřízeného fondu v souvislosti s obhospodařováním tohoto fondu, jsou příjmem tohoto podřízeného fondu.

(2) Obhospodařovatel ani administrátor řídícího fondu nesmí vůči podřízenému fondu tohoto řídícího fondu uplatňovat žádné srážky, přirážky nebo poplatky za nabytí nebo zcizení cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto řídícím fondem.

§ 254

Rozhodné právo

(1) Je-li domovským státem podřízeného fondu i řídícího fondu Česká republika, řídí se ujednání stran dohody podle § 251 odst. 1 českým právem.

(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, strany dohody podle § 251 odst. 1 si v této dohodě určí, zda se její ujednání řídí právem domovského státu podřízeného fondu nebo řídícího fondu.

§ 255

Náležitosti dohody

(1) V dohodě podle § 251 odst. 1 si strany ujednají alespoň,

a) do jakých cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem může podřízený fond investovat,

b) jaké srážky, přirážky nebo poplatky budou v souvislosti s investováním podřízeného fondu hrazeny z jeho majetku a zda k nim bude uplatňována sleva či vratka,

c) podmínky směny podle § 252,

d) periodicitu a lhůty pro předávání informací při spolupráci při oceňování majetku a dluhů řídícího fondu a podřízeného fondu, výpočtu aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem a podřízeným fondem a uveřejňování údajů o aktuální hodnotě,

e) pravidla spolupráce při zajištění vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, včetně zabezpečení plnění pravidel této spolupráce, je-li výkonem této činnosti pověřen jiný,

f) opatření, jimiž se zajistí časový soulad uveřejnění aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem a podřízeným fondem s cílem předcházet cenové arbitráži,

g) způsob určení převodního měnového kurzu v souvislosti s vydáváním a odkupováním cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, neúčtují-li řídící fond a podřízený fond v téže měně,

h) lhůty pro vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem; a přichází-li to v úvahu, též podmínky, za nichž se za odkoupení cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem poskytne do majetku podřízeného fondu namísto peněžních prostředků odpovídající nepeněžité plnění,

i) pravidla pro vyřizování stížností a reklamací podílníků, akcionářů a osob ve srovnatelném postavení jako podílník nebo akcionář, jedná-li se o řídící fond nebo podřízený fond, který je zahraničním investičním fondem,

j) podmínky, za nichž obhospodařovatel podřízeného fondu a administrátor podřízeného fondu neuplatní zvláštní práva spojená nebo související s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným řídícím fondem nebo vyplývajících ze statutu řídícího fondu, přichází-li to v úvahu,

k) způsob zajištění spolupráce při vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu, shoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, nebo to, jak je zajištěna spolupráce při vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu a dodatečné zprávy podle § 236 odst. 2, neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu,

l) lhůty pro předávání aktuálního statutu, společenské smlouvy a sdělení klíčových informací řídícího fondu a podřízeného fondu, jakož i dokumentů s nimi srovnatelných, jde-li o zahraniční investiční fond, a způsob jejich předávání,

m) lhůty pro předávání informací o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování řídícího fondu nebo kterou zahrnuje administrace řídícího fondu, a způsob jejich předávání,

n) lhůty pro předávání kopií jejich vnitřních předpisů, zejména předpisů upravujících systém řízení rizik a compliance, a způsob jejich předávání,

o) lhůty pro předávání informací o porušení právních předpisů, statutu nebo srovnatelného dokumentu řídícího fondu, statutu nebo srovnatelného dokumentu podřízeného fondu, a této dohody, a způsob jejich předávání,

p) lhůty pro předávání informací o otevřených pozicích řídícího fondu z finančních derivátů, které umožní podřízenému fondu vypočítat jeho otevřenou pozici z finančních derivátů, a způsob jejich předávání,

q) lhůty pro předávání informací o tom, že vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem nebo podřízeným fondem bylo pozastaveno, a o tom, že bylo obnoveno, a způsob jejich předávání,

r) lhůty pro předávání informací o chybě v ocenění majetku nebo dluhů řídícího fondu, a způsob jejich předávání, jakož i lhůty pro předávání informací o nápravě této chyby a způsob jejich předávání,

s) lhůty pro předávání informací o navrhované změně statutu nebo srovnatelného dokumentu řídícího fondu, jeho společenské smlouvy a jeho sdělení klíčových informací nebo srovnatelného dokumentu, jakož i o tom, že navrhovaná změna nabyla účinnosti, a způsob jejich předávání; toto ujednání se nevyžaduje, odpovídají-li tyto lhůty lhůtám, v nichž jsou tyto informace zpřístupňovány investorům,

t) lhůty pro předávání informací o plánované nebo navrhované přeměně řídícího fondu nebo podřízeného fondu a způsob jejich předávání,

u) lhůty pro předávání informací o tom, že řídící fond nebo podřízený fond přestal nebo přestane splňovat podmínky, které pro řídící fond nebo podřízený fond vyžaduje tento zákon nebo srovnatelná ustanovení práva cizího státu, a způsob jejich předávání,

v) lhůty pro předávání informací o navrhovaných změnách v osobě

1. depozitáře řídícího fondu nebo podřízeného fondu,

2. auditora řídícího fondu nebo podřízeného fondu,

3. obhospodařovatele řídícího fondu nebo podřízeného fondu,

4. administrátora řídícího fondu nebo podřízeného fondu,

5. toho, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování řídícího fondu nebo podřízeného fondu, a

6. toho, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace řídícího fondu nebo podřízeného fondu,

jakož i o tom, že změna v osobě uvedené v bodech 1 až 6 nabyla účinnosti, a způsob jejich předávání a

w) lhůty pro předávání informací o navrhovaných změnách této dohody a způsob jejich předávání.

(2) Dohoda podle § 251 odst. 1 zavazuje obhospodařovatele řídícího fondu bez zbytečného odkladu informovat obhospodařovatele podřízeného fondu, administrátora podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu a Českou národní banku, popřípadě příslušný orgán dohledu jiného členského státu, o všech informacích vyžadovaných tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím a statutem nebo společenskou smlouvou podřízeného fondu.

(3) V dohodě podle § 251 odst. 1 se uvede, jakým právem se její ujednání řídí.

§ 256

Obhospodařovatel podřízeného fondu bez zbytečného odkladu předává depozitáři tohoto podřízeného fondu informace o řídícím fondu, o nichž lze mít rozumně za to, že jsou nutné k řádnému výkonu činnosti depozitáře.

Díl 3

Dohoda depozitářů podřízeného a řídícího fondu

§ 257

(1) Depozitář podřízeného fondu a depozitář řídícího fondu se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.

(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, mají-li oba fondy téhož depozitáře; v takovém případě postačí, upraví-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi depozitáři, vnitřní předpis tohoto depozitáře.

(3) Plněním požadavků vyplývajících z dohody podle odstavce 1 není porušena smluvně sjednaná nebo zákonem uložená povinnost mlčenlivosti v oblasti nakládání s důvěrnými informacemi nebo osobními údaji.

§ 258

Rozhodné právo

(1) Ujednání dohody podle § 257 odst. 1 se řídí právem, jímž se řídí dohoda podle § 251 odst. 1.

(2) Upravuje-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi obhospodařovateli a administrátory, vnitřní předpis podle § 251 odst. 2, určí si strany v dohodě podle § 257 odst. 1, zda se její ujednání řídí právem domovského státu podřízeného fondu nebo řídícího fondu.

§ 259

Náležitosti dohody

(1) V dohodě podle § 257 odst. 1 si strany ujednají alespoň

a) způsob vzájemné komunikace, včetně způsobu, jakým se zajišťuje vedení záznamů o této komunikaci, a způsob ochrany důvěrných informací a osobních údajů, kde zejména vymezí

1. druhy informací a osobních údajů a dokumentů, které si budou vzájemně poskytovat, a to s uvedením, které druhy informací a osobních údajů a dokumentů si poskytují na žádost a které bez žádosti, a

2. lhůty pro vzájemné předávání informací a osobních údajů a způsob jejich předávání,

b) pravidla umožňující depozitáři plnění kontrolních povinností plynoucích z tohoto zákona,

c) druhy porušení povinností obhospodařovatele nebo administrátora řídícího fondu, o nichž informuje depozitář řídícího fondu depozitáře podřízeného fondu, jakož i lhůty pro předávání těchto informací a způsob jejich předávání, a

d) krizové události, které si oznamují, lhůty pro vzájemné předávání informací týkajících se krizových událostí a způsob jejich předávání.

(2) V dohodě podle § 257 odst. 1 se uvede, jakým právem se její ujednání řídí.

§ 260

(1) Dohoda podle § 257 odst. 1 zavazuje depozitáře řídícího fondu bez zbytečného odkladu informovat obhospodařovatele podřízeného fondu, depozitáře podřízeného fondu a Českou národní banku, popřípadě příslušný orgán dohledu jiného členského státu, o tom, že obhospodařovatel řídícího fondu, jehož je depozitářem, porušil povinnost plynoucí mu z tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, statutu nebo depozitářské smlouvy nebo o situaci, která by mohla mít negativní vliv na obhospodařování podřízeného fondu.

(2) Depozitář řídícího fondu informuje depozitáře podřízeného fondu zejména v případech, kdy zjistí

a) chyby v ocenění majetku a dluhů řídícího fondu,

b) chyby ve směně nebo odkoupení podílových listů nebo investičních akcií nebo chyby v žádostech podaných podřízeným fondem týkajících se odkoupení nebo zcizování podílových listů či investičních akcií vydaných řídícím fondem,

c) chyby ve výplatě podílu na výnosu hospodaření s majetkem v řídícím fondu, v promítnutí částky, která by jinak odpovídala vyplacenému podílu na výnosu z hospodaření s majetkem v řídícím fondu v aktuální hodnotě jím vydávaných podílových listů nebo investičních akcií, nebo ve výpočtu související srážkové daně,

d) porušení investiční strategie řídícího fondu, nebo

e) porušení investičních limitů a limitů na přijímání a poskytování úvěrů a zápůjček.

Díl 4

Dohoda auditorů podřízeného a řídícího fondu

§ 261

(1) Auditor podřízeného fondu a auditor řídícího fondu se dohodnou na pravidlech jednání mezi nimi.

(2) Dohoda podle odstavce 1 se nevyžaduje, mají-li oba fondy téhož auditora; v takovém případě postačí, upraví-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi auditory, vnitřní předpis tohoto auditora.

(3) Plněním požadavků vyplývajících z dohody podle odstavce 1 není porušena smluvně sjednaná nebo zákonem uložená povinnost mlčenlivosti v oblasti nakládání s důvěrnými informacemi nebo osobními údaji.

§ 262

Rozhodné právo

(1) Ujednání dohody podle § 261 odst. 1 se řídí právem státu, jímž se řídí dohoda podle § 251 odst. 1.

(2) Upravuje-li záležitosti, které by jinak upravovala pravidla jednání mezi obhospodařovateli a administrátory, vnitřní předpis podle § 251 odst. 2, určí si strany v dohodě podle § 261 odst. 1, zda se její ujednání řídí právem domovského státu podřízeného fondu nebo řídícího fondu.

§ 263

Náležitosti dohody

(1) V dohodě podle § 261 odst. 1 si strany ujednají alespoň

a) druhy informací a dokumentů, které si budou vzájemně poskytovat, a to s uvedením, které druhy informací a dokumentů si poskytují na žádost a které bez žádosti,

b) lhůty pro vzájemné předávání informací a dokumentů a způsob jejich předávání,

c) jak je zajištěna koordinace vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu, včetně lhůt pro poskytnutí zprávy auditora řídícího fondu a způsobu jejího poskytnutí, shoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu, nebo to, jak je zajištěna spolupráce při vypracování zprávy auditora řídícího fondu a zprávy auditora podřízeného fondu a dodatečné zprávy podle § 236 odst. 2, včetně lhůt pro poskytnutí zprávy auditora dodatečné zprávy podle § 236 odst. 2 nebo návrhu této dodatečné zprávy a způsobu jejího poskytnutí, neshoduje-li se účetní období podřízeného fondu s účetním obdobím řídícího fondu,

d) jaké zjištění nebo druhy zjištění uvedené ve zprávě auditora mohou být považovány za nesrovnalost a

e) lhůtu pro vyřízení žádostí o spolupráci podané jedním auditorem druhému, včetně žádostí o dodatečné informace týkající se nesrovnalosti uvedené ve zprávě auditora řídícího fondu.

(2) V dohodě podle § 261 odst. 1 se uvede, jakým právem se její ujednání řídí.

Díl 5

Zvláštní informační povinnosti České národní banky vůči obhospodařovateli podřízeného investičního fondu

§ 264

Česká národní banka informuje obhospodařovatele podřízeného fondu, který je fondem kolektivního investování, o každém zjištěném porušení povinností obhospodařovatele řídícího fondu, o každé uložené pokutě, opatření k nápravě nebo jiném opatření podle tohoto nebo jiného právního předpisu, které uložila obhospodařovateli řídícího fondu, depozitáři řídícího fondu, a to s uvedením důvodu uložení tohoto opatření nebo pokuty, a dále o každém uloženém kárném opatření, které auditorovi řídícího fondu udělila Komora auditorů České republiky.

HLAVA V

OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ

§ 266

(1) Nemovitost, kterou hodlá obhospodařovatel fondu kolektivního investování nabýt do majetku tohoto fondu nebo prodat z majetku tohoto fondu, ocení 2 osoby, které jsou členem výboru odborníků obhospodařovatele dotčeného fondu, nebo nezávislým znalcem v oboru oceňování nemovitostí podle zákona upravujícího znalce. Znalce vybírá obhospodařovatel.

(2) Má se za to, že znalec je ve vztahu k fondu kolektivního investování, který investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostní společnosti, nezávislý, není-li

a) vedoucí osobou nebo pracovníkem obhospodařovatele tohoto fondu,

b) vedoucí osobou nebo pracovníkem nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast,

c) vedoucí osobou nebo pracovníkem osoby, která je členem koncernu, jehož členem je obhospodařovatel tohoto fondu, nebo

d) podílníkem nebo akcionářem tohoto fondu.

§ 267

Posudek znalce nebo člena výboru odborníků

(1) Ke dni nabytí nebo pozbytí vlastnického práva k nemovitosti nesmí uplynout více než 6 měsíců ode dne, ke kterému byl vyhotoven posudek znalce nebo člena výboru odborníků podle odstavce 2.

(2) Posudek znalce nebo člena výboru odborníků zahrnuje

a) údaje nutné k identifikaci nemovitosti,

b) cenu nemovitosti určenou znalcem nebo členem výboru odborníků,

c) způsob současného využití nemovitosti a stupeň jejího obsazení,

d) stručný popis nemovitosti,

e) popis závad nemovitosti,

f) základní informace o absolutních a relativních majetkových právech vztahujících se k nemovitosti,

g) technický stav nemovitosti,

h) poslední známý i odhadovaný budoucí čistý zisk z nemovitosti, s uvedením budoucího využití nemovitosti,

i) popis trvalých nebo dlouhodobě udržitelných vlastností,

j) popis místních podmínek trhu s nemovitostmi a jeho předpokládaný vývoj a

k) další podstatné informace, které mohou mít vliv na cenu nemovitosti.

§ 268

Výbor odborníků

(1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který podle svého statutu investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, zřizuje jako svůj orgán výbor odborníků.

(2) Výbor odborníků má alespoň 3 členy, počet jeho členů je lichý a jeho členy jmenuje a odvolává obhospodařovatel.

(3) Celkové funkční období jednotlivého člena výboru odborníků nesmí být delší než 3 roky, přičemž tutéž osobu lze do výboru odborníků téhož fondu kolektivního investování jmenovat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne skončení jejího předchozího členství.

(4) Členem výboru odborníků může být pouze člověk, který je nezávislý, důvěryhodný a odborně způsobilý a má zkušenosti s určováním hodnoty nemovitostí. Kdo uvedené podmínky nesplňuje nebo na jehož straně je dána překážka výkonu funkce, se členem výboru odborníků nestane, i když o tom rozhodl obhospodařovatel. Přestane-li člen výboru odborníků tyto podmínky splňovat, jeho funkce zaniká.

§ 269

Působnost výboru odborníků

(1) Výbor odborníků

a) sleduje stav, využití a další skutečnosti, které mohou mít vliv na hodnotu nemovitosti v majetku fondu kolektivního investování a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast,

b) posuzuje ocenění nemovitosti v majetku tohoto fondu nebo nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast, před učiněním právního jednání, pro které se ocenění provádí,

c) určuje alespoň dvakrát ročně pro účely určení aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie hodnotu nemovitosti v majetku tohoto fondu a nemovitosti v majetku nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast, a

d) zabezpečuje alespoň dvakrát ročně pro účely určení aktuální hodnoty podílového listu nebo investiční akcie určení hodnoty účasti tohoto fondu v nemovitostní společnosti.

(2) Člen výboru odborníků vykonává svou funkci s odbornou péčí, postupuje při výkonu své funkce řádně a obezřetně a odpovídá obhospodařovateli a akcionářům nebo podílníkům dotčeného fondu kolektivního investování za újmu, kterou způsobil porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce.

§ 270

Postup výboru odborníků

(1) Pro sledování a určení hodnoty nemovitosti v majetku fondu kolektivního investování nebo v majetku nemovitostní společnosti, v níž má tento fond účast, vychází výbor odborníků z pořizovací ceny nebo posledního posudku znalce nebo člena výboru odborníků.

(2) Výbor odborníků může v odůvodněných případech doporučit obhospodařovateli fondu kolektivního investování, aby zajistil nové ocenění nemovitosti jedním nezávislým znalcem.

§ 271

Nezávislost člena výboru odborníků

Má se za to, že člen výboru odborníků je ve vztahu k fondu kolektivního investování, který investuje do nemovitostí a účastí v nemovitostní společnosti, nezávislý, splní-li obdobně předpoklady podle § 266 odst. 2.

ČÁST OSMÁ

FONDY KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 272

Kvalifikovaný investor

(1) Podíl na fondu kvalifikovaných investorů může smluvně nabýt pouze, a v případě svěřenského fondu i zakladatelem fondu kvalifikovaných investorů nebo tím, kdo zvyšuje majetek fondu kvalifikovaných investorů smlouvou, jakož i tichým společníkem fondu kvalifikovaných investorů, může být pouze,

a) osoba uvedená v § 2a odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

b) osoba uvedená v § 2a odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,

c) obhospodařovatel nebo srovnatelná zahraniční osoba na účet investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje,

d) penzijní společnost na účet účastnického fondu nebo transformovaného fondu, který obhospodařuje,

e) osoba vykonávající činnost podle § 2 písm. b),

f) právnická osoba podřízená ústřednímu orgánu státní správy,

g) osoba, která je podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo práva jiného členského státu považována ve vztahu k investicím do daného fondu kvalifikovaných investorů za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem,

h) osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů, je-li podílníkem, zakladatelem nebo společníkem jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje tentýž obhospodařovatel jako tento fond nebo jehož administraci provádí tentýž administrátor jako tohoto fondu, a odpovídá-li výše splaceného vkladu nebo splacené investice v těchto fondech, jakož i majetku obhospodařovaného podle § 11 odst. 1 písm. c), obhospodařuje-li jej tentýž obhospodařovatel jako tento fond, ve svém souhrnu částce alespoň

1. 125000 EUR, nebo

2. 1000000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby nebo

i) osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů a jejíž výše splaceného vkladu nebo splacené investice do tohoto fondu odpovídá částce alespoň

1. 125000 EUR, nebo

2. 1000000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je kvalifikovaným investorem. Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na vedoucí osobu dotčeného fondu kvalifikovaných investorů a na zakladatelské akcie.

(3) Nabyl-li někdo podíl na fondu kvalifikovaných investorů v rozporu s odstavcem 1 nebo stal-li se někdo zakladatelem nebo tichým společníkem fondu kvalifikovaných investorů nebo tím, kdo zvyšuje majetek fondu kvalifikovaných investorů smlouvou, v rozporu s odstavcem 1, nepřihlíží se k tomu.

(4) Prohlášení podle odstavce 1 písm. h) a i) musí být učiněno v písemné formě a samostatně, nikoli jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva mezi stranami.

(5) Zakazuje se, aby výše vkladu nebo investice v důsledku jednání kvalifikovaného investora poklesla pod minimální výši stanovenou v odstavci 1 písm. h) nebo i). Možnost kvalifikovaného investora přestat být kvalifikovaným investorem fondu kvalifikovaných investorů tím není dotčena.

(6) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li předpoklad vyžadovaný podle odstavce 1. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.

§ 273

(1) Ustanovení § 272 odst. 1 a 6 se nepoužijí pro fond kvalifikovaných investorů, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění, kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění nebo evropským fondem dlouhodobých investic.

(2) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů, který je kvalifikovaným fondem rizikového kapitálu podle článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění, a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li jeho podílník, zakladatel, společník nebo tichý společník a v případě svěřenského fondu také ten, kdo zvýšil jeho majetek smlouvou, předpoklad vyžadovaný podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.

(3) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů, který je kvalifikovaným fondem sociálního podnikání podle článku 3 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání, a nařídí jeho likvidaci, nesplňuje-li jeho podílník, zakladatel, společník nebo tichý společník a v případě svěřenského fondu také ten, kdo zvýšil jeho majetek smlouvou, předpoklad vyžadovaný podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.

§ 274

Vklady a investice

(1) Povinnosti vložit předmět vkladu nebo povinnosti investovat v minimální výši nebo ve výši, kterou určuje statut fondu kvalifikovaných investorů, nemůže být nikdo zproštěn; stane-li se tak, nepřihlíží se k tomu.

(2) Před podáním návrhu na zápis fondu kvalifikovaných investorů do obchodního rejstříku nebo bez zbytečného odkladu po vzniku fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu svěřenského fondu nebo podílového fondu, se splatí na každý vklad nebo investici alespoň jejich minimální výše.

§ 275

Plnění vkladové povinnosti po částech

(1) Určí-li tak společenská smlouva fondu kvalifikovaných investorů, společník plní vkladovou povinnost po částech.

(2) Vkladová povinnost podle odstavce 1 se plní ve lhůtě a v rozsahu, které určí statutární orgán v písemné výzvě.

(3) Výzva se oznámí společníkovi alespoň 10 pracovních dní přede dnem, kdy se příslušná část vkladu stává splatnou.

(4) Společník, který je v prodlení s plněním vkladové povinnosti podle odstavce 1, nesmí, vedle důsledků, které s prodlením společníka se splněním vkladové povinnosti spojuje zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev, ledaže společenská smlouva určuje jinak, vykonávat hlasovací práva a má povinnost nahradit společnosti veškerá peněžitá plnění, která od ní přijal.

(5) Pro fond kvalifikovaných investorů se § 150 odst. 1 a § 344 odst. 1 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev nepoužijí.

§ 276

Odměna člena statutárního orgánu a náhrada potřebných výdajů člena statutárního orgánu nebo společníka

(1) Kromě práva na náhradu výdajů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, které má statutární orgán nebo jeho člen nebo společník, jde-li o výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí fondu a které mohl rozumně pokládat za potřebné, má člen statutárního orgánu fondu kvalifikovaných investorů právo na odměnu.

(2) Společenská smlouva fondu kvalifikovaných investorů také obsahuje

a) způsob určení odměny člena statutárního orgánu tohoto fondu a podmínky a rozsah hrazení odměny z majetku fondu, jakož i to, zda lze členovi statutárního orgánu tohoto fondu vyplácet zálohy na jeho odměny, a to i opětovně, a

b) způsob určení výdajů, které člen statutárního orgánu nebo společník tohoto fondu vynaložil při zařizování záležitostí fondu a které mohl rozumně pokládat za potřebné, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení těchto výdajů z majetku fondu, jakož i to, zda lze členovi statutárního orgánu nebo společníkovi tohoto fondu vyplácet zálohy na tyto výdaje, a to i opětovně.

(3) Nejvyšší orgán fondu kvalifikovaných investorů může podle okolností odměnu členu statutárního orgánu tohoto fondu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že tento člen statutárního orgánu porušil některou ze svých povinností.

§ 277

Změny společenské smlouvy

(1) Nedohodnou-li se společníci fondu kvalifikovaných investorů ve společenské smlouvě jinak, nebo neplyne z tohoto zákona něco jiného, postačí k její změně souhlas všech společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu nebo statutárním orgánem obhospodařovatele. Má-li však být změnou společenské smlouvy nepříznivě zasahováno do práva společníka, je třeba k její změně i souhlas toho společníka, do jehož práva se zasahuje.

(2) Společenskou smlouvu lze změnit i jednostranným jednáním statutárního orgánu obhospodařovatele, stanoví-li tak tento zákon a, ledaže to společenská smlouva vyloučí, jde-li o změnu přímo vyvolanou změnou právní úpravy, opravu písemných nebo tiskových chyb anebo úpravu, která logicky vyplývá z obsahu společenské smlouvy.

§ 278

Právo odmítnout poskytnutí informace

(1) Právo podílníka nebo společníka nahlížet do všech dokumentů fondu kvalifikovaných investorů a kontrolovat tam obsažené informace lze zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy,

a) mohlo-li by poskytnutí informace přivodit újmu fondu kvalifikovaných investorů nebo osobám, do nichž tento fond investuje,

b) jde-li o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,

c) je-li informace součástí obchodního tajemství fondu kvalifikovaných investorů,

d) zakládalo-li by poskytnutí informace trestní nebo správní odpovědnost jeho obhospodařovatele, depozitáře, hlavního podpůrce nebo fondu kvalifikovaných investorů, nebo

e) je-li požadovaná informace veřejně dostupná.

(2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka nebo podílníka o tom, zda je tu povinnost informaci poskytnout, soud, popřípadě rozhodce nebo stálý rozhodčí soud určený ve společenské smlouvě. K právu uplatněnému u soudu, rozhodce nebo stálého rozhodčího soudu po uplynutí 1 měsíce ode dne odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.

§ 279

Zákaz konkurence a další zakázaná jednání

(1) Vedoucí osoba obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů nesmí

a) bez přivolení společníků nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele podnikat v předmětu činnosti tohoto fondu, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody fondu pro jiného,

b) bez přivolení společníků nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele nabýt nebo zvýšit přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby, která vydala cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, do nichž tento fond investuje, nebo osoby, do jejichž účastí fond investuje,

c) využít informaci o investiční příležitosti, kterou vyhodnotí jako vhodnou pro investici tohoto fondu, tak, aby na základě takové informace předtím, než se příslušná investice fondu uskuteční, na svůj účet nebo na účet jiné osoby

1. nabyla nebo zcizila věc, jíž se investiční příležitost týká, či nabyla nebo zcizila jinou věc, jejíž hodnota se vztahuje k věci, jíž se investiční příležitost týká, nebo

2. přímo či nepřímo učinila jiné osobě doporučení k nabytí či zcizení věci, které se investiční příležitost týká, nebo jiné věci, jejíž hodnota se vztahuje k věci, jíž se investiční příležitost týká, a

d) bez přivolení společníků nebo dozorčího orgánu obhospodařovatele přijmout úvěr nebo zápůjčku od tohoto fondu nebo poskytnout jménem fondu úvěr nebo zápůjčku osobě tvořící s členem statutárního orgánu obhospodařovatele koncern nebo osobě členovi statutárního orgánu blízké.

(2) Dozví-li se vedoucí osoba obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů, že způsobem uvedeným v odstavci 1 právně jednala osoba, se kterou tvoří koncern, nebo osoba jí blízká, informuje o tom bez zbytečného odkladu společníky nebo dozorčí orgán tohoto obhospodařovatele.

(3) Společenská smlouva může zákaz konkurence podle odstavce 1 písm. a), b) a d) upravit odlišně. K přivolení podle odstavce 1 písm. a) nebo ke změně společenské smlouvy, kterou se podmínka stanovená v odstavci 1 písm. a) upravuje odlišně, se vyžaduje většina alespoň tří čtvrtin hlasů společníků.

Fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů

§ 280

Fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů musí do 12 měsíců ode dne vzniku investičního fondu dosáhnout alespoň částky odpovídající 1 250 000 EUR, nejde-li o případ podle § 281.

§ 281

Fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů, který podle svého statutu investuje více než 90 % hodnoty majetku tohoto fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo na jiné právnické osobě, účastí v obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách nebo práv duševního vlastnictví, musí ve lhůtě určené ve statutu a, přichází-li to s ohledem na jeho právní formu v úvahu, i ve společenské smlouvě, dosáhnout alespoň částky odpovídající 1 000 000 EUR.

§ 282

(1) Nedosahuje-li průměrná výše fondového kapitálu fondu kvalifikovaných investorů za posledních 6 měsíců částek uvedených v § 280 nebo 281, jeho obhospodařovatel přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu kvalifikovaných investorů.

(2) Soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, zruší fond kvalifikovaných investorů s právní osobností a nařídí jeho likvidaci, nedosahuje-li fondový kapitál fondu kvalifikovaných investorů alespoň částek uvedených v § 280 nebo 281. Před rozhodnutím poskytne soud fondu kvalifikovaných investorů přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.

§ 283

Předkupní právo v případě výkonu rozhodnutí a exekuce

(1) V případě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podílového listu, investičního listu, kmenového listu, akcie, která není zakladatelskou akcií, podílu společníka společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti nebo evropské společnosti nebo družstevního podílu anebo v případě vydání exekučního příkazu k prodeji tohoto cenného papíru, zaknihovaného cenného papíru nebo podílu mají ostatní podílníci, kteří jsou vlastníky stejného druhu podílového listu, nebo společníci, kteří jsou vlastníky stejného druhu investičního listu, kmenového listu nebo akcie, která není zakladatelskou akcií, nebo stejného druhu podílu, předkupní právo k cenným papírům, zaknihovaným cenným papírům nebo podílům, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekučního příkazu.

(2) V případě nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zakladatelské akcie anebo v případě vydání exekučního příkazu k prodeji zakladatelské akcie mají vlastníci zakladatelských akcií předkupní právo podle § 160.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí jen pro fond kvalifikovaných investorů, neplyne-li z jiného právního předpisu něco jiného.

§ 283a

Pro fond kvalifikovaných investorů se § 212 až § 214 použijí obdobně. Tam, kde se tato ustanovení dovolávají uveřejnění na internetových stránkách fondu, postačí i jejich jiné zpřístupnění investorům.

HLAVA II

INVESTOVÁNÍ A TECHNIKY K OBHOSPODAŘOVÁNÍ

§ 284

(1) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů při obhospodařování tohoto fondu zavede v rámci statutu tohoto fondu a udržuje a uplatňuje

a) pravidla pro skladbu majetku, spočívající ve vymezení věcí, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k těmto věcem, včetně, přichází-li v úvahu, investičních limitů při kopírování složení indexu,

b) pravidla pro přijetí úvěru nebo zápůjčky na účet tohoto fondu,

c) pravidla pro použití majetku tohoto fondu k poskytnutí úvěru, zápůjčky nebo daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s obhospodařováním tohoto fondu, včetně toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, které nesouvisí s jeho obhospodařováním, a toho, zda lze majetek tohoto fondu použít k poskytnutí daru, k zajištění dluhu jiné osoby nebo k úhradě dluhu, který nesouvisí s jeho obhospodařováním,

d) pravidla pro uzavírání smluv o prodeji věcí na účet tohoto fondu, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány, včetně toho, zda lze na účet tohoto fondu uzavírat smlouvy o prodeji věcí, které tento fond nemá ve svém majetku nebo které má na čas přenechány,

e) techniky k obhospodařování tohoto fondu,

f) pravidla pro používání technik k obhospodařování tohoto fondu, včetně pravidel pro sjednávání repo obchodů s využitím majetku tohoto fondu a pravidel pro investování v souvislosti se sjednanými repo obchody,

g) pravidla pro snižování rizika z použití derivátů, a využívá-li pákový efekt, také limity pro míru využití pákového efektu,

h) pravidla pro výpočet celkové expozice tohoto fondu závazkovou metodou, metodou hrubé hodnoty aktiv, metodou měření hodnoty v riziku, s rozlišením podle modelu absolutní rizikové hodnoty a relativní rizikové hodnoty, nebo jinou pokročilou metodou měření rizik, a

i) limity u celkové expozice v případě metod podle písmene h).

(2) Vláda může nařízením stanovit kvalitativní požadavky na pravidla podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až h), techniky podle odstavce 1 písm. e) a limity u celkové expozice podle odstavce 1 písm. i).

(3) Odporuje tomuto zákonu, jestliže obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla, techniky nebo limity tak, jak stanoví tento zákon nebo nařízení vlády upravující investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování.

§ 285

(1) Došlo-li nezávisle na vůli obhospodařovatele fondu kvalifikovaných investorů k tomu, že není dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu, musí obhospodařovatel tohoto fondu obnovit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly; přitom přihlédne k zájmům podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu.

(2) V souvislosti s uplatněním přednostního práva na upsání investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které má nebo má mít fond kvalifikovaných investorů ve svém majetku, nemusí být dodržen soulad skladby majetku tohoto fondu s pravidly pro skladbu majetku tohoto fondu; obhospodařovatel tohoto fondu však musí obnovit bez zbytečného odkladu po uplatnění tohoto přednostního práva soulad skladby majetku tohoto fondu s těmito pravidly.

§ 287

Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit, využívá-li pákový efekt, osvědčí České národní bance na její žádost přiměřenost limitů, které určil pro míru využití pákového efektu, jakož i to, jak zajišťuje jejich dodržování.

HLAVA III

ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ

Díl 1

Statut

§ 288

Statut fondu kvalifikovaných investorů je dokument, který obsahuje investiční strategii fondu kvalifikovaných investorů, popis rizik spojených s investováním tohoto fondu a další údaje nezbytné pro investory k zasvěcenému posouzení investice.

§ 289

Údaje uvedené ve statutu fondu kvalifikovaných investorů musejí být průběžně aktualizovány.

Díl 2

Výroční zpráva

§ 290

(1) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, vyhotoví nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období výroční zprávu tohoto fondu.

(2) Administrátor fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, poskytne každému společníkovi nebo podílníkovi poslední vyhotovenou výroční zprávu tohoto fondu v listinné podobě, jestliže o to společník nebo podílník požádá.

(3) Pro administrátora fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit a za který se uveřejňuje výroční zpráva podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, se odstavce 1 a 2 a § 291 nepoužijí. V jeho případě postačí, jestliže poskytne každému investorovi na jeho žádost údaje požadované podle § 291, které nejsou obsaženy ve výroční zprávě tohoto fondu. Tyto údaje lze poskytnout odděleně, nebo jako doplněk výroční zprávy.

§ 291

Zvláštní náležitosti výroční zprávy

(1) Pro výroční zprávu fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se § 234 odst. 1 písm. a), b) a j) a § 234 odst. 2, 6 a 8 použijí obdobně.

(2) Pro výroční zprávu fondu kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění použije obdobně.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu výroční zprávy v rozsahu odstavce 1 v rozsahu, který neupravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

§ 292

Zpráva auditora

Auditor je povinen vyjádřit se k souladu výroční zprávy fondu kvalifikovaných investorů s účetní závěrkou.

Díl 3

Informování investorů fondu kvalifikovaných investorů

§ 293

(1) Pro nabízení investic do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se § 241 použije obdobně.

(2) Pro nabízení investic do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění použije obdobně.

(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 se zpřístupní alespoň v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.

ČÁST DEVÁTÁ

NABÍZENÍ INVESTIC

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 294

Nabízení investic

(1) Nabízením investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu je

a) nabízení podílových listů nebo srovnatelných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podle práva cizího státu nebo účastnických cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, nebo

b) nabízení jiné možnosti stát se podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo v případě svěřenského fondu nebo srovnatelného zařízení také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou.

(2) Nabízení investic podle odstavce 1 zahrnuje i nabízení investic vztahujících se k podfondu investičního fondu nebo srovnatelnému zařízení zahraničního investičního fondu. Ustanovení upravující nabízení investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu se pro nabízení investic vztahujících se k jeho podfondu nebo srovnatelnému zařízení použijí obdobně.

§ 295

Rozhodnutí investora z vlastního podnětu

O nabízení investic podle § 294 odst. 1 se nejedná, činí-li investor rozhodnutí nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem nebo stát se jinak podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo v případě svěřenského fondu nebo srovnatelného zařízení také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou, z vlastního podnětu.

§ 295a

Nabízení veřejně a jinak než veřejně

(1) Investice do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu lze v České republice veřejně nabízet jen za podmínek stanovených tímto zákonem a jen tehdy, je-li tento fond zapsán v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou; tím není dotčen § 305 odst. 1 a § 325a.

(2) Nabízet v České republice investice do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu těm, kdo nejsou kvalifikovanými investory, jinak než veřejně (private placement) lze jen tehdy, jestliže takové investice v České republice lze nabízet veřejně, nebo počet těchto osob nepřevyšuje 20.

§ 296

Nabízení investic do fondů kvalifikovaných investorů a do srovnatelných zahraničních investičních fondů

Investice do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu lze v České republice veřejně nabízet, podílníkem, obmyšleným, zakladatelem, společníkem nebo tichým společníkem tohoto fondu nebo v případě svěřenského fondu nebo srovnatelného zařízení také osobou, která zvyšuje majetek tohoto fondu smlouvou, se však může stát jen kvalifikovaný investor; na to musí být při veřejném nabízení výslovně upozorněno.

§ 297

Nabízení investic do zahraničních investičních fondů srovnatelných se speciálním fondem

(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem lze v České republice veřejně nabízet jiným než kvalifikovaným investorům jen tehdy, jestliže je obhospodařovatel tohoto fondu oprávněn přesáhnout rozhodný limit na základě povolení uděleného Českou národní bankou nebo na základě povolení uděleného orgánem dohledu jiného členského státu v souladu s požadavky stanovenými v čl. 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), je splněna povinnost stanovená v § 306 odst. 1 a Česká národní banka vydá rozhodnutí podle odstavce 3. Pro splnění povinnosti stanovené v § 306 odst. 1 se v tomto případě § 306 odst. 2 použije obdobně.

(2) Není-li obhospodařovatel fondu podle odstavce 1 oprávněn přesáhnout rozhodný limit, nebo nerozhodla-li Česká národní banka podle odstavce 3, použije se pro nabízení investic podle odstavce 1 § 296 obdobně.

(3) O tom, že je zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem, rozhodne Česká národní banka do 20 pracovních dnů ode dne předložení žádosti, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.

(4) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

(5) Obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem elektronicky informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3.

(6) Česká národní banka zruší rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže zahraniční investiční fond přestane být srovnatelný se speciálním fondem.

§ 297a

Předběžné nabízení investic

(1) Předběžným nabízením investic je činnost obhospodařovatele oprávněného přesáhnout rozhodný limit se sídlem v členském státě nebo jeho zástupce spočívající v poskytování informací o investičních strategiích nebo investičních představách osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem s bydlištěm nebo sídlem v členském státě, jejímž cílem je prověřit zájem těchto osob o speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo o srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, nebo o jeho podfond nebo srovnatelné zahraniční zařízení, jestliže

a) tento fond nebo jeho podfond nebyl dosud vytvořen, nebo

b) tento fond nebo jeho podfond byl vytvořen, ale ve vztahu k nabízení investic do tohoto fondu nebo podfondu

1. nebyla podána žádost o zápis do seznamu podle § 309, nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 ani obhospodařovatel tohoto fondu neobdržel sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v České republice, nebo

2. nebylo učiněno oznámení podle § 312 odst. 1 nebo srovnatelné oznámení podle práva jiného členského státu, jde-li o nabízení investorům s bydlištěm nebo sídlem v tomto jiném členském státě.

(2) O předběžné nabízení investic podle odstavce 1 se nejedná, pokud je tato činnost nabízením investic do investičního fondu nebo do zahraničního investičního fondu.

§ 297b

(1) Předběžné nabízení investic lze v České republice vykonávat, pokud informace sdělené potenciálním investorům

a) nejsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílů na konkrétním investičním fondu,

b) nepředstavují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě nebo

c) nepředstavují statut, společenskou smlouvu, sdělení klíčových informací, prospekt nebo obdobné dokumenty v konečné podobě, které se vyhotovují při vzniku investičního fondu či při nabízení investičního fondu, který nebyl dosud zřízen.

(2) Je-li v rámci předběžného nabízení podle odstavce 1 poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením investičního fondu, nesmí takový dokument obsahovat informace, které by ve svém souhrnu umožnily investorům učinit investiční rozhodnutí, a musí jasně stanovit, že

a) nepředstavuje nabídku ani výzvu k upisování podílů na investičním fondu a

b) nelze na informace, které jsou v něm obsažené, spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně.

(3) Obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit nemusí oznámit České národní bance obsah ani adresáty předběžného nabízení ani splnit před vykonáním předběžného nabízení jakékoli další podmínky nebo požadavky kromě těch, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 4 až 8 a v § 297c.

(4) Obhospodařovatel zajistí, aby investoři nenabývali podíly v investičním fondu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podíly v daném investičním fondu pouze v rámci nabízení investic podle tohoto zákona.

(5) Upsání cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů investorům vydávaných fondem podle odstavce 1, který je uvedený v informacích poskytnutých v souvislosti s předběžným nabízením nebo zřízeného na základě předběžného nabízení ve lhůtě 18 měsíců poté, co obhospodařovatel zahájil předběžné nabízení, se považuje za výsledek nabízení a ustanovení tohoto zákona o oznamování nabízení investic do těchto fondů se použijí obdobně.

(6) Třetí osoba smí předběžně nabízet investice jménem obhospodařovatele na účet investičního fondu, pokud

a) má povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo evropského obchodníka s cennými papíry,

b) má povolení k obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,

c) tak činí jako banka nebo zahraniční banka, nebo

d) tak činí jako vázaný zástupce osoby podle písmena a), b) nebo c).

(7) Pro třetí osobu předběžně nabízející investice podle odstavce 6 se odstavce 1 až 5 a 8 a § 297c použijí obdobně.

(8) Obhospodařovatel investičního fondu podle odstavce 1 vede o průběhu předběžného nabízení záznamy.

§ 297c

(1) Obhospodařovatel do 2 týdnů poté, co zahájil předběžné nabízení investic v České republice nebo v členském státě, tuto skutečnost písemně oznámí České národní bance.

(2) V oznámení podle odstavce 1 uvede obhospodařovatel

a) údaje o tom, ve kterých členských státech je nebo bylo předběžné nabízení investic vykonáváno a po jakou dobu,

b) stručný popis předběžného nabízení investic včetně informací o představených investičních strategiích či představ o investování a

c) seznam investičních fondů a jejich podfondů, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení investic.

(3) Česká národní banka neprodleně informuje o oznámení podle odstavce 1 orgány dohledu členských států, v nichž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic.

(4) Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, v němž obhospodařovatel vykonává nebo vykonával předběžné nabízení investic, sdělí Česká národní banka další informace týkající se předběžného nabízení investic na území tohoto jiného členského státu.

§ 298

Vztah k právu Evropské unie

(1) Nabízení investic do kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu uvedeného v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy rizikového kapitálu⁷).

(2) Nabízení investic do kvalifikovaného fondu sociálního podnikání uvedeného v článku 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy sociálního podnikání⁹).

(3) Nabízení investic do evropského fondu dlouhodobých investic vymezuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující evropské fondy dlouhodobých investic¹⁸).

§ 299

Speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit se sídlem v členském státě, se pro účely nabízení investic do tohoto fondu považuje za zahraniční investiční fond, jehož domovským státem není členský stát, jestliže podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu

a) investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát,

b) investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který není obhospodařován obhospodařovatelem se sídlem v členském státě,

c) investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do více zahraničních investičních fondů uvedených v písmenech a) nebo b) nebo investičních fondů uvedených v písmeni b), které mají vzájemně stejnou investiční strategii, nebo

d) může mít expozici až ve výši 85 % svého majetku ve vztahu k zahraničnímu investičnímu fondu uvedenému v písmenech a) nebo b) nebo investičnímu fondu uvedenému v písmeni b) anebo ve vztahu k více takovým fondům, které mají vzájemně stejnou investiční strategii.

HLAVA II

NABÍZENÍ INVESTIC DO INVESTIČNÍHO FONDU NEBO DO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM JE ČLENSKÝ STÁT

Díl 1

V případě obhospodařovatele, jehož domovským státem je členský stát

Oddíl 1

Veřejné nabízení investic do standardního fondu nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu

§ 300

Veřejné nabízení investic do standardního fondu v České republice

(1) Investice do standardního fondu lze v České republice veřejně nabízet, je-li tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. a) nebo b).

(2) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do standardního fondu, není-li obhospodařován osobou s povolením uděleným Českou národní bankou opravňujícím ji obhospodařovat standardní fondy nebo orgánem dohledu jiného členského státu opravňujícím ji obhospodařovat zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem.

Veřejné nabízení investic do standardního fondu v jiném členském státě

§ 301

(1) Investice do standardního fondu lze v jiném členském státě veřejně nabízet ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení České národní banky podle § 303 odst. 3.

(2) Jsou-li investice do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě, musí být sdělení klíčových informací v tomto členském státě uveřejňováno a poskytováno za stejných podmínek jako v České republice. Jiné změny sdělení klíčových informací, než je překlad, anebo jeho dodatky, nejsou dovoleny. Ustanovení § 229 odst. 2 se použije obdobně.

§ 302

(1) Mají-li být investice do standardního fondu veřejně nabízeny v jiném členském státě, oznámí to obhospodařovatel tohoto fondu předem České národní bance. Oznámení podle věty první se České národní bance zasílá v anglickém jazyce.

(2) Náležitosti oznámení podle odstavce 1 vymezuje článek 1 a příloha I nařízení Komise (EU) č. 584/2010. Oznámení podle odstavce 1 obsahuje také potřebné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, a informací o způsobu plnění úkolů podle § 306.

(3) K oznámení podle odstavce 1 obhospodařovatel dotčeného standardního fondu přiloží překlad

a) aktuálního sdělení klíčových informací tohoto fondu,

b) aktuálního statutu tohoto fondu,

c) aktuální výroční zprávy tohoto fondu a

d) popřípadě aktuální pololetní zprávy tohoto fondu, byla-li vyhotovena po vyhotovení aktuální výroční zprávy podle písmene c).

(4) Sdělení podle odstavce 3 písm. a) musí být přiloženo s překladem do jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny.

(5) Dokumenty podle odstavce 3 písm. b) až d) lze, podle uvážení obhospodařovatele dotčeného standardního fondu, přiložit s překladem do

a) jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, nebo

b) anglického jazyka.

(6) Podle uvážení obhospodařovatele dotčeného standardního fondu může být překlad podle odstavců 4 a 5 úředně ověřen. Za správnost a úplnost překladu podle odstavců 4 a 5 odpovídá obhospodařovatel dotčeného standardního fondu.

(7) V případě změny informací v oznámení podle odstavce 1 oznámí obhospodařovatel dotčeného standardního fondu tuto změnu písemně jak České národní bance, tak orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice veřejně nabízeny, nejpozději jeden měsíc před provedením uvedené změny.

(8) Pokud v důsledku změny podle odstavce 7 již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, oznámí Česká národní banka tomuto fondu a orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice dotčeného fondu veřejně nabízeny, do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých dokumentů podle odstavce 7, že uvedenou změnu nesmí provést.

(9) Pokud byla změna podle odstavce 7 provedena po předání informace podle odstavce 8 a v důsledku této změny již dotčený standardní fond není v souladu s právními předpisy, přijme Česká národní banka veškerá vhodná opatření, včetně výslovného zákazu nabízení dotčeného standardního fondu, pokud je to nezbytné, a bez zbytečného odkladu tuto skutečnost včetně přijatých opatření oznámí orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice do tohoto standardního fondu veřejně nabízeny.

§ 303

(1) Česká národní banka ověří, zda má oznámení a jeho přílohy podle § 302 předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.

(2) Česká národní banka do 10 pracovních dní ode dne, kdy obdržela oznámení a přílohy podle § 302, které má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami, odešle orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být investice podle § 301 odst. 1 veřejně nabízeny,

a) toto oznámení a jeho přílohy a

b) potvrzení v anglickém jazyce o tom, že dotčený standardní fond splňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování⁴); náležitosti tohoto potvrzení vymezuje článek 2 a příloha II nařízení Komise (EU) č. 584/2010.

(3) Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného standardního fondu bez zbytečného odkladu, že odeslala oznámení, jeho přílohy a potvrzení podle odstavce 2.

(4) V dalším vymezují postup České národní banky podle odstavce 2 články 3 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010.

§ 304

(1) Jsou-li v jiném členském státě veřejně nabízeny investice do standardního fondu, musí být v tomto jiném členském státě investorům poskytnuty a uveřejněny aktuální

a) sdělení klíčových informací tohoto fondu, jakož i jeho změny,

b) statut tohoto fondu, jakož i jeho změny,

c) výroční zpráva tohoto fondu, jakož i její změny,

d) pololetní zpráva standardního fondu, jakož i její změny, a

e) údaje o částkách, za které jsou vydávány a odkupovány podílové listy a investiční akcie vydávané tímto fondem.

(2) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) se v jiném členském státě, ve kterém jsou investice do standardního fondu veřejně nabízeny, investorům poskytují a uveřejňují stejným způsobem, jakým se investorům poskytují a uveřejňují srovnatelné dokumenty a údaje týkající se zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem podle práva tohoto jiného členského státu.

(3) Sdělení podle odstavce 1 písm. a), jakož i jeho změny, se v jiném členském státě, ve kterém jsou investice do standardního fondu veřejně nabízeny, investorům poskytuje a uveřejňuje s překladem do jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu tohoto jiného členského státu.

(4) Dokumenty podle odstavce 1 písm. b) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) se v jiném členském státě, ve kterém jsou investice do standardního fondu veřejně nabízeny, investorům poskytují a uveřejňují s překladem do

a) jazyka, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu tohoto jiného členského státu, nebo

b) anglického jazyka.

(5) Četnost uveřejňování údajů podle odstavce 1 písm. e) se řídí českým právem.

§ 304a

(1) Účinky oznámení podle § 302 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele standardního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek:

a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem určená přímo nebo nepřímo každému vlastníkovi těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat,

b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem veřejného nabízení investic do tohoto standardního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro veřejné nabízení investic do standardních fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a

c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují veřejné nabízení investic do tohoto standardního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto veřejné nabízení již nebylo po tomto dni možné.

(2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat přesný popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto standardním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu.

(3) Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného standardního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala.

(4) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného standardního fondu v dotčeném členském státě veřejně nabízeny.

(5) Po zániku účinků oznámení podle § 302 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným standardním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu.

(6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu.

Veřejné nabízení investic do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem v České republice

§ 305

(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který je domovským státem tohoto fondu, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 303 odst. 3. Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond do seznamu podle § 597 písm. d) bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží od orgánu dohledu domovského státu tohoto fondu dokumenty srovnatelné s dokumenty podle § 303 odst. 2.

(2) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, není-li obhospodařován osobou s povolením uděleným Českou národní bankou opravňujícím ji obhospodařovat standardní fondy nebo orgánem dohledu jiného členského státu opravňujícím ji obhospodařovat zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem.

(3) Zakazuje se veřejně nabízet v České republice investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který je domovským státem tohoto fondu, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 304a odst. 3 věty třetí.

§ 306

(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob

a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307,

b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny a platby podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice,

c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv,

d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za obdobných podmínek, jako podle § 307,

e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací, a

f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány.

(2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě.

(4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví,

a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a

b) že zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody.

(5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny

a) v českém jazyce, nebo

b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.

§ 307

(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, musí být investorům se sídlem nebo bydlištěm v České republice ve vztahu k tomuto fondu poskytnuty a na internetových stránkách tohoto fondu uveřejněny aktuální

a) dokument srovnatelný se sdělením klíčových informací standardního fondu, jakož i jeho změny,

b) dokument srovnatelný se statutem standardního fondu, jakož i jeho změny,

c) dokument srovnatelný s výroční zprávou standardního fondu, jakož i jeho změny,

d) dokument srovnatelný s pololetní zprávou standardního fondu, jakož i jeho změny, a

e) údaje o částkách, za které jsou vydávány a odkupovány cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydávané tímto fondem.

(2) Pro povinnost stanovenou v odstavci 1 se § 306 odst. 2 použije obdobně.

(3) Dokumenty podle odstavce 1 písm. a) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) se v České republice investorům poskytují a uveřejňují stejným způsobem, jakým se investorům poskytují a uveřejňují srovnatelné dokumenty a údaje týkající se standardního fondu podle tohoto zákona, na základě tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klíčové informace pro investory, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování¹¹).

(4) Dokument podle odstavce 1 písm. a), jakož i jeho změny, lze v České republice investorům poskytnout nebo uveřejnit s překladem do

a) českého jazyka, nebo

b) jazyka, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.

(5) Dokumenty podle odstavce 1 písm. b) až d), jakož i jejich změny, a údaje podle odstavce 1 písm. e) lze investorům poskytnout nebo uveřejnit s překladem do

a) českého jazyka,

b) jazyka, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou, nebo

c) anglického jazyka.

(6) Četnost uveřejňování údajů podle odstavce 1 písm. e) se řídí právem domovského státu tohoto fondu.

§ 308

Veřejné nabízení investic do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem obhospodařovaného investiční společností v jiném členském státě

Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, lze v jiném členském státě veřejně nabízet ode dne, kdy investiční společnost obhospodařující tento fond obdrží sdělení orgánu dohledu domovského státu tohoto fondu, že orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém mají být tyto investice veřejně nabízeny, odeslala oznámení, jeho přílohy a potvrzení srovnatelné s oznámením, jeho přílohami a potvrzením podle § 303 odst. 2.

Oddíl 2

Nabízení investic do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát

§ 309

V případě obhospodařovatele se sídlem v České republice oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice

Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v České republice oprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597. Jde-li o zahraniční investiční fond, použije se pro obsah žádosti o zápis do seznamu § 312 odst. 2 obdobně.

§ 310

V případě obhospodařovatele neoprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o veřejné nabízení v České republice

(1) Investice do fondu kvalifikovaných investorů nebo do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v České republice neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. a), b), c) nebo d).

(2) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel, který nemá povolení orgánu dohledu jiného členského státu opravňující jej přesáhnout rozhodný limit, se sídlem v jiném členském státě, lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsán v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

V případě obhospodařovatele se sídlem v České republice oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v jiném členském státě

§ 311

Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v České republice oprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v jiném členském státě nabízet osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení České národní banky podle § 313 odst. 3.

§ 312

(1) Mají-li být v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, oznámí to obhospodařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu předem České národní bance. Oznámení podle věty první a přílohy tohoto oznámení se České národní bance zasílají v anglickém jazyce nebo s překladem do anglického jazyka.

(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat, popřípadě k němu musí být přiloženy,

a) plán obchodní činnosti ve vztahu k tomuto nabízení, který zahrnuje údaje nutné k identifikaci dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a údaje nutné k identifikaci domovského státu tohoto fondu,

b) statut nebo srovnatelný dokument, popřípadě též společenská smlouva dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,

c) údaje nutné k identifikaci depozitáře dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu,

d) údaje o dotčeném investičním fondu nebo zahraničním investičním fondu, které jsou poskytovány investorům, nebo popis těchto údajů, jde-li o údaje uvedené v § 241 nebo § 293 odst. 1,

e) jde-li se o investiční fond nebo zahraniční investiční fond, který podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu investuje alespoň 85 % hodnoty svého majetku do jednoho investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, nebo do více investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které mají vzájemně stejnou investiční strategii, nebo může mít expozici ve výši až 85 % hodnoty svého majetku vůči jednomu investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu nebo vůči více investičním fondům nebo zahraničním investičním fondům, které mají vzájemně stejnou investiční strategii, údaj o domovském státě fondů, do kterých takto investuje, nebo vůči kterým má tuto expozici,

f) údaje nutné k identifikaci členského státu, ve kterém mají být nabízeny investice podle § 311,

g) mají-li být investice nabízeny pouze osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, informace o opatřeních, jimiž se zajistí dodržování tohoto omezení, a to i v případě, že tyto investice mají být v tomto jiném členském státě nabízeny prostřednictvím jiné osoby, a to v souladu s právem tohoto jiného členského státu,

h) nezbytné údaje, včetně adresy pro doručování ve věci peněžitých plnění uložených orgánem dohledu hostitelského členského státu a

i) údaje o tom, jakým způsobem jsou zajišťovány činnosti podle § 315a.

§ 313

(1) Česká národní banka ověří, zda má oznámení a jeho přílohy podle § 312 předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.

(2) Česká národní banka do 20 pracovních dní ode dne, kdy obdržela oznámení a přílohy podle § 312, které má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami, odešle orgánu dohledu jiného členského státu, v němž mají být nabízeny investice podle § 311,

a) toto oznámení a jeho přílohy a

b) potvrzení v anglickém jazyce o tom, že obhospodařovatel dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu má povolení, které jej opravňuje přesáhnout rozhodný limit a obhospodařovat investiční fondy a zahraniční investiční fondy s určitou investiční strategií.

(3) Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu, že odeslala oznámení, jeho přílohy a potvrzení podle odstavce 2.

§ 314

(1) Jsou-li v jiném členském státě nabízeny investice podle § 311, oznamovatel oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 312 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení.

(2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.

(3) Česká národní banka rozhodne do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu o každé změně oznámené podle odstavce 1, včetně toho, že se jedná o případ podle odstavce 3.

§ 314a

(1) Účinky oznámení podle § 312 odst. 1 zanikají doručením písemného oznámení obhospodařovatele dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu České národní bance o zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 vůči jinému členskému státu, které obsahuje údaje o splnění těchto podmínek:

a) po dobu nejméně 30 pracovních dnů byla zveřejněna jednotná nabídka na odkup všech cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem určená přímo nebo nepřímo každému vlastníkovi těchto cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se sídlem nebo bydlištěm v dotčeném členském státě, a to bez jakýchkoliv srážek, přirážek nebo úplat; to neplatí pro investiční fond nebo zahraniční investiční fond, který je uzavřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014²³) nebo evropským fondem dlouhodobých investic podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic¹⁸),

b) úmysl zrušit opatření zavedená za účelem nabízení investic do tohoto investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v dotčeném členském státě byl zveřejněn alespoň elektronicky ve veřejném sdělovacím prostředku, který je běžně používán pro nabízení investic do speciálních fondů, do fondů kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelných zahraničních investičních fondů srovnatelných v dotčeném členském státě a který je vhodný pro typického investora investujícího do takovýchto fondů, a

c) veškeré závazky ze smluv, které umožňují nabízení investic do dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v daném členském státě, budou nejpozději ke dni zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 ukončeny nebo změněny tak, aby toto nabízení již nebylo po tomto dni možné.

(2) Informace zveřejněné podle odstavce 1 písm. a) a b) musí obsahovat popis důsledků pro vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, pokud nepřijmou nabídku na odkup, a musí být zveřejněny v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu.

(3) Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela oznámení podle odstavce 1, které má předepsané náležitosti a netrpí vadami, odešle toto oznámení orgánu dohledu dotčeného členského státu a evropskému orgánu dohledu. Česká národní banka sdělí obhospodařovateli dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu, že oznámení podle odstavce 1 odeslala.

(4) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 nesmí být investice do dotčeného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu v dotčeném členském státě nabízeny a po dobu 36 měsíců ani předběžně nabízeny.

(5) Po zániku účinků oznámení podle § 312 odst. 1 musí být vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných dotčeným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v dotčeném členském státě, poskytnuty aktuální dokumenty podle § 304 odst. 1 písm. a) až d) a údaje podle § 304 odst. 1 písm. e) prostřednictvím prostředku komunikace na dálku v úředním jazyce dotčeného členského státu nebo v jazyce, ve kterém lze předkládat dokumenty orgánu dohledu dotčeného členského státu.

(6) Dokumenty a údaje podle odstavce 5 musí být zaslány i České národní bance. Česká národní banka zašle tyto dokumenty a údaje orgánu dohledu dotčeného členského státu.

§ 315

V případě obhospodařovatele se sídlem v jiném členském státě oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice

(1) Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v jiném členském státě oprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3. Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond do seznamu podle § 597 písm. d) bez zbytečného odkladu poté, kdy obdrží od orgánu dohledu jiného členského státu dokumenty srovnatelné s dokumenty podle § 313 odst. 2.

(2) Investice podle odstavce 1 lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. a), b), c) nebo d).

§ 315a

(1) Jsou-li v České republice veřejně nabízeny investice jiným než kvalifikovaným investorům do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem, musí být v České republice zajištěn způsob

a) provádění pokynů týkajících se vydávání, upisování a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem v České republice a provádění plateb v souladu s podmínkami obsaženými v dokumentech podle § 307,

b) poskytování informací investorům o způsobu, jakým mohou být pokyny a platby podle písmene a) prováděny, a o rozdělování a vyplácení podílů na zisku a jiných výnosů z majetku tohoto fondu v České republice,

c) stanovení vhodných postupů a opatření, jež zajistí řádné projednání stížností investora a odstranění veškerých omezení pro investory při uplatňování jejich práv,

d) zpřístupňování informací a dokumentů investorům ke kontrole a k získání kopií, za podmínek obdobných podmínkám podle § 241,

e) poskytování informací investorům týkajících se úkolů, které osoby plní, na trvalém nosiči informací,

f) působení kontaktního místa pro komunikaci s příslušnými orgány.

(2) Činnosti podle odstavce 1 lze zajišťovat elektronickým nebo jiným způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny obhospodařovatelem zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem podle odstavce 1 nebo bankou, zahraniční bankou s pobočkou v České republice, obchodníkem s cennými papíry nebo osobou podle § 24 odst. 5 nebo podle § 28 odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu samostatně nebo společně na základě dohody v písemné formě.

(4) Dohoda podle odstavce 3 stanoví,

a) které z úkolů podle odstavce 1 neprovádí obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem a

b) že obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelný se speciálním fondem předá veškeré relevantní informace a dokumenty protistraně dohody.

(5) Činnosti podle odstavce 1 musí být zajištěny

a) v českém jazyce, nebo

b) v jazyce, jehož použití pro tyto účely Česká národní banka stanoví vyhláškou.

Díl 2

V případě obhospodařovatele se sídlem ve státě, který není členským státem

§ 316

(1) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel, který přesahuje rozhodný limit, se sídlem ve státě, který není členským státem, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle odstavce 2.

(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže

a) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu oprávnění k obhospodařování tohoto fondu, a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona,

b) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu oprávnění k obhospodařování tohoto fondu, a orgán dohledu domovského státu tohoto fondu, se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva domovského státu tohoto fondu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), a

c) stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu, České národní bance a investorům se sídlem nebo bydlištěm v České republice povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle § 34 až 37, § 233 až 235, § 241, 290, 291, 293, 463, 464 a 557 obdobně.

(4) Povinnosti stanovené v odstavci 3 musí být plněny i poté, co investice podle odstavce 1 přestaly být v České republice nabízeny, a to až do vypořádání závazků vůči osobám ve srovnatelném postavení s podílníky, obmyšlenými, zakladateli, společníky nebo tichými společníky dotčeného zahraničního investičního fondu, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, a v případě zařízení srovnatelného se svěřenským fondem i těmi, kteří zvýšili majetek tohoto zařízení jako dotčeného zahraničního investičního fondu smlouvy a mají sídlo nebo bydliště v České republice.

(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.

(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

§ 317

(1) Investice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597.

(2) Pro nabízení investic v jiném členském státě do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 311 až 314 použijí obdobně.

(3) Pro nabízení investic v České republice do speciálního fondu, do fondu kvalifikovaných investorů nebo do srovnatelného zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která má povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu srovnatelné s povolením podle § 481, se § 315 použije obdobně.

(4) Investice do zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, jehož domovským státem je jiný členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem ve státě, který není členským státem, který nemá povolení podle § 481 ani srovnatelné povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu, lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsán v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

HLAVA III

NABÍZENÍ INVESTIC DO ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM NENÍ ČLENSKÝ STÁT

Díl 1

V případě obhospodařovatele, který má sídlo v členském státě

§ 318

V případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení pouze v České republice

(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže

a) orgán dohledu domovského státu tohoto fondu a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a

b) domovský stát tohoto fondu není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle tohoto zákona, na základě tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶), s výjimkou § 60 až 84; obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu však zajistí, aby činnost depozitáře podle § 71 až 73 ve vztahu k tomuto fondu vykonávaly jiné osoby. Obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje nutné k identifikaci osob, které vykonávají činnost depozitáře tohoto fondu podle § 71 až 73, jakož i jejich změny.

(4) Pro povinnosti stanovené v odstavci 3 se § 316 odst. 4 použije obdobně.

(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.

(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání. Česká národní banka dále stanoví vyhláškou v rozsahu potřebném pro výkon účinného dohledu nad kapitálovým trhem rozsah, strukturu, formu a způsob oznamování údajů a poskytování dokumentů podle odstavce 3 České národní bance, jakož i lhůty pro jejich oznamování a poskytování.

§ 319

V případě obhospodařovatele se sídlem v jiném členském státě oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení pouze v České republice

(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit se sídlem v jiném členském státě, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže

a) orgán dohledu domovského státu tohoto fondu a orgán dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva tohoto jiného členského státu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), a

b) je obdobně splněna podmínka podle § 318 odst. 2 písm. b).

(3) Při nabízení investic podle odstavce 1 plní obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu ve vztahu k tomuto fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶), a podle práva státu, ve kterém má sídlo, na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), s výjimkou článku 21 této směrnice; obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu však zajistí, aby činnost depozitáře podle článku 21 odst. 7, 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) ve vztahu k tomuto fondu vykonávaly jiné osoby. Obhospodařovatel dotčeného zahraničního investičního fondu zašle orgánu dohledu jiného členského státu, ve kterém má sídlo, údaje nutné k identifikaci osob, které vykonávají činnost depozitáře tohoto fondu podle článku 21 odst. 7, 8 a 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), jakož i jejich změny.

(4) Pro povinnosti stanovené v odstavci 3 se § 316 odst. 4 použije obdobně.

(5) Zakazuje se nabízet v České republice investice podle odstavce 1 po dni, který určí akt v přenesené působnosti přijatý Evropskou komisí na základě článku 68 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) jako den, k němuž se musí ukončit vnitrostátní režimy upravené v článcích 36 a 42 této směrnice a režim pasu stanovený v článcích 35 a 37 až 41 této směrnice se stane jediným povinným režimem platným ve všech členských státech.

(6) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

§ 320

V případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice

(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže

a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b),

b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s Českou republikou dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech, a

c) dni, od kterého mají být tyto investice nabízeny, předchází den, který určuje předpis Evropské unie vydaný na základě článku 67 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) jako den nabytí účinnosti čl. 35 a 37 až 41 této směrnice.

(3) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

§ 321

V případě investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v jiném členském státě

(1) Pro nabízení investic v jiném členském státě do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 311 až 314 použijí obdobně.

(2) Investice podle odstavce 1 lze v jiném členském státě nabízet jen, jestliže

a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b) a § 320 odst. 2 písm. b) a c) a

b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s jiným členským státem, ve kterém mají být tyto investice nabízeny, dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech.

§ 322

V případě obhospodařovatele se sídlem v jiném členském státě oprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o nabízení v České republice

(1) Pro nabízení investic v České republice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit se sídlem v jiném členském státě, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 315 odst. 1 použije obdobně.

(2) Investice podle odstavce 1 lze v České republice nabízet jen, jestliže

a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b), § 319 odst. 2 písm. a) a § 320 odst. 2 písm. b) a c) a

b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s jiným členským státem, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech.

(3) Investice podle odstavce 1 lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(4) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b), § 319 odst. 2 písm. a), § 320 odst. 2 písm. b) a c) a odstavce 2 písm. b).

(5) Žádost podle odstavce 4 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

§ 323

V případě obhospodařovatele se sídlem v členském státě neoprávněného přesáhnout rozhodný limit, jde-li o veřejné nabízení v České republice

Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem v členském státě neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

Díl 2

V případě obhospodařovatele, který nemá sídlo v členském státě

§ 324

Nabízení pouze v České republice

(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel přesahující rozhodný limit se sídlem ve státě, který není členským státem, lze pouze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže

a) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b),

b) orgán dohledu jiného státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu povolení opravňující jej obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a

c) stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, není uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(3) Pro nabízení investic podle odstavce 1 se § 316 odst. 3 až 5 použijí obdobně.

(4) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

§ 325

Nabízení v České republice

(1) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, lze v České republice nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(2) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 1 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b) a § 320 odst. 2 písm. b) a c).

(3) Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, která má povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu srovnatelné s povolením podle § 481, lze v České republice nabízet osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle práva jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu obdrží sdělení orgánu dohledu jiného členského státu, který jí udělil povolení srovnatelné s povolením podle § 481, srovnatelné se sdělením České národní banky podle § 313 odst. 3. Ustanovení § 315 odst. 1 věty druhé se použije obdobně. Investice podle věty první lze v České republice nabízet jen, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b) a § 320 odst. 2 písm. b) a c) a

a) orgán dohledu domovského státu tohoto fondu a orgán dohledu jiného členského státu, který udělil obhospodařovateli tohoto fondu povolení srovnatelné s povolením podle § 481, se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle práva tohoto jiného členského státu, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵), a

b) domovský stát tohoto fondu uzavřel s jiným členským státem, jehož orgán dohledu udělil obhospodařovateli tohoto fondu povolení srovnatelné s povolením podle § 481, dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech.

(4) Investice podle odstavce 3 lze v České republice veřejně nabízet ode dne, kdy je tento fond zapsaný v seznamu vedeném Českou národní bankou podle § 597 písm. d).

(5) Česká národní banka zapíše zahraniční investiční fond uvedený v odstavci 3 do seznamu podle § 597 písm. d) na žádost jeho obhospodařovatele do 20 pracovních dnů, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b), § 320 odst. 2 písm. b) a c) a odstavce 3 písm. a) a b).

(6) Žádost podle odstavců 2 a 5 lze podat pouze elektronicky; žádost musí obsahovat údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem. Česká národní banka stanoví vyhláškou náležitosti žádosti osvědčující splnění podmínek stanovených tímto zákonem, její formu a způsob podání.

§ 325a

V případě obhospodařovatele se sídlem ve státě, který není členským státem, neoprávněného přesáhnout rozhodný limit ani rozhodný limit nepřesahujícího, jde-li o veřejné nabízení v České republice

Investice do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje obhospodařovatel se sídlem ve státě, který není členským státem, který nemá povolení podle § 481 ani srovnatelné povolení udělené orgánem dohledu jiného členského státu a který nepřesahuje rozhodný limit, lze v České republice veřejně nabízet podle § 296 a § 297 odst. 2.

§ 326

Nabízení v jiném členském státě

Pro nabízení investic v jiném členském státě do zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát, který obhospodařuje zahraniční osoba s povolením podle § 481, osobám uvedeným v § 2a odst. 1 nebo 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a osobám, které jsou podle práva tohoto jiného členského státu považovány ve vztahu k investicím do daného fondu za zákazníka, který je profesionálním zákazníkem, se § 311 až 314 použijí obdobně; tyto investice lze v jiném členském státě nabízet jen, jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. a) a b), § 320 odst. 2 písm. b) a c) a § 321 odst. 2 písm. b).

Díl 3

Depozitář zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát

§ 327

(1) Depozitářem zahraničního investičního fondu, jehož domovským státem není členský stát a do nějž jsou nabízeny investice v České republice, může být pouze

a) zahraniční osoba,

1. která má sídlo nebo pobočku v domovském státě tohoto fondu,

2. která dodržuje pravidla obezřetnosti podle práva státu, ve kterém má sídlo,

3. která podléhá dohledu ve státě, ve kterém má sídlo,

4. jestliže jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b) a § 320 odst. 2 písm. b),

5. jestliže se orgán dohledu státu, ve kterém má sídlo, a Česká národní banka dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona a

6. která se ve smlouvě srovnatelné s depozitářskou smlouvou zaváže, že bude vykonávat kontrolní činnost depozitáře alespoň tak, jak vyplývá z § 73, a odpovídat za újmu alespoň tak, jak vyplývá z § 80 až 82, nebo

b) osoba, která má sídlo nebo pobočku v členském státě, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, nebo který je referenčním státem obhospodařovatele tohoto fondu, a která může být podle práva tohoto členského státu depozitářem.

(2) Pro depozitáře zahraničního investičního fondu uvedeného v odstavci 1 písm. b), jehož obhospodařovatel má sídlo nebo pobočku v České republice, nebo pro jehož obhospodařovatele je Česká republika referenčním státem, se ustanovení tohoto zákona, která se dovolávají depozitáře speciálního fondu nebo depozitáře fondu kvalifikovaných investorů, použijí obdobně.

(3) V dalším náležitosti splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 a 3 vymezuje článek 84 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013.

ČÁST DESÁTÁ

PŘESHRANIČNÍ OBHOSPODAŘOVÁNÍ

HLAVA I

INVESTIČNÍ SPOLEČNOST NEBO ZAHRANIČNÍ OSOBA S POVOLENÍM ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY NESROVNATELNÁ SE SAMOSPRÁVNÝM INVESTIČNÍM FONDEM OBHOSPODAŘUJÍCÍ ZAHRANIČNÍ INVESTIČNÍ FOND

Díl 1

Prostřednictvím pobočky

§ 328

Oznámení investiční společnosti

(1) Hodlá-li investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, v hostitelském státě prostřednictvím pobočky obhospodařovat zahraniční investiční fond, nebo hodlá-li jako obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit vykonávat některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) nebo podle § 11 odst. 6 písm. a), oznámí to předem České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) hostitelský stát, ve kterém má být pobočka umístěna,

b) plán obchodní činnosti obsahující zejména druhy a rozsah služeb, které hodlá oznamovatel poskytovat, například, zda oznamovatel hodlá provádět administraci zahraničního investičního fondu,

c) hodlá-li oznamovatel v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem,

1. popis systému řízení rizik ve vztahu k této pobočce,

2. pravidla pro vyřizování stížností a reklamací investorů takového fondu,

3. pravidla pro zajištění poskytování informací investorům a

4. popis opatření přijatých pro zajištění výkonu práv investorů takového fondu v hostitelském státě,

d) hodlá-li oznamovatel v hostitelském státě obhospodařovat zahraniční fond srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, údaje nutné k identifikaci tohoto fondu,

e) organizační uspořádání pobočky,

f) adresu pobočky, na které mohou být požadovány informace a dokumenty, a

g) údaje nutné k identifikaci vedoucího pobočky a jeho kontaktní údaje.

§ 329

Postup České národní banky

(1) Nemá-li Česká národní banka námitky proti umístění pobočky oznamovatele v hostitelském státě, sdělí do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, orgánu dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2.

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení oznamovatele a o případných omezeních, která je oznamovatel povinen při obhospodařování nebo provádění administrace zahraničního investičního fondu dodržovat.

(4) O předání údajů podle odstavců 1 až 3 orgánu dohledu hostitelského státu informuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznamovatele.

(5) Hodlá-li investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a Česká národní banka nepovažuje umístění pobočky tohoto oznamovatele v hostitelském státě za vhodné z důvodu organizační struktury nebo finanční situace oznamovatele s ohledem na plán obchodní činnosti podle § 328 odst. 2 písm. b), rozhodne Česká národní banka do 2 měsíců ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2.

(6) Hodlá-li investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, obhospodařovat zahraniční investiční fond, který je srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, nebo vykonávat některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) nebo podle § 11 odst. 6 písm. a), a tento oznamovatel neplní nebo s ohledem na plán obchodní činnosti podle § 328 odst. 2 písm. b) nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶), rozhodne Česká národní banka do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 328 odst. 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu údaje uvedené v § 328 odst. 2.

§ 330

Vznik oprávnění

(1) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy může začít prostřednictvím pobočky obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a popřípadě vykonávat další činnosti uvedené v oznámení podle § 328 odst. 2 písm. b) v hostitelském státě ode dne, kdy jí orgán dohledu hostitelského státu sdělí, které informační povinnosti musí plnit, nebo po uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy ji Česká národní banka podle § 329 odst. 4 informovala o předání údajů orgánu dohledu hostitelského státu.

(2) Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může začít prostřednictvím pobočky obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, nebo vykonávat některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) nebo podle § 11 odst. 6 písm. a), a popřípadě vykonávat další činnosti uvedené v oznámení podle § 328 odst. 2 písm. b), ode dne, kdy ji Česká národní banka podle § 329 odst. 4 informovala o předání údajů orgánu dohledu hostitelského státu.

§ 331

Oznamování změn

(1) Oznamovatel oznámí České národní bance a příslušnému orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 328 odst. 2 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení.

(2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.

(3) Jde-li o obhospodařování zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, Česká národní banka rozhodne do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému obhospodařovat standardní fondy nebo zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci v oblasti kolektivního investování⁴).

(4) Jde-li o obhospodařování zahraničního investičního fondu, který je srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, Česká národní banka rozhodne do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí došlo oznámení podle odstavce 1, že obhospodařovatel nesmí takovou změnu provést a že Česká národní banka odmítá sdělit orgánu dohledu hostitelského státu změnu podle odstavce 1, jestliže oznamovatel neplní nebo s ohledem na plánovanou změnu nelze očekávat, že nadále bude plnit povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶).

(5) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně oznámené podle odstavce 1.

Díl 2

Bez umístění pobočky

§ 332

Oznámení

(1) Hodlá-li investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, obhospodařovat zahraniční investiční fond v hostitelském státě bez umístění pobočky, oznámí to předem České národní bance.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje uvedení hostitelského státu, ve kterém hodlá oznamovatel obhospodařovat zahraniční investiční fond bez umístění pobočky, a údaje uvedené v § 328 odst. 2 písm. b) až d).

§ 333

Postup České národní banky

(1) Česká národní banka sdělí do 1 měsíce ode dne, kdy jí došlo oznámení podle § 332 odst. 1, orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle § 332 odst. 2.

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského státu též o podmínkách poskytování náhrad z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Česká národní banka příslušný orgán hostitelského státu dále informuje o rozsahu povolení oznamovatele a o případných omezeních, která je oznamovatel povinen při obhospodařování nebo administraci zahraničního investičního fondu dodržovat.

(4) O předání údajů podle odstavců 1 až 3 orgánu dohledu hostitelského státu informuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu oznamovatele.

§ 334

Vznik oprávnění

(1) Investiční společnost oprávněná obhospodařovat standardní fondy a srovnatelné zahraniční investiční fondy může začít vykonávat činnosti uvedené v oznámení podle § 328 odst. 2 písm. b) v hostitelském státě ode dne, kdy ji Česká národní banka podle § 333 odst. 4 informovala o předání údajů orgánu dohledu hostitelského státu, nebo po marném uplynutí lhůty uvedené v § 333 odst. 1.

(2) Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit a zahraniční osoba s povolením podle § 481, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může začít bez umístění pobočky obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, nebo vykonávat některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) nebo podle § 11 odst. 6 písm. a), a popřípadě vykonávat další činnosti uvedené v oznámení podle § 328 odst. 2 písm. b), ode dne, kdy ji Česká národní banka podle § 333 odst. 4 informovala o předání údajů orgánu dohledu hostitelského státu.

§ 335

Oznamování změn

(1) Oznamovatel oznámí České národní bance a orgánu dohledu hostitelského státu každou změnu ve skutečnostech oznámených podle § 332 odst. 2 nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení.

(2) Nemůže-li oznamovatel pro překážku, která nastala nezávisle na jeho vůli, lhůtu podle odstavce 1 dodržet, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu hostitelského státu také o každé změně oznámené podle odstavce 1.

§ 336

Poskytování informací Českou národní bankou orgánu dohledu hostitelského státu

Česká národní banka poskytne údaje potřebné pro výkon dohledu nad oznamovatelem, požádá-li o ně, orgánu dohledu hostitelského státu, zejména

a) údaje o každé vedoucí osobě oznamovatele nebo údaje o vedoucím pobočky oznamovatele umístěné v hostitelském státě,

b) údaje o každé osobě, která má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech oznamovatele, a

c) údaje o vázaných zástupcích, pomocí nichž oznamovatel hodlá v tomto hostitelském státě provádět činnost.

HLAVA II

OBHOSPODAŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍHO INVESTIČNÍHO FONDU, JEHOŽ DOMOVSKÝM STÁTEM NENÍ ČLENSKÝ STÁT

§ 337

Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit může obhospodařovat zahraniční investiční fond, jehož domovským státem není členský stát, nejsou-li investice do tohoto fondu nabízeny v členském státě, jestliže

a) plní při obhospodařování tohoto zahraničního investičního fondu povinnosti uložené obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁶), s výjimkou povinností stanovených v § 60 až 91, § 233 až 236 a § 290 až 292, a

b) orgán dohledu domovského státu tohoto zahraničního investičního fondu a Česká národní banka se v souladu s články 113 až 115 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona.

HLAVA III

ZAHRANIČNÍ OSOBA OBHOSPODAŘUJÍCÍ STANDARDNÍ FOND

§ 338

(1) Zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 1, která hodlá prostřednictvím pobočky umístěné v České republice obhospodařovat standardní fond, sdělí Česká národní banka do 2 měsíců ode dne, kdy jí došly údaje srovnatelné s údaji podle § 328 odst. 2, které povinnosti, stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je tato zahraniční osoba při poskytování těchto služeb povinna dodržovat.

(2) Zahraniční osoba uvedená v odstavci 1 může začít prostřednictvím pobočky umístěné v České republice obhospodařovat standardní fond ode dne, kdy jí Česká národní banka sdělila, které povinnosti, stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu, je tato zahraniční osoba při poskytování těchto služeb povinna dodržovat, nebo po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

§ 339

Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 může začít bez pobočky umístěné v České republice obhospodařovat standardní fond

a) ode dne, kdy jí od orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení k činnosti, dojde informace, že tento orgán dohledu předal České národní bance údaje týkající se obhospodařování standardního fondu touto zahraniční osobou, nebo

b) po uplynutí 1 měsíce ode dne, kdy údaje týkající se obhospodařování standardního fondu touto zahraniční osobou dojdou orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení k činnosti.

§ 340

Povinnosti zahraniční osoby při obhospodařování standardního fondu

(1) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1, která obhospodařuje standardní fond,

a) uveřejňuje a poskytuje v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje a poskytuje podle právních předpisů přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování⁴) v členském státě, ve kterém má sídlo,

b) oznamuje České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích obsažených v oznámení srovnatelném s oznámením podle § 328 odst. 2 a

c) dodržuje pravidla jednání při obhospodařování standardního fondu stanovená tímto zákonem a na základě tohoto zákona.

(2) Nemůže-li zahraniční osoba uvedená v odstavci 1 lhůtu uvedenou v odstavci 1 písm. b) dodržet pro překážku vzniklou nezávisle na její vůli, oznámí změnu České národní bance bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.

(3) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 1 používá při obhospodařování standardního fondu v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě nedostatečného odlišení jejího označení od jiného jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující prvek.

(4) Ode dne, kdy orgán dohledu jiného členského státu odňal zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 1 povolení opravňující ji obhospodařovat zahraniční investiční fondy srovnatelné se standardním fondem, není tato osoba oprávněna obhospodařovat standardní fond; na tuto osobu se až do vypořádání závazků vůči vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, hledí jako na zahraniční osobu uvedenou v § 14 odst. 1, která obhospodařuje standardní fond, a tato osoba plní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 3.

HLAVA IV

ZAHRANIČNÍ OSOBA OBHOSPODAŘUJÍCÍ SPECIÁLNÍ FOND NEBO FOND KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ

§ 342

Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 může začít obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů prostřednictvím pobočky umístěné v České republice ode dne, kdy jí od orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, dojde informace, že tento orgán dohledu předal České národní bance údaje týkající se obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů touto zahraniční osobou.

§ 343

Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 může začít obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů bez pobočky umístěné v České republice ode dne, kdy jí od orgánu dohledu jiného členského státu, který této zahraniční osobě udělil povolení k činnosti, dojde informace, že tento orgán dohledu předal České národní bance údaje týkající se obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů touto zahraniční osobou.

§ 344

Povinnosti zahraniční osoby při poskytování služeb obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů

(1) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2, která obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, nebo vykonává některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) nebo podle § 11 odst. 6 písm. a),

a) uveřejňuje a zpřístupňuje v České republice dokumenty a informace, které uveřejňuje a zpřístupňuje podle právních předpisů přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů⁵) v členském státě, ve kterém má sídlo nebo jehož orgán dohledu jí udělil povolení srovnatelné s povolením podle § 481, nemá-li sídlo v členském státě,

b) oznamuje České národní bance nejméně 1 měsíc předem každou změnu v údajích obsažených v oznámení srovnatelném s oznámením podle § 328 odst. 2 a

c) dodržuje pravidla jednání a požadavky na řádný a obezřetný výkon činnosti v rozsahu činnosti vykonávané prostřednictvím pobočky umístěné v České republice.

(2) Nemůže-li zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2, která poskytuje služby v České republice, lhůtu uvedenou v odstavci 1 písm. b) dodržet pro překážku vzniklou nezávisle na její vůli, oznámí změnu bez zbytečného odkladu poté, kdy tato překážka pomine.

(3) Zahraniční osoba uvedená v § 14 odst. 2 používá při obhospodařování speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, nebo při výkonu některé z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f) nebo podle § 11 odst. 6 písm. a), v České republice stejné označení, jaké používá ve státě, ve kterém má sídlo. V případě nedostatečného odlišení jejího označení od jiného jí může Česká národní banka uložit povinnost doplnit rozlišující prvek.

(4) Ode dne, kdy orgán dohledu jiného členského státu odňal zahraniční osobě uvedené v § 14 odst. 2 povolení opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, není tato osoba oprávněna obhospodařovat speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů; na tuto osobu se až do vypořádání závazků vůči osobám ve srovnatelném postavení s podílníky, obmyšlenými, zakladateli, společníky nebo tichými společníky dotčeného zahraničního investičního fondu, kteří mají sídlo nebo bydliště v České republice, a v případě zařízení srovnatelného se svěřenským fondem i těmi, kteří zvýšili majetek tohoto zařízení jako dotčeného zahraničního investičního fondu smlouvy a mají sídlo nebo bydliště v České republice, hledí jako na zahraniční osobu uvedenou v § 14 odst. 2, která obhospodařuje speciální fond nebo fond kvalifikovaných investorů, a tato osoba plní povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 3.

ČÁST JEDENÁCTÁ

ZRUŠENÍ, PŘEMĚNY A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE

HLAVA I

ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Zrušení investiční společnosti s likvidací

Oddíl 1

Postup v některých případech zrušení investiční společnosti s likvidací

§ 345

Rozhodnutí soudu

Rozhodne-li soud o zrušení investiční společnosti s likvidací, jmenuje jejího likvidátora na návrh České národní banky.

§ 346

Rozhodnutí orgánu investiční společnosti

(1) Rozhodne-li příslušný orgán investiční společnosti o jejím zrušení s likvidací, rozhodne zároveň o podání žádosti o jmenování jejího likvidátora.

(2) Investiční společnost podá žádost o jmenování likvidátora bez zbytečného odkladu poté, kdy její příslušný orgán rozhodne o jejím zrušení s likvidací.

§ 347

Uplynutí doby

Investiční společnost, která byla založena na dobu určitou, podá nejpozději 2 měsíce před uplynutím této doby žádost o jmenování svého likvidátora. O podání žádosti rozhodne příslušný orgán investiční společnosti.

Oddíl 2

Likvidátor

§ 348

Odborná péče

Likvidátor investiční společnosti je povinen vykonávat svou funkci s odbornou péčí.

§ 349

Předpoklady pro výkon funkce

(1) Likvidátorem investiční společnosti může být pouze ten, kdo je zapsán do seznamu osob, které mohou být jmenovány likvidátorem investiční společnosti, fondu kolektivního investování s právní osobností a hlavního administrátora, vedeného Českou národní bankou.

(2) Likvidátorem investiční společnosti nemůže být ten,

a) jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy společníků, podílníků nebo obmyšlených investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který investiční společnost obhospodařuje, nebo se zájmy jiných zákazníků investiční společnosti,

b) kdo je personálně nebo majetkově propojen s investiční společností, nebo

c) kdo se v posledních 3 letech podílel na auditu investiční společnosti.

§ 350

Jmenování a odvolání

(1) Likvidátora investiční společnosti jmenuje a odvolává Česká národní banka, ledaže investiční společnost byla zrušena rozhodnutím soudu.

(2) Při jmenování likvidátora investiční společnosti na žádost není Česká národní banka vázána osobou likvidátora uvedenou v žádosti.

(3) Rozklad proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora investiční společnosti nemá odkladný účinek.

(4) Návrh na zápis likvidátora investiční společnosti do obchodního rejstříku a návrh na výmaz tohoto likvidátora z obchodního rejstříku podává Česká národní banka.

(5) Na likvidátora investiční společnosti se § 515 nepoužije.

§ 351

Zánik funkce

(1) Likvidátor investiční společnosti jmenovaný Českou národní bankou může z funkce odstoupit tím, že to písemně oznámí České národní bance. Funkce likvidátora zaniká dnem uvedeným v oznámení, nejdříve však 30 dní ode dne, kdy oznámení dojde České národní bance.

(2) Česká národní banka odvolá likvidátora investiční společnosti, kterého jmenovala, jestliže likvidátor

a) nesplňuje předpoklady pro výkon funkce likvidátora stanovené v § 349,

b) závažně nebo opakovaně poruší svoji povinnost, nebo

c) nevykonává svoji funkci.

(3) Odstoupí-li likvidátor investiční společnosti jmenovaný Českou národní bankou z funkce, je-li odvolán nebo zanikne-li jinak jeho funkce, jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

§ 352

Náhrada hotových výdajů a odměna

(1) Náhrada hotových výdajů a odměna likvidátora investiční společnosti jmenovaného Českou národní bankou se vyplácí z majetku investiční společnosti. Jmenovala-li Česká národní banka likvidátora, platí, že je tato také tím, kdo jej povolal.

(2) Nepostačuje-li majetek investiční společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny jejího likvidátora, vyplatí je stát.

(3) I po odnětí povolení k činnosti investiční společnosti se při určení náhrady hotových výdajů a odměny jejího likvidátora postupuje podle pravidel pro určení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora investiční společnosti.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny likvidátora a podmínky náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora státem.

§ 353

Povinnost součinnosti

Každý je povinen poskytnout likvidátorovi investiční společnosti jmenovanému Českou národní bankou součinnost v rozsahu, v němž je povinen ji poskytnout insolvenčnímu správci podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

Díl 2

Přeměna investiční společnosti

§ 354

Zakázané přeměny

Zakazují se

a) převod jmění investiční společnosti na jejího akcionáře a

b) změna právní formy investiční společnosti.

§ 355

Povolení České národní banky

(1) K fúzi nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo k převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí fúzi nebo rozdělení investiční společnosti nebo převod jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů a podílníků fondů kolektivního investování, které investiční společnost obhospodařuje.

§ 356

Řízení o žádosti o povolení fúze, rozdělení nebo převodu jmění

(1) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, podává investiční společnost, která se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení fúze nebo rozdělení investiční společnosti, která obhospodařuje fond kolektivního investování, nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je investiční společnost, která obhospodařuje fond kolektivního investování, jsou investiční společnosti, které se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní.

Díl 3

Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investiční společnosti nebo jeho části

§ 357

(1) Převod, pacht nebo zastavení obchodního závodu investiční společnosti nebo jeho části, které by znamenaly podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v činnosti investiční společnosti, se zakazuje.

(2) Pro účely odstavce 1 a § 374 nezahrnuje obchodní závod majetek a dluhy z investiční činnosti.

HLAVA II

ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA HLAVNÍHO ADMINISTRÁTORA A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE HLAVNÍHO ADMINISTRÁTORA

§ 358

Obdobné použití ustanovení o investiční společnosti

Pro zrušení a přeměnu hlavního administrátora a pro jiné majetkové dispozice týkající se hlavního administrátora se ustanovení tohoto zákona o zrušení a přeměně investiční společnosti a o jiných majetkových dispozicích týkajících se investiční společnosti použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak. Dovolávají-li se tato ustanovení obhospodařování investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, rozumí se tím poskytování administrace těmto fondům.

§ 359

Změna právní formy hlavního administrátora

(1) Ke změně právní formy hlavního administrátora, který provádí administraci fondu kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí změnu právní formy hlavního administrátora, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů a podílníků fondů kolektivního investování, jehož administraci provádí.

§ 360

Řízení o žádosti o změnu právní formy hlavního administrátora

(1) Žádost o povolení změny právní formy hlavního administrátora podává hlavní administrátor.

(2) Účastníkem řízení o žádosti o změnu právní formy hlavního administrátora je hlavní administrátor, jehož právní forma se mění.

HLAVA III

ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA INVESTIČNÍHO FONDU S PRÁVNÍ OSOBNOSTÍ A JINÉ MAJETKOVÉ DISPOZICE TÝKAJÍCÍ SE TOHOTO FONDU

Díl 1

Zrušení investičního fondu s právní osobností s likvidací

§ 361

(1) Pro zrušení investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o zrušení investiční společnosti použijí obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže byl jeho obhospodařovatel zrušen s likvidací, nebo mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, a Česká národní banka nerozhodla do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o jeho zrušení s likvidací, nebo ode dne, kdy mu zaniklo oprávnění obhospodařovat tento fond, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele podle § 541.

(3) Investiční fond uvedený v § 9 odst. 1 se zrušuje s likvidací a jeho likvidátora jmenuje Česká národní banka, jestliže nemá déle než 3 měsíce obhospodařovatele oprávněného k obhospodařování tohoto investičního fondu.

§ 362

Náhradní splnění podílu na likvidačním zůstatku

Jsou-li splněny podmínky pro náhradní splnění podle občanského zákoníku, složí se podíl na likvidačním zůstatku investičního fondu s právní osobností do soudní úschovy. Podíl na likvidačním zůstatku se do soudní úschovy nesloží a připadne státu, jestliže soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o úschově převyšuje částku, která má být do soudní úschovy složena.

§ 362a

Zvláštní ustanovení pro případ úpadku akciové společnosti s proměnným základním kapitálem

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, převod veškerého majetku a dluhů z investiční činnosti, v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytvořila podfond, nebo převod všech podfondů, v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která vytvořila podfond, do jiné akciové společnosti s proměnným kapitálem (dále jen „převod jmění“) mající téhož obhospodařovatele nebo téhož administrátora, je-li to s ohledem na řádný a obezřetný výkon těchto činností možné. S převodem jmění musí vyslovit souhlas i valná hromada akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která je v úpadku, přičemž v případě hlasování o převodu jmění mají hlasovací právo pouze akcionáři vlastnící investiční akcie vztahující se k převáděnému jmění. Právo svolat valnou hromadu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která je v úpadku, za účelem hlasování o převodu jmění má také insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce.

(2) Nelze-li postupovat podle odstavce 1, zejména pokud valná hromada nevysloví souhlas, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, převod jmění na jinou akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, která bude s převodem jmění souhlasit, je-li to s ohledem na řádný a obezřetný výkon těchto činností možné. Odstavec 1 věty druhá a poslední se použijí obdobně.

(3) V případě, že nebude moci postupovat podle odstavců 1 a 2, zejména pokud valná hromada nevysloví souhlas, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, likvidaci majetku a dluhů z investiční činnosti nebo podfondu či podfondů.

(4) K převodu jmění podle odstavce 1 nebo 2 dochází účinností smlouvy o převodu jmění, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje

a) identifikační údaje týkající se akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, jejíž jmění je převáděno (dále jen „převádějící společnost“), a akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na níž je převáděno (dále jen „přejímající společnost“),

b) identifikační údaje týkající se převáděného jmění,

c) v případě, že je převáděno jmění z investiční činnosti, které není podfondem, údaj o tom, že se toto jmění stane podfondem přejímající společnosti a identifikační údaje budoucího podfondu,

d) v případě, že je převáděn podfond, identifikační údaje podfondu po jeho převodu,

e) výměnný poměr akcií, který musí být stanoven jako rovnoměrný tak, aby zůstal zachován podíl akcionáře, jehož se výměna týká, na převáděném jmění, a tak nebyla dotčena práva ve vztahu k podílu na zisku a likvidačním zůstatku,

f) podrobná pravidla výměny akcií po převodu jmění a

g) popis změny práv akcionářů po převodu jmění, pokud se mění jejich práva.

(5) Převedené jmění se stává podfondem přejímající společnosti dnem účinnosti smlouvy o převodu jmění.

(6) Na postup podle odstavců 1, 2, 4 a 5 se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních korporací.

§ 362b

(1) Pro postup při výměně zaknihovaných akcií na listinné akcie se použijí ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může smlouva o převzetí jmění zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce.

(2) Pro postup při výměně listinných akcií na zaknihované akcie se použijí ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může přejímající společnost zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce. Přejímající společnost požádá centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře o zaevidování zaknihovaných akcií před zápisem změny údajů nutných k identifikaci podfondu v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

(3) Výměnu listinných akcií za listinné akcie provede přejímající společnost bez zbytečného odkladu po účinnosti smlouvy o převodu jmění. Pro postup při výměně listinných akcií za listinné akcie se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o výměně listinných akcií při zvýšení základního kapitálu zvýšením jmenovité hodnoty akcií. Údaje, které zákon o obchodních korporacích vyžaduje uvést v rozhodnutí valné hromady, se uvádějí ve smlouvě o převzetí jmění. Délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může smlouva o převzetí jmění zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce.

(4) Mají-li být vyměněny zaknihované akcie za zaknihované akcie, dá přejímající společnost bez zbytečného dokladu po účinnosti smlouvy o převodu jmění příkaz ke zrušení dosavadních akcií a požádá centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře o zaevidování nových zaknihovaných akcií před zápisem změny údajů nutných k identifikaci podfondu v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

§ 362c

(1) Neplyne-li z usnesení valné hromady převádějící společnosti, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah statutární orgán v souladu s rozhodnutím valné hromady a smlouvou o převodu jmění. Neplyne-li z usnesení valné hromady přejímající společnosti, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah statutární orgán v souladu s rozhodnutím valné hromady a smlouvou o převodu jmění.

(2) O změně obsahu stanov statutárním orgánem podle odstavce 1 se pořizuje veřejná listina.

§ 362d

(1) Insolvenčnímu správci nebo tomu, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přísluší za činnost uvedenou v § 362a náhrada hotových výdajů a odměna.

(2) Nepostačuje-li majetková podstata akciové společnosti s proměnným základním kapitálem k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, vyplatí je stát.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny a hotových výdajů a podmínky náhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, za splnění povinností stanovených v § 362a a jejich maximální výši hrazenou státem.

§ 362e

Zrušení podfondu investičního fondu s právní osobností

Pro zrušení podfondu investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o zrušení podílového fondu použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení

a) podílníka, rozumí se tím vlastník investičních akcií vztahujících se k podfondu,

b) podílových listů, rozumí se tím investiční akcie vztahující se k podfondu.

Díl 2

Přeměna investičního fondu s právní osobností

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 363

Přeměnou investičního fondu s právní osobností se pro účely tohoto zákona rozumí přeměna podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a přeměna investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

§ 364

Zakázané přeměny

Zakazují se

a) převod jmění investičního fondu s právní osobností na jeho společníka a

b) změna právní formy fondu kolektivního investování s právní osobností.

§ 365

Povolení České národní banky

(1) K fúzi nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo k převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí fúzi nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo převod jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů tohoto fondu.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro fúzi fondu kolektivního investování s právní osobností, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a nemovitostní společnosti.

§ 366

Řízení o žádosti o povolení fúze, rozdělení nebo převodu jmění

(1) Žádost o povolení fúze nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, podává administrátor tohoto fondu.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení fúze nebo rozdělení fondu kolektivního investování s právní osobností nebo o povolení převodu jmění na společníka, jímž je fond kolektivního investování s právní osobností, jsou fondy kolektivního investování s právní osobností, které se fúze, rozdělení nebo převodu jmění účastní, a jejich obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři.

Oddíl 2

Přeměna investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem

§ 367

Přípustnost přeměny

(1) Investiční fond, který má právní formu akciové společnosti, se může přeměnit na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

(2) K přeměně investičního fondu, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem dochází tím, že přeměňovaný investiční fond změní svoji obchodní firmu tak, aby byla v souladu s požadavkem podle § 154 odst. 1, změní svoje stanovy tak, aby byly v souladu s požadavky na obsah stanov akciové společnosti s proměnným základním kapitálem stanovenými v § 156, a změní druh akcií, které vydal.

(3) Právní účinky přeměny podle odstavce 1 nastávají dnem zápisu obchodní firmy splňující požadavky podle § 154 odst. 1 do obchodního rejstříku.

§ 368

Změna druhu akcií

(1) V rozhodnutí valné hromady přeměňovaného investičního fondu o změně druhu akcií se určí akcie, které se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi, a to ve výši podílu na základním kapitálu, která odpovídá zapisovanému základnímu kapitálu budoucí akciové společnosti s proměnným základním kapitálem; ostatní akcie se po přeměně stanou investičními akciemi. Má-li akciová společnost s proměnným kapitálem vytvářet podfondy, určí se v rozhodnutí, ke kterému podfondu či podfondům budou tyto investiční akcie vydány.

(2) K rozhodnutí valné hromady o změně druhu akcií se kromě podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje také souhlas všech akcionářů, jejichž akcie se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi.

(3) Jako akcie, které se po přeměně stanou zakladatelskými akciemi, mohou být určeny pouze akcie, jejichž emisní kurs byl zcela splacen.

§ 369

Povolení České národní banky

(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu akciové společnosti, na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů akcionářů přeměňovaného fondu kolektivního investování.

§ 370

Řízení o žádosti o povolení přeměny

(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného fondu kolektivního investování.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou přeměňovaný fond kolektivního investování a jeho obhospodařovatel, administrátor a depozitář.

Oddíl 3

Obdobné použití některých ustanovení o splynutí a sloučení podílového fondu

§ 371

Splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem

(1) Pro splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto zákona o splynutí a sloučení standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie.

(2) Pro splynutí a sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto dílu a zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev použijí, jen jestliže ustanovení tohoto zákona o sloučení nebo splynutí standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, nestanoví jinak.

§ 372

Sloučení akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a otevřeného podílového fondu

(1) Připouští se

a) sloučení speciálního fondu, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a speciálního fondu, který má právní formu otevřeného podílového fondu, a

b) sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu otevřeného podílového fondu.

(2) Pro sloučení uvedené v odstavci 1 písm. a) se ustanovení tohoto zákona o sloučení speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Pro sloučení uvedené v odstavci 1 písm. b) se ustanovení tohoto zákona o sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem investiční akcie.

(3) Pro sloučení uvedené v odstavci 1 se ustanovení tohoto dílu použijí, jen jestliže ustanovení tohoto zákona o sloučení speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, nebo ustanovení tohoto zákona o sloučení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, nestanoví jinak.

§ 373

Přeměna podfondu investičního fondu s právní osobností

Pro přeměnu podfondu investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, se ustanovení tohoto zákona o přeměně podílového fondu, který je standardním fondem, použijí obdobně. Dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií vztahujících se k podfondu; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie vztahující se k podfondu.

Díl 3

Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investičního fondu s právní osobností nebo jeho části

§ 374

Převod, pacht a zastavení obchodního závodu investičního fondu s právní osobností nebo jeho části, které by znamenaly podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v činnosti investičního fondu s právní osobností, se zakazuje.

HLAVA IV

ZRUŠENÍ A PŘEMĚNA PODÍLOVÉHO FONDU

Díl 1

Zrušení podílového fondu s likvidací

§ 375

Důvody zrušení podílového fondu s likvidací

Podílový fond se zrušuje s likvidací, jestliže

a) o tom rozhodl jeho obhospodařovatel,

b) jeho obhospodařovatel byl zrušen s likvidací, nerozhodne-li Česká národní banka do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obhospodařovatele rozhodl o zrušení obhospodařovatele s likvidací, o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele,

c) zaniklo oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat, nerozhodne-li Česká národní banka do 3 měsíců ode dne zániku oprávnění obhospodařovatele podílového fondu tento fond obhospodařovat o převodu obhospodařování tohoto fondu na jiného obhospodařovatele,

d) o tom rozhodla Česká národní banka nebo o tom rozhodl soud, nebo

e) uplynula doba, na kterou byl vytvořen, nejedná-li se o uzavřený podílový fond, který se po uplynutí této doby přemění na otevřený podílový fond nebo na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

§ 376

Likvidace podílového fondu

(1) Obhospodařovatel podílového fondu zpeněží majetek v tomto fondu a splní dluhy v tomto fondu do 6 měsíců ode dne zrušení tohoto fondu.

(2) Administrátor podílového fondu vyplatí podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku do 3 měsíců ode dne zpeněžení majetku v tomto fondu a splnění dluhů v tomto fondu.

(3) Jakmile obhospodařovatel podílového fondu dokončí činnosti podle odstavce 1, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo naloženo s majetkem v podílovém fondu. Ke dni vyhotovení této zprávy sestaví administrátor podílového fondu účetní závěrku podle zákona upravujícího účetnictví.

(4) Administrátor bez zbytečného odkladu po vyplacení podílů na likvidačním zůstatku podílníkům podá žádost o výmaz ze seznamu podílových fondů České národní bance spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace a účetní závěrkou, které byly vyhotoveny podle odstavce 3.

(5) Administrátor zajistí uchování dokumentů podle odstavce 3 po dobu 10 let od zániku investičního fondu. Povinnost uchovávat dokumenty má i právní nástupce administrátora, který zanikl, případně insolvenční správce nebo likvidátor, zanikl-li administrátor bez právního nástupce.

(6) Zjistí-li se ještě před zánikem podílového fondu dosud neznámý majetek v podílovém fondu nebo objeví-li se potřeba jiných nezbytných opatření, likvidace neskončí a obhospodařovatel postupuje ve vztahu k tomuto majetku podle odstavců 1 až 5 obdobně nebo provede jiná nezbytná opatření.

(7) Zjistí-li se po zániku podílového fondu dosud neznámý majetek v podílovém fondu nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, Česká národní banka na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, rozhodne o zrušení zániku podílového fondu, rozhodne o pokračování likvidace a jmenuje likvidátora, který postupuje podle odstavců 1 až 6 obdobně. Od zrušení zániku podílového fondu se na podílový fond hledí, jako by nikdy nezanikl.

§ 377

Náhradní splnění podílu na likvidačním zůstatku

Jsou-li splněny podmínky pro náhradní splnění podle občanského zákoníku, složí se podíl na likvidačním zůstatku do soudní úschovy. Podíl na likvidačním zůstatku se do soudní úschovy nesloží a připadne státu, jestliže soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o úschově převyšuje částku, která má být do soudní úschovy složena.

§ 378

Záloha na podíl na likvidačním zůstatku

(1) Dokud nejsou uspokojena práva všech známých věřitelů pohledávek odpovídajících dluhům v podílovém fondu, nelze vyplácet podíl na likvidačním zůstatku ani ve formě zálohy, ani jej jinak použít. Je-li pohledávka sporná nebo není-li ještě splatná, lze likvidační zůstatek použít, jen byla-li věřiteli poskytnuta dostatečná jistota.

(2) Byl-li vyplacen podíl na likvidačním zůstatku ve formě zálohy, obhospodařovatel není povinen zpeněžit majetek v podílovém fondu ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 1 a administrátor není povinen vyplatit podílníkům jejich podíly na likvidačním zůstatku ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 2. Povinnost obhospodařovatele splnit dluhy v podílovém fondu ve lhůtě uvedené v § 376 odst. 1 tím není dotčena.

§ 379

Zvláštní ustanovení pro případ úpadku obhospodařovatele

(1) Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku obhospodařovatele podílového fondu, zajistí převod obhospodařování podílového fondu nebo splnění povinností podle § 376 insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přitom se § 377 a 378 použijí obdobně.

(2) Insolvenčnímu správci nebo tomu, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přísluší za činnost uvedenou v odstavci 1 náhrada hotových výdajů a odměna. Pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou obhospodařovatele podílového fondu.

(3) Nepostačuje-li majetková podstata obhospodařovatele podílového fondu k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, vyplatí je stát.

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny a hotových výdajů a podmínky náhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, za splnění povinností stanovených v odstavci 1 a jejich maximální výši hrazenou státem.

§ 380

Povinnosti podřízeného fondu při zrušení jeho řídícího fondu s likvidací

(1) Zrušuje-li se řídící fond s likvidací nebo způsobem srovnatelným s likvidací podle práva cizího státu, obhospodařovatel podřízeného fondu požádá prostřednictvím administrátora tohoto fondu o předchozí souhlas České národní banky s tím, že hodlá

a) investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel podřízeného fondu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných jiným řídícím fondem, nebo

b) nadále investovat majetek v tomto fondu jako obhospodařovatel standardního fondu, který není podřízeným fondem.

(2) Nepožádá-li obhospodařovatel podřízeného fondu o předchozí souhlas České národní banky podle odstavce 1 do 2 měsíců ode dne, kdy obdržel oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 2), nebo srovnatelné oznámení podle práva cizího státu, zrušuje se tento fond marným uplynutím této lhůty s likvidací. Zamítne-li Česká národní banka žádost o předchozí souhlas podle odstavce 1, zrušuje se podřízený fond s likvidací dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Do uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 nebo do udělení předchozího souhlasu podle odstavce 1 může obhospodařovatel podřízeného fondu investovat majetek v tomto fondu pouze za účelem zachování jeho majetku.

Díl 2

Přeměna podílového fondu

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 381

(1) Přeměnou podílového fondu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) splynutí podílových fondů,

b) sloučení podílových fondů,

c) přeměna podílového fondu na akciovou společnost,

d) přeměna fondu kvalifikovaných investorů na speciální fond,

e) přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond,

f) přeměna speciálního fondu na standardní fond, nebo

g) převod jmění společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti (dále jen „kapitálová společnost“) do podílového fondu.

(2) Jiné přeměny podílového fondu než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, nejsou přípustné.

Oddíl 2

Splynutí podílových fondů

§ 382

Přípustné způsoby splynutí

(1) Připouští se splynutí

a) speciálních fondů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový speciální fond, který má právní formu podílového fondu,

b) speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, a standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu,

c) standardních fondů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu, nebo v jeden nový zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem,

d) standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, a zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem v jeden nový standardní fond, který má právní formu podílového fondu, nebo v jeden nový zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem a

e) fondů kvalifikovaných investorů, které mají právní formu podílových fondů, v jeden nový fond kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu.

(2) Podílové fondy, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, které se splynutí účastní, se zrušují bez likvidace a jmění v nich se stává jměním v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.

(3) O splynutí rozhoduje obhospodařovatel podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny. Rozhoduje-li o splynutí více osob, vyžaduje se jejich dohoda.

§ 383

Projekt splynutí

(1) Splynutí se provádí podle schváleného projektu splynutí.

(2) Projekt splynutí vypracují administrátoři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny.

(3) Projekt splynutí musí být schválen ve stejném znění všemi, kdo jej vypracovali.

§ 384

Náležitosti projektu splynutí

(1) Projekt splynutí obsahuje s ohledem na způsob splynutí alespoň

a) určení, o který způsob splynutí uvedený v § 382 odst. 1 se jedná,

b) označení podílového fondu, popřípadě i zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a označení podílového fondu, popřípadě i zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout,

c) důvody pro splynutí,

d) pravděpodobné dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má být splynutím zrušen,

e) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen,

f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 395),

g) rozhodný den splynutí,

h) pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a výměnu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných tímto fondem za cenné papíry nebo zaknihovaných cenných papírů vydávané podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, a

i) návrh statutu podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.

(2) Projekt splynutí vyžaduje písemnou formu.

§ 385

Povolení České národní banky

(1) Ke splynutí, k němuž dochází některým ze způsobů uvedených v § 382 odst. 1 písm. a) až d), je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí splynutí

a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem s výrazně odlišným způsobem investování,

c) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, není-li zajištěna ochrana zájmů vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy,

d) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, o němž nebyly vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy poskytnuty dostatečné informace, a

e) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o splynutí, při němž se zpracovává sdělení o splynutí, a standardní fond nebo zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, nebude oprávněn veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry ve stejných členských státech, v nichž byl oprávněn je veřejně nabízet každý ze standardních fondů, které mají být splynutím zrušeny.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoli příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se splynutí nepovoluje, se projekt splynutí ruší. Právní účinky zrušení projektu splynutí pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.

§ 386

Řízení o žádosti o povolení splynutí

(1) Žádost o povolení splynutí, k němuž dochází

a) způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. a), podává ten, kdo bude poskytovat administraci podílovému fondu, který má splynutím vzniknout, nebo

b) některým ze způsobů uvedených v § 382 odst. 1 písm. b) až d), podává administrátor standardního fondu, který má být splynutím zrušen.

(2) Žádost o povolení splynutí, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. c) nebo d), a její přílohy musí být rovněž v úředním jazyce domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a v úředním jazyce domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, anebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.

(3) Účastníky řízení o žádosti o povolení splynutí jsou obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které mají být splynutím zrušeny.

§ 387

Lhůta pro vydání rozhodnutí

(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti o povolení splynutí nejpozději do 20 pracovních dní ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí jinými vadami.

(2) Nemá-li žádost o povolení splynutí, při němž se zpracovává sdělení o splynutí, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dní ode dne podání žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby tyto vady v přiměřené lhůtě odstranil.

§ 388

Sdělení o splynutí

(1) Administrátor standardního fondu, který má být splynutím zrušen, zpracuje, uveřejní a poskytne podílníkům nebo akcionářům tohoto fondu sdělení o splynutí, má-li se splynutím zrušit

a) standardní fond a vzniknout standardní fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, nebo

b) standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v jiném členském státě.

(2) Administrátoři standardních fondů, které mají být splynutím zrušeny, mohou zpracovat společné sdělení o splynutí. Společné sdělení o splynutí zpracují vždy, mají-li se splynutím zrušit pouze standardní fondy a vzniknout pouze standardní fond.

(3) Administrátor standardního fondu, který má být splynutím zrušen, uveřejní sdělení o splynutí až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se splynutí povoluje poslednímu žadateli o povolení splynutí.

§ 389

Náležitosti sdělení o splynutí

(1) Sdělení o splynutí obsahuje takové informace o splynutí, aby vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které mají být splynutím zrušeny, mohli posoudit dopady splynutí na své zájmy; sdělení o splynutí obsahuje alespoň

a) důvody pro splynutí,

b) dopady splynutí na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními standardními fondy, které mají být splynutím zrušeny,

c) rozhodný den splynutí a

d) informaci o tom, zda vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními standardními fondy, které mají být splynutím zrušeny, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle § 390 odst. 1, a vysvětlení podstaty tohoto práva včetně lhůty pro jeho uplatnění.

(2) Sdělení o splynutí se zpracuje a uveřejní rovněž v úředním jazyce jiných členských států, ve kterých jsou nabízeny investice do standardního fondu, popřípadě i do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu sdělení o splynutí v rozsahu odstavce 1.

§ 390

Následky uveřejnění sdělení o splynutí

(1) Uveřejněním sdělení o splynutí vzniká vlastníkovi cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který se splynutím zrušuje,

a) právo na odkoupení tohoto cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, nebo

b) právo na nahrazení cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který obhospodařuje stejný obhospodařovatel nebo obhospodařovatel, který je součástí stejného koncernu jako obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který vydává cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, za něž mají být cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nahrazeny.

(2) Právo podle odstavce 1 zanikne, není-li uplatněno ve lhůtě určené ve sdělení o splynutí. Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 1 musí být určena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o splynutí a skončila nejpozději 5 pracovních dní před rozhodným dnem splynutí.

(3) Při odkoupení se § 131 až 141 použijí obdobně.

§ 391

Postup bez uveřejnění sdělení o splynutí

(1) Nejedná-li se o splynutí, při němž se zpracovává sdělení o splynutí, administrátor podílového fondu, který má být splynutím zrušen, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu rozhodnutí České národní banky o povolení splynutí a statut podílového fondu, který má splynutím vzniknout, do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň na internetových stránkách podílového fondu, který má být splynutím zrušen, uveřejní oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu.

(2) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům podílových fondů, které mají být splynutím zrušeny, právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení.

(3) Při odkoupení podílového listu se postupuje podle § 131 až 141.

§ 392

Dočasná výjimka z investičních limitů

Obhospodařovatel fondu kolektivního investování, který splynutím vznikl, nemusí po dobu až 6 měsíců od rozhodného dne splynutí dodržovat pro tento fond investiční limity, které nařízení vlády vydané podle § 215 odst. 2 stanoví u investičních cenných papírů, nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, derivátů nebo pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně, je-li pro to z hlediska důsledků splynutí důvod.

§ 393

Další pravidla

(1) Obhospodařovatel podílového fondu nebo zahraničního standardního fondu srovnatelného s podílovým fondem, který splynutím vznikl, oznámí depozitáři tohoto fondu, že převod jmění v tomto fondu byl ukončen; na internetových stránkách tohoto fondu uveřejní rovněž informaci o tom, že nastal rozhodný den splynutí.

(2) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, zkontroluje, zda majetek a dluhy v tomto fondu byly oceněny v souladu s kritérii obsaženými v projektu splynutí a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem splynutí. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou na požádání bezplatně poskytne vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, a rovněž České národní bance a orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.

(3) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který byl splynutím zrušen nebo který splynutím vznikl, zkontroluje soulad údajů obsažených ve sdělení o splynutí s požadavky tohoto zákona a statutem těchto fondů.

§ 394

Rozhodný den splynutí

(1) Podílový fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který se splynutí účastní, se zrušuje a vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem se stávají vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, uplynutím určené lhůty k rozhodnému dni splynutí.

(2) Rozhodný den splynutí je rovněž den, od něhož se jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být splynutím zrušen, považuje z účetního hlediska za jmění v podílovém fondu, popřípadě i zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.

(3) Rozhodný den splynutí nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o povolení splynutí vydané Českou národní bankou nebo orgánem dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem nabude právní moci.

(4) Zrušuje-li se splynutím standardní fond a vzniká-li splynutím zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, stávají se podílníci standardního fondu, který má být splynutím zrušen, vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který má splynutím vzniknout, ke dni, který vyplývá z práva domovského státu tohoto fondu.

(5) Účastní-li se splynutí řídící fond, může rozhodný den splynutí nastat nejdříve 60 dní ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 1).

(6) Po rozhodném dni splynutí nemůže být projekt splynutí změněn nebo zrušen ani nemůže být splynutí nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.

§ 395

Výměna cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů

(1) Administrátor podílového fondu, který splynutím vznikl, zajistí do 3 měsíců od rozhodného dne splynutí výměnu cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, za podílový list podílového fondu, který splynutím vznikl, v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, k rozhodnému dni splynutí.

(2) Zrušuje-li se splynutím podílový fond a vzniká-li splynutím zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, vymění se podílový list za cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanoveném ke dni, který vyplývá z práva domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.

§ 396

Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu

(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 395 výměnný poměr uvedený v projektu splynutí přiměřený, poskytne obhospodařovatel podílového fondu, popřípadě zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který splynutím vznikl, prostřednictvím administrátora tohoto fondu vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen, dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl splynutím zrušen.

(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem splynutí.

§ 397

Spolupráce České národní banky a orgánu dohledu zahraničního investičního fondu v řízení o žádosti o povolení splynutí

(1) Jakmile žádost o povolení splynutí, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. c) nebo d), splňuje stanovené požadavky, Česká národní banka zašle bez zbytečného odkladu její kopii a kopie dokladů, které jsou k ní přiloženy, orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má splynutím vzniknout.

(2) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se má splynutím zrušit nebo který má splynutím vzniknout, o vydání rozhodnutí o povolení splynutí, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 382 odst. 1 písm. c) nebo d), jakož i o tom, že rozhodný den splynutí nastal.

Oddíl 3

Sloučení podílových fondů

§ 398

Přípustné způsoby sloučení

(1) Připouští se sloučení

a) speciálních fondů, které mají právní formu podílových fondů,

b) speciálního fondu, který má právní formu podílového fondu, a standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, má-li být přejímajícím podílovým fondem standardní fond,

c) standardních fondů, které mají právní formu podílových fondů,

d) standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, a zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, a

e) fondů kvalifikovaných investorů, které mají právní formu podílových fondů.

(2) Podílový fond, který sloučením zaniká, se zrušuje bez likvidace a jmění v něm se stává součástí jmění v přejímajícím podílovém fondu, popřípadě i v přejímajícím zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem.

(3) O sloučení rozhoduje obhospodařovatel podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které se sloučení účastní. Rozhoduje-li o sloučení více osob, vyžaduje se jejich dohoda.

§ 399

Projekt sloučení

(1) Sloučení se provádí podle schváleného projektu sloučení.

(2) Projekt sloučení vypracují administrátoři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které se sloučení účastní.

(3) Projekt sloučení musí být schválen ve stejném znění všemi, kdo jej vypracovali.

§ 400

Náležitosti projektu sloučení

(1) Projekt sloučení obsahuje s ohledem na způsob sloučení alespoň

a) určení, o který způsob sloučení uvedený v § 398 odst. 1 se jedná,

b) označení podílových fondů, popřípadě i zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, které se sloučení účastní,

c) důvody pro sloučení,

d) pravděpodobné dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který se sloučením zrušuje, a na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných přejímajícím podílovým fondem, popřípadě i přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem,

e) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, které se stávají součástí majetku a dluhů v přejímajícím podílovém fondu, popřípadě i v přejímajícím zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem,

f) postup pro výpočet výměnného podílu (§ 411),

g) rozhodný den sloučení,

h) pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, a výměnu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných tímto fondem za cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané přejímajícím podílovým fondem, popřípadě i přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, a

i) návrh nového nebo aktualizovaného statutu přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.

(2) Projekt sloučení vyžaduje písemnou formu.

§ 401

Povolení České národní banky

(1) Ke sloučení, k němuž dochází některým ze způsobů uvedených v § 398 odst. 1 písm. a) až d), je třeba povolení České národní banky, ledaže se jedná o sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), a sloučením nemá být zrušen standardní fond.

(2) Česká národní banka nepovolí sloučení

a) otevřeného podílového fondu a uzavřeného podílového fondu,

b) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem s výrazně odlišným způsobem investování,

c) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, není-li zajištěna ochrana zájmů vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy,

d) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, o němž nebyly vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných těmito fondy poskytnuty dostatečné informace,

e) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, a přejímající standardní fond nebo přejímající zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem nebude oprávněn veřejně nabízet jím vydávané cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry ve stejných členských státech, v nichž byl oprávněn je veřejně nabízet každý ze standardních fondů, které se sloučení účastní, a

f) podílových fondů nebo zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, jestliže se jedná o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, a orgán dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem do vydání rozhodnutí České národní banky, jímž se sloučení povoluje, České národní bance neoznámil, že jeho výhrady, které jí ke sloučení sdělil, již netrvají.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo kteréhokoli příslušného orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se sloučení nepovoluje, se projekt sloučení ruší. Právní účinky zrušení projektu sloučení pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.

§ 402

Řízení o žádosti o povolení sloučení

(1) Žádost o povolení sloučení, k němuž dochází

a) způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. a), podává administrátor přejímajícího podílového fondu, nebo

b) některým ze způsobů uvedených v § 398 odst. 1 písm. b) až d), podává administrátor podílového fondu, který má být sloučením zrušen.

(2) Žádost o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), a její přílohy musí být rovněž v úředním jazyce domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, a v úředním jazyce domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, anebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.

(3) Účastníky řízení o žádosti o povolení sloučení jsou obhospodařovatelé, administrátoři a depozitáři podílových fondů, popřípadě i zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, které se sloučení účastní.

§ 403

Lhůta pro vydání rozhodnutí

(1) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti o povolení sloučení nejpozději do 20 pracovních dní ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí jinými vadami.

(2) Nemá-li žádost o povolení sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dní ode dne podání žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby tyto vady v přiměřené lhůtě odstranil.

§ 404

Sdělení o sloučení

(1) Administrátor standardního fondu, který se sloučení účastní, zpracuje, uveřejní a poskytne podílníkům nebo akcionářům tohoto fondu sdělení o sloučení,

a) má-li být sloučením zrušen standardní fond a jmění v něm se stát součástí jmění ve standardním fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, nebo

b) účastní-li se sloučení standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v jiném členském státě.

(2) Administrátoři standardních fondů, které se sloučení účastní, mohou zpracovat společné sdělení o sloučení. Společné sdělení o sloučení zpracují vždy, mají-li se sloučením zrušit pouze standardní fondy a má-li se jmění v nich stát součástí jmění pouze standardního fondu.

(3) Administrátor standardního fondu, který se sloučení účastní, uveřejní sdělení o sloučení až po dni nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky nebo orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, jímž se sloučení povoluje poslednímu žadateli o povolení sloučení.

§ 405

Náležitosti sdělení o sloučení

(1) Sdělení o sloučení obsahuje takové informace o sloučení, aby vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které se sloučení účastní, mohli posoudit dopady sloučení na své zájmy; sdělení o sloučení obsahuje alespoň

a) důvody pro sloučení,

b) dopady sloučení na zájmy vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními investičními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které se sloučení účastní,

c) rozhodný den sloučení a

d) informaci o tom, zda vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných podílovými fondy, popřípadě i zahraničními fondy srovnatelnými se standardními fondy, které se sloučení účastní, vzniká právo na odkoupení nebo právo na nahrazení podle § 406 odst. 1, a vysvětlení podstaty tohoto práva včetně lhůty pro jeho uplatnění.

(2) Sdělení o sloučení se zpracuje a uveřejní rovněž v úředním jazyce jiných členských států, ve kterých jsou nabízeny investice do standardního fondu, popřípadě i do zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, nebo v jazyce, v němž lze předkládat dokumenty orgánům dohledu těchto států.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky k obsahu sdělení o sloučení v rozsahu odstavce 1.

§ 406

Následky uveřejnění sdělení o sloučení

(1) Uveřejněním sdělení o sloučení vzniká podílníkovi standardního fondu, který se účastní sloučení, nebo speciálního fondu, který má být sloučením zrušen,

a) právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu, nebo

b) právo na nahrazení podílového listu cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydávaným jiným standardním fondem nebo jiným zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který obhospodařuje stejný obhospodařovatel nebo obhospodařovatel, který je součástí stejného koncernu jako obhospodařovatel standardního fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který vydává cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry, za něž mají být cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nahrazeny.

(2) Právo podle odstavce 1 zanikne, není-li uplatněno ve lhůtě určené ve sdělení o sloučení. Lhůta pro uplatnění práva podle odstavce 1 musí být určena tak, aby činila alespoň 30 dní ode dne uveřejnění sdělení o sloučení a skončila nejpozději 5 pracovních dní před rozhodným dnem sloučení.

(3) Při odkoupení se postupuje podle § 131 až 141.

§ 407

Postup bez uveřejnění sdělení o sloučení

(1) Nejedná-li se o sloučení, při němž se zpracovává sdělení o sloučení, administrátor podílového fondu, který má být sloučením zrušen, uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení a statut přejímajícího podílového fondu do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zároveň na internetových stránkách podílového fondu, který má být sloučením zrušen, uveřejní oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu.

(2) Uveřejněním oznámení podle odstavce 1 vzniká podílníkům podílového fondu, který má být sloučením zrušen, právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení.

(3) Při odkoupení se § 131 až 141 použijí obdobně.

§ 408

Dočasná výjimka z investičních limitů

Obhospodařovatel přejímajícího investičního fondu nemusí po dobu až 6 měsíců od rozhodného dne sloučení dodržovat pro tento fond investiční limity, které nařízení vlády vydané podle § 215 odst. 2 stanoví u investičních cenných papírů, nástrojů peněžního trhu, cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, derivátů nebo pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu v české nebo cizí měně, je-li pro to z hlediska důsledků sloučení důvod.

§ 409

Další pravidla

(1) Obhospodařovatel přejímajícího standardního fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem oznámí depozitáři tohoto fondu, že převod jmění v tomto fondu byl ukončen; na internetových stránkách tohoto fondu uveřejní rovněž informaci o tom, že nastal rozhodný den sloučení.

(2) Depozitář podílového fondu, který byl sloučením zrušen, zkontroluje, zda majetek a dluhy v tomto fondu byly oceněny v souladu s kritérii obsaženými v projektu sloučení a zda výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem sloučení. O výsledku kontroly zpracuje zprávu, kterou na požádání bezplatně poskytne vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných standardními fondy nebo zahraničními standardními fondy, které se sloučení účastní, a rovněž České národní bance a orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.

(3) Depozitář podílového fondu nebo zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, zkontroluje soulad údajů obsažených ve sdělení o sloučení s požadavky tohoto zákona a statutem těchto fondů.

§ 410

Rozhodný den sloučení

(1) Podílový fond, popřípadě i zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, se zrušuje a vlastníci cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem se stávají podílníky přejímajícího podílového fondu uplynutím určené lhůty k rozhodnému dni sloučení.

(2) Rozhodný den sloučení je rovněž den, od něhož se jmění v podílovém fondu, popřípadě i v zahraničním investičním fondu srovnatelném se standardním fondem, který má být sloučením zrušen, považuje z účetního hlediska za jmění v přejímajícím podílovém fondu.

(3) Rozhodný den sloučení nesmí předcházet dni, v němž rozhodnutí o povolení sloučení vydané Českou národní bankou a orgánem dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem nabude právní moci.

(4) Zrušuje-li se sloučením standardní fond a je-li přejímajícím fondem zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, stávají se podílníci standardního fondu, který má být sloučením zrušen, vlastníky cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ke dni, který vyplývá z práva domovského státu tohoto fondu.

(5) Účastní-li se sloučení řídící fond, rozhodný den sloučení může nastat nejdříve 60 dní ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje (§ 435 odst. 1).

(6) Po rozhodném dni sloučení nemůže být projekt sloučení změněn nebo zrušen ani nemůže být sloučení nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.

§ 411

Výměna cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů

(1) Administrátor přejímajícího podílového fondu zajistí do 3 měsíců od rozhodného dne sloučení výměnu cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydaného podílovým fondem, popřípadě i zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen, za podílový list přejímajícího podílového fondu v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný podílovým fondem nebo zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen, k rozhodnému dni sloučení.

(2) Zrušuje-li se sloučením podílový fond a je-li přejímajícím fondem zahraniční investiční fond srovnatelný se standardním fondem, vymění se podílový list za cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem ve lhůtě a v poměru stanoveném ke dni, který vyplývá z práva domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem.

§ 412

Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného poměru

(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 411 výměnný poměr uvedený v projektu sloučení přiměřený, poskytne obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu nebo přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem prostřednictvím administrátora tohoto fondu vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen, dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných podílovým fondem, popřípadě zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem, který byl sloučením zrušen.

(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru, musí být totožný s rozhodným dnem sloučení.

§ 413

Spolupráce České národní banky a orgánu dohledu zahraničního investičního fondu v řízení o žádosti o povolení sloučení

(1) Jakmile žádost o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), splňuje stanovené požadavky, Česká národní banka zašle bez zbytečného odkladu její kopii a kopie dokladů, které jsou k ní přiloženy, orgánu dohledu domovského státu přejímajícího zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem a požádá jej o vyjádření, zda má výhrady ke sdělení o sloučení z hlediska informací v něm uvedených ve vztahu k vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto přejímajícím zahraničním investičním fondem srovnatelným se standardním fondem.

(2) Jestliže v souvislosti s rozhodováním o žádosti o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), obdrží Česká národní banka od orgánu dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se účastní sloučení, kopii sdělení o sloučení, k němuž má po jeho posouzení výhrady z hlediska ochrany zájmů podílníků standardního fondu, který se sloučení účastní, seznámí s povahou těchto výhrad orgán dohledu, který jí kopii sdělení o sloučení zaslal; zároveň může tyto výhrady sdělit do 15 pracovních dní ode dne, kdy jí kopie sdělení o sloučení došla, obhospodařovateli tohoto standardního fondu a vyzvat jej, aby obsah sdělení o sloučení na základě výhrad České národní banky upravil.

(3) Česká národní banka oznámí orgánu dohledu uvedenému v odstavci 2, že její výhrady trvají, má-li za to, že úprava obsahu sdělení o sloučení provedená obhospodařovatelem na základě výzvy České národní banky podle odstavce 2 není dostatečná. Oznámení, že její výhrady trvají, zašle Česká národní banka orgánu dohledu do 20 pracovních dní ode dne, kdy jí došlo podání obhospodařovatele o úpravě obsahu sdělení o sloučení na základě výhrad České národní banky.

(4) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje orgán dohledu domovského státu zahraničního investičního fondu srovnatelného se standardním fondem, který se sloučení účastní, o vydání rozhodnutí o povolení sloučení, k němuž dochází způsobem uvedeným v § 398 odst. 1 písm. d), jakož i o tom, že nastal rozhodný den sloučení.

Oddíl 4

Přeměna podílového fondu na akciovou společnost

§ 414

Přípustnost přeměny

(1) Podílový fond se může přeměnit na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem.

(2) Uzavřený podílový fond se může přeměnit i na akciovou společnost, která není akciovou společností s proměnným základním kapitálem.

(3) O přeměně podílového fondu na akciovou společnost rozhoduje obhospodařovatel podílového fondu.

§ 415

Projekt přeměny

(1) Přeměna podílového fondu na akciovou společnost se provádí podle schváleného projektu přeměny.

(2) Projekt přeměny vypracuje administrátor podílového fondu.

§ 416

Náležitosti projektu přeměny

(1) Projekt přeměny obsahuje alespoň

a) označení přeměňovaného podílového fondu a navrhovanou obchodní firmu akciové společnosti, na kterou se má podílový fond přeměnit,

b) údaje nezbytné k identifikaci obhospodařovatele, který má obhospodařovat akciovou společnost, na kterou se má podílový fond přeměnit,

c) důvody pro přeměnu,

d) pravděpodobné dopady přeměny na zájmy podílníků podílového fondu,

e) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v podílovém fondu,

f) postup pro výpočet výměnného podílu mezi podílovými listy a akciemi akciové společnosti nebo investičními akciemi akciové společnosti s proměnným základním kapitálem (§ 422),

g) rozhodný den přeměny,

h) pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu akciovou společností a výměnu podílových listů za akcie akciové společnosti nebo za investiční akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a

i) návrh společenské smlouvy a statutu akciové společnosti, na kterou se má podílový fond přeměnit.

(2) Projekt přeměny vyžaduje písemnou formu.

§ 417

Povolení České národní banky

(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu podílového fondu, na akciovou společnost je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, jestliže

a) není zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného podílového fondu, nebo

b) jedinou osobou, která má upsat zakladatelské akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na kterou se podílový fond přeměňuje, není obhospodařovatel přeměňovaného podílového fondu.

(3) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, jímž se přeměna nepovoluje, se projekt přeměny ruší. Právní účinky zrušení projektu přeměny pominou dnem, kdy bylo takové rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.

§ 418

Řízení o žádosti o povolení přeměny

(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného podílového fondu.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného podílového fondu.

§ 419

Upsání zakladatelských akcií

Má-li být podílový fond přeměněn na akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, je součástí rozhodnutí obhospodařovatele podílového fondu o přeměně a součástí projektu přeměny závazek obhospodařovatele podílového fondu upsat zakladatelské akcie budoucí akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a to ve výši podílu na základním kapitálu, která bude odpovídat zapisovanému základnímu kapitálu této společnosti.

§ 420

Informování podílníků a právo na odkoupení podílového listu

(1) Administrátor přeměňovaného podílového fondu uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu rozhodnutí České národní banky o povolení přeměny do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Je-li přeměňován otevřený podílový fond, uveřejní jeho administrátor ve stejné lhůtě na stejném místě i projekt přeměny, společenskou smlouvu a statut akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na kterou se má podílový fond přeměnit.

(2) Administrátor přeměňovaného podílového fondu uveřejní zároveň s dokumenty uvedenými v odstavci 1 na internetových stránkách tohoto fondu oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu. Uveřejněním tohoto oznámení vzniká podílníkům přeměňovaného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení.

(3) Při odkoupení se postupuje podle § 131 až 141.

§ 421

Den účinnosti přeměny

(1) Podílový fond, který se přeměňuje na akciovou společnost, se zrušuje a jeho podílníci se stávají akcionáři nově vzniklé akciové společnosti nebo vlastníky investičních akcií nově vzniklé akciové společnosti s proměnným základním kapitálem dnem zápisu nově vzniklé akciové společnosti do obchodního rejstříku.

(2) Nově vzniklou akciovou společnost nelze zapsat do obchodního rejstříku přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení přeměny, je-li jejího povolení třeba. Nově vzniklou akciovou společnost s proměnným základním kapitálem nelze zapsat do obchodního rejstříku ani tehdy, nebyl-li zcela splacen emisní kurs zakladatelských akcií.

(3) Po dni účinnosti přeměny nemůže být projekt přeměny změněn nebo zrušen ani nemohou být přeměna nebo rozhodnutí o ní prohlášeny za neplatné.

§ 422

Výměna podílových listů za akcie

Administrátor akciové společnosti, na kterou byl podílový fond přeměněn, zajistí do 3 měsíců ode dne účinnosti přeměny výměnu podílového listu vydaného zrušeným podílovým fondem za akcii nově vzniklé akciové společnosti nebo za investiční akcii nově vzniklé akciové společnosti s proměnným základním kapitálem v poměru určeném podle výše fondového kapitálu podílového fondu připadajícího na podílový list zrušeného podílového fondu ke dni účinnosti přeměny.

§ 423

Peněžní dorovnání pro nepřiměřenost výměnného podílu

(1) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle § 422 výměnný poměr uvedený v projektu přeměny přiměřený, obhospodařovatel akciové společnosti, na kterou se podílový fond přeměnil, poskytne prostřednictvím administrátora vlastníkům cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných zrušeným podílovým fondem dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů vydaných zrušeným podílovým fondem.

(2) Den, k němuž se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu, musí být totožný se dnem účinnosti přeměny.

§ 424

Obdobné použití jiných částí tohoto zákona

V dalším se pro vznik akciové společnosti, na kterou má být přeměněn podílový fond, a má-li být tato akciová společnost samosprávným investičním fondem, ustanovení tohoto zákona o udělení povolení k činnosti samosprávného investičního fondu použijí obdobně.

Oddíl 5

Přeměna uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond

§ 425

Přípustnost přeměny

(1) Uzavřený podílový fond se může přeměnit na otevřený podílový fond, jen jedná-li se o případ uvedený v § 144.

(2) O přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond rozhoduje obhospodařovatel přeměňovaného podílového fondu.

§ 426

Povolení České národní banky

(1) K přeměně fondu kolektivního investování, který má právní formu uzavřeného podílového fondu, na fond kolektivního investování, který má právní formu otevřeného podílového fondu, je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného fondu kolektivního investování.

§ 427

Řízení o žádosti o povolení přeměny

(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného podílového fondu.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného podílového fondu.

§ 428

Další pravidla

(1) Nelze-li důvodně předpokládat, že poměry podílového fondu budou ke dni účinnosti přeměny v souladu s pravidly, technikami nebo limity, které mají být podle § 215 nebo 284 pro otevřený podílový fond zavedeny, udržovány a uplatňovány, uvedou se ve statutu přechodná ustanovení obsahující

a) délku přechodného období a

b) výjimky z pravidel, techniky nebo limitů, které jsou v přechodném období nezbytné k uskutečnění přeměny v nejlepším zájmu všech podílníků.

(2) V rozhodnutí, kterým se povoluje přeměna, může Česká národní banka obhospodařovateli nebo administrátorovi podílového fondu uložit s ohledem na přeměnu s výjimkou podle odstavce 1 písm. b) další podmínky, které musí po dobu přechodného období obhospodařovatel nebo administrátor dodržovat nebo v souvislosti s přeměnou splnit.

(3) Ode dne podání žádosti o povolení přeměny administrátor podílového fondu uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu informaci o zamýšlené přeměně a jejích důsledcích pro podílníky.

Oddíl 6

Přeměna speciálního fondu na standardní fond

§ 429

Přípustnost přeměny

(1) Připouští se přeměna speciálního fondu na standardní fond.

(2) O přeměně speciálního fondu na standardní fond rozhoduje obhospodařovatel přeměňovaného speciálního fondu.

§ 430

Povolení České národní banky

(1) K přeměně speciálního fondu na standardní fond je třeba povolení České národní banky.

(2) Česká národní banka nepovolí přeměnu, není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků přeměňovaného speciálního fondu.

(3) Česká národní banka současně s povolením přeměny rozhodne o schválení depozitáře a statutu tohoto fondu.

§ 431

Řízení o žádosti o povolení přeměny

(1) Žádost o povolení přeměny podává administrátor přeměňovaného speciálního fondu.

(2) Účastníky řízení o žádosti o povolení přeměny jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář přeměňovaného speciálního fondu.

§ 432

Další pravidla

(1) Nelze-li důvodně předpokládat, že poměry podílového fondu budou ke dni účinnosti přeměny v souladu s pravidly, technikami nebo limity, které mají být podle § 215 pro standardní fond zavedeny, udržovány a uplatňovány,