Zákon o ochraně hospodářské soutěže

143

ZÁKON

ze dne 4. dubna 2001

o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen "zboží") proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen "narušení")

a) dohodami soutěžitelů (§ 3 odst. 1),

b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů,

c) spojením soutěžitelů, nebo

d) orgány státní správy při výkonu státní správy, orgány územní samosprávy při výkonu samosprávy a při přeneseném výkonu státní správy a orgány zájmové samosprávy při přeneseném výkonu státní správy (dále jen „orgány veřejné správy“).

(2) Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie²³), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²⁴) a dále upravuje postup při aplikaci článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) orgány České republiky a některé otázky jejich součinnosti s Evropskou komisí¹) (dále jen „Komise“) a s orgány ostatních členských států Evropské unie při postupu podle Nařízení Rady (ES) o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy^1a) (dále jen „Nařízení“) a Nařízení rady (ES) o kontrole spojování podniků^1b) (dále jen „Nařízení o fúzích“).

(3) Na soutěžitele, kteří na základě zvláštního zákona nebo na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštního zákona poskytují služby obecného hospodářského významu,^1c) se tento zákon vztahuje, jen pokud jeho uplatnění neznemožní poskytování těchto služeb.

(4) Tento zákon se použije obdobně i na řízení ve věcech soutěžitelů, jejichž jednání by mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle článků 101 a 102 Smlouvy.

(5) Tento zákon se vztahuje i na jednání soutěžitelů, k němuž došlo v cizině, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž na území České republiky.

(6) Tento zákon se nevztahuje na jednání podle odstavce 1, jejichž účinky se projevují výlučně na zahraničním trhu, pokud z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného.

(7) Tento zákon se dále nevztahuje na ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži.²)

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Soutěžiteli podle tohoto zákona se rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

(2) Relevantním trhem je trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území.

(3) Sdělením výhrad se pro účely tohoto zákona rozumí písemné vyrozumění účastníkům řízení o možném narušení hospodářské soutěže, v němž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) sdělí popis skutku, označí hlavní důkazy, sdělí právní kvalifikaci skutku a správní trest, který hodlá uložit.

HLAVA II

DOHODY NARUŠUJÍCÍ SOUTĚŽ

§ 3

(1) Dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné,⁴) pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. Dohody, jejichž dopad na hospodářskou soutěž je zanedbatelný, nejsou považovány za zakázané.

(2) Z dohod zakázaných podle odstavce 1 jsou zakázány zejména dohody, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže proto, že obsahují ujednání o

a) přímém nebo nepřímém určení cen, popřípadě o jiných obchodních podmínkách,

b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic,

c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,

d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které věcně ani podle obchodních zvyklostí a zásad poctivého obchodního styku s předmětem smlouvy nesouvisí,

e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům při shodném nebo srovnatelném plnění, jimiž jsou někteří soutěžitelé v hospodářské soutěži znevýhodněni,

f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot).

(3) Týká-li se důvod zákazu jen části dohody, je zakázána a neplatná jen tato část. Pokud však z povahy dohody, jejího obsahu, účelu nebo z okolností, za nichž k ní došlo, vyplývá, že ji nelze od ostatního obsahu oddělit, je zakázaná a neplatná celá dohoda.

(4) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, které

a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích,

b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a),

c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody.

§ 4

Blokové výjimky

(1) Zákaz podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na dohody, které nemohou mít vliv na obchod mezi členskými státy Evropské unie podle čl. 101 Smlouvy, avšak splňují ostatní podmínky stanovené blokovými výjimkami přijatými na základě čl. 103 odst. 1 Smlouvy k provedení čl. 101 odst. 3 Smlouvy příslušnými nařízeními Komise nebo Rady (dále jen „unijní blokové výjimky“) anebo výjimkou pro oblast zemědělství⁵).

(2) Úřad může povolit blokové výjimky i pro další druhy dohod, pokud je prokázáno, že narušení soutěže, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převáženo výhodami pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.

(3) Úřad rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu výjimky podle odstavce 1 nebo 2 odejme, pokud by v důsledku vývoje na trhu dohoda podléhající takové výjimce nesplňovala podmínky stanovené v § 3 odst. 4.

§ 5

Horizontální a vertikální dohody

(1) Dohody soutěžitelů, kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, jsou horizontálními dohodami.

(2) Dohody soutěžitelů, kteří působí na různých úrovních trhu zboží, jsou vertikálními dohodami.

(3) Za horizontální dohody se považují i smíšené dohody soutěžitelů, kteří působí současně na téže horizontální úrovni i na různé vertikální úrovni trhu zboží; v pochybnostech se má za to, že se jedná o horizontální dohodu.

§ 7

(1) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle § 3 až 5, že byla uzavřena zakázaná dohoda, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím plnění dohody do budoucna zakáže.

(2) Úřad může řízení podle odstavce 1 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků. Závazky nelze navrhnout v řízení ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže.

(3) Závazky podle odstavce 2 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2 nesmějí dohodu podle jejího původního znění plnit.

(4) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 2 může Úřad znovu zahájit řízení podle odstavce 1, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 2 rozhodné,

b) soutěžitelé jednají v rozporu se svými závazky podle odstavce 2, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 2 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

HLAVA III

DOMINANTNÍ POSTAVENÍ A JEHO ZNEUŽÍVÁNÍ

§ 10

(1) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel nebo společně více soutěžitelů (společná dominance), kterým jejich tržní síla umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.

(2) Tržní sílu podle odstavce 1 Úřad posuzuje podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí v období, které je zkoumáno podle tohoto zákona a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů.

(3) Nebude-li pomocí ukazatelů podle odstavce 2 prokázán opak, má se za to, že dominantní postavení nezaujímá soutěžitel nebo soutěžitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu menší než 40% tržní podíl.

§ 11

(1) Zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů je zakázáno. Zneužitím dominantního postavení je zejména

a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění,

b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,

c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,

d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů,

e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny, které má nebo může mít za následek narušení hospodářské soutěže,

f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud jiní soutěžitelé z právních nebo jiných důvodů nemohou bez spoluužívání takového zařízení působit na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé, kteří přitom neprokáží, že takové spoluužívání není z provozních nebo jiných důvodů možné anebo je od nich nelze spravedlivě požadovat; totéž přiměřeně platí pro odmítnutí přístupu jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu k využití duševního vlastnictví nebo přístupu k sítím, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá na základě jiného právního důvodu, pokud je takové využití nezbytné pro účast v hospodářské soutěži na stejném trhu jako dominantní soutěžitelé nebo na jiném trhu.

(2) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k zneužití dominantního postavení, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede a tímto rozhodnutím takové jednání do budoucna zakáže.

(3) Úřad může řízení podle odstavce 2 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které účastníci řízení Úřadu společně navrhli ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

(4) Závazky podle odstavce 3 mohou účastníci řízení písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jim Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějším návrhům přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Účastníci řízení jsou svým návrhem vázáni vůči Úřadu i mezi sebou navzájem, popřípadě vůči třetím osobám, a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 3 nesmějí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(5) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 3 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 2, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 3 rozhodné,

b) soutěžitelé jednají v rozporu se závazky podle odstavce 3, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 3 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

HLAVA IV

SPOJOVÁNÍ SOUTĚŽITELŮ

§ 12

Vymezení pojmů

(1) Ke spojení soutěžitelů dochází fúzí dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěžitelů.

(2) Za spojení soutěžitelů podle tohoto zákona se dále považuje, pokud jeden nebo více podnikatelů anebo jedna nebo více osob, které nejsou podnikateli, ale kontrolují alespoň jednoho soutěžitele, získá možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů anebo smlouvou nebo jinými způsoby, které jim umožňují takového soutěžitele nebo jeho část kontrolovat.

(3) Částí soutěžitele se pro účely tohoto zákona rozumí rovněž soubor jmění soutěžitele, který slouží k provozování jeho činnosti a kterému lze jednoznačně přiřadit obrat dosažený prodejem zboží na relevantním trhu, i když netvoří samostatnou pobočku závodu.

(4) Kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat na základě právních nebo faktických skutečností rozhodující vliv na činnost jiného soutěžitele nebo jeho část, zejména na základě

a) vlastnického práva nebo práva užívání k závodu kontrolovaného soutěžitele nebo k části kontrolovaného soutěžitele, anebo

b) práva nebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů kontrolovaného soutěžitele.

(5) Spojením je i založení soutěžitele, který je společně kontrolován více soutěžiteli a který dlouhodobě plní všechny funkce samostatné hospodářské jednotky (dále jen „společně kontrolovaný soutěžitel“).

(6) V míře, v jaké má založení společně kontrolovaného soutěžitele zakládajícího spojení podle odstavce 5 za svůj cíl nebo výsledek koordinaci soutěžního chování soutěžitelů jej kontrolujících, kteří zůstanou na trhu i nadále nezávislými, bude tato koordinace hodnocena v souladu s kritérii podle § 3.

(7) Dvě a více spojení, která jsou vzájemně podmíněna a která spolu věcně, časově i personálně souvisejí, se posuzují jako spojení jediné.

(8) Za spojení soutěžitelů se nepovažuje kvalifikovaná účast banky v právnické osobě vzniklá splacením emisního kurzu akcií započtením pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud je tato kvalifikovaná účast držena po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle po dobu 1 roku. Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje, jestliže soutěžitelé, kteří jsou poskytovateli investičních služeb, získají přechodně, nejvýše na dobu 1roku, podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje, pokud nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito podíly s cílem určit nebo ovlivnit soutěžní chování kontrolovaného soutěžitele. Na návrh banky nebo soutěžitele, který je poskytovatelem investičních služeb, může Úřad dobu 1 roku prodloužit, pokud navrhovatel prokáže, že účelu, pro který nabyl účasti na jiném soutěžiteli, nemohlo být během této doby z objektivních důvodů dosaženo.

(9) Za spojení soutěžitelů se rovněž nepovažuje přechod některých působností statutárních orgánů soutěžitelů na osoby vykonávající činnost podle zvláštních právních předpisů, např. likvidátora⁸) a insolvenčního správce⁹).

§ 13

Spojení soutěžitelů podléhající povolení Úřadu

Spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu, jestliže:

a) celkový čistý obrat všech spojujících se soutěžitelů dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky je vyšší než 1,5 miliardy Kč a alespoň dva ze spojujících se soutěžitelů dosáhli každý za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky čistého obratu vyššího než 250 milionů Kč, nebo

b) čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období na trhu České republiky

1. v případě spojení podle § 12 odst. 1 alespoň jedním z účastníků fúze,

2. v případě spojení podle § 12 odst. 2 soutěžitelem nebo jeho částí, nad nímž je získávána kontrola, nebo

3. v případě spojení podle § 12 odst. 5 alespoň jedním ze soutěžitelů zakládajících společně kontrolovaného soutěžitele

je vyšší než 1 500 000 000 Kč a zároveň celosvětový čistý obrat dosažený za poslední ukončené účetní období dalším spojujícím se soutěžitelem je vyšší než 1 500 000 000 Kč.

§ 14

Výpočet obratu

(1) Čistým obratem spojujících se soutěžitelů se rozumí čistý obrat dosažený jednotlivými soutěžiteli pouze při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. Nejsou-li soutěžitelé podnikateli, rozumí se čistým obratem pouze obrat dosažený při činnosti, k níž byli založeni nebo kterou běžně vykonávají.

(2) Do společného čistého obratu se zahrnují čisté obraty dosažené

a) všemi spojujícími se soutěžiteli,

b) osobami, které budou spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a osobami, které jsou spojujícími se soutěžiteli kontrolovány,

c) osobami, které kontroluje osoba, která bude spojující se soutěžitele kontrolovat po uskutečnění daného spojení, a

d) osobami, které jsou kontrolovány společně dvěma či více osobami uvedenými v písmenech a) až c).

(3) Do společného čistého obratu spojujících se soutěžitelů se nezahrnuje ta část obratu, která byla dosažena prodejem zboží mezi spojujícími se soutěžiteli a osobami uvedenými v odstavci 2 písm. b), c) a d).

(4) Spojuje-li se pouze část soutěžitele, do čistého obratu se zahrnuje pouze ta část obratu, kterého dosáhla spojující se část soutěžitele.

(5) Došlo-li v průběhu 2 let mezi týmiž soutěžiteli ke dvěma a více spojením, posuzují se taková spojení společně jako spojení jedno.

(6) U bank a úvěrových a jiných finančních institucí, s výjimkou pojišťoven,¹¹) se čistým obratem rozumí součet výnosů, zejména výnosů z úroků, z cenných papírů a majetkových účastí, z poplatků a provizí a zisků z finančních operací. U pojišťoven se čistým obratem rozumí součet předepsaného pojistného podle všech uzavřených pojistných smluv.

§ 15

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení se zahájí na návrh.

(2) Společný návrh na povolení spojení jsou povinni podat všichni soutěžitelé, kteří podle § 12 odst. 1, 2 a 5 se hodlají spojit fúzí, mají získat možnost přímo či nepřímo kontrolovat jiného soutěžitele nebo jeho část nebo zakládají společně kontrolovaného soutěžitele.

(3) Návrh na povolení spojení

a) lze podat i před uzavřením smlouvy zakládající spojení nebo před získáním kontroly nad jiným soutěžitelem jiným způsobem,

b) musí obsahovat odůvodnění a doklady osvědčující skutečnosti rozhodné pro spojení; podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis (§ 26 odst. 1).

(4) Řízení o povolení spojení je zahájeno dnem, kdy byl Úřadu doručen návrh na povolení spojení obsahující všechny náležitosti podle odstavce 3. Pokud návrh takové náležitosti neobsahuje, může Úřad na základě posouzení doručených podkladů vydat pouze písemné stanovisko, zda se jedná o spojení podléhající povolení podle tohoto zákona a je třeba návrh doplnit.

§ 16

Průběh řízení

(1) Úřad neprodleně oznámí zahájení řízení o povolení spojení v Obchodním věstníku a elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě, přičemž současně stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení.

(2) Po zahájení řízení Úřad posoudí, zda spojení podléhá jeho povolení. Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 30 dnů od zahájení řízení rozhodnutí. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí. Zjistí-li Úřad, že spojení vzbuzuje vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, zejména proto, že jím vznikne nebo bude posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, písemně to v téže lhůtě oznámí účastníkům řízení a sdělí, že pokračuje v řízení.

(3) Nevydá-li Úřad rozhodnutí o návrhu na povolení spojení ve lhůtě podle odstavce 2 anebo účastníkům řízení písemně nesdělí, že z důvodů podle odstavce 2 pokračuje v řízení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(4) Úřad může za podmínek stanovených Nařízením o fúzích¹³) požádat Komisi, aby řízení provedla a spojení posoudila sama. Do vydání rozhodnutí Komise, zda takové spojení sama posoudí, Úřad řízení přeruší. Pokud Komise rozhodne, že takové spojení sama posoudí, Úřad řízení zastaví.

(5) Oznámí-li Úřad písemně účastníkům řízení podle odstavce 2, že pokračuje v řízení o návrhu na povolení spojení, je povinen vydat rozhodnutí do 5 měsíců od zahájení řízení. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí o spojení, platí, že uplynutím této lhůty spojení povolil.

(6) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavců 2 a 5 nezapočítává. Je-li rozhodnutí Úřadu o návrhu na povolení spojení zrušeno předsedou Úřadu nebo soudem, běží lhůty podle odstavců 2 a 5 znovu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí předsedy Úřadu nebo soudu.

(7) Spojení lze zapsat do obchodního rejstříku až poté, co rozhodnutí Úřadu, kterým se povoluje spojení, nabude právní moci.

§ 16a

Zjednodušené řízení o povolení spojení

(1) Zjednodušený návrh na povolení spojení, obsahující náležitosti podle § 15 odst. 3 písm. b) (dále jen „zjednodušené řízení“), může být podán v případě spojení, kdy

a) žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na stejném relevantním trhu, případně je jejich společný podíl na takovém trhu menší než 15 %, a zároveň žádný ze soutěžitelů na něm zúčastněných nepůsobí na trhu vertikálně navazujícím na relevantní trh, na kterém působí jiný z těchto soutěžitelů, případně je jejich podíl na každém takovém trhu menší než 25 %, nebo

b) soutěžitel nabývá výlučnou kontrolu nad jiným soutěžitelem nebo jeho částí, ve kterém se dosud podílel na společné kontrole.

(2) Úřad neprodleně oznámí zahájení zjednodušeného řízení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě a stanoví lhůtu pro podání námitek proti tomuto spojení; § 16 odst. 1 se nepoužije.

(3) Nepodléhá-li spojení povolení Úřadu, vydá o tom do 20 dnů od zahájení řízení rozhodnutí ve věci. V případech, kdy spojení podléhá povolení Úřadu, ale nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, Úřad vydá v téže lhůtě rozhodnutí, kterým spojení povolí; odůvodnění rozhodnutí obsahuje označení spojujících se soutěžitelů, relevantního trhu, případně sektoru, v němž spojující se soutěžitelé působí, a důvody, pro které rozhodnutí bylo vydáno ve zjednodušeném řízení. Zjistí-li Úřad, že by spojení mohlo vzbuzovat vážné obavy z podstatného narušení hospodářské soutěže, vyzve do 20 dnů účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení; lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 2 začíná běžet ode dne doručení úplného návrhu na povolení spojení Úřadu.

(4) Pokud Úřad ve lhůtě podle odstavce 3 nevydá rozhodnutí o tom, že spojení nepodléhá jeho povolení nebo rozhodnutí o povolení spojení anebo nevyzve účastníky řízení, aby podali úplný návrh na povolení spojení, platí, že uplynutím této lhůty Úřad spojení povolil.

(5) Úřad může účastníka řízení písemně vyzvat, aby uvedl další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení spojení nebo aby o takových skutečnostech předložil další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy účastníkovi řízení do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůty podle odstavce 3 nezapočítává.

(6) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se ve zjednodušeném řízení podle obecných ustanovení o posuzování spojení.

§ 17

Posuzování spojení

(1) Při rozhodování o návrhu na povolení spojení Úřad posuzuje zejména potřebu zachování a rozvíjení účinné hospodářské soutěže, strukturu všech spojením dotčených trhů, podíl spojujících se soutěžitelů na těchto trzích, jejich hospodářskou a finanční sílu, právní a jiné překážky vstupu dalších soutěžitelů na spojením dotčené trhy, možnost volby dodavatelů nebo odběratelů spojujících se soutěžitelů, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a výzkum a vývoj, jehož výsledky jsou k prospěchu spotřebitele a nebrání účinné soutěži.

(2) Rozhodnutí o povolení spojení se vztahuje rovněž na taková omezení hospodářské soutěže, která soutěžitelé uvedli v návrhu na povolení spojení a která se spojením přímo souvisejí a jsou nezbytná k jeho uskutečnění.

(3) Úřad spojení nepovolí, pokud by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, zejména proto, že by jím vzniklo nebo bylo posíleno dominantní postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich. Pokud společný podíl spojujících se soutěžitelů na relevantním trhu nepřesáhne 25 %, má se za to, že jejich spojení nemá za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neprokáže-li se při posuzování spojení opak.

(4) Úřad může povolení spojení podmínit závazky, které ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže Úřadu navrhli spojující se soutěžitelé před zahájením řízení o povolení spojení nebo v jeho průběhu, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy bylo poslednímu z účastníků řízení doručeno sdělení výhrad. K pozdějším návrhům závazků nebo změnám jejich obsahu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele, pokud budou doručeny Úřadu do 15 dnů po skončení lhůty podle věty prvé tohoto ustanovení. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky v průběhu prvních 30 dnů řízení, prodlužuje se lhůta podle § 16 odst. 2 o 15 dnů. Navrhnou-li spojující se soutěžitelé tyto závazky poté, kdy jim Úřad podle § 16 odst. 2 sdělil, že v řízení pokračuje, prodlužuje se lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 16 odst. 5 o 15 dnů. Pokud Úřad podmíní povolení spojení splněním závazků navržených soutěžiteli, může rozhodnutím stanovit podmínky a povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

§ 18

Odklad uskutečňování spojení

(1) Před podáním návrhu na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a před právní mocí rozhodnutí Úřadu, kterým se spojení povoluje, nesmí být spojení soutěžiteli uskutečňováno.

(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na uskutečňování spojení, k němuž má dojít na základě nabídky převzetí účastnických cenných papírů nebo na základě sledu operací s cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu¹⁹), v jejichž důsledku je kontrola nabyta od různých subjektů, za předpokladu, že byl neprodleně podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1 a že hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nejsou vykonávána; tím nejsou dotčena ustanovení odstavců 3 a 4.

(3) Úřad může na návrh soutěžitelů rozhodnout o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení podle odstavce 1, jestliže jim nebo třetím osobám jinak hrozí závažná škoda nebo jiná závažná újma. Návrh na povolení výjimky mohou soutěžitelé podat současně s úplným návrhem na povolení spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) nebo kdykoli v průběhu řízení. Návrh musí být písemný, odůvodněný a musí z něj vyplývat, v jakém rozsahu se o udělení výjimky žádá. Úřad může účastníky řízení písemně vyzvat, aby uvedli další skutečnosti nezbytné pro vydání rozhodnutí o povolení výjimky nebo o takových skutečnostech předložili další důkazy. Doba ode dne doručení takové výzvy do dne, kdy bude tato povinnost splněna, se do lhůt podle odstavce 4 nezapočítává.

(4) O návrhu na povolení výjimky podle odstavce 3 Úřad rozhodne neprodleně, nejpozději do 30 dnů po jeho obdržení. Při rozhodování o povolení výjimky Úřad vezme v úvahu kromě škody a jiné újmy následky výjimky na hospodářskou soutěž na relevantním trhu. Nevydá-li Úřad v této lhůtě rozhodnutí, platí, že výjimka byla povolena. Úřad může rozhodnout o udělení výjimky rovněž ve vztahu k některým úkonům, kterých se návrh týkal; ve zbytku Úřad návrh zamítne. Úřad může v rozhodnutí o povolení výjimky stanovit podmínky a omezení ve prospěch zachování účinné soutěže.

(5) Pokud Úřad zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s pravomocným rozhodnutím Úřadu, rozhodne o opatřeních nezbytných k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Za tím účelem Úřad zejména uloží soutěžitelům povinnost prodat soutěžitele nebo jeho část, nad nímž získali možnost kontroly, anebo povinnost zrušit smlouvu, na jejímž základě ke spojení došlo, případně provést jiná přiměřená opatření, která jsou nezbytná k obnově účinné soutěže na relevantním trhu. Úřad může takové rozhodnutí vydat i tehdy, pokud zjistí, že bylo uskutečněno spojení, aniž byl podán návrh na zahájení řízení podle § 15 odst. 1. Uložení opatření k obnově soutěže nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. d), e) nebo f) anebo § 22a odst. 1 písm. d), e) nebo f).

§ 19

Zrušení rozhodnutí o povolení spojení

(1) Úřad může zrušit rozhodnutí o povolení spojení, jestliže zjistí, že spojení povolil na základě podkladů, údajů a informací, za jejichž úplnost, správnost a pravdivost odpovídají účastníci řízení a které se ukázaly zcela nebo zčásti nepravdivé nebo neúplné, nebo povolení bylo dosaženo tím, že účastníci řízení uvedli Úřad v omyl, nebo pokud neplní podmínky, omezení nebo závazky, kterými Úřad podmínil povolení.

(2) Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení spojení může Úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností uvedených v odstavci 1, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.

HLAVA IVa

DOZOR NAD ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

§ 19a

(1) Orgán veřejné správy nesmí při výkonu veřejné moci bez ospravedlnitelných důvodů narušit hospodářskou soutěž zejména tím, že

a) zvýhodní určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů,

b) vyloučí určitého soutěžitele nebo skupinu soutěžitelů z hospodářské soutěže, nebo

c) vyloučí soutěž na relevantním trhu.

(2) Úřad nevykonává dozor nad činností orgánů veřejné správy podle odstavce 1, která je

a) prováděna ve formě rozhodnutí nebo jiných úkonů podle správního řádu nebo daňového řádu, nebo

b) poskytováním veřejné podpory, včetně podpory malého rozsahu²²).

(3) Zjistí-li Úřad v řízení ve věcech podle odstavce 1, že došlo k narušení hospodářské soutěže, tuto skutečnost v rozhodnutí uvede.

(4) Úřad může řízení podle odstavce 3 zastavit a rozhodnout o přijetí závazků, které orgán veřejné správy Úřadu navrhl ve prospěch zachování účinné hospodářské soutěže, jejichž splněním se odstraní obavy z jejího možného narušení. V takovém rozhodnutí může Úřad rovněž stanovit podmínky nebo povinnosti nutné k zajištění splnění těchto závazků.

(5) Závazky podle odstavce 4 může orgán veřejné správy písemně navrhnout Úřadu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu Úřad doručil sdělení výhrad; k pozdějšímu návrhu přihlédne Úřad jen v případech hodných zvláštního zřetele. Orgán veřejné správy je svým návrhem vůči Úřadu, popřípadě vůči třetím osobám, vázán a od podání návrhu do rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nesmí postupovat způsobem, který je předmětem výhrad Úřadu.

(6) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 4 může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí podle odstavce 3, jestliže

a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odstavce 4 rozhodné,

b) orgán veřejné správy jedná v rozporu se závazky podle odstavce 4, nebo

c) rozhodnutí podle odstavce 4 bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.

(7) Pokud se narušení hospodářské soutěže dopustí orgán územní samosprávy při výkonu samosprávy nebo při přeneseném výkonu státní správy, zašle Úřad orgánu příslušnému k výkonu dozoru podle zvláštního právního předpisu^19a) pravomocné rozhodnutí podle odstavce 3 a na jeho žádost mu postoupí i správní spis.

HLAVA V

ÚŘAD

§ 20

Působnost

(1) Působnost Úřadu je upravena zvláštním právním předpisem.¹⁴) Úřad kromě pravomocí podle jiných ustanovení tohoto zákona

a) vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě tohoto zákona,

b) vykonává dozor nad tím, zda orgány veřejné správy nenarušují hospodářskou soutěž,

c) zveřejňuje návrhy na povolení spojení soutěžitelů,

d) zveřejňuje svá pravomocná rozhodnutí.

(2) V případech, kdy situace na jednotlivých trzích naznačuje, že hospodářská soutěž je narušena, provádí Úřad na takových trzích šetření soutěžních podmínek (dále jen „sektorová šetření“) a navrhuje opatření k jejich zlepšení, zejména vydává zprávy, jejichž obsahem jsou doporučení ke zlepšení soutěžních podmínek.

(3) Při výkonu dozoru podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a při provádění sektorových šetření podle odstavce 2 postupuje Úřad přiměřeně podle § 21e, 21f a 21g a může zahájit řízení z moci úřední.

(4) Je-li zjištěno porušení povinností stanovených v § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1, může Úřad uložit opatření k nápravě, jejichž účelem je obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jejich splnění. Uložení opatření k nápravě nevylučuje souběžné uložení pokuty podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d), § 22a odst. 1 písm. b), c) nebo d) anebo § 22aa odst. 1 písm. b).

(5) Úřad může na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, poskytnout soutěžnímu orgánu dožadujícího státu na jeho žádost podklady a informace, včetně informací, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, za účelem prosazování soutěžního práva v dožadujícím státě, za podmínky, že úroveň ochrany takových informací je v dožadujícím státě srovnatelná s ochranou v České republice.

(6) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti podle tohoto zákona, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období.

§ 20a

(1) Úřad má pravomoc aplikovat články 101 a 102 Smlouvy v jednotlivých případech, pokud by jednání soutěžitelů mohlo mít vliv na obchod mezi členskými státy ve smyslu čl. 101 nebo 102 Smlouvy. Za tímto účelem je oprávněn

a) požadovat zastavení protiprávního jednání,

b) nařizovat předběžná opatření,

c) přijímat závazky,

d) ukládat pokuty.

(2) Úřad může rozhodnutím jednotlivému soutěžiteli výhodu unijní blokové výjimky odejmout, pokud dohody mají v konkrétním případě dopady neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy na území České republiky nebo na jeho část, která má všechny charakteristiky odděleného geografického trhu.

(3) Úřad je dále oprávněn

a) požádat Komisi o poskytnutí kopií dokumentů nutných pro posouzení případu,

b) konzultovat s Komisí jakýkoli případ, při němž se používá právo Evropské unie,

c) vzájemně si poskytovat s Komisí a soutěžními orgány jiných členských států a užívat jako důkazy jakékoli faktické nebo právní skutečnosti, včetně důvěrných informací,

d) předkládat soudům vyjádření k otázkám týkajícím se používání článku 101 nebo 102 Smlouvy a požádat příslušný soud o zaslání jakýchkoli dokumentů nutných pro posouzení případu,

e) provádět šetření na základě žádosti soutěžního orgánu jiného členského státu,

f) předkládat svá stanoviska k řízením, která Komise provádí podle Nařízení o fúzích,

g) vydávat rozhodnutí v případech, kdy nařízení Evropské unie, přijatá v souladu s články 103 až 106 Smlouvy, opravňují Úřad k přijetí rozhodnutí,

h) přijímat opatření k nápravě, jejichž podmínky a podrobnosti určila Komise a kdy zmocnila členský stát k přijetí potřebného opatření k nápravě podle článku 105 odst. 2 Smlouvy,

i) vyžadovat po soutěžitelích součinnost nezbytnou pro plnění úkolů vyplývajících pro něj z přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví²⁵) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh²⁶).

(4) Úřad je povinen

a) poskytnout Komisi veškeré nezbytné informace, aby mohla provádět úkony svěřené jí Nařízením a Nařízením o fúzích,

b) poskytnout Komisi nezbytnou pomoc v případě neumožnění nebo ztěžování šetření podle Nařízení nebo podle Nařízení o fúzích soutěžitelem,

c) písemně informovat Komisi a soutěžní orgány jiných členských států o zahájení řízení na základě článku 101 nebo 102 Smlouvy,

d) nejméně 30 dnů před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 zaslat Komisi shrnutí případu, předpokládaného rozhodnutí a jiných dokumentů nezbytných k posouzení případu; tyto informace mohou být rovněž dány k dispozici soutěžním orgánům jiných členských států,

e) provést na žádost Komise šetření, které považují za nezbytné,

f) poskytnout Komisi součinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících spravedlivé trhy otevřené hospodářské soutěži v digitálním odvětví²⁵) a zahraniční subvence narušující vnitřní trh²⁶).

(5) Při postupu podle Nařízení o fúzích je Úřad oprávněn

a) vyjádřit se k návrhu na postoupení případu před jeho oznámením^14a),

b) požádat Komisi o postoupení případu^14b),

c) za podmínek stanovených Nařízením o fúzích^14c) požádat Komisi o posouzení případu,

d) rozhodnout o případu postoupeném Komisí^14d).

HLAVA VI

ŘÍZENÍ U ÚŘADU

§ 21

Zahájení řízení

(1) Řízení o povolení spojení a řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení se zahajují na základě návrhu; ostatní řízení podle tohoto zákona se zahajují z moci úřední.

(2) Úřad po předběžném prošetření věci podle § 20 odst. 1 písm. a) nebo b), aniž řízení podle tohoto zákona zahájí, může věc usnesením odložit zejména s ohledem na míru škodlivého účinku jednání na hospodářskou soutěž, povahu jednání a způsob jeho provedení, význam dotčeného trhu a počet dotčených spotřebitelů. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.

§ 21a

Účastníci řízení

(1) V řízení o povolení spojení a v řízení o povolení výjimky ze zákazu uskutečňování spojení jsou účastníkem řízení osoby, které jsou povinny podat návrh na povolení spojení (§ 15 odst. 2).

(2) V ostatních případech jsou účastníky řízení ti, o jejichž právech a povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení jednáno a rozhodnuto.

(3) V řízení o dohodách narušujících hospodářskou soutěž následkem kumulativního účinku vertikálních dohod uzavřených pro distribuci stejného, srovnatelného nebo zaměnitelného zboží, kdy jednou ze stran těchto dohod je vždy tentýž soutěžitel, který jejich uzavření jiným soutěžitelům navrhuje, může Úřad omezit okruh účastníků řízení jen na tohoto soutěžitele.

(4) Pokud právnická osoba, která je podezřelá z uzavření zakázané dohody, zneužití dominantního postavení nebo nedovoleného uskutečňování spojení zanikne, vede se řízení podle tohoto zákona s jejími právními nástupci.

§ 21b

Seznámení s podklady rozhodnutí

Po sdělení výhrad Úřad umožní účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mohou účastníci řízení navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dní. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.

§ 21ba

Utajení identity

(1) Identitu podatele podnětu, který poskytne Úřadu podklady a informace, může Úřad utajit, jestliže je dáno důvodné podezření, že by bez utajení identity mohly být ohroženy nebo poškozeny oprávněné zájmy podatele podnětu a ten o utajení identity sám požádá nejpozději současně s poskytnutím těchto podkladů a informací.

(2) Úřad postupuje při své činnosti tak, aby nezmařil účel utajení identity podatele podnětu.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na orgán veřejné moci, stát, územní samosprávný celek a právnickou osobu veřejného práva.

§ 21c

Zvláštní ustanovení o spisu a nahlížení do něj

(1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí; spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.

(2) Na žádost Úřadu je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo toto tajemství odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje; pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.

(3) V řízeních o porušení povinnosti nebo zákazu podle § 3 odst. 1, § 11 odst. 1, § 18 odst. 1 nebo § 19a odst. 1 může po sdělení výhrad účastník řízení nebo jeho zástupce nahlížet do těch částí spisu, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobným způsobem chráněné tajemství, záznamy telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznamy pořízené při sledování osob a věcí a kterými byl nebo bude prováděn důkaz, a to za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinnosti mlčenlivosti o těchto skutečnostech a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

(4) Žádost o shovívavost, žádost o snížení pokuty narovnáním, protokoly narovnání, jakož i další podklady a informace, které byly v souvislosti s nimi předloženy, se až do sdělení výhrad uchovávají mimo spis. To platí i pro výzvy a sdělení, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal.

(5) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním, jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 3 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.

(6) Z nahlížení do spisu jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny žádost o utajení identity podatele podnětu, podklady a informace, které poskytl podatel podnětu, jehož identitu Úřad utajil, jakož i výzvy a sdělení, které Úřad v souvislosti s žádostí o utajení identity podatele podnětu zaslal. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s dokumenty, které jsou vyloučeny z nahlížení do spisu pouze v podobě, která nezmaří utajení identity podatele podnětu.

§ 21ca

Zpřístupnění informací obsažených ve spise

(1) Žádost o shovívavost nebo žádost o snížení pokuty narovnáním jsou důvěrnými informacemi. Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty narovnáním, která byla žadatelem vzata zpět.

(2) Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto účely, je možno zpřístupnit orgánům činným v trestním řízení po sdělení výhrad a ostatním orgánům veřejné moci po ukončení šetření nebo nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti Úřadu ve správním soudnictví.

(3) Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o shovívavost a žádosti o snížení pokuty narovnáním pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího nezpřístupnění.

§ 21d

Důkazní břemeno

(1) Pokud účastníci řízení ve věci zakázaných dohod tvrdí, že se na ně vztahuje výjimka podle § 3 odst. 4 nebo § 4, jsou povinni navrhnout důkazy k prokázání, že podmínky pro použití takové výjimky jsou splněny. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že tyto podmínky splněny nejsou.

(2) Pokud jej k tomu Úřad vyzve, je účastník řízení povinen navrhnout důkazy k prokázání plnění závazků, opatření uložených podle § 18 odst. 5 a opatření k nápravě podle § 20 odst. 4. Pokud účastníci takové důkazy neoznačí, může Úřad pokládat za prokázané, že takové závazky a opatření plněny nebyly.

§ 21e

(1) Každý, kdo poskytuje Úřadu podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (dále jen „obchodní záznamy“), je povinen poskytovat je úplné, správné a pravdivé.

(2) Každý je povinen poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy. Ve výzvě Úřad uvede ustanovení zákona, o které výzvu opírá, jaké obchodní záznamy požaduje, lhůtu, ve které mají být poskytnuty, a účel, pro který je požaduje, a upozorní na to, že za nesplnění povinnosti podle předchozí věty může uložit pořádkovou pokutu podle § 22c.

§ 21f

Šetření na místě v obchodních prostorách

(1) Soutěžitelé jsou povinni podrobit se šetření Úřadu na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (dále jen „obchodní prostory“).

(2) V rámci šetření jsou zaměstnanci Úřadu, případně další Úřadem pověřené osoby, oprávněni

a) vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá,

b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,

c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,

d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů,

e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,

f) požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.

(3) Soutěžitel je povinen poskytnout Úřadu při provádění šetření nezbytnou součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 2 a výkon těchto oprávnění strpět.

(4) Za účelem šetření v obchodních prostorách jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.

(5) Šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu. Pověření musí obsahovat zejména jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení, datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení soutěžitele, v jehož obchodních prostorách má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.

(6) Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pokuty.

(7) Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu.

(8) Odstavce 1 až 7 se použijí obdobně i pro šetření v prostorách orgánů veřejné správy.

§ 21g

Šetření na místě v jiných než obchodních prostorách

(1) Je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu (dále jen „jiné než obchodní prostory“), může šetření s předchozím souhlasem soudu probíhat i v takových prostorách.

(2) Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně, vyjma ustanovení § 21f odst. 2 písm. e).

§ 21ga

Použití záznamu telekomunikačního provozu, údajů o telekomunikačním provozu nebo záznamu pořízeného při sledování osob a věcí

Úřad je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení

a) pro trestný čin podle § 248 odst. 2 trestního zákoníku a předané Úřadu orgánem činným v trestním řízení po skončení přípravného řízení, nebo

b) pro některý z trestných činů podle části druhé hlavy VI dílu 3 trestního zákoníku a předané Úřadu při odevzdání nebo postoupení věci podle trestního řádu.

§ 21h

Řízení s unijním prvkem

(1) Pokud Úřad zahájí řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy, postupuje při vedení řízení a provádění šetření podle ustanovení hlavy VI tohoto zákona a při rozhodování podle ustanovení § 7 a § 11 odst. 2 až 5.

(2) Pokud Úřad provádí šetření podle čl. 20 odst. 6, čl. 21 odst. 4, čl. 22 odst. 1 nebo 2 Nařízení anebo čl. 12 odst. 1 nebo čl. 13 odst. 6 Nařízení o fúzích, postupuje podle hlav VI a VII tohoto zákona.

(3) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a ve stejné věci zahájí Komise řízení za účelem přijetí rozhodnutí podle hlavy III Nařízení, Úřad řízení zastaví.

(4) Pokud Úřad zahájil řízení o porušení článku 101 nebo 102 Smlouvy a stejnou věcí se již zabývá nebo se začal zabývat soutěžní orgán jiného členského státu, může Úřad řízení zastavit nebo až do rozhodnutí takového soutěžního orgánu přerušit.

(5) Při ukládání pokut a opatření k nápravě v šetřeních nebo řízeních podle odstavců 1 a 2 postupuje Úřad podle § 20 odst. 4 a podle hlavy VII tohoto zákona.

(6) Rozhodne-li Komise o provedení šetření podle čl. 21 Nařízení, podá Komise nebo Úřad u soudu návrh na zahájení řízení ve věcech ochrany hospodářské soutěže.

HLAVA VII

PŘESTUPKY

§ 22

Přestupky

(1) Fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,

f) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo

g) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo

b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g) anebo podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 300000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) pokutu do 10000000 Kč, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.

§ 22a

Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako soutěžitel dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) uzavře dohodu v rozporu s § 3 odst. 1,

c) v rozporu s § 11 odst. 1 zneužije své dominantní postavení,

d) uskutečňuje spojení v rozporu s § 18 odst. 1,

e) nesplní závazek podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 3 nebo § 17 odst. 4 anebo nesplní opatření podle § 18 odst. 5,

f) nesplní opatření k nápravě uložené úřadem podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo

g) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách nebo poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1, nebo

b) poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g) se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého touto osobou za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e) nebo f) se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(4) Dopustí-li se téhož přestupku více osob, které tvoří jednoho soutěžitele, odpovídají za uhrazení uložené pokuty společně a nerozdílně.

(5) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy. Není-li pokuta zaplacena v plné výši, každý člen sdružení, který byl zastoupen v rozhodovacím orgánu sdružení, ručí za zaplacení uložené pokuty do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Není-li přesto pokuta zaplacena v plné výši, ručí následně za zaplacení pokuty každý, kdo byl členem sdružení, do výše 10 % ze svého čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. Za pokutu neručí člen sdružení, který nebyl jeho členem v době páchání přestupku nebo který prokáže, že rozhodnutí sdružení vedoucí k narušení hospodářské soutěže neprovedl, a před zahájením správního řízení o tomto rozhodnutí nevěděl nebo ho odmítl.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný v souvislosti se zadáváním nebo zadáním veřejné zakázky nebo v souvislosti s uzavíráním smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může Úřad spolu s pokutou podle odstavce 3 uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Soutěžiteli, kterému byla snížena pokuta podle § 22bb, lze uložit zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících na dobu nejdéle 1 roku. Tento zákaz nelze uložit soutěžiteli, u kterého bylo upuštěno od uložení pokuty podle § 22ba odst. 1 písm. a) nebo kterému byla pokuta snížena podle § 22ba odst. 1 písm. b).

(7) Trest zákazu plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících spočívá v tom, že se právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek a uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Tento zákaz se neuplatní v případech použití jednacího řízení bez uveřejnění, pokud je zadání veřejné zakázky nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním. Běh doby, na kterou se zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících ukládá, začíná dnem, kdy rozhodnutí, kterým byl tento zákaz uložen, nabylo právní moci.

(8) Úřad vede veřejný rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, do kterého se zapisují identifikační údaje právnické nebo podnikající fyzické osoby, které byl uložen zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, den, od kterého výkon tohoto zákazu začíná, a den, kdy končí, identifikace rozhodnutí ukládajícího zákaz plnění veřejných zakázek a poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících. Rejstřík se zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 22aa

Přestupky orgánů veřejné správy

(1) Orgán veřejné správy se dopustí přestupku tím, že

a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle § 21f odst. 2 písm. e),

b) v rozporu s § 19a odst. 1 naruší hospodářskou soutěž,

c) nesplní závazek podle § 19a odst. 4,

d) nesplní opatření k nápravě uložené rozhodnutím Úřadu podle § 20 odst. 4 nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu,

e) neposkytne Úřadu úplné, správné nebo pravdivé obchodní záznamy podle § 21e odst. 1,

f) neposkytne Úřadu nezbytnou součinnost při šetření na místě nebo poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 3, nebo

g) poruší povinnost strpět šetření na místě podle § 21f odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), f) nebo g) se uloží pokuta do 300000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo d) pokuta do 10000000 Kč.

§ 22b

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.

(2) Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.

(3) Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.

(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(5) Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých, je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.

(6) Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.

(7) Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.

(8) Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3, § 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37, § 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. i) a l), § 76 odst. 5, § 78 odst. 2 věty třetí, § 78 odst. 3, § 80 odst. 2 a 3, § 81, § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87, § 89 až 92, § 93 odst. 1 písm. g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 3, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.

(9) Pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je s ním zahájeno řízení o pokračujícím, trvajícím nebo hromadném přestupku spočívajícím v narušení hospodářské soutěže, i po zahájení tohoto řízení, považuje se toto jednání až do sdělení výhrad za jeden skutek.

(10) Osoba dotčená jednáním podezřelého se o odložení věci nevyrozumí.

§ 22ba

Shovívavost

(1) Jestliže Úřad uzná soutěžitele vinným z přestupku podle § 22 odst. 1 písm. b) nebo podle § 22a odst. 1 písm. b),

a) upustí od uložení pokuty, pokud soutěžitel

1. jako první ze všech soutěžitelů předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě nebo utajovaném jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže (dále jen „utajovaná dohoda“), které Úřad dosud nezískal a které odůvodňují provedení cíleného šetření na místě anebo prokazují existenci takové utajované dohody,

2. přizná účast na utajované dohodě,

3. nečinil nátlak na ostatní soutěžitele, aby se utajované dohody účastnili, a

4. poskytne Úřadu všechny jemu dostupné podklady a informace o utajované dohodě, nebo

b) sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, až o 50 %, pokud soutěžitel předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, které mají významnou přidanou důkazní hodnotu ve vztahu k důkazní hodnotě podkladů a informací Úřadem dosud získaných, a splní podmínky podle písmene a) bodů 2 a 4; přihlédne při tom k pořadí soutěžitelů, k době, kdy předloží Úřadu informace a podklady o utajované dohodě, a k míře, v jaké informace a podklady posilují svou povahou nebo podrobností možnost Úřadu prokázat utajovanou dohodu.

(2) Úřad může upustit od uložení pokuty nebo snížit pokutu jen na základě žádosti o shovívavost podané soutěžitelem, který

a) ukončil účast v utajované dohodě,

b) aktivně napomáhá objasnění případu,

c) neničí, nepadělá nebo nezatajuje důkazy nebo důležité informace, a to ani v době, kdy zvažoval podání žádosti o shovívavost,

d) bez svolení Úřadu nesdělí nebo neposkytne žádné informace o podání žádosti o shovívavost nebo o jejím obsahu dříve, než Úřad vydá v této věci sdělení výhrad, ledaže tak učiní u jiných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, a

e) poskytne informace o veškerých minulých či možných budoucích žádostech o shovívavost podaných v souvislosti s údajnou utajovanou dohodou u jakéhokoli soutěžního orgánu jiného členského státu nebo Komise.

(3) Úřad může soutěžiteli zachovat pořadí za účelem shromáždění informací a podkladů nezbytných pro podání žádosti o upuštění od uložení pokuty stanovením lhůty pro její podání. Informace a podklady podané ve stanovené lhůtě budou považovány za podané k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí.

(4) Soutěžiteli je na základě souhrnné žádosti zachováno pořadí pro podání žádosti o shovívavost. Souhrnnou žádost lze podat, pokud soutěžitel podal v téže věci žádost o shovívavost nebo žádost o zachování pořadí u Komise a v žádosti popsaným jednáním jsou dotčena území více než 3 členských států. Jestliže souhrnná žádost obsahuje náležitosti podle odstavce 8 a Úřad neeviduje v téže věci žádnou jinou žádost, informuje o tom žadatele. Úřad je oprávněn vyzvat soutěžitele k doplnění skutečností obsažených v souhrnné žádosti.

(5) Hodlá-li Úřad zahájit ve věci podle odstavce 4 řízení o přestupku, vyzve soutěžitele k podání žádosti o shovívavost a stanoví mu k tomu lhůtu. Tato žádost bude považována za podanou k okamžiku podání žádosti o zachování pořadí souhrnnou žádostí, pokud je podána ve lhůtě stanovené Úřadem a v téže věci jako žádost podaná u Komise.

(6) Žádost o upuštění od uložení pokuty musí být podána nejpozději do dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o snížení pokuty musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo soutěžiteli doručeno sdělení výhrad. Žádost o shovívavost, která byla podána později, se projedná jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(7) Žádost o shovívavost lze vzít zpět do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty pro její podání. K žádosti o shovívavost, která byla vzata zpět, a k podkladům a informacím k ní přiloženým se v řízení o přestupku nepřihlíží.

(8) Žádost o shovívavost, žádost o zachování pořadí a souhrnná žádost obsahují vedle obecných náležitostí stanovených správním řádem identifikační údaje soutěžitelů a popis skutku. Rozsah identifikačních údajů soutěžitelů a popis skutku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 22bb

Narovnání

(1) Po zahájení řízení o narušení hospodářské soutěže může Úřad za účelem dosažení procesních úspor zahájit narovnání, jestliže účastník řízení ve lhůtě stanovené Úřadem písemně sdělí, že vstoupí do narovnání; ke sdělení učiněnému po stanovené lhůtě Úřad nemusí přihlédnout.

(2) V rámci narovnání může účastník řízení podat žádost o snížení pokuty narovnáním, ve které přizná narušení hospodářské soutěže, o němž byl informován ve sdělení výhrad. Žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy bylo účastníku řízení doručeno sdělení výhrad. K žádosti, která byla podána později, Úřad přihlédne jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(3) Ústní jednání v rámci narovnání je vedeno s každým účastníkem řízení samostatně.

(4) Úřad může kdykoliv narovnání ukončit zcela nebo ve vztahu k jednomu či více účastníkům řízení s ohledem na povahu a závažnost narušení hospodářské soutěže nebo má-li za to, že dosažení procesních úspor nelze očekávat. Nepodá-li účastník řízení žádost podle odstavce 2, je narovnání s tímto účastníkem řízení skončeno.

(5) Jestliže Úřad uzná účastníka řízení vinným z narušení hospodářské soutěže, sníží na základě žádosti podle odstavce 2 pokutu, o jejíž výši informoval účastníka řízení ve sdělení výhrad, o 10 až 20 %. Přihlédne přitom k míře dosažených procesních úspor, zejména ke složitosti řízení, délce jeho vedení a spolupráci účastníka řízení v rámci narovnání.

§ 22c

Pořádková pokuta

(1) Pořádkovou pokutu lze uložit tomu, kdo ztěžuje postup Úřadu tím, že

a) neposkytne na písemnou výzvu ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, nebo

b) se bez náležité omluvy nedostaví na předvolání.

(2) Vyžaduje-li to zajištění průběhu a účelu řízení, lze pořádkovou pokutu uložit soutěžiteli, který poruší povinnost strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3.

(3) Pořádkovou pokutu lze uložit až do výše 300000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(4) Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 10000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

§ 22d

Exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut

(1) Při provádění exekuce na nepeněžitá plnění ukládáním donucovacích pokut lze uložit donucovací pokutu do výše 300000 Kč nebo 10 % z průměrného denního čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období za každý den nesplnění povinnosti. Sazba pokuty se nestanoví z obratu soutěžitele, pokud by tak nebylo dosaženo účelu uložení pokuty.

(2) Donucovací pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných donucovacích pokut nesmí přesáhnout 10000000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období.

§ 23

Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby

(1) Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.

(2) Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.

(3) Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví a doba řízení vedeného pro stejné jednání před Komisí nebo před soutěžním orgánem jiného členského státu.

(4) Promlčecí doba se přerušuje

a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním sdělení výhrad,

c) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,

d) okamžikem předání věci Komisí nebo soutěžním orgánem jiného členského státu Úřadu.

(5) Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

(6) Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.

HLAVA VIII

POVINNOST MLČENLIVOSTI A ZACHOVÁNÍ OBCHODNÍHO TAJEMSTVÍ

§ 24

Osoba v pracovněprávním nebo jiném vztahu k Úřadu, na jehož základě vykonává pro Úřad činnost, při níž se dozví skutečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo důvěrnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost, a to i po skončení tohoto vztahu.

HLAVA IX

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 24a

Působnost

(1) Úřad zajišťuje provádění mezinárodní spolupráce při uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy podle tohoto zákona.

(2) Na základě žádosti o mezinárodní spolupráci předané Úřadem vymáhá nedoplatky na pokutě uložené v žádajícím členském státě Celní úřad pro Jihomoravský kraj, který je správcem placení nedoplatku na pokutě.

§ 24b

Spolupráce mezi orgány a mlčenlivost

(1) Úřad a orgány Celní správy České republiky navzájem spolupracují a vyměňují si bezodkladně informace potřebné k provádění mezinárodní spolupráce.

(2) Poskytnutí údajů souvisejících s poskytováním mezinárodní spolupráce orgány Celní správy České republiky Úřadu nebo soutěžnímu orgánu jiného členského státu není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

§ 24c

Žádost o mezinárodní spolupráci

(1) Mezinárodní spolupráce se poskytuje na základě žádosti o mezinárodní spolupráci, a to formou žádosti o doručení písemnosti nebo žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě.

(2) Žádost o mezinárodní spolupráci obsahuje identifikační údaje soutěžitelů a informace potřebné k zajištění doručování písemnosti nebo vymáhání nedoplatku na pokutě. Rozsah identifikačních údajů těchto soutěžitelů a informací stanoví prováděcí právní předpis.

(3) K žádosti o mezinárodní spolupráci se přiloží písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno.

§ 24d

Jazyk komunikace

(1) Úřad zašle žádost o mezinárodní spolupráci v úředním jazyce dožádaného členského státu nebo v jazyce, který byl mezi Úřadem a soutěžním orgánem dožádaného členského státu dohodnut jako jazyk komunikace.

(2) Vyplývá-li z právního řádu dožádaného členského státu požadavek na překlad písemnosti, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, a pokud se Úřad nedohodne se soutěžním orgánem tohoto členského státu jinak, přiloží Úřad k žádosti o mezinárodní spolupráci také překlad této písemnosti nebo tohoto rozhodnutí do úředního jazyka tohoto členského státu.

(3) Úřad se může dohodnout se soutěžním orgánem žádajícího členského státu, že žádost o mezinárodní spolupráci, písemnost, která má být doručena, nebo rozhodnutí, na základě kterého má být vymáháno, mohou být Úřadu předány v jiném než českém jazyce.

§ 24e

Podmínky odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci

(1) Úřad může odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud

a) nemá náležitosti podle § 24c odst. 2 nebo 3,

b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a rozhodnutí přiložené k žádosti o mezinárodní spolupráci není konečné, nebo

c) poskytnutí mezinárodní spolupráce by mohlo zjevně ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(2) Úřad může dále odmítnout žádost o mezinárodní spolupráci, pokud

a) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při vymáhání nedoplatku na pokutě a

1. soutěžitel, od něhož lze nedoplatek na pokutě vymáhat, disponuje v žádajícím členském státě dostatečným majetkem, který by mohl postačovat k uhrazení tohoto nedoplatku, nebo

2. soutěžní orgán žádajícího členského státu nevynaložil přiměřené úsilí ke zjištění údajů podle bodu 1, nebo

b) jde o žádost o mezinárodní spolupráci při doručování písemnosti a nejedná se o rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

(3) Zjistí-li orgán veřejné moci provádějící úkon při mezinárodní spolupráci, že jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost Úřadu spolu s podklady, které jej k tomuto závěru vedly, a odloží provádění těchto úkonů do dne, kdy mu Úřad oznámí, že žádost o mezinárodní spolupráci podle odstavce 1 neodmítne.

(4) V případě, že Úřad shledá, že existují důvody pro odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci, může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o doplňující informace.

(5) Odmítne-li Úřad žádost o mezinárodní spolupráci, sdělí tuto skutečnost soutěžnímu orgánu žádajícího členského státu. Jde-li o odmítnutí podle odstavce 1 písm. c), doloží Úřad tomuto orgánu skutečnosti, které ho k odmítnutí žádosti o mezinárodní spolupráci vedou, a to v rozsahu, který není způsobilý ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

§ 24f

Omezení posouzení zákonnosti

Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti

a) žádosti o mezinárodní spolupráci zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu,

b) doručení písemnosti v jiném členském státě na základě žádosti o doručení písemnosti,

c) vymáhání v dožádaném členském státě na základě žádosti o vymáhání nedoplatku na pokutě,

d) písemnosti vydané orgánem žádajícího členského státu, která má být doručena v České republice, nebo

e) rozhodnutí vydaného soutěžním orgánem jiného členského státu, které má být vymáháno v České republice.

§ 24g

Nedoplatek na pokutě

Nedoplatkem na pokutě se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek na pokutě, pořádkové pokutě nebo donucovací pokutě uložených podle tohoto zákona nebo nedoplatek na obdobné pokutě uložené podle právního řádu jiného členského státu.

Díl 2

Mezinárodní spolupráce při doručování písemnosti

§ 24h

Doručování písemnosti do jiného členského státu

Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkajících se uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

§ 24i

Doručování písemnosti z jiného členského státu

Na základě žádosti o doručení písemnosti zaslané soutěžním orgánem jiného členského státu zajistí Úřad její doručení v souladu se správním řádem.

§ 24j

Náklady doručování

(1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad přiměřené náklady vzniklé v souvislosti s doručováním písemnosti v tomto členském státě.

(2) Úřad může požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o úhradu nákladů spojených s doručováním písemnosti.

Díl 3

Mezinárodní spolupráce při vymáhání nedoplatku na pokutě

Oddíl 1

Vymáhání nedoplatku na pokutě v jiném členském státě

§ 24k

Vymáhání nedoplatku na pokutě

Úřad může dožádat soutěžní orgán jiného členského státu o vymožení nedoplatku na pokutě, která byla uložena při uplatňování článků 101 nebo 102 Smlouvy.

§ 24l

Směnné kurzy a kurzové rozdíly

(1) Při přepočtu částky v české měně na částku v cizí měně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.

(2) Pokud není nedoplatek na pokutě plně uhrazen pouze v důsledku rozdílu kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den, kdy byla částka převedená orgánem jiného členského státu připsána na účet správce placení nedoplatku na pokutě, a kurzu platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci, považuje se nedoplatek na pokutě za uhrazený a zbývající neuhrazená část nedoplatku na pokutě zaniká. Pokud vznikne v důsledku kurzového rozdílu podle věty první přeplatek, stává se příjmem státního rozpočtu.

§ 24m

Exekuční náklady

(1) Na žádost soutěžního orgánu dožádaného členského státu uhradí Úřad exekuční náklady vzniklé při vymáhání nedoplatku na pokutě. Ustanovení daňového řádu o exekučních nákladech nejsou dotčena.

(2) Náklady podle odstavce 1 jsou také exekučními náklady podle daňového řádu.

(3) Je-li zajištěna vzájemnost, může Úřad uhradit exekuční náklady podle odstavce 1 v paušální výši podle právního řádu dožádaného členského státu.

Oddíl 2

Vymáhání nedoplatku na pokutě z jiného členského státu

§ 24n

Užití daňového řádu

(1) Při správě placení nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se postupuje podle daňového řádu v rámci dělené správy. Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení nedoplatku na pokutě se řídí právním řádem žádajícího členského státu.

(2) Na vymoženou částku nedoplatku na pokutě z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona hledí jako na příjem veřejného rozpočtu.

§ 24o

Titul pro vymáhání nedoplatku na pokutě

Žádost o mezinárodní spolupráci je jediným titulem pro vymáhání pohledávky na pokutě v České republice na základě dožádání jiného členského státu.

§ 24p

Směnné kurzy

Výše nedoplatku na pokutě v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou platného pro den právní moci rozhodnutí uvedeného v žádosti o mezinárodní spolupráci.

§ 24q

Exekuční náklady

(1) Nejsou-li z výtěžku exekuce uhrazeny exekuční náklady, může Úřad požádat soutěžní orgán žádajícího členského státu o uhrazení těchto exekučních nákladů.

(2) Exekuční náklady uhrazené podle odstavce 1 se použijí na úhradu exekučních nákladů stanovených dlužníkovi podle daňového řádu.

§ 25

Převod vymožené částky

Vymoženou částku nedoplatku na pokutě, popřípadě jeho vymoženou část, sníženou o exekuční náklady, převede správce placení nedoplatku na pokutě na účet určený soutěžním orgánem žádajícího členského státu.

HLAVA X

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 25a

Užití správního řádu

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení u Úřadu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování¹⁸), ustanovení o zákazu změny napadeného rozhodnutí v neprospěch odvolatele^18b), ustanovení o lhůtách pro vydání rozhodnutí^18c), dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu, ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu^18d) a dále ustanovení o účastnících řízení^18e) a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení^18f); ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona^18g) se však použijí.

§ 25b

Na postup Úřadu podle tohoto zákona se právní předpisy o kontrole²¹) nepoužijí.

§ 26

Zmocňovací ustanovení

(1) Úřad stanoví vyhláškou podrobnosti odůvodnění a dokladů osvědčujících skutečnosti rozhodné pro spojení podle § 15 odst. 3 písm. b) a § 16a odst. 1.

(2) Úřad může vyhláškou podle § 4 odst. 2 povolit blokovou výjimku ze zákazu dohod podle § 3 odst. 1.

(3) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 22ba odst. 8 a § 24c odst. 2.

§ 27

Přechodná ustanovení

(1) Výjimky udělené Úřadem podle dosavadní právní úpravy se považují za výjimky vydané podle tohoto zákona.

(2) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 28

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

2. Zákon č. 495/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona č. 286/1993 Sb.

§ 29

V zákoně č. 286/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb., se čl. I, II a IV zrušují.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona č. 132/2000 Sb.

§ 30

V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, se článek XVI zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 31

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 340/2004 Sb. Čl. III

(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

(2) V řízeních podle hlavy IV zákona č. 143/2001 Sb. zahájených před nabytím účinnosti tohoto zákona posoudí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, zda spojení podléhá povolení podle tohoto zákona. V případě, že spojení nebude podléhat povolení, vydá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí, že spojení povolení nepodléhá.

(3) Do údajů obsažených v kartelovém rejstříku ke dni účinnosti tohoto zákona lze nahlížet a pořizovat si z nich opisy a výpisy po dobu 10 let od účinnosti tohoto zákona.

(4) Výjimky ze zákazu dohod narušujících hospodářskou soutěž, o nichž bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnuto před účinností tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, po kterou byly rozhodnutím povoleny.

(5) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může na návrh alespoň jednoho z účastníků řízení o povolení spojení změnit rozhodnutí o povolení spojení, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona, a to tak, že změní podmínky, omezení nebo závazky, kterými podmínil povolení, nebo je nahradí jinými, pokud se v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie podstatně změnily skutečnosti, které byly rozhodné pro stanovení těchto podmínek, omezení nebo závazků. Takový návrh je možné podat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Účastníky řízení jsou ti, kteří byli účastníky řízení o povolení spojení.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 361/2005 Sb. Čl. II

Pokud byl Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podán návrh na zahájení řízení podle § 15 zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve věci návrhu na spojení s komunitární dimenzí¹), a to již bylo do tohoto dne oznámeno Komisi²), Úřad řízení v této věci zastaví, popřípadě je nezahájí.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 155/2009 Sb. Čl. II

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 360/2012 Sb. Čl. II

Přechodné ustanovení

Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 293/2016 Sb. Čl. II

Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 417/2021 Sb. Čl. VI

Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 226/2023 Sb. Čl. II

1. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 143/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. V řízení zahájeném po nabytí účinnosti tohoto zákona lze použít podle § 21ga záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřené v trestním řízení po nabytí účinnosti tohoto zákona.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

^1c) Například zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), § 23 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb., § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

¹) Čl. 17 a násl. Smlouvy o Evropské unii.

^1a) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

^1b) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.

²) § 2976 občanského zákoníku.

⁴) § 580 občanského zákoníku.

⁵) Čl. 42 Smlouvy.
Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (kodifikované znění).

^5a) § 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

⁸) § 189 občanského zákoníku.

⁹) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 1 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

¹⁴) Zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

^14a) Čl. 4 odst. 4 a 5 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

^14b) Čl. 9 odst. 2 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

^14c) Čl. 22 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

^14d) Čl. 9 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

^14e) Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy.

¹⁷) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) § 136 odst. 6 správního řádu.

^18b) § 90 odst. 3 správního řádu.

^18c) § 71 správního řádu.

^18d) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.

^18e) § 27 odst. 1 a 2 správního řádu.

^18f) § 28 správního řádu.

^18g) § 27 odst. 3 správního řádu.

¹⁹) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.

^19a) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

²¹) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).

²²) Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů.

²³) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu.

²⁴) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.

²⁵) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828 (nařízení o digitálních trzích).

²⁶) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.