Kratší pracovní doba a rozpis pracovní doby

  • (neregistrovaný)

    20. 4. 2012 21:39

    Vážená redakce serveru Podnikate.cz

    Prosíme o posouzení, zda by bylo možno zahrnout do pracovní smlouvy text, který uvádíme níže. Uvedenou část textu pracovní smlouvy jsme vypracovali na základě komentáře k vydání Zákoníku práce v aktuálním znění. Nejsme si však jisti, zda tímto textem v pracovní smlouvě neporušíme nějaké ustanovení Zákoníku práce či jiných předpisů.

    JUDr. Jaroslav Jakubka, Mgr. Zdeněk Schmied, JUDr. Ladislav Trylč
    ZÁKONÍK PRÁCE
    8. aktualizované vydání
    shrnutí změn k lednu 2012

    vydalo nakladatelství Anag, spol. s r.o., Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc, ISBN 978-80-7263-709-6

    str. 52 – KOMENTÁŘ k §  78 až § 100  ( Obecná ustanovení o pracovní době a délka pracovní doby ... )

    Citace :

      „  Zákoník práce rovněž umožňuje sjednat mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem kratší pracovní dobu. Zaměstnanci pak přísluší mzda nebo plat odpovídající této kratší pracovní době. Dohodu o kratší pracovní době lze uzavřít na dobu určitou, nebo neurčitou. Rovněž je možné dohodnout vypovězení této dohody. Dohoda nemusí být uzavřena písemně ( není-li součástí pracovní smlouvy nebo dohody o změně pracovní smlouvy), avšak v zájmu jednoznačného prokázání,  co bylo vlastně dohodnuto, lze písemnou formu doporučit.  Zaměstnavateli při sjednání kratší pracovní doby odpadá povinnost zaměstnanci poskytovat náhradu mzdy pro překážku v práci na straně zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku za takto „odpadlou“ pracovní dobu. Sjednat kratší pracovní dobu lze, ačkoliv to zákoník práce výslovně v žádném ustanovení neuvádí, vzhledem k celkové koncepci možného odchýlení se od jeho ustanovení, pokud to výslovně nezakazuje( § 4b). Zaměstnavatel má proto obecně možnost sjednávat v pracovních smlouvách nebo v jiných smlouvách s jednotlivými zaměstnanci odchylky od obecného rozvržení pracovní doby. Zkrátit pracovní dobu podle § 80, tedy při současném snížení mzdy, nelze v žádném případě kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem.“      Konec citace.

       § 4b :  (1) Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích mohou být upravena odchylně od tohoto zákona,
                  jestliže to tento zákon výslovně nezakazuje nebo z povahy jeho ustanovení nevyplývá, že se od něj není
                  možno odchýlit. Od ustanovení uvedených v § 363 je možné se odchýlit jen ve prospěch zaměstnance.
                  (2) Podle odstavce 1 může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem,. K úpravě
                  povinností zaměstnance smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
                  (3) Odchylná úprava práv v pracovněprávních vztazích ( § 307 ) nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo,
                  které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jeko nejméně nebo nejvýše přípustné, není-li v § 116,
                  § 118 odst. 1 a § 122 odst. 2 stanoveno jinak.

                  § 363 :  ( Část třináctá, Spolená ustanovení,  HLAVA XIX )  Ustanovení, kterými se zapracovávají
                                předpisy Evropské unie, jsou .....

                   § 307 : ( Část třináctá, Společná ustanovení, HLAVA IV – Mzdová, platová a ostatní práva
                                v pracovněprávních vztazích  )
                                (1) Zakládá-li výměr ( § 113 odst. 4 a § 136 ) právo zaměstnance na plnění v pracovním
                                poměru v menším rozsahu, než vyplývá ze smlouvy nebo jež stanoví vnitřní předpis, je v dotčené
                                části neplatný.
                                (2) Obsahuje-li smlouva nebo vnitřní předpis úpravu mzdových nebo platových práv a ostatních
                                práv v pracovněprávních vztazích, podle kterých má zaměstnanci příslušet více stejných práv,
                                přísluší mu jen jedno takové právo, a sice to, které zaměstnanec určí.
                    § 116 :  ( Mzda za noční práci )
                    § 118 :  ( Mzda za práci v sobotu a neděli )
                    § 122 :  ( Určení a sjednání platu )  Naše firma proplácí mzdy a ne platy.

    § 80 :  Kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a
               zaměstnancem. Zaměstnanci přísluší mzda nebo plat které, odpovídají sjednané kratší pracovní době.

    Poznámka : Text paragrafů pod citací je uveden pouze proto, aby byla lepší a rychlejší přehlednost.. Než aby se
                         pracně vyhledávalo v textu zákona.


    Na základě komentáře ( viz citace výše ) navrhujeme zapracovat do pracovní smlouvy následující text :
    Nejsme si však jisti, zda tímto textem v pracovní smlouvě neporušíme nějaké ustanovení Zákoníku práce či jiných předpisů :
     
    Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel je dle § 81 odst (2) zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění povinen při rozvržení pracovní doby přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce, se obě smluvní strany dohodly, v souladu se zněním § 84 výše uvedeného zákona, kdy se zaměstnavatel a zaměstnanec můžou dohodnout na jiné době seznámení s rozvrhem pracovní doby, že v případě nepříznivých povětrnostních podmínek, to jest setrvalý déšť, aktuální teploty nad 30 stupňů Celsia, mrazivé počasí s teplotami pod 10 stupňů Celsia, je možno stanovit kratší pracovní dobu po dobu určitou. Určení nepříznivých povětrnostních podmínek v tom kterém pracovním dni a tím i určení kratší pracovní doby může pouze jednatel společnosti, který toto zaměstnanci oznámí. Oznámení nemusí být v písemné podobě. Tímto oznámením se pozměňuje zaměstnavatelem dříve písemně určené rozvržení pracovní doby pro ten který pracovní den, protože by toto původní rozvržení pracovní doby bylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce.



    Děkuji                                          Ing. Mach    fa SEZAAR  spol. s r.o.  Č. Budějovice      tel : 602 930 806
                                                                                                                                  e-mail : lenka.10@volny.cz

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 25. 4. 2012 14:42

      bez přezdívky

      Dobrý den, uvedený text by se mohl dostat do konfliktu s § 207 písm. b) zákoníku práce, resp. při zkrácení pracovní doby v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů je třeba brát v potaz právě toto ustanovení. Zákoník práce v ustanovení § 207 písm. b) výslovně uvádí, že v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % výdělku. Převedení na jinou práci v důsledku přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů je podmíněno souhlasem zaměstnance. Pokud zaměstnanec nesouhlasí nebo zaměstnavatel nemá možnost převést ho na jinou práci, náleží mu náhrada mzdy v zákonem stanovené výši.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).