Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
8. 2. 2016 8:08
Naopak, náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci ze zákona nepřísluší za první 3 takovéto dny DPN, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn (jde o tzv. karenční dobu).
• Z výše popsaného je zřejmé, že poskytování náhrady mzdy nebo platu v tomto případě úzce souvisí s právní úpravou nemocenského podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Aby totiž zaměstnanci vzniklo vůbec právo na dotčenou náhradu, musí ke dni vzniku DPN splňovat podmínky nároku na tuto dávku nemocenského pojištění, a navíc ve vztahu ke každému dni, za něž náhrada přísluší, musejí být splněny podmínky nároku na jeho výplatu. Podmínky nároku na nemocenské a podmínky nároku na jeho výplatu přitom zákon o nemocenském pojištění rozlišuje (viz např. jeho ustanovení § 25 a § 28).
• Ačkoliv se dá v předmětném případě předpokládat, že zaměstnanec ke dni vzniku DPN splňoval (obecné) podmínky nároku na nemocenské, náhrada mzdy nebo platu z titulu DPN mu po dobu, po kterou mělo trvat neplacené volno, stejně příslušet nebude. Dle ustanovení § 28 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění totiž platí, že nemocenské se až na výjimky nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Zákon tak reflektuje skutečnost, že pokud je nemocenské dávkou, která má zaměstnanci nahrazovat příjem (a totéž platí logicky o náhradě mzdy nebo platu), pak není důvodu, aby bylo vypláceno za dobu, kdy zaměstnanec příjem mít stejně neměl.