Díl 4
§ 16
(1) Přesažení rozhodného limitu nastává, jakmile hodnota majetku všech investičních fondů a zahraničních investičních fondů a majetku podle § 15 odst. 1 právně nebo fakticky obhospodařovaných nebo spravovaného jednou osobou, překročí částku odpovídající
a) 100 000 000 EUR, nebo
b) 500 000 000 EUR,
1. není-li žádná část tohoto majetku nabyta s využitím pákového efektu a
2. k vyplacení nebo rozdělení tohoto majetku osobě, od níž byly shromážděny peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci do tohoto majetku, nemůže dojít dříve než po uplynutí 5 let ode dne jejich shromáždění.
(2) Do hodnoty majetku podle odstavce 1 se nezapočítává majetek standardního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu.
(3) Jak se určí přesažení rozhodného limitu, vymezují články 2 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. U osoby podle § 15 odst. 1 se pro účely posouzení toho, zda přesahuje rozhodný limit či nikoli, použije pro oceňování jí spravovaného majetku § 196 obdobně.
(4) Využitím pákového efektu se pro účely tohoto zákona rozumí použití jakýchkoli postupů vedoucích ke zvýšení expozice investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, například přijetí úvěru nebo zápůjčky peněžních prostředků nebo investičních nástrojů anebo investování do investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu obsahujících derivát.
(5) Mírou využití pákového efektu se pro účely tohoto zákona rozumí číselný údaj vypočtený jako podíl expozice investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a fondového kapitálu investičního fondu nebo srovnatelné veličiny zahraničního investičního fondu. Fondovým kapitálem investičního fondu se pro účely tohoto zákona rozumí čistá hodnota aktiv investičního fondu připadající na podílníky, společníky nebo obmyšlené tohoto fondu.
(6) Způsob výpočtu expozice investičního fondu a zahraničního investičního fondu, který není standardním fondem ani srovnatelným zahraničním investičním fondem a který je obhospodařován obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit, jakož i způsob výpočtu míry využití pákového efektu, vymezují články 6 až 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. Pro účely určení toho, zda došlo k přesažení rozhodného limitu, se u využití pákového efektu tímto fondem zohlední i expozice majetku spravovaného podle § 15 odst. 1.
§ 17
(1) Přesáhne-li právnická osoba se sídlem v České republice, která nemá povolení České národní banky podle § 479 nebo 480 opravňující ji přesáhnout rozhodný limit, rozhodný limit, podá žádost o udělení příslušného povolení do 30 dní poté, co se dozví nebo mohla dozvědět o přesažení rozhodného limitu, ledaže v této lhůtě zajistí, aby již nadále rozhodný limit nepřesahovala.
(2) Podala-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 žádost o udělení příslušného povolení přede dnem, kdy překročila rozhodný limit, odstavec 1 se použije až ode dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti. Pro tuto právnickou osobu se ode dne, kdy překročila rozhodný limit, odstavec 3 použije obdobně.
(3) Podá-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 žádost o udělení příslušného povolení postupem podle odstavce 1, je oprávněna až do dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o její žádosti přesahovat rozhodný limit. Pro tuto právnickou osobu se ustanovení tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6), která ukládají povinnosti obhospodařovateli oprávněnému přesáhnout rozhodný limit, použijí obdobně.
(4) Skončí-li pravomocně řízení o žádosti o udělení povolení podané právnickou osobou uvedenou v odstavci 1, aniž je uděleno příslušné povolení, zajistí tato osoba, aby již nadále nepřesahovala rozhodný limit, a to nejpozději do 30 dní ode dne, kdy je pravomocně skončeno řízení o této žádosti. Podá-li po tomto pravomocně skončeném řízení tatáž osoba novou žádost o udělení povolení, odstavec 3 se nepoužije.
(5) Přesahuje-li právnická osoba uvedená v odstavci 1 rozhodný limit po uplynutí lhůty podle odstavce 1 nebo 4 a nejde-li o případ podle odstavce 3, soud na návrh České národní banky nebo toho, kdo na tom má oprávněný zájem, tuto právnickou osobu zruší a nařídí její likvidaci. Před rozhodnutím poskytne soud právnické osobě přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.