Tuzemské stravné-jaká je správná výše ??
-
-
Theresa (neregistrovaný)
Re: Tuzemské stravné-jaká je správná výš
Děkuji z reakci. Nedává mi to smysl. Proč by se tedy dělilo stravné na státní a soukromou sféru. Proč tedy všichni nepoužívájí limity státní sféry.
Já našla zase toto:
Zaměstnavatel v podnikatelské sféře může rovněž na stravném vyplatit více, ale stravné vyplacené nad rámec náhrad uvedených v zákoníku práce nebude daňově uznatelným výdajem. Podle § 24 zákona o daních z příjmů je daňově uznatelné pouze za podmínky, že tento nadlimit bude na straně zaměstnance součástí jeho mzdy. Samozřejmě včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně v navrhované výši:
69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
104 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
163 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Jste si opravdu jistý tím, že má má předchůdkyně pravda ? Nerada bych dále pokračovala špatně. Děkuji. Tereza -
Líba (neregistrovaný)
Re: Tuzemské stravné-jaká je správná výš
Já váš dotaz čtu pořád dokola a pořád nevím, na co se ptáte.
Vy platíte minimum a vaše předchůdkyně platila maximum, které zaměstnanci nemusí dodaňovat? To jistě nerozhodla sama, ale bylo to dané nějakou vnitřní směrnicí.
Můžete upřesnit, co vám na tom není jasné?
Že státní sféra má horní hranici a podnikatelé ne? Podnikatelé to platí ze svého, ale ve státní sféře hospodaří z penězi nás všech. Proto musejí mít nějaké limity. -
Theresa (neregistrovaný)
Re: Tuzemské stravné-jaká je správná výš
Není mi jasné to danění. Já můžu vyplácet jako firma s. r. o. horní hranici stravného pro státní sféru a nemusí z toho zaměstnanec platit daň a soc. a zdrav? Mě to prostě příjde postavené na hlavu. Proč tedy ve všech článcích co čtu není napsané, že u podnikatelské sféry můžou být nějaká nějaké rozmězí, jenom minimum. 69 Kč atd.???? Vnitřní směrnice na stravné nemáme. Jsme firma, která podniká v dopravě a co nejvyšší stravné je pro nás výhodné. Ale mám strach z toho danění ze strany zaměstnance. Prosím o ujištění, jak to je. -
Líba (neregistrovaný)
Re: Tuzemské stravné-jaká je správná výš
Vybrala jsem pár celkem srozumitelných článků.
"Zákoník práce a prováděcí předpisy stanoví minimální hranici stravného. Maximální limit je stanoven pro neziskové subjekty. Podnikatelské subjekty mají náklady na cestovní náhrady daňově uznatelné bez omezení. Na straně zaměstnance nejsou předmětem daně ze mzdy a do vyměřovacího základu pro odvody na pojistné nevstupují, cestovní náhrady pouze do výše maximálního limitu pro neziskové subjekty. Cestovní náhrady vyplácené nad tento limit podléhají zdanění i odvodům na pojistné."
"Zaměstnavatel však může zaměstnancům poskytnout stravné vyšší, avšak stravné vyplacené nad rámec stanovený zákonem (maximální hodnota stravného poskytnutá zaměstnancům ve státním sektoru) bude zaměstnanci přidaněno ve mzdě (podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění a je také zdaněno v základu daně z příjmu). Hodnota stravného je určena vnitřním předpisem zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad."
"Pro zaměstnavatele ze „soukromého sektoru“ alias podnikatele je z důvodu právní ochrany zaměstnanců závazný pouze spodní limit stravného, žádné horní omezení pro ně neplatí. Naproti tomu pro zaměstnavatele z „veřejného sektoru“ (tj. stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem nebo obcí, a veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, viz § 109 odst. 3 ZP) je z důvodu ochrany (šetření) veřejných prostředků závazný taktéž horní limit stravného, proto nesmí zaměstnancům přiznat vyšší stravné. Návazně v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je stravné daňově účinné u podnikatelů bez omezení shora - tedy třeba i ve výši 1.000 Kč za den, zatímco ve „veřejném sektoru“ nejvýše do stanovených horních limitů."
- Přeprava popílku režim PDP Poslední názor: 23.12.
- Sleva na dani prarodič Poslední názor: 22.12.
- Prohlášení poplatníka na rok 2026 Poslední názor: 22.12.
- Jak vyplatit úrok společníkovi SRO Poslední názor: 22.12.
- Přenesená DP - montáž a seřízení zavírače Poslední názor: 22.12.
- DPH při nákupu z Německa Poslední názor: 22.12.
- Faktury ze 3. země Poslední názor: 21.12.
- Mezinárodní ochranná známka Poslední názor: 21.12.
- DPH a pokladní doklad Poslední názor: 21.12.
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele - doklad o dosaženém vzdělání Poslední názor: 20.12.
- Zaměstnanec ve zk. době, nemoc a ukončení PP ve zk. době Poslední názor: 19.12.
- Fakturace fyzické osoby vlastní s.r.o. Poslední názor: 19.12.
- Sleva na invaliditu souběh se starobním důchodem Poslední názor: 19.12.
- DPN a ukončení PP Poslední názor: 19.12.
Mohlo by vás zajímat
-
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
-
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
-
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
-
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
-
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
-
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
27. 10. 2015 21:17
Dobrý den,
prosím dávám tuzemské stravné takto jsme firma s. r. o.:
69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
104 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hod.
163 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin
Moje předchůdkyně dávala stravné pro státní sektor a tvrdí mi, že je to správně. Kdo má tedy PRAVDU ?
Poslala mi toto:
Stravné – „soukromý“ sektor
Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši
a. 69 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
b. 104 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
c. 163 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Zde bych chtěl upozornit, že se jedná o minimální částky. Pokud by bylo zaměstnanci vyplaceno stravné maximálně do výše horní hranice stravného stanoveného pro “veřejný” sektor, tak to nebude na straně zaměstnance předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a ani součástí vyměřovacích základů pro zdravotní a sociální pojištění. Pokud by však toto stravné přesáhlo horní hranici stravného stanoveného pro “veřejný” sektor, tak už tato část, která přesahuje zmíněnou hranici, bude na straně zaměstnanců podléhat jak dani z příjmů tak pojistnému