Student OSVČ hlavní vs. OSVČ vedlejší

• Jan (neregistrovaný)

  3. 2. 2012 15:03

  Dobrý den, mám dotaz na který jsem nenalezl odpověď.
  
  Jsem student, který podniká na vedlejšák a studuje vysokou školu, za rok 2011 jsem neměl žádný zisk, nyní jsem ukončil studium VŠ, musím podávat daňové přiznání ikdyž bude základ daňe 0 a co teď dělat když jsem ukončil studium stane se hned moje podnikání jako hlavní činnost ? Budu muset platit SZP, než zase začnu chodit na VŠ v říjnu, nedá se tomu nějak vyhnout, co dělat s tím půl rokem ?

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 3. 2. 2012 17:12

    

    bez přezdívky

    Dobrý den,
    
    jak již bylo v této daňové poradně uvedeno, na stránkách SSZ jsou mj. tyto informace:
    
    "Jakým způsobem se prokazuje vedlejší samostatná výdělečná činnost?
    
    Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 je OSVČ považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, pokud skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti oznámí nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled o příjmech a výdajích OSVČ“ a doloží povinně dokládané důvody nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl tento přehled podán. Pokud OSVČ tyto skutečnosti neoznámí a povinně dokládané důvody nedoloží, je její činnost považována za hlavní s povinností zaplatit pojistné. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ. 
    
    Za jakých podmínek je výkon SVČ hodnocen jako vedlejší samostatná výdělečné činnost?
    
    Podle právní úpravy platné od 1. 1. 2009 se samostatná výdělečná činnost považuje za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž po celý měsíc byla vykonávána samostatná výdělečná činnost a současně trval/y důvod/y pro výkon vedlejší činnosti. Zákonné důvody jsou uvedeny v § 9 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění. OSVČ musí oznámit důvod pro výkon vedlejší činnosti nejpozději s podáním tiskopisu „Přehled“ a doložit povinně dokládaný důvod nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl přehled podán. V případě, že OSVČ neoznámí důvod pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a nedoloží povinně dokládaný důvod v uvedených termínech, bude její samostatná výdělečná činnost považována za hlavní. Od 1. 1. 2011 může OSVČ vykonávat vedlejší činnost pouze v případě, že není dobrovolně účastna nemocenského pojištění OSVČ."
    
    Podle výše zmíněného ustanovení zákona o důchodovém pojištění jsou tedy situace, kdy OSVČ může být považována za "vedlejší", tyto:
    
    "Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná, která není účastna nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, v kalendářním roce
    a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),
    b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
    c) měla nárok na rodičovský příspěvek15b) nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti5d), není-li osobou blízkou,
    d) vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
    e) byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a)"
    
    Vy jste tedy zřejmě dosud byl OSVČ vedlejší z titulu písm. e).
    
    § 20 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění definuje nezaopatřené dítě takto:
    
    "Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže
    
    a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 21 až 23),
    b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo
    c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost."
    
    SOUSTAVNÁ PŘÍPRAVA NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ je zákonem o důchodovém pojištění vymezena takto:
    
    Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
    
    § 21
    
    (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se pro účely tohoto zákona považuje
    a) studium na středních a vysokých školách v České republice 21), s výjimkou dálkového, distančního, večerního a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno alespoň v rozsahu uvedeném v § 27 nebo pobírá-li podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil; za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje též studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice,
    b) teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.21a) 28)
    
    (2) Středními školami se pro účely tohoto zákona rozumí střední školy a konzervatoře, jsou-li zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21b) Střední školy zřizované ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti se považují za střední školy i po dobu, po kterou nejsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení.21c)
    
    (3) Studiem na vysokých školách podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.21d)
    
    § 22
    
    (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 21 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
    
    (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také
    
    a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
    b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku 34), v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium,
    c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b).
    
    § 23
    
    (1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 21 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
    
    (2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také
    
    a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
    b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
    c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3.
    
    Odpověď na Vaši otázku, pokud jde o pojistné, je tedy zřejmá. Buď naplníte některý z výše uvedených důvodů, pro které můžete být považován za OSVČ vedlejší (což může být i zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění), nebo budete považován za OSVČ hlavní s tím, že budete muset platit pojistné na ZP a SZ alespoň v minimální výši. Je zřejmé, že nesplníte tříměsíční podmínku návaznosti dalšího studia ve smyslu § 23 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Další variantou je přerušit/ukončit podnikatelskou činnost, a tedy i registraci coby OSVČ u zdravotní pojišťovny a SSZ, stanete se osobou bez zdanitelných příjmů a budete platit pouze minimální zdravotní pojištění.
    
    Pokud jde o povinnost podat daňové přiznání, rozhodná je hranice ročních zdanitelných příjmů 15 000 Kč - viz § 38g zákona o daních z příjmů.
    
    S pozdravem
    
    Jan Molín