Rozhodčí doložka

Rozhodčí doložka je zvláštní doložka ve smlouvě, která zakládá pravomoc rozhodců k rozhodování případných sporů z této smlouvy vzniklých, a to na místo obecných soudů. Přináší to pro účastníky smlouvy rychlé a spravedlivé řešení jejich sporů.

Rozhodčí řízení je upraveno v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“).

Rozhodčí smlouva se může týkat

1. jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci), nebo
2. všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka).

Rozhodčí smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná.

Jména osob rozhodců nemusí být v rozhodčí doložce přesně určena, postačí způsob jejich určení. V případě absence ustanovení o počtu a způsobu určení rozhodců stanoví podpůrný postup zákon o rozhodčím řízení - nemá-li rozhodčí smlouva ustanovení o počtu rozhodců a způsobu určení rozhodců, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito rozhodci volí předsedajícího rozhodce. V případě nečinnosti vyzvané strany ke jmenování rozhodce může její projev vůle nahradit obecný soud.

Strany se mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení. Otázky řízení mohou být rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, jestliže k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. Není-li dohody, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Vedou rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.

Díky tzv. newyorské smlouvě je rozhodčí nález bez dalšího soudně vykonatelný ve více jak 130 státech světa (oproti klasickému soudnímu rozhodnutí) včetně ČR.

Standardizovaná rozhodčí doložka může znít následovně:
Všechny spory z této dohody rozhodne Rozhodčí soud České republiky a Slovenské republiky při IAL SE podle jeho Jednacího řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu. Rozhodčí řízení bude konáno bez nařízení ústního jednání, odůvodnění rozhodčího nálezu není třeba. Strany pověřují rozhodce k rozhodnutí podle zásad spravedlnosti.

Pramen: LEGAL LISSE, advokátní kancelář