(Ne)povinnost vymáhat pohledávky

  • (neregistrovaný)

    5. 3. 2016 10:23

    Může se účetní jednotka vedoucí podvojné účetnictví (obchodní korporace) rozhodnout, že nebude určité pohledávky vůbec vymáhat? Např. pohledávky do 500 Kč, protože náklady na vymáhání by byly dramaticky vyšší, než vymožená částka a vznikla by účetní jednotce vlastně ztráta....

    Najdu to prosím někde v zákoně? Musí na to společnost mít směrnici, nebo stačí pouhé rozhodnutí účetní či představenstva nebo ekonomického náměstka?

    A pak se chci zeptat, když těch drobných pohledávek á 500 Kč bude např. 10 tisíc kusů (tj. 10 tisíc lidí bude dlužit do 500 Kč), zda i v tomto případě může účetní jednotka rozhodnout, že nebude pohledávky vymáhat. V rozpočtu společnosti (příjem 0,5 miliardy) se nějakých 5 mil. Kč ztratí....

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 5. 3. 2016 11:19

      alen1 (neregistrovaný)

      Re: (Ne)povinnost vymáhat pohledávky
      Rozhodně to nemůže rozhodnout účetní.
      Pokud je přijem 0,5 miliardy, tak máte určitě právníka, který to bude řešit a rozhodnou odpovědné osoby.

    • 5. 3. 2016 12:04

      jar.ti (neregistrovaný)

      Re: (Ne)povinnost vymáhat pohledávky
      Pardon, nejde o mou firmu, jde o školní příklad tzv. fiktivního podnikatele.

    • 5. 3. 2016 14:01

      alen1 (neregistrovaný)

      Re: (Ne)povinnost vymáhat pohledávky
      Ach jé, školní příklady:
      Najdete to v ustanoveních nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
      Péče řádného hospodáře a podnikatelský úsudek
      Povinnost jednat s péčí řádného hospodáře je stanovena v § 159 NOZ. Nově však tato povinnost dopadá nejen na členy statutárních orgánů obchodních korporací, avšak na členy jakéhokoliv voleného orgánu, tedy i např. na členy orgánů neziskových společností. Povinnost péče řádného hospodáře je definována jako výkon funkce s potřebnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí.
      Dle ustanovení § 51 ZOK, které zavádí tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které je v zahraničí známé pod pojmem „business judgement rule“, jedná „pečlivě a s potřebnými znalostmi“ ten, kdo s přihlédnutím k okolnostem v dobré víře jedná:
      loajálně;
      v obhajitelném zájmu obchodní korporace; a
      informovaně.
      Pokud tedy člen statutárního orgánu dodrží výše uvedené podmínky, nebude vystaven postihu za porušení péče řádného hospodáře ani tehdy, pokud jeho jednání nevede k prospěchu korporace. Nejedná se tedy o odpovědnost za výsledek.
      Obrácení důkazní břemene
      Zda však člen statutárního orgánu plní řádně svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je tento člen nucen vždy sám prokazovat, neboť dle ust. § 52 odst. 2 ZOK, je-li sporné, zda člen statutárního orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, tíží důkazní břemeno právě tohoto člena.
      Je tedy nezbytné, aby každý člen statutárního orgánu pečlivě uchovával podklady, ze kterých vycházel při svém rozhodnutí (zejména stanoviska odborníků) a mohl tak v případě nutnosti prokázat, že jednal dostatečně informovaně, loajálně a v zájmu korporace.

    • 5. 3. 2016 14:30

      jar.ti (neregistrovaný)

      Re: (Ne)povinnost vymáhat pohledávky
      Aha, tedy možnost nevymáhat drobné pohledávky ani tak nevychází z účetních či daňových předpisů, jako spíše z obecné úpravy péče řádného hospodáře, aby korporace nemrhala svými prostředky, rozhodne představenstvo, že určité pohledávky do výše např. 500 Kč vymáhány nebudou? A zdůvodní si to náklady na vymáhání, které dramaticky převyšují nominální hodnotu pohledávky? Směrnice pro vymáhání pohledávky být nemusí (nemusí schvalovat valná hromada), stačí pouhé usnesení představenstva s trvalou platností (resp. do odvolání). Lze takto u zkoušky odpovědět?

    • 5. 3. 2016 14:47

      alen1 (neregistrovaný)

      Re: (Ne)povinnost vymáhat pohledávky
      Dle ustanovení § 51 ZOK, které zavádí tzv. pravidlo
      podnikatelského úsudku, které je v zahraničí známé
      pod pojmem „business judgement rule“, jedná „pečlivě a s
      potřebnými znalostmi“ ten, kdo s přihlédnutím k
      okolnostem v dobré víře jedná:
      loajálně;
      v obhajitelném zájmu obchodní korporace; a
      >>informovaně.
      >>Pokud tedy člen statutárního orgánu dodrží výše
      >>uvedené podmínky, nebude vystaven postihu za porušení
      >>péče
      >>řádného hospodáře ani tehdy, pokud jeho jednání
      >>nevede
      >>k prospěchu korporace.

      >>tohoto člena.
      >>Je tedy nezbytné, aby každý člen statutárního orgánu
      >>pečlivě uchovával podklady, ze kterých vycházel při
      >>svém rozhodnutí (zejména stanoviska odborníků) a mohl
      >>tak
      >>v případě nutnosti prokázat, že jednal dostatečně
      >>informovaně, loajálně a v zájmu korporace.
      >
      >Aha, tedy možnost nevymáhat drobné pohledávky ani tak
      >nevychází z účetních či daňových předpisů, jako spíše
      >z obecné úpravy péče řádného hospodáře, aby korporace
      >nemrhala svými prostředky, rozhodne představenstvo, že
      >určité pohledávky do výše např. 500 Kč vymáhány
      >nebudou? A zdůvodní si to náklady na vymáhání, které
      >dramaticky převyšují nominální hodnotu pohledávky? Směrnice
      >pro vymáhání pohledávky být nemusí (nemusí schvalovat
      >valná hromada), stačí pouhé usnesení představenstva s
      >trvalou platností (resp. do odvolání). Lze takto u
      >zkoušky odpovědět?
      Samozřejmě lze nezaplacené, nepromlčené pohledávky odepsat a to i daňově, při splnění podmínek v daňových zákonech.
      Vždy je to i o "ekonomické a daňové" kalkulaci.
      A pozor na jiná ustanovení o "udělování pokynů" v rámci obchodního vedení.
      např. viz článek
      http://www.epravo.cz/top/clanky/pokyn-valne-hromady-clenovi-statutarniho-organu-podle-zok-95629.html

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).