Dohoda-odstupné-odvody-INFO

• pája

  26. 5. 2010 9:59

  Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1599/2002
  Zákoník práce nespojuje, vznik nároku na odstupné s tím, co bylo v dohodě o skončení pracovního poměru uvedeno, ale se zjištěním proč (z jakého skutečného důvodu) byl pracovní poměr opravdu rozvázán; byl li tedy pracovní poměr rozvázán dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) - c) zákoníku práce, má zaměstnanec nárok na odstupné bez ohledu na to, zda dohoda obsahovala vylíčení důvodů ukončení pracovního poměru, popřípadě co bylo o těchto důvodech v dohodě uvedeno.“Právní názor v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 5. 2002, sp.zn. 21 Cdo 1667/2001V případném soudním řízení o zaplacení odstupného leží však na zaměstnanci povinnost tvrdit a prokázat, že k dohodě o rozvázání pracovního poměru došlo z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a)- c) zákoníku práce.“
  V ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou taxativním výčtem uvedeny příjmy zaměstnance, nezahrnované do vyměřovacího základu. Podle písmene b) tohoto zákonného ustanovení platí, že do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů, tedy i podle zákoníku práce. Odstupné je poskytováno podle § 67 zákoníku práce a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje. Pojistné z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce, případně dalšími souvisejícími právními předpisy

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.