skvely postreh. jeste mi tu chybi zakomponovani problematiky "DPH", protoze byt ci nebyt platcem DPH vam muze mj. zahybat s onou volnosti 'kdykoliv si vybrat', nehlede na dalsi faktory, jakymi jsou napr. obchody B2B, kde na druhe strane bude na 99% platce a muzete se potykat s problemy s odbytem (dle slozeni oberatelu) atd. jinak jsou me zkusenosti v podstate identicke, jen ted nevim jestli bohu-zel ci dik :(
ono asi taky zalezi na tom, jaky typ byznysu a v jakem objemu provozujete nebo uvazujete/planujete/rad byste provozoval. jako zivnostnik napriklad tezko dosahnete na sebemensi statni zakazku (rekne od par set tisic az po par (maximalne desitek) mio - vse co je nad to je site na miru jiz v podstate konkretnim subjektum).
asi je take otazka, v jakem oboru podnikate, s jakou strukturou vstupu a rozlozenim nakladu a investic. jako zivnostnik totiz v podstate nedosahnete na nejaky podnikatelsky uver. v bance vam nabidnou bud kontokorent v maximalni vysi 100 tis. Kc (pri pozitivnim cashflow) nebo podnikatelsky uver minimalne(!!) od 3 mio(!!) se splatnosti 6ti let. a to si pak zatracene rozmyslite, jestli se zadluzit nebo to solichat ode zdi ke zdi, v lepsim pripade si pujcit od pratel/rodiny (pokud takova moznost vubec existuje)...
jj (drobne) podnikani v cechach je stale jeste velka rehole, nemate-li kontakty nebo genialni napad, je vymydleno..
To: Pavel Říha
Pokud máte na mysli více společníků v jednom podnikání, takže i k tomuto existují určité alternativy. Vždy záleží na tom, co je to za lidi, jak jim důvěřujete atd. Možnou alternativou může být třeba veřejná obchodní společnost, což jak jistě víte, je v podstatě taková "obchodní" společnost pro více živnostníků, kteří chtějí vystupovat společně.
To Trudomysl:
Určitě i na vašem tvrzení něco je. Mé osobní zkušenosti třeba s bankami jsou takové, že jako živnostník jsme neměl problém získat úvěry a to hned několik, vždy mi byly bankou nabídnuty automaticky na základě obratu na účtu. Naproti tomu u s.r.o. jsem se při žádosti o úvěr dočkal vždy nějakých problémů - ať již s délkou podnikání, nebo s prověřováním odběratelů. Ale to je asi případ od případu...
To emanuel: Jistě, DPH svým způsobem mírně komplikuje situaci, nicméně můžete nadále vést daňovou evidenci. U s.r.o. se jede tvrdě na podvojné účetnictví, které je oproti daňové evidenci s DPH vždy o řád složitější, resp. znám spoustu lidí, kteří jsou schopni si sami vést daňovou evidenci, ale neznám moc lidí, kteří jsou schopni si sami vést podvojné účetnictví. Těmi lidmi mám na mysli běžné živnostníky bez hlubších znalostí účetnictví...
co se v.o.s tyce, musim souhlasit s Pavlem Rihou - nase kratka podnikatelska historie je plna pripadu, kde pokud zacalo jit o penize, stacil drobny nesoulad spolecniku ve vizi dalsiho smerovani a skoncilo to jak PR pise. a roli zde casto nehrala ani pokrevni pribuznost.
v pripade v.o.s. byste musel mit velice silnou duveru ve spolecniky, protoze zde ruci (pokud se pamatuji dobre) vsichni spolecnici veskerym svym majetkem (maji-li nejaky na sebe napsany(!)), narozdil od s.r.o., kde je to jen do vyse zakladniho kapitalu.
jediná výhoda v.o.s proti sdružení fyzických osob je nutnost vést (podvojné) účetnictví ... alespoň přes tu evidenci to má společník horší ...
Ono na jednu stranu to účetnictví je strašnej "vopruz" ... ale na druhou stranu když si člověk nastaví jisté kontrolní mechanismy tak mu nikdo nic nerozkrade ...
Chystám založení s.r.o. právě z důvodu omezení ručení "celým svým majetkem", to co tu p.Požár napsal mi úplně nesedí (z hlediska ručení). Dočetl jsem se, že jednatel ručí svým majetkem za řádný chod společnosti a její hospodaření, ale jediný, kdo má nárok vymáhat škodu na jednateli je sama společnost, tedy její majitelé (společníci). Když budu jediným společníkem a jednatelem zároveň, nebudu na sobě nic vymáhat a tudíž společnost ručí "pouze" svým majetkem. Nebo je v tom ještě jiná právní klička?
Zadny spolecnik neruci celym svym majetkem. Celym svym majetkem ruci jednatel (ne za vse, ale napr. za ucetnictvi, smluvni zavazky, pokuty, atd. ano). Pokud ale jediny spolecnik je soucasne jednatelem, coz byva u drtive vetsiny rodinnych firem, pak ruci on sam. Ruceni se lze vyhnout tim, ze si zaplati jednatele, ale to uz stoji velke penize.
S tim rucenim je treba dodat, ze se lze zodpovednosti zbavit prokazanim, ze jednatel skodu nezavinil, ale dukazni bremeno je na strane jednatele, takze v praxi neni sance se z toho vyvlict.
Padl tu nazor, ze spolecnost prece nebude sama po sobe vymahat skodu, pokud ji vlastni jeden clovek. To neni pravda, protoze v momente, kdy je tu nesplatitelny dluh, firmu prebira insolvencni spravce, ktery za ni jedna misto puvodniho jednatele, a ten po byvalem vedeni jmenem spolecnosti dluh vymahat bude.
Stejne tak nefunguje to, ze zalozite s.r.o., abyste si ochranili soukromy majetek (napriklad nemovitost), pokud dluzite v obcanskem zivote (napr. zpusobite autonehodu) a je na vas uvalena exekuce. V exekucnim rizeni krome osobniho majetku prijdete o podily v pravnickych osobach, tedy vasi firmu prevezme novy majitel, a prijdete o druzstevni byt.
Soucasne zakony zajistuji beztrestnost pouze bohatym, kteri si muzou najmout nekoho, kdo prusery odsmrdi za ne. Zakladat s.r.o. s (mylnou) predstavou, ze se vyhnete neomezenemu ruceni, rozhodne nedoporucuji, a to i presto, ze urady i skoly tvrdi, ze rucite pouze do vyse nesplaceneho zakladniho kapitalu. Jsou to zamerne lzi, nebo urednici a ucitele netusi, ze se zakony davno zmenily.
Vymáhání dluhu insolvenčním správcem je bohužel logické, tzn. tímto opravdu ochránit soukromý majetek nepůjde. Padl tu názor, že pokud je jednatelů více, je situace s ručením jiná. Nicméně insolvenční správce bude vymáhat případný dluh společnosti po všech jednatelích - jaká je tedy situace s ručením osobním majetkem jednatele v tomto případě?
Nejak se mi to ruceni nezda: Podle § 133
(1) Statutarnim organem spolecnosti je jeden nebo vice jednatelu. Je-li jednatelu vice, je opravnen jednat jmenem spolecnosti kazdy z nich samostatne, nestanovi-li spolecenska smlouva nebo stanovy jinak.
(2) Omezit jednatelska opravneni muze pouze spolecenska smlouva, stanovy nebo valna hromada. Takove omezeni je vsak vuci tretim osobam neucinne.
(3) Jednatele jmenuje valna hromada z rad spolecniku nebo jinych fyzickych osob.
§ 134
K rozhodnuti o obchodnim vedeni spolecnosti, ktere nalezi do pusobnosti jednatelu, se vyzaduje souhlasu vetsiny jednatelu.
§ 135
Jednatele jsou povinni zajistit radne vedeni predepsane evidence a ucetnictvi, vest seznam spolecniku a informovat spolecniky o zalezitostech spolecnosti.
Zadne ruceni jednatelu u s.r.o. v zakone nevidim. Taktez z vlastni zkusenosti nikdo z jednatelu u zadluzenych spolecnosti nic neplatil (to se zrovna s jednou soudim) a o tom ze by jednatele meli neco uhradit se soud vubec nevyjadruje.
Tak nevim paragraf 135 jsem cetl a odstavec 2 nevidim
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1991/sb098-91.pdf.
Tak jsem hledal dal a na http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/obchodni-zakonik-4701.html jsem odstavec 2 nasel.
(2) Ustanovení § 194 odst. 2 první až páté věty, odstavce 4 až 7 a § 196a se použijí obdobně.
Tam ale take neni nic o ruceni vlastnim majetkem nehlede na to ze sro nema predstavenstvo!
§ 194
(5) Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.
(6) Členové představenstva, kteří odpovídají společnosti za škodu, ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že společnost zastavila platby. Rozsah ručení je omezen rozsahem povinnosti členů představenstva k náhradě škody. Ručení člena představenstva zaniká, jakmile způsobenou škodu uhradí.
První příspěvek jsem samozřejmě četl (vždyť právě o něm je zde celou dobu řeč :) ), nicméně co jsem se nedozvěděl a co by mě tedy zajímalo, jak je to v případě, kdy jsou 2 společníci, kteří jsou zároveň jednateli. Dá se tímto omezit ručení jednatelů celým svým majetkem? Nebo se z toho prostě jednatelé nikdy nemohou vyvléci (což se mi nezdá)?
Jednatelé ručí vždy celým svým majetkem společně a nerozdílně ...
Co se ti na tom nezdá? Společnost ručí celým svým majetkem a pokud závazky společnosti nelze uspokojit z majetku společnosti, pak se zkoumá zda neporušili pravidla hospodaření samotní jednatelé a závazky se vymáhají po nich ...
Nebo jsi taky jeden z těch, kteří tvrdí, že závazky se přece platit nemusí?
Ano souhlasím, pokud jednatelé nejednali "s péčí řádného hospodáře", potom je jasné, že je dluh společnosti vymáhán po jednatelích - i když i to může být velmi sporné a zajímalo by mě jak to funguje v praxi.
Ale stále nevidím ten rozdíl mezi jedním a více jednateli (a současně společníky). Pže stále ručí celým svým majetkem za podmínky, že nejednali jako řádní hospodáři. To co mi není tedy jasné je, že na počátku zde byla myšlenka, že pokud je jednatel a současně vlastník společnosti, tak že automaticky ručí celým svým majetkem. Z této věty mi logicky vychází, že pokud je jednatelů více, tak je to jinak. Což ovšem popíráš - celkem logicky, nevidím proč by měl být rozdíl mezi jedním a více jednateli.
Chci se zeptat všech zde zúčastněných, kteří zastávají názor, že pokud je jeden společník s.r.o. a současně jednatel, tak že ručí celým svým majetkem, zda to někdo zná z praxe či má odzkoušeno při exekučním vymáhání, čili zda exekutor může bez problémů v tomto případě vymáhat dluh z osobního majetku jednatele.
A aby to bylo málo komplikované, tak mě zajímá, jestli to platí i tehdy, pokud dluh vznikl, když měla společnost jiného jednatel, a než se vyřešila exekuce, tak se jednatel změnil (v obou případech ale stále platí, že jednatel byl současně jediný společník). Čili dluh vzniknul za jiného jednatele, než je ten současný.
A ještě chci doplnit odpověď, která mi na tento dotaz přišla z exekutorského úřadu Přerov, JUDr. Jitka Studená:
> V tomto případě lze v rámci exekučního řízení postihnout pouze movitý majetek jednatele povinné společnosti, a to za podmínky, že společnost má stejné sídlo jako trvalé bydliště jednatele - společníka. Postih účtů nebo třeba srážek ze mzdy jednatele - společníka nelze provést.
Pavel Říha:
Ještě se chci zeptat, jestli to znáte z praxe, resp. že jste sám při výkonu svého povolání nebo jako žalobce nebo někdo z Vašeho okolí podával k soudu žalobu proti jednateli takového nebo obdobného rázu, tj. za účelem z něho exekučně vymoci dluh. Jde mi o to, jestli to nejsou pouhé teorie a jestli jsou vůbec nějaké šance, že ta "námaha" bude fungovat a že je celý tento postup reálný.
Pavel Říha:
Takže jestli to chápu dobře (jsem naprostý laik), tak bych měla podat návrh na insolveční řízení. Když soud rozhodne, že společnost je nesolventní, tak to znamená, že jednatel špatně hospodařil a bude se zjišťovat, který jednatel, zda ten předchozí nebo ten nový? A navíc to budu muset prokazovat já? A když se zjistí, že to byl ten nový, tak stejně jsme tam, kde jsme byli, je to tak?
Podáte návrh na insolvenční řízení a pak je na insolvenčním správci aby dostal peníze z jednatelů ... v případě výhry společnosti to jednatelé uhradí společnosti a insolvenční správce to uhradí dlužníkům ... ovšem je rozdíl mezi špatným hospodařením jednatele a nepřízní osudu ... pokud například společnosti někdo nezplatí a ona je díky tomu v insolvenci tak to asi není vinna jednatele ... že?
Ráda bych napsala řadu poznámek k těm všem připomínkám nahoře. Předně si myslím, že je DULEŽITÉ jaký typ byznysu děláte. Pokud opravujete obuv na vesnici, tak opravdu je lépe být živnostníkem. Jestli ale máte třeba vyvařovnu obědů pro důchodce a měsíční obrat přesahuje 100 tisíc Kč a máte zaměstnance a strojní vybavení, pak je lépe mít na to s.r.o. Firma, to je pouze NÁSTROJ k podnikání. Nic víc a je potřeba zvolit ten správný nástroj.
Ale je pravda, že provozovat s.r.o. v ČR je složité a komplikované. A jestli máte obchodní firmu, pak prostě zvolte sídlo jinde, než v ČR. V poslední době s ohledem na to, co se v ČR děje a jaký bude vývoj v dalších několika letec je optimální toto řešení: založte mateřskou firmu v Anglii a mateřská firma zřídí v ČR organizační složku. Má to řadu výhod v oblasti právní i finanční.
Ještě pár slov k tomu ručení jednatelů s.r.o. v ČR. Bohužel soudy v ČR ani za 20 let nepochopily podstatu s.r.o. a omezeného ručení. Nejen to, české úřady si notoricky pletou pojem právní subjektivity a zaměňují fyzickou osobu jednatele s právní subjektivitou společnosti.
Otevřeli jsme s kolegy z dalších firem jeden specializovaný web, který popisuje tuhle českou anarchii. Jmenuje se www.anarchystan.com a je na něm zábavnou formou popsáno, jak se podniká v Česku. Bohužel, ty příběhy tam jsou skutečné.
Prosím o skutečné argumenty, proč "je lépe být živnostníkem" jako opravář obuvi a proč "je lépe mít na to s.r.o." když mám vývařovnu obědů". Proč to není naopak? Je to ve výši obratu? :o
Jako živnostník s obratem nad 100 tis./měs. a zařízením se rád transformuji na s.r.o., pokud mi to přinese znatelný užitek (dle mého názoru nepřinese). Serioznost a důvěru v podnikaní zvyšovat nepotřebuji.
Děkuji.
Momentálně takhle za mnou přišel jeden podnikatel, který má obrat za měsíc cca 500 tis. Kč a chce se transformovat na s. r. o. ... důvod je jednoduchý ... on nechce být firma ... navíc podniká na smlouvu o sdružení s bratrem ... v případě nějaké nešťastné události by s.r.o. volně pokračovalo ... se sdružením by to bylo horší ... navíc obchoduje i do zahraničí a tam nějak OSVČ nemohou zkousnout ... např. německo.
Nabíječ - když opravujete obuv na vesnici, máte malý obrat a nepotřebujete moc strojního vybavení, za Vaši práci ručíte celým majetkem. Případná škoda, upalý podpatek, odloupnutá podrážka, to není žádná tragédie, navíc na vesnici se lidé znají, děláte lokální byzbys.
Když budete vyvařovat obědy propenzisty v celém kraji, to je riskantní povolání, v případě s.r.o. společník ručí svým vkladem, tedy omezeně do výše vkladu.
Budete-li dělat mezinárodní byznys, těžko někde pochodíte jako živnostník, v mnoha zamích s Vámi jednat nebudou, prostě Vám budou mít za provokatéra, protože v mnoha zamích "živnostník" neo "OSVČ" prostě neexistuje.
Nemohu souhlasit s výše uvedeným porovnáním s.r.o. a fyzické osoby, ze kterého vyplývá, že s.r.o. je zbytečné, protože jednatel ručí celým svým majetkem, tak jako ve fyz. os.
Není to tak vůbec. Právě naopak! V níže uvedeném příkladě (a je jich určitě více) je vidět obrovská výhoda s.r.o. před fyz os.
S.r.o. vznikne má dluh, ale z důvodu, že tomuto s.r.o. nezaplatí jeho odběratel. Odběratel se dostane třeba do konkurzu, anebo prostě jemu nezaplatil zase jeho odběratel. Za takový dluh jednatel neručí. Porovnejte to s fyz. os. - fyz. os. bude za takový dluh ručit až do své smrti a vůbec jí nepomůže, že jí nezaplatil její odběratel. Myslím, že na tomto (zjednodušeném) příkladě je vidět obrovská nevýhoda podnikající fyz. os.
Pokud chci dluh po jednateli, tak musím podat žalobu na jednatele, ten ale prokáže, že dluh nezavinil a tím to celé končí.
Pro rejpaly - mám to přímo z mé praxe, nikdy jsem u soudu nepochodil, vždy z toho jednatelé takto vyklouzli a pak si v klidu svá s.r.o. zlikvidovali.
Cítím nutnost se vyjádřit k výrokům nade mnou.
První co mne trápí je výrok, že jednatelé vždy ručí neomezeně za závazky společnosti. Všichni tu chcete praxi tak zde je:
Insolvenční návrh, pokud vůbec projde přes formální chyby a neochotu soudů k práci, zahájí insolvenční řízení.
Následně budou chtít po navrhnovateli zálohu na náklady ins. správce až do výše 50.000,- (zkuste si tipnout jestli někdy chtějí míň)
Bez toho se s níkým nebudou o ničem bavit. Jakmile jim zaplatíte, stále nemáte jistotu, že se bude něco řešit.
Mimochodem v tuto chvíli většinou (pokud je ona firma skutečně zadlužena) se prodá a přepíše na nějakého bílého koně a změní adresu na koupenou adresu nejlépe na Praze 2 nebo v Ostravě.
Následuje martirium o tom, že již Vaše věc místně nepřísluší soudu, kam jste návrh poslal. Tedy další čekání a lhůty na převod spisu a převzetí někým jiným.
Pokud se dostanete přes to, že soudy si mezi sebou nepředají přílohy a nový soud nezamítne pro nedostatek zákonných příloh pak máte šanci, že se začne něco dít.
Podotýkám, že v mezičase původní majitel (jednatel, společník) již celou svoji firmu elegantně rozkradl... resp. rozprodal atp.
No v tuto chvíli musím citovat jednu větu z jendoho příspěvku shora, který citoval zákon: "Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně."
Víte, v této větě, ačkoliv ji mnoho z vás asi jen prolétlo, je napsaná jedna pravda, ...způsobili porušením PRÁVNÍCH povinností.
Nevím kolik z Vás se někdy setkalo s dokazováním u jakékoliv státní instituce ale dokázat někomu že porušil právní povinnosti, je celkem nemožná věc. Právní povinnosti jednatele totž nejsou zas tak obsáhle jak si možná myslíte.
Praxe je tedy taková, že jednatel se až do poslední chvíle snažil firmu zachránit ale nešlo to (i třeba z jiných důvodů, že neplatili odběratelé) Stačí když vedl řádně účetnictví, a nepadělal doklady apod. Z praxe ověřeno, že i pokud týden před tím než prodal své s.r.o. si vzal úvěr na 300.000,- (peníze ve firmě samozřejmě neskončily) a bez problému argzment, byla to poslední možnost jak zachránit firmu, bohužel padla na staré dluhy a holt to nevyšlo.
Závěrem, osobně zakládám nyní druhé s.r.o. a doposud jsem podnikatel tzv. SVČ osoba. Za svoji praxi jsem se setkal s mnohamilionově zadlužnenými firmami a skutečně NIKDY z toho neměli jejich jednatelé ani společníci výraznější problém. (maximálně pár dochůzek na MSSZ nebo Policii aby si ověřili, že některé podpisy jsou opravdu jejich ale tím to hasne...)
Dokonce nebrání nic založit další s.r.o. a pokračovat veselé dál. Pokud je někdo chytrý, pak založí a.s. a ta bude vlastnit s.r.o. a tím je úplně venku z problému. A jak jsem uvedl výše, ručení jednateli je ZCELA mimo mísu.
A že insolvenční správce vymáhá po jednatelích, pánové ukažte mi jeden inspolvenční spis, kde to tak je. První co dělají je, že zjistí zda má firma účty peníze, nemovitosti, jiný majetek a pak prohlási, konec inslvenčního řízení likvidací a určí likvidátora a ten může společnost tzv. likvidovat řadu let. (znám minimálně dvě co jsou "v likvidaci" nemají ŽL ani adresu, jsou zadlužené ale přitom stále existují ale hlavně bylo zákonu učiněno za dosti, jsou v likvidac... :-D
Pokud se najdou kritici mých slov, jakože asi najdou, rád vysvětlím každý svůj názor nebo právní fakt do detailu.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
Kdo bude mít v roce 2026 nárok na předčasný důchod?
Ten umí to a ten zas tohle. Připomeňte si příběhy šikovných podnikatelů za rok 2025
10 nejvtipnějších vánočních reklam všech dob
Situace, kdy nemusí OSVČ platit zálohy na sociální pojištění
4. 7. 2010 2:53
Na českém internetu se v poslední době vyrojilo obrovské množství webů a příspěvků, které vehementně popisují výhody společnosti s ručením omezeným. Nutno podotknout, že jen výjimečně popisují také nevýhody, takže nyní bych shrnul své postřehy za dobu dvou let, kdy jsem s.r.o. k podnikání využíval, ač nyní od této praxe ustupuji a vše převádím na živnostenský list.
1.) Prestiž - asi jeden z nejčastějších argumentů zastánců s.r.o. - tvrdí se, že pokud budete vystupovat jako eseróčko, tak budete pro své obchodní partnery důvěryhodnější. To je blbost. Přínos pro vaše podnikání bude v podstatě nulový, přesto vás tato "prestiž" bude stát v lepším případě jen opravdu hodně peněz. Důvod je prostý. Pokud podnikám pod nějakou značkou anebo mám nějaký produkt či službu, mohu si název této své značky, zaregistrovat jako ochrannou známku a nabízet tyto služby pod tímto názvem, samozřejmě ve spojení s živnostenským listem. Onen "image" efekt bude naprosto stejný jako u s.r.o. a bude vás to stát jen cca. 5000 Kč jednorázově a to za poplatky úřadu a vypracování dokumentace nějakou odbornou firmou
2.) Daňové zvýhodnění - jste-li drobným podnikatelem a nemáte-li zisk větší než 10 milionů korun ročně a nepodnikáte-li v nějakém opravdu rizikovém oboru, pak je pro vás v 99% případů vždy výhodnější zůstat na živnostenském listu. Oproti s.r.o. to má několik podstatných výhod:
- volné nakládání s financemi - u živnosti - když potřebujete, jdete si prostě peníze vybrat do bankomatu. U s.r.o. nic takového není. Všechny takové výběry pro "osobní spotřebu" jsou tvrdě zatíženy odvody na soc., zdrav. poj a to 2x - jednou to zaplatíte jako zaměstnanec a jednou to zaplatí s.r.o. - za vás, jako za zaměstnance!!!, daně - peníze, které si vyplatíte musí být nejdříve zdaněny, než si je vůbec vyplatíte!!! Mzda je totiž daněna ve chvíli výplaty. U s.r.o. není jiného legálního způsobu jak dostat ven peníze, než formou mzdy (anebo si počkat další rok na výplatu zisku, ale to není moc reálné, když člověk nemá za co jíst :D )
- V roce 2010 jsou výdajové paušály pro živnostníky nastaveny na luxusních 60%. Musíte otočit opravdu hodně peněz, abyste zaplatili alespoň nějakou daň a větší než minimální pojistné. U s.r.o. na nějaké výdajové paušály zapomeňte - jakýkoliv výdaj musíte mít podložený dokladem, navíc toto může být předmětem zkoumání finančního úřadu a ten vám jej nemusí uznat.
Administrativa:
Pokud si pořídíte s.r.o., připravte se na opravdu pořádnou dávku papírování. Buďto si to uděláte sami, anebo si na to někoho najmete, ale levné to zpravidla nebude. Společnost s ručením omezeným musí každý rok vyhotovit a odeslat řadu listin na různé úřady (např. účetní závěrky na rejstříkový soud atd.).
Změny - pokud změníte anebo rozšíříte podnikání jako živnostník, pak stačí zajít na živnostenský úřad, kde vám to během 5ti minut zdarma (rozšíření živnosti) anebo za 100 Kč (změna adresy) změní. Pokud chcete cokoliv výše uvedeného změnit u s.r.o., pak vás to vyjde minimálně na 5000 Kč - za notářský zápis + 1000 Kč poplatek rejstříkovému soudu. Tudíž, ta samá věc vás vyjde 60x dráž.Plus vám to může OR vrátit pro formální chybu a vy máte 6000 Kč v háji. To je skutečně výhodné!
Datové schránky - jako živnostník se můžete rozhodnout, zda chcete či nechcete mít datovou schránku. Jako s.r.o. ji mít musíte :). Datové schránky jsou z mého pohledu kus totálně nepovedeného šrotu, jehož používání lze srovnat snad jen se zubařským zákrokem bez umrtvení. Manuál k datovým schránkám psal zjevně někdo s opravdu dlouhou řadou titulů před jménem, protože i vysokoškolsky vzdělaný člověk (pedagog) s tím měl problém to pochopit.
Ručení - a tady se dostáváme k nejčastějšímu argumentu zastánců společností s ručením omezeným. Je všeobecným mýtem, že u s.r.o. neručíte vlastním majetkem, ale jen majetkem společnosti. Toto absolutně neplatí v případě, že jste jediným společníkem a zároveň jednatelem společnosti (což je asi 70% všech vlastníků s.r.o.). Jako jednatel totiž zodpovídáte za řádné hospodaření společnosti, za plnění všech závazků a povinností, za což ručíte celým svým majetkem. Co z toho plyne? Že jste si vlastně vůbec nepomohli, spíše naopak.
Zrušení - pokud chcete ukončit podnikání jako živnostník, jednoduše zajdete na živnostenský úřad a toto jim ohlásíte a v tu chvíli jste přestali být podnikatelem. Pokud chcete zrušit s.r.o., čeká vás docela zajímavý kolotoč, když se neobejdete bez pomoci advokáta, přičemž zaplatíte také poplatky OR. Tedy, to co je u živnosti zdarma, to se vám u s.r.o. zase slušně prodraží a to nepočítám ty nervy a čas.
Nyní shrnu své poznatky a názory. Než se rozhodnete, že podlehnete módní vlně zvané s.r.o., dobře zvažte zda:
1.) chcete opravdu platit na daních a sociálním, zdravotním minimálně jednou tolik co byste zaplatil jako živnostník
2.) chcete zaměstnávat účetní a sekretářku, protože bez nich se v s.r.o. neobejdete. (Vlastně jo, ale už vám pak nezbude moc energie na podnikání)
3.) chcete za každou změnu platit tisíce korun
4.) uvázat si do budoucna pořádný šutr kolem krku a to v podobě případné trestní odpovědnosti jako jednatel.
5.) chcete se dobrovolně vzdát finanční svobody - možnosti "jít si prostě vybrat, když potřebujete"
Budete-li se v podnikání na živnostenský list držet základních zásad - pečlivě plánovat a zvažovat alternativy, dobře si vybírat své zákazníky, partnery a zaměstnance, dělat si rezervy na zlé časy a jistit se proti rizikům (např. vhodným pojištěním), pak vám garantuji, že žádné s.r.o. potřebovat nebudete, budete mít víc peněz a zachováte si svobodu se svým živnostenským listem.
Přeji hodně štěstí.