Zákon o investičních společnostech a fondech - HLAVA II - PŘÍPUSTNÉ PRÁVNÍ FORMY

HLAVA II

PŘÍPUSTNÉ PRÁVNÍ FORMY

Díl 1

Základní ustanovení

§ 100

Fondy kolektivního investování

(1) Fondem kolektivního investování může být pouze

a) podílový fond, nebo

b) akciová společnost.

(2) Standardním fondem, fondem kolektivního investování investujícím jako fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

(3) Pro účely tohoto zákona se nemovitostní společností rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.

§ 101

Fondy kvalifikovaných investorů

(1) Fondem kvalifikovaných investorů může být pouze

a) podílový fond,

b) svěřenský fond,

c) komanditní společnost,

d) společnost s ručením omezeným,

e) akciová společnost,

f) evropská společnost, nebo

g) družstvo.

(2) Fondem kvalifikovaných investorů investujícím jako fond peněžního trhu však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.

Díl 2

Podílový fond

Oddíl 1

Obecná ustanovení

§ 102

(1) Podílový fond je tvořen jměním. Vlastnické právo k majetku v podílovém fondu náleží společně všem podílníkům, a to v poměru podle hodnoty jimi vlastněných podílových listů. Žádný z podílníků však nemůže žádat o oddělení majetku v podílovém fondu, rozdělení podílového fondu nebo zrušení podílového fondu. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se pro podílový fond nepoužijí.

(2) Vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vykonává vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel.

(3) Podílníci neodpovídají věřitelům za dluhy v podílovém fondu.

(4) Pohledávky odpovídající dluhům v podílovém fondu se uspokojují z majetku v tomto podílovém fondu.

§ 103

Podílový fond nemá právní osobnost.

§ 104

Podílový fond musí mít vlastní označení. Označení musí podílový fond odlišovat od jiného podílového fondu. Označení nesmí být klamavé.

§ 105

Vyžaduje-li právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, nahradí se údaje o všech podílnících označením podílového fondu a údaji o obhospodařovateli tohoto podílového fondu.

Vytvoření, vznik a zánik podílového fondu

§ 106

(1) Zakladatelé vytvoří podílový fond, shodnou-li se s tím, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem, na obsahu statutu podílového fondu.

(2) Podílový fond se vytvoří i jednostranným právním jednáním toho, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem, kterým přijal statut podílového fondu.

(3) Právní jednání týkající se vytvoření podílového fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

§ 108

(1) Podílový fond vzniká dnem zápisu do seznamu podílových fondů vedeného Českou národní bankou. Podílový fond zaniká dnem výmazu z tohoto seznamu.

(2) Návrh na zápis podílového fondu do seznamu podílových fondů podává ten, kdo se má stát jeho obhospodařovatelem. Návrh na výmaz podílového fondu ze seznamu podává likvidátor, obhospodařovatel podílového fondu nebo jiná osoba, která na tom má oprávněný zájem.

(3) Po vzniku podílového fondu nelze prohlásit zakladatelské právní jednání za neplatné a nelze z toho důvodu zrušit zápis podílového fondu v seznamu podílových fondů.

Seznam podílníků

§ 109

(1) Administrátor podílového fondu vede seznam jeho podílníků. Jsou-li vydány zaknihované podílové listy, může statut určit, že seznam podílníků je nahrazen evidencí zaknihovaných podílových listů.

(2) Do seznamu podílníků se zapisují označení druhu podílového listu, jméno a bydliště nebo název a sídlo podílníka, číslo bankovního účtu podílníka vedeného u osoby oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení podílového listu a změny zapisovaných údajů. U listinného podílového listu se zapisuje do seznamu podílníků i označení jeho formy jako cenného papíru.

§ 110

(1) Má se za to, že podílníkem je ten, kdo je zapsán v seznamu podílníků.

(2) Administrátor zapíše nového vlastníka do seznamu podílníků bez zbytečného odkladu poté, co je mu změna osoby vlastníka oznámena.

§ 111

(1) Údaje zapsané v seznamu podílníků může administrátor používat pouze pro potřeby administrace podílového fondu. Za jiným účelem lze údaje zapsané v seznamu podílníků použít jen se souhlasem podílníků, kterých se údaje týkají.

(2) Přestane-li podílník být podílníkem, administrátor jej ze seznamu podílníků bez zbytečného odkladu vymaže.

§ 113

Shromáždění podílníků

(1) Shromáždění podílníků se zřizuje, určí-li tak statut podílového fondu, který určí současně i působnost tohoto shromáždění a pravidla pro jeho rozhodování.

(2) Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku se na rozhodnutí shromáždění podílníků použijí obdobně.

§ 114

Účetnictví

O majetkových poměrech podílového fondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podílový fond.

Podílové listy

§ 115

Podílový list je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje podíl podílníka na podílovém fondu a se kterým jsou spojena práva podílníka plynoucí z tohoto zákona nebo ze statutu podílového fondu.

§ 116

(1) Peněžní prostředky nebo penězi ocenitelné věci se shromažďují do podílového fondu vydáváním podílových listů.

(2) Pro ocenění penězi ocenitelné věci podle odstavce 1 se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o ocenění nepeněžitého vkladu u akciové společnosti použijí obdobně.

§ 117

(1) Podílový list obsahuje alespoň

a) označení „podílový list“,

b) údaje nutné k identifikaci podílového fondu,

c) jmenovitou hodnotu, včetně uvedení měny, v níž je jmenovitá hodnota vyjádřena, nebo údaj o tom, že jde o podílový list bez jmenovité hodnoty,

d) údaj o druhu podílového listu, popřípadě i s odkazem na statut,

e) označení formy podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír, a

f) číselné označení podílového listu, ledaže byl podílový list vydán jako zaknihovaný cenný papír.

(2) Listinný podílový list může mít jen formu cenného papíru na řad nebo na jméno. V rubopisu listinného podílového listu se uvede identifikace nabyvatele.

(3) U zaknihovaných podílových listů postačí, že údaje uvedené v odstavci 1 jsou zjistitelné z příslušné evidence zaknihovaných podílových listů.

(4) Byl-li vydán hromadný podílový list, obsahuje tento hromadný podílový list také údaj o tom, kolik podílových listů a jakého druhu nahrazuje.

§ 118

Jmenovitá hodnota podílových listů vydávaných týmž podílovým fondem může být vyjádřena v různých měnách, vymezuje-li statut podílového fondu současně, o jaké měny se jedná.

§ 119

K účinnosti převodu listinného podílového listu vůči administrátorovi podílového fondu se vyžaduje oznámení změny osoby podílníka administrátorovi a předložení podílového listu administrátorovi.

§ 120

(1) Podílové listy, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh.

(2) S podílovými listy může být zejména spojeno právo na

a) rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku,

b) vyplacení zálohy na zisk,

c) nižší úplatu účtovanou v případě, že výkonnost podílového fondu přesáhne určený ukazatel (benchmark), s nímž je výkonnost srovnávána, nebo

d) nižší srážku za odkoupení, je-li s podílovým listem spojeno právo na jeho odkoupení.

(3) O vyplacení zálohy na zisk rozhoduje obhospodařovatel podílového fondu. Zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen, vyplývá-li z rozumně pečlivého uvážení, že podílový fond má nebo bude mít dostatek prostředků na rozdělení zisku.

§ 121

(1) Zvláštní práva a jejich obsah se určí ve statutu podílového fondu. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh některého podílníka

a) rozhodnout, jaké zvláštní právo je s podílovým listem spojeno, je-li z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve statutu nebo je této vůli obsahově nejbližší, nebo

b) nebude-li možné postupovat podle písmene a), rozhodnout, že podílový list je podílový list, se kterým není spojeno zvláštní právo.

(2) Řízení uvedené v odstavci 1 je řízením podle § 83 odst. 2 písm. d) občanského soudního řádu.

(3) Účastníky řízení jsou navrhovatel, obhospodařovatel tohoto podílového fondu a ten, jehož název, příznačný prvek názvu nebo jméno obsahuje označení tohoto podílového fondu.

Změna druhu nebo formy podílových listů a vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu

§ 122

Administrátor oznámí podílníkům bez zbytečného odkladu způsobem určeným ve statutu podílového fondu den, k němuž byla zapsána změna druhu nebo formy podílových listů do seznamu podílníků.

§ 123

(1) Bylo-li rozhodnuto o změně druhu nebo formy podílových listů nebo o vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu, lze

a) tyto podílové listy odkoupit pouze bez srážky; srazit však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu, a

b) vydat nové podílové listy a určit lhůtu k předložení podílových listů k výměně až poté, co tato změna bude zapsána v seznamu podílníků.

(2) Pro postup při výměně podílových listů za podílové listy jiného druhu nebo formy se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o snížení jmenovité hodnoty akcií použijí přiměřeně.

§ 124

(1) Bylo-li rozhodnuto o změně druhu nebo formy podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem nebo o vyřazení podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem z obchodování na evropském regulovaném trhu, učiní obhospodařovatel na účet podílového fondu ohledně těchto podílových listů do 30 dní ode dne zápisu změny druhu nebo formy podílových listů do seznamu podílníků nebo ode dne vyřazení podílového listu z obchodování na evropském regulovaném trhu veřejný návrh smlouvy na odkoupení podílových listů.

(2) Odkoupení podílových listů vydaných uzavřeným podílovým fondem, bylo-li rozhodnuto podle odstavce 1 jinak, než formou veřejného návrhu smlouvy podle odstavce 1, se zakazuje.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, týká-li se odkoupení

a) méně než 100 osob,

b) podílových listů, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota nepřesáhne 1 % fondového kapitálu tohoto fondu, nebo

c) podílových listů obchodovaných výlučně na evropském regulovaném trhu, jde-li o rozhodnutí o změně druhu nebo formy podílových listů.

(4) Veřejný návrh smlouvy podle odstavce 1 nelze odvolat, jakmile byl učiněn. Změnit jej je možné pouze tehdy, je-li to v jeho podmínkách výslovně uvedeno, nebo bude-li to pro zájemce výhodnější; takové změny se projeví i ve všech smlouvách již uzavřených na základě tohoto veřejného návrhu.

§ 125

(1) Veřejný návrh smlouvy podle § 124 odst. 1 musí být určen osobám, které byly ke dni konání shromáždění podílníků vlastníky podílových listů, jichž se rozhodnutí o změně druhu, formy nebo vyřazení týká, a pro přijetí tohoto rozhodnutí nehlasovaly.

(2) Nehlasovalo-li však o změně druhu, formy nebo vyřazení shromáždění podílníků, musí být veřejný návrh smlouvy určen všem osobám, které byly až do zapsání změny druhu nebo formy podílových listů nebo vyřazení podílových listů z obchodování na evropském regulovaném trhu do seznamu podílníků vlastníky podílových listů, jichž se rozhodnutí o změně druhu, formy nebo vyřazení týká.

§ 126

(1) Oprávněná osoba uvedená v § 125 se může vzdát práva na odkoupení podílových listů.

(2) Vzdání se práva podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem a má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli těchto podílových listů.

§ 127

Při změně druhu nebo formy podílového listu se práva spojená s tímto druhem nebo formou podílového listu mění účinností změny statutu podílového fondu bez ohledu na to, kdy dojde k výměně podílových listů.

Oddíl 2

Otevřený podílový fond

§ 128

(1) S podílovým listem vydaným otevřeným podílovým fondem je spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet tohoto fondu.

(2) Počet podílových listů, které otevřený podílový fond vydá, není omezen.

§ 129

Označení otevřeného podílového fondu obsahuje slova „otevřený podílový fond“.

§ 130

Vydávání podílových listů

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí vydání podílového listu za částku, která je rovna jeho aktuální hodnotě vyhlášené k rozhodnému dni určenému ve statutu; tato částka může být zvýšena o přirážku, jejíž výše je uvedena ve statutu.

(2) Administrátor otevřeného podílového fondu může ode dne, kdy obhospodařovatel tohoto fondu zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, zajistit jejich vydávání za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty, a to po dobu stanovenou v tomto statutu, nejdéle však po dobu

a) 3 měsíců ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o standardní fond nebo jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech,

b) 1 roku ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který není uveden v písmeni c), nebo jde-li o speciální fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, nebo

c) 2 let ode dne, kdy obhospodařovatel zahájil vydávání podílových listů tohoto fondu, jde-li o investiční fond kvalifikovaných investorů, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti a jehož obhospodařovatel není oprávněn přesáhnout rozhodný limit.

(3) Částka podle odstavce 2 může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu.

(4) Podílový list nelze vydat, dokud není zaplacena částka podle odstavce 1 nebo 2 na peněžní účet, který pro tento fond zřídil jeho depozitář nebo obhospodařovatel, nebo dokud není poskytnuto nepeněžité plnění v hodnotě této částky.

(5) Podílový list lze vydat jinak než podle odstavce 4 pouze tehdy, pokud o jeho vydání požádala osoba, která je profesionálním zákazníkem podle § 2a odst. 1 písm. a) až h) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo obdobnou osobou podle práva jiného členského státu, formou neodvolatelného závazku k upsání podílového listu a zaplacení částky podle odstavce 1 nebo 2 na peněžní účet, který pro tento fond zřídil jeho depozitář nebo obhospodařovatel, ve lhůtě určené statutem.

Odkupování podílových listů

§ 131

Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu za částku, která se rovná jeho aktuální hodnotě pro den, ke kterému obdržel žádost podílníka o odkoupení podílového listu; tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu. Podílové listy odkoupením zanikají.

§ 132

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí odkoupení podílového listu tohoto fondu na účet tohoto podílového fondu nejdéle do

a) 2 týdnů, jde-li o standardní fond,

b) 1 měsíce, jde-li o speciální fond, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti,

c) 1 roku, jde-li o fond kvalifikovaných investorů, který neinvestuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti, a

d) 2 let, jde-li o investiční fond, který investuje do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti.

(2) Žádost o odkoupení podílového listu vydaného otevřeným podílovým fondem lze podat kdykoliv. Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí uveřejnění nejbližší lhůty pro odkoupení podílových listů tohoto fondu na internetových stránkách tohoto fondu. V této lhůtě zajistí administrátor otevřeného podílového fondu odkoupení všech podílových listů tohoto fondu, o jejichž odkoupení podali podílníci žádost v období od poslední lhůty pro odkoupení podílových listů tohoto fondu.

(3) Po dobu uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu , který je speciálním fondem investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostních společnostech, po kterou tento fond nedodržuje investiční limity podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy podílový fond vznikl, se podílové listy vydávané tímto fondem neodkupují.

(4) Po dobu uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy podílový fond vznikl, se podílové listy vydávané tímto fondem neodkupují.

§ 133

Po dobu, po kterou administrátor otevřeného podílového fondu zajišťuje vydávání podílových listů tohoto fondu za částku, která se rovná jejich jmenovité hodnotě, nebo za částku uvedenou ve statutu, jde-li o podílové listy bez jmenovité hodnoty, zajišťuje odkupování podílových listů tohoto fondu za tutéž částku, za jakou zajišťuje jejich vydávání.

Pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů

§ 134

(1) Obhospodařovatel může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu jen,

a) je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků, nebo

b) na dobu nezbytně nutnou též z provozních důvodů, zejména ve vztahu k činnostem souvisejícím s účetní závěrkou.

(2) Obhospodařovatel podřízeného fondu může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu též, je-li pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem (§ 245).

(3) Obhospodařovatel vypracuje o svém rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zápis, ve kterém uvede

a) datum a přesný čas svého rozhodnutí,

b) důvody pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů,

c) to, zda rozhodl, že se pozastavení vztahuje i na podílové listy, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem podle písmene e), a u nichž ještě nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení, nebo k vydání podílových listů,

d) to, zda se po obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů bude postupovat podle § 139 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo podle § 139 odst. 1 písm. b), případně, jak se bude postupovat, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2,

e) okamžik, od kterého se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, a

f) dobu, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje.

§ 135

(1) Vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu se pozastavuje okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e).

(2) Od okamžiku uvedeného v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) nelze až do dne obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 vydat ani odkoupit podílový list tohoto fondu, s výjimkou podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno před okamžikem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. e) a u nichž ještě nedošlo k jejich vydání nebo k vyplacení protiplnění za odkoupení. Tato výjimka se neuplatní v případě, že obhospodařovatel rozhodl, že se rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování vztahuje i na tyto podílové listy.

§ 136

(1) Doba, na kterou se vydávání nebo odkupování podílových listů pozastavuje, nesmí být delší než 3 měsíce.

(2) Statut otevřeného podílového fondu investujícího do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.

(3) Statut otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.

§ 137

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu bez zbytečného odkladu po vypracování zápisu uvedeného v § 134 odst. 3 zajistí uveřejnění tohoto zápisu na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Obhospodařovatel, který rozhodl o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, zašle orgánům dohledu jiných členských států, v nichž jsou podílové listy tohoto podílového fondu veřejně nabízeny, bez zbytečného odkladu zápis o tomto svém rozhodnutí. V oznámení zejména uvede přijatá opatření a další skutečnosti směřující k odstranění příčin pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů.

§ 138

(1) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení rozhodnutí České národní banky o zrušení rozhodnutí obhospodařovatele o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů uveřejnění tohoto rozhodnutí na internetových stránkách tohoto fondu.

(2) Administrátor otevřeného podílového fondu zajistí bez zbytečného odkladu po oznámení předběžného opatření, které má dopad na pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, uveřejnění tohoto předběžného opatření na internetových stránkách tohoto fondu.

§ 139

(1) Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a), pak administrátor

a) bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení bylo požádáno a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich

1. aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti, nebo

2. první aktuální hodnotě určené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a); v takovém případě neprovádí po dobu pozastavení výpočet aktuální hodnoty podílových listů, nebo

b) k žádostem o vydání nebo odkoupení podílových listů, u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, nepřihlíží a osoby, které takovou žádost podaly, se bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. a) vyzve, aby svou žádost podaly znovu, jestliže jejich zájem trvá.

(2) Zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů, pak administrátor bez zbytečného odkladu po dni podle § 141 písm. b) zajistí vydání a odkoupení všech podílových listů, o jejichž vydání nebo odkoupení podílníci požádali a u nichž nedošlo k vyplacení protiplnění za odkoupení nebo k vydání podílových listů, a to za částku, která se rovná jejich aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti.

(3) Bylo-li obnoveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem, pak se postupuje způsobem uvedeným v zápise podle § 134 odst. 3 písm. d).

§ 140

(1) Podílník nemá právo na úrok z prodlení za dobu pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu; to neplatí,

a) je-li administrátor otevřeného podílového fondu ke dni pozastavení již v prodlení s vyplacením protiplnění za odkoupení, nebo

b) zrušila-li Česká národní banka rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů a nebylo-li podílníkovi vyplaceno protiplnění za odkoupení.

(2) Obhospodařovatel a administrátor otevřeného podílového fondu jsou zavázáni uhradit úrok z prodlení podle odstavce 1 společně a nerozdílně.

§ 141

Dnem obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů je

a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování podílových listů pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí obhospodařovatele otevřeného podílového fondu o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů tohoto fondu, nebo

c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.

Oddíl 3

Uzavřený podílový fond

§ 142

S podílovým listem vydaným uzavřeným podílovým fondem není spojeno právo podílníka na jeho odkoupení na účet fondu.

§ 143

Označení uzavřeného podílového fondu obsahuje slova „uzavřený podílový fond“.

§ 144

Nerozhodne-li obhospodařovatel uzavřeného podílového fondu vytvořeného na dobu určitou do uplynutí této doby, zda tento podílový fond vstoupí do likvidace nebo se přemění na otevřený podílový fond nebo akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, vstoupí podílový fond po uplynutí této doby do likvidace.

§ 145

Vydávání podílových listů

(1) Pro vydávání podílových listů uzavřeným podílovým fondem se § 130 použije obdobně.

(2) Uzavřený podílový fond nemůže vydat nebo mít vydány podílové listy, které nemají jmenovitou hodnotu.

§ 146

Přiznání práva na odkoupení podílových listů ve statutu

(1) Statut uzavřeného podílového fondu může určit, že podílník má v době trvání uzavřeného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu na účet tohoto podílového fondu v určených lhůtách, delších než 1 rok. Statut uzavřeného podílového fondu, který je fondem kolektivního investování a který je vytvořen na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 10 let, umožní podílníkům odkoupení jimi vlastněných podílových listů po 10 letech ode dne vzniku fondu a dále ve lhůtě uvedené ve statutu, delší než 1 rok, přinejmenším však každých 10 let; jinak uplynutím 10 let ode dne vzniku fondu vzniká podílníkovi právo na odkoupení jeho podílových listů na účet podílového fondu.

(2) Pro odkoupení podílových listů uzavřeného podílového fondu se § 131 až 141 použijí obdobně.

§ 147

(1) Rozhodne-li soud v případě uzavřeného podílového fondu podle § 121 odst. 1 písm. b), může vlastník podílového listu, o jehož druhu bylo rozhodnuto, požadovat, aby od něj obhospodařovatel podílového fondu na účet podílového fondu tento podílový list do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu za přiměřenou cenu koupil, ledaže byla pochybnost o obsahu zvláštního práva spojeného s podílovým listem zřejmá již v době, kdy podílový list získal. Obhospodařovatel od oprávněného vlastníka koupí podílový list do 15 pracovních dnů ode dne, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy.

(2) Nesplní-li obhospodařovatel povinnost stanovenou v odstavci 1, může se oprávněný vlastník podílových listů domáhat uzavření smlouvy o koupi podílových listů u soudu nebo požadovat náhradu újmy, a to nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy došel obhospodařovateli návrh na uzavření smlouvy podle odstavce 1.

Díl 3

Svěřenský fond

§ 148

(1) Investiční fond se jako svěřenský fond vytváří na základě smlouvy; jiným právním jednáním nelze tento svěřenský fond vytvořit. Vytvořit svěřenský fond nelze vyčleněním majetku z fondu kolektivního investování. Právní jednání týkající se vytvoření investičního fondu jako svěřenského fondu vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(2) Investiční fond, který se vytváří jako svěřenský fond, může mít více zakladatelů. Má-li investiční fond vytvořený jako svěřenský fond více zakladatelů, přijímají rozhodnutí po vzájemné dohodě, neurčuje-li statut svěřenského fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.

(3) Svěřenský fond se stává investičním fondem dnem zápisu do příslušného seznamu vedeného Českou národní bankou. Poté, co se svěřenský fond stane investičním fondem, nelze zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné a nelze z tohoto důvodu zrušit jeho zápis v seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu.

(4) Pro investiční fond jako svěřenský fond se § 114 použije obdobně.

§ 149

Ustanovení § 1452 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije. Kde občanský zákoník používá pojem „statut svěřenského fondu“, rozumí se tím v případě investičního fondu jako svěřenského fondu statut tohoto fondu.

Svěřenský správce

§ 150

(1) Investiční fond jako svěřenský fond má jednoho správce.

(2) Tímto správcem může být jen ten, kdo je podle tohoto zákona oprávněn obhospodařovat takový investiční fond.

(3) Ustanovení tohoto zákona o pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu, nejsou odstavcem 1 dotčena.

(4) Ustanovení § 1454 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

§ 151

Investiční společnost může být, za podmínek stanovených tímto zákonem, svěřenským správcem i svěřenského fondu, který není investičním fondem.

Dohled nad správou

§ 152

(1) Dohled nad správou svěřenského fondu, který je investičním fondem, vykonává obhospodařovatel tohoto fondu.

(2) Ustanovení § 150 odst. 3 se použije obdobně.

§ 153

Ustanovení § 1465 občanského zákoníku se pro investiční fond jako svěřenský fond nepoužije.

Díl 4

Akciová společnost s proměnným základním kapitálem

Oddíl 1

Základní ustanovení

§ 154

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem je akciová společnost, která vydává akcie, s nimiž je spojeno právo akcionáře na jejich odkoupení na účet společnosti, a jejíž obchodní firma obsahuje označení „investiční fond s proměnným základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAV“.

(2) Akciovou společností s proměnným základním kapitálem může být pouze investiční fond.

§ 155

Základní kapitál

(1) Základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem se rovná jejímu fondovému kapitálu. Do obchodního rejstříku se jako její základní kapitál zapisuje částka vložená úpisem zakladatelských akcií (zapisovaný základní kapitál); zapisovaný základní kapitál se uvede ve stanovách namísto základního kapitálu.

(2) Výše zapisovaného základního kapitálu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem je alespoň 1 Kč, nebo 1 EUR; ustanovení § 246 odst. 2 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev se pro základní kapitál akciové společnosti s proměnným základním kapitálem nepoužije.

§ 156

Obsah stanov

(1) Stanovy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem obsahují také

a) údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy,

b) způsob určení úplaty za její obhospodařování a provádění její administrace jako investičního fondu,

c) určení druhů nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejím obhospodařováním a prováděním její administrace jako investičního fondu,

d) zásady hospodaření s majetkem a pravidla pro výplatu podílů na zisku,

e) způsob určování aktuální hodnoty investičních akcií a četnost takového určování,

f) postupy a podmínky pro vydávání a odkupování investičních akcií,

g) určení dolní a horní hranice rozpětí základního kapitálu, ve kterém společnost vydává a odkupuje investiční akcie, a

h) způsob, jak se oznámí záměr některého z vlastníků zakladatelských akcií tyto akcie převést (§ 160 odst. 1).

(2) Připouštějí-li stanovy možnost vytvářet podfondy, určí také pravidla pro jejich vytváření a pravidla pro úhradu nákladů, které mohou vznikat v souvislosti s jejich obhospodařováním a prováděním jejich administrace.

(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o uvádění počtu akcií a celkového počtu hlasů ve společnosti ve stanovách.

§ 157

(1) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, jež se týkají jmenovité hodnoty, a ustanovení o upisování a nabývání vlastních akcií, o finanční asistenci, o emisním kurzu a emisním ážiu a o vydávání opčních listů.

(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, jejíž valná hromada rozhodla o vyřazení investičních akcií z obchodování na evropském regulovaném trhu, nemusí učinit veřejný návrh smlouvy.

(3) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem nemusí tvořit rezervní fondy.

Oddíl 2

Zakladatelské akcie a investiční akcie

§ 158

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává kusové akcie jako akcie, které nemají jmenovitou hodnotu.

(2) Zakladatelské akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou akcie, které upsali zakladatelé akciové společnosti; zakladatelskými akciemi zůstávají být i ty zakladatelské akcie, které upsala jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého předkupního práva podle § 160, a zakladatelské akcie, které nabyla jiná osoba než vlastník zakladatelských akcií, neboť žádný z těchto vlastníků nevyužil svého přednostního práva na úpis nových zakladatelských akcií podle § 161.

(3) Ostatní akcie akciové společnosti s proměnným základním kapitálem jsou investiční akcie.

(4) Zakladatelská akcie obsahuje označení, že jde o zakladatelskou akcii; investiční akcie obsahuje označení, že jde o investiční akcii, a údaj, z něhož plyne, zda je akcií s hlasovacím právem.

Zakladatelské akcie

§ 159

(1) Se zakladatelskou akcií nemůže být spojeno právo na její odkoupení na účet společnosti ani jiné zvláštní právo.

(2) Zakladatelská akcie nemůže být přijata k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

(3) Pro akciovou společnost s proměnným základním kapitálem se ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o změně výše základního kapitálu akciové společnosti a o rozhodování valné hromady ve vztahu ke změně výše základního kapitálu akciové společnosti použijí jen ve vztahu k zapisovanému základnímu kapitálu a zakladatelským akciím.

§ 160

(1) Hodlá-li některý z vlastníků zakladatelských akcií převést své zakladatelské akcie, mají ostatní vlastníci zakladatelských akcií k těmto akciím po dobu 6 měsíců ode dne, kdy jim tuto skutečnost oznámil, předkupní právo, ledaže vlastník zakladatelských akcií zakladatelské akcie převádí jinému vlastníkovi zakladatelských akcií. Není-li ujednáno ve stanovách, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit zakladatelské akcie poměrně podle velikosti svých podílů.

(2) Předkupní právo mají vlastníci zakladatelských akcií i v případě, že některý z vlastníků zakladatelských akcií převádí zakladatelské akcie bezúplatně; tehdy mají vlastníci zakladatelských akcií právo zakladatelské akcie vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

§ 161

Každý vlastník zakladatelských akcií má přednostní právo upsat část nových zakladatelských akcií v rozsahu jeho podílu. Neurčí-li stanovy jinak, má každý vlastník zakladatelských akcií přednostní právo na upsání i těch zakladatelských akcií, které v souladu se zákonem neupsal jiný akcionář. V dalším se § 485 až 490 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev použijí obdobně.

Investiční akcie

§ 162

(1) S investiční akcií je spojeno právo na její odkoupení na žádost jejího vlastníka na účet společnosti, nebo podfondu, k němuž byla vydána. Investiční akcie odkoupením zanikají.

(2) S investiční akcií není spojeno hlasovací právo, neurčí-li stanovy jinak. Vlastníkům investičních akcií bez hlasovacího práva není svolavatel valné hromady povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu podle § 406 odst. 1 věty první zákona o obchodních korporacích, ledaže zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev vyžaduje hlasování na valné hromadě podle druhu akcií a vlastník investiční akcie bez hlasovacího práva je oprávněn na valné hromadě hlasovat.

§ 163

(1) Investiční akcie se upisují na základě veřejné výzvy k jejich úpisu.

(2) Pro vydávání a odkupování investičních akcií se § 130 až 140 použijí obdobně.

(3) Dnem obnovení vydávání nebo odkupování investičních akcií je

a) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo vydávání nebo odkupování investičních akcií pozastaveno,

b) den nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se zrušuje rozhodnutí o pozastavení vydávání nebo odkupování investičních akcií, nebo

c) den následující po dni, kterým uplynula doba, na kterou bylo pozastaveno vydávání nebo odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných řídícím fondem.

(4) V případě dosažení dolní či horní hranice rozpětí uvedeného v § 156 odst. 1 písm. g) obhospodařovatel investičního fondu, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, přijme bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy, nebo rozhodne o zrušení fondu. Účinným opatřením může být rozhodnutí o pozastavení vydávání a odkupování investičních akcií s tím, že odstavec 3 a § 131 až 140 se použijí obdobně.

Jmění akciové společnosti nevytvářející podfondy

§ 164

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, účetně a majetkově odděluje majetek a dluhy ze své investiční činnosti od svého ostatního jmění.

(2) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem nevytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností, lze použít pouze majetek z této investiční činnosti. Majetek z investiční činnosti této společnosti nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem z její investiční činnosti.

(3) Práva akcionáře podílet se na zisku a na likvidačním zůstatku, jakož i další majetková práva, spojená s investiční akcií akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, se vztahují jen k majetku a dluhům z investiční činnosti této společnosti. Tím není dotčeno, aby taková společnost vydala různé druhy investičních akcií za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.

§ 164a

Akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která dosud nevytvářela podfondy, může z majetku a dluhů z její investiční činnosti vytvořit jeden nebo více podfondů, připouštějí-li její stanovy jejich vytváření.

Oddíl 3

Podfondy

§ 165

Jmění akciové společnosti vytvářející podfondy

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem může vytvářet podfondy, připouští-li to její stanovy. Podfond je účetně a majetkově oddělená část jejího jmění. O majetkových poměrech podfondu, jakož i o dalších skutečnostech, se vede účetnictví tak, aby umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podfond.

(2) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem zahrnuje do podfondu nebo podfondů majetek a dluhy ze své investiční činnosti. Nezahrnuje-li akciová společnost s proměnným základním kapitálem do podfondu nebo podfondů také majetek a dluhy, které nejsou součástí majetku a dluhů této společnosti z investiční činnosti, netvoří tento majetek a dluhy podfond.

(3) Podfond má vlastní investiční strategii, neurčí-li stanovy něco jiného.

(4) K uspokojení pohledávky věřitele nebo akcionáře za akciovou společností s proměnným základním kapitálem vytvářející podfondy, která vznikla v souvislosti s její investiční činností v rámci určitého podfondu, lze použít pouze majetek v tomto podfondu. Majetek v podfondu nelze použít ke splnění dluhu, který není dluhem téhož podfondu.

(5) Do obchodního rejstříku se u akciové společnosti s proměnným základním kapitálem zapisuje také údaj o tom, zda společnost může vytvářet podfondy.

§ 166

Označení podfondu musí obsahovat příznačný prvek obchodní firmy akciové společnosti s proměnným základním kapitálem a slovo „podfond“, popřípadě jinak vyjádřit jeho vlastnost podfondu.

§ 167

Investiční akcie v případě podfondu

(1) Akciová společnost s proměnným základním kapitálem vydává ke každému podfondu investiční akcie, které představují stejné podíly na fondovém kapitálu toho podfondu. S investičními akciemi vydanými k podfondu je spojeno právo týkající se podílu na zisku jen z hospodaření tohoto podfondu a na likvidačním zůstatku jen při zániku tohoto podfondu s likvidací. Tím není vyloučeno, aby akciová společnost vydala různé druhy investičních akcií k témuž podfondu za podmínek, které stanoví zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev.

(2) Vydat k podfondu investiční akcie nelze, dokud nejsou údaje nutné k identifikaci podfondu zapsány v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.

(3) Investiční akcie uvedená v odstavci 1 obsahuje označení podfondu, k němuž se práva uvedená v odstavci 1 vztahují, popřípadě další zvláštní práva, která jsou s ní spojena.

(4) Stanovy mohou určit, že o záležitostech, které se týkají pouze podfondu a nemají významný dopad na jiné podfondy, hlasují pouze vlastníci investičních akcií vydaných k tomuto podfondu, přičemž není rozhodné, zda jsou vlastníky akcií s hlasovacím právem. V takovém případě stanovy současně tyto záležitosti podrobněji vymezí.

§ 168

Vyžaduje-li jiný právní předpis nebo právní jednání údaje o vlastníkovi, uvede se označení podfondu a údaje o investičním fondu, o jehož podfond se jedná.

§ 169

Statut a sdělení klíčových informací

(1) Každý podfond musí mít statut. Statut podfondu může být začleněn do statutu investičního fondu, nesnižuje-li to srozumitelnost statutu pro investory.

(2) Sdělení klíčových informací fondu kolektivního investování, jehož stanovy vytvoření podfondu připustily, se vyhotovuje za každý podfond.

§ 169a

Používá-li tento zákon pojem „investiční fond“, „fond kolektivního investování“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě investičního fondu, který vytváří podfondy, podfond investičního fondu, ledaže z tohoto zákona plyne něco jiného.

Díl 5

Akciová společnost s fixním základním kapitálem

§ 169b

(1) Akciová společnost s fixním základním kapitálem je investiční fond, který je akciovou společností a není akciovou společností s proměnným základním kapitálem podle § 154.

(2) Obchodní firma akciové společnosti s fixním základním kapitálem může obsahovat označení „investiční fond s fixním základním kapitálem“, které může být nahrazeno zkratkou „SICAF“.

(3) Ustanovení § 156 odst. 1 písm. a) až e), § 156 odst. 2 a 3, § 157 odst. 2 a 3, § 165, 166, 168 a 169 se pro akciovou společnost s fixním základním kapitálem použijí obdobně.

Díl 6

Komanditní společnost na investiční listy

§ 170

(1) Komanditní společnost na investiční listy je komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně (dále jen „komplementář“ ) a alespoň jeden společník za její dluhy neručí (dále jen „komanditista“). Podíly komanditistů komanditní společnosti na investiční listy jsou představovány investičními listy.

(2) Obchodní firma obsahuje označení „komanditní společnost na investiční listy“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol. na invest. listy“ nebo „k. s. i. l.“.

(3) Komanditní společností na investiční listy může být pouze investiční fond nebo osoba podle § 15 odst. 1.

(4) Investiční fond, který je komanditní společností na investiční listy, může vytvářet podfondy.

(5) Ustanovení § 165 až 169 se pro komanditní společnost na investiční listy, která vytváří podfondy, použijí obdobně; dovolávají-li se tato ustanovení

a) akcionáře, rozumí se tím společník,

b) investičních akcií, rozumí se tím investiční listy,

c) stanov, rozumí se tím společenská smlouva.

(6) Společenská smlouva může určit jakékoli dělení zisku a ztráty mezi společnost a komplementáře.

§ 171

Druhy podílů

(1) Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Investiční listy, které představují podíly, s nimiž jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Investiční list, který představuje podíl, s nímž nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je základní investiční list.

(2) Určí-li tak společenská smlouva, může komanditista vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Je-li podle společenské smlouvy dovolen vznik více podílů pro jednoho komanditistu, vydá společnost investiční list pro každý podíl, nebo vydá hromadný investiční list; společenská smlouva obsahuje také označení investičního listu, kterým je podíl představován.

(3) Různé druhy podílů, zvláštní práva a povinnosti a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě.

(4) Upravuje-li společenská smlouva různé druhy podílů, do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy zapisuje také údaj o druhu podílu a popis práv a povinností s ním spojených, a to alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se u komanditní společnosti na investiční listy nezapisují údaje o komanditistech. Soud, který vede obchodní rejstřík, znepřístupní veřejnosti i údaje o komanditistech obsažené ve společenské smlouvě komanditní společnosti na investiční listy založené do sbírky listin. Kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem může opis společenské smlouvy včetně údajů o komanditistech obdržet jen ten, kdo na tom má oprávněný zájem.

(5) Pro případ vzniku pochybnosti o obsahu zvláštního práva nebo obsahu zvláštní povinnosti spojené s investičním listem se § 121 a 147 použijí obdobně.

Investiční list

§ 172

(1) Investiční list je cenný papír na řad, který obsahuje alespoň

a) označení „investiční list“,

b) údaje nutné k identifikaci společnosti,

c) údaje nutné k identifikaci komanditisty,

d) výši vkladu připadající na podíl, a splacenou část tohoto vkladu k datu emise investičního listu a

e) označení investičního listu, jeho číslo a podpis komplementáře.

(2) Investiční list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír.

(3) Při předložení investičního listu na něm komanditní společnost na investiční listy vyznačí aktuální výši splacené části vkladu, liší-li se od údaje podle odstavce 1 písm. d).

§ 173

Investiční list nemůže být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.

§ 174

(1) Společenská smlouva komanditní společnosti na investiční listy může převoditelnost investičních listů omezit, nikoli však vyloučit.

(2) Pro převod investičního listu se použije obdobně také § 210 zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.

§ 175

(1) Má-li komanditista nebo jiná osoba povinnost odevzdat investiční list komanditní společnosti na investiční listy, odevzdá jej ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak ve lhůtě, kterou k tomu v písemné výzvě určil komplementář nebo likvidátor.

(2) Investiční listy, které nebyly odevzdány ve lhůtě podle odstavce 1, komplementář nebo likvidátor prohlásí za neplatné. Prohlášení neplatnosti investičních listů se uveřejní na internetových stránkách společnosti.

Vklady

§ 176

Před vznikem komanditní společnosti na investiční listy spravuje její splacené vklady ten, kdo se má stát komplementářem.

§ 177

Vkladová povinnost společníka komanditní společnosti na investiční listy se plní v penězích.

§ 178

(1) Vklad komplementáře odpovídá 2 % z celkového objemu vkladů zakládajících komanditistů, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je u komplementáře jiná, nebo že vkladovou povinnost nemá.

(2) Před podáním návrhu na zápis komanditní společnosti na investiční listy do obchodního rejstříku se splatí celý vklad komplementáře.

Zvláštní ustanovení o rozhodování společníků

§ 179

(1) K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, jakož i k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění společenská smlouva, se vyžaduje souhlas komplementáře a, neurčí-li společenská smlouva většinu vyšší, souhlas alespoň většiny hlasů všech komanditistů.

(2) Společníci si nemohou vyhradit rozhodování věcí, které jinak podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu anebo společenské smlouvy náleží do působnosti jiných orgánů komanditní společnosti na investiční listy.

§ 180

Komplementář ani komanditista nemůže vykonávat hlasovací práva, rozhodují-li společníci o jeho vyloučení, nebo v dalších případech, stanoví-li tak tento zákon nebo jiný právní předpis anebo určí-li tak společenská smlouva. Při rozhodování společníků se nepřihlíží k hlasovacím právům, která nelze vykonávat.

Zvláštní ustanovení o zániku účasti společníka

§ 181

(1) Komanditisté mohou z komanditní společnosti na investiční listy komplementáře vyloučit, jen z důvodů, které jsou uvedeny ve společenské smlouvě.

(2) O vyloučení komplementáře musí být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby.

(3) S vyloučením komplementáře musí souhlasit většina alespoň dvou třetin hlasů komanditistů, neurčí-li společenská smlouva většinu vyšší. Vyloučení komplementáře se považuje za změnu společenské smlouvy.

(4) Vyloučení komplementáře je účinné vstupem jiného komplementáře do komanditní společnosti na investiční listy. Nevstoupí-li změnou společenské smlouvy vstupující komplementář do komanditní společnosti na investiční listy ve lhůtě určené v rozhodnutí o vyloučení komplementáře, nejpozději však do 3 měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, vstoupí komanditní společnost na investiční listy uplynutím takové doby do likvidace. Ke vstupu jiného komplementáře se souhlas vyloučeného komplementáře nevyžaduje.

§ 182

(1) Nevyplývá-li ze společenské smlouvy něco jiného, důvodem pro zrušení komanditní společnosti na investiční listy není zánik účasti komanditisty ve společnosti.

(2) Smrtí nebo zánikem komanditisty přechází jeho podíl v komanditní společnosti na investiční listy na dědice nebo právního nástupce. Společenská smlouva může přechod investičního listu zakázat nebo omezit.

(3) Komanditista nemůže z komanditní společnosti na investiční listy vystoupit ani svou účast zrušit výpovědí, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(4) Vystoupení komplementáře je účinné vstupem jiného komplementáře do komanditní společnosti na investiční listy; to platí i pro výpověď komplementáře. Vystoupivší komplementář a komplementář, který zrušil svou účast výpovědí, má k vstupujícímu komplementáři stejné povinnosti, jaké má vyloučený komplementář.

§ 182a

Odevzdání investičního listu

(1) Bez zbytečného odkladu po zániku účasti komanditisty ve společnosti bez právního nástupce odevzdá tento komanditista, dědic nebo právní nástupce, popřípadě i insolvenční správce společnosti investiční list.

(2) Právo na vyplacení vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku vzniká komanditistovi odevzdáním investičního listu komanditní společnosti na investiční listy, jinak uveřejněním prohlášení jeho neplatnosti podle § 175 odst. 2.

(3) Odevzdaný investiční list komanditní společnost na investiční listy nebo likvidátor neprodleně zničí.

Díl 7

Zvláštní ustanovení o komanditní společnosti

§ 183

(1) Pro komanditní společnost na investiční listy se tento díl nepoužije.

(2) Komanditní společnost, která je investičním fondem, může mít jen jednoho komplementáře.

§ 184

Pro komanditní společnost, která je investičním fondem, se § 176 až 180 použijí obdobně.

Některá ustanovení o zániku účasti společníka

§ 185

(1) Pro vyloučení komplementáře komanditní společnosti se § 181 použije obdobně.

(2) Společenská smlouva komanditní společnosti, která je investičním fondem, obsahuje u každého omezeně ručícího společníka údaje nutné k identifikaci jiného společníka, kterého omezeně ručící společník označil pro účely svého vystoupení za klíčového (§ 186 odst. 2), nebo údaj o tom, že omezeně ručící společník takto jiného společníka pro účely svého vystoupení neoznačil.

§ 186

(1) Omezeně ručící společník nemůže z komanditní společnosti vystoupit, ani zrušit svou účast výpovědí, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(2) Omezeně ručící společník může také z této společnosti vystoupit, zanikla-li v ní účast společníka, kterého tento společník označil ve společenské smlouvě pro účely svého vystoupení za klíčového. Vystoupit z komanditní společnosti lze do 10 pracovních dní ode dne, kdy účast společníka označeného pro účely vystoupení za klíčového zanikla; k pozdějšímu vystoupení se nepřihlíží.

(3) Vystoupení společníka podle odstavce 1 nebo 2 se považuje za změnu společenské smlouvy.

(4) Pro komplementáře se § 182 odst. 4 použije obdobně.