jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.
Určeným nebo určitelným subjektem může být výlučně fyzická osoba, a to ta, k níž se osobní údaje vztahují. K určení subjektu údajů může někdy postačit jeden znak (například i fotografie), obvykle je však zapotřebí těchto znaků více, přičemž je třeba, aby jejich prostřednictvím byla osoba určena nebo alespoň určitelná, a to případně i nepřímo. Zatímco v malých komunitách postačí k určení osoby třeba jen jeden údaj, (např. povolání), ve větších komunitách bude k tomuto účelu zapotřebí více takových údajů.
V souladu s komunitárním právem se za osobní údaj podléhající režimu zákona o ochraně osobních údajů nepovažuje takový údaj, který sice umožňuje osobu určit, je k tomu však třeba objektivně nepřiměřeného množství času nebo prostředků. V takovém případě se údaje považují za anonymní. “Nepřiměřené množství času nebo prostředků” je obvyklý neurčitý pojem, který je používán v evropských předpisech. Konkretizace těchto pojmů závisí na okolnostech práce s osobními údaji a posuzuje je buď Úřad pro ochranu osobních údajů nebo případně soud.
Pramen: § 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
