Re: OT: pájo děkuji :-) a hezký víkend
to jsem nevymyslel jí, jen se v tom teď hrabu a dělám nějaké změny smluv pro klienty a tak si vytahuji takové důležitější postřehy, ale bohužel je to stále ve stadiu názoru někoho, ne stopro.
Třeba se přidají i další, je toho požehnaně. Bohužel jsem už narazil ale i na několik výkladů nebo pokusů o ně, kde byly nesmysly a když jsem si dovolil e-mailem na to pisatele upozornit, nikdo se ani neozval.
Re: Souběhy dle NOZ
Ano, výkladů je požehnaně a pokud to nedojde k vyšší soudní instanci, což v našem právním státě potrvá, bude to jen ve stylu: "Zeptej se dvou právníků na názor a dostaneš tři".
I když teď i díky Vám, mám od dvou právníků názor na: Souběh funkce statutárního orgánu a PP po 1.1. 2014, stejný :-)
Re: OT: Souběhy dle NOZ
>Souběh funkce statutárního orgánu a pracovního poměru
>po 1. 1. 2014
>Nová právní úprava v ZOK neobsahuje ekvivalent
>současného pověření obchodním vedením dle § 66d ObchZ, ani
>výslovný zákaz výkonu funkce v pracovním poměru. NOZ
>vychází ze zcela odlišné koncepce jednání za právnickou
>osobu – zatímco dnes je jednání statutárního orgánu
>považováno za jednání samotné právnické osoby, podle nové
>úpravy bude jednání statutára považováno za formu
>zákonného zastoupení, stejně jako např. jednání zástupce
>na základě plné moci (tedy jedná-li statutární orgán,
>nejedná sama společnost, ale jedná za společnost...).
>Pracovněprávního poměru statutára se zákon dotýká pouze
>v § 61 odst. 3, kdy uvádí, že mzdu anebo jiné plnění
>zaměstnanci, který je současně členem statutárního
>orgánu, je možno poskytnout pouze se souhlasem orgánu
>schvalujícího smlouvu o výkonu funkce, tedy valné hromady.
>Z toho vyplývá, že zákon souběžný výkon funkce
>statutárního orgánu i pracovního poměru ke společnosti
>jedinou osobou připouští, na druhou stranu však nic neříká o
>tom, zda je možno v pracovním poměru vykonávat i
>činnosti, jinak spadající do náplně činností statutárního
>orgánu. Na základě toho bývá v současné době často
>zmiňována nejistota, a návrat k právnímu stavu před rok
>2012. Vesměs se výklady kloní k názoru, že s ohledem na
>základní soukromoprávní zásadu „co není zákonem
>výslovně zakázáno, to je dovoleno“ je nutno dovodit možnost
>souběhu funkcí, právě kvůli absenci jeho výslovného
>zákazu. . budeme muset počkat, nicméně zatím není nutno
>vidět bezprostřední důvody pro jakékoli rušení již
>uzavřených pracovních smluv statutárních orgánů.
>
>
Pájo, Dědič na přednášce (pro DP) vychází z toho, že ZOK to zakazuje.
Vychází z věty, že obchodní vedení je povinností členů statutárního orgánu.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Změny, které přináší rok 2026 do oblasti zaměstnávání
Velký rozcestník změn v roce 2026, které se týkají podnikatelů
Nová sleva na sociálním pojistném v roce 2026
Konec roku rozhoduje: Špatně načasovaná platba daně či pojistného vyjde draho
Více než 1100 korun za to, že vám dají důchod. Přitom nemusíte platit nic
Od sedel po originální brýle. Přinášíme 10 zajímavých příběhů podnikatelů za rok 2025
22. 11. 2013 15:53
jen pro zajímavost:
Souběh funkce statutárního orgánu a pracovního poměru po 1. 1. 2014
Nová právní úprava v ZOK neobsahuje ekvivalent současného pověření obchodním vedením dle § 66d ObchZ, ani výslovný zákaz výkonu funkce v pracovním poměru. NOZ vychází ze zcela odlišné koncepce jednání za právnickou osobu – zatímco dnes je jednání statutárního orgánu považováno za jednání samotné právnické osoby, podle nové úpravy bude jednání statutára považováno za formu zákonného zastoupení, stejně jako např. jednání zástupce na základě plné moci (tedy jedná-li statutární orgán, nejedná sama společnost, ale jedná za společnost...). Pracovněprávního poměru statutára se zákon dotýká pouze v § 61 odst. 3, kdy uvádí, že mzdu anebo jiné plnění zaměstnanci, který je současně členem statutárního orgánu, je možno poskytnout pouze se souhlasem orgánu schvalujícího smlouvu o výkonu funkce, tedy valné hromady. Z toho vyplývá, že zákon souběžný výkon funkce statutárního orgánu i pracovního poměru ke společnosti jedinou osobou připouští, na druhou stranu však nic neříká o tom, zda je možno v pracovním poměru vykonávat i činnosti, jinak spadající do náplně činností statutárního orgánu. Na základě toho bývá v současné době často zmiňována nejistota, a návrat k právnímu stavu před rok 2012. Vesměs se výklady kloní k názoru, že s ohledem na základní soukromoprávní zásadu „co není zákonem výslovně zakázáno, to je dovoleno“ je nutno dovodit možnost souběhu funkcí, právě kvůli absenci jeho výslovného zákazu. Nelze však zcela vyloučit, že se Nejvyšší soud naopak přikloní ke své dosavadní výkladové praxi a s ohledem na absenci výslovného svolení a podstatu činnosti statutárního orgánu konstatuje opětovně nemožnost souběhu. budeme muset počkat, nicméně zatím není nutno vidět bezprostřední důvody pro jakékoli rušení již uzavřených pracovních smluv statutárních orgánů.