Fond pracovní doby a minimální mzda

• michal cmil (neregistrovaný)

  2. 3. 2013 2:35

  Smlouva na HPP s 37,5hod. týdně,minimalni mzda od 1.1.2013  je 8000 tj. 48,10 na hodinu,při smlouvě na 37,5 to je 51,30 ?
  Když se jedna o obchod a nejde třeba dodržet fond pracovni doby,zaměstnanec neodpracuje 37,5 hodiny týdně,má zbytek hodin
  jako neplacené volno,nebo jako překážku v práci ze strany zaměstnavatele s náhradou mzdy?Smlouva nemá žádne dodatky,jen
  se odkazuje na platný zákonik práce.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 3. 3. 2013 20:14

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    uvádíte, že týdenní pracovní doba zaměstnance činí 37,5 hod. Záleží však, zda se jedná o sjednanou týdenní pracovní dobu nebo o zaměstnavatelem stanovenou nižší týdenní pracovní dobu (interním předpisem). V případě sjednané nižší týdenní pracovní doby činí minimální mzda 48,10 Kč, u zaměstnavatelem stanovené nižší týdenní pracovní doby činí minimální mzda 51,30 hod (40/37,5 x 48,10). Připomínám, že obdobně je nutné dodržet i zaručenou mzdu. Podrobněji např. zde: Minimální mzda se v roce 2013 mění
    
    Pokud zaměstnanec pracuje v pracovním poměru v rovnoměrně rozvržené týdenní pracovní době, je nutné dodržet odpovídající minimální mzdu (obdobně příslušnou zaručenou mzdu). Doplatek do minimální a zaručené mzdy je v souladu s § 111 a 112 zákoníku práce zaměstnavatel povinen poskytnout automaticky, tj. bez dalšího ujednání v pracovní smlouvě.
    
    Jestliže se jedná o překážku na straně zaměstnavatele dle § 208 zákoníku práce, náleží zaměstnanci za tuto dobu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, není-li stanoveno jinak dle § 209 odst. 2 zákoníku práce. S neplaceným volnem by musel zaměstnanec souhlasit, v době neplaceného volna mu mzda nepřísluší, do minimální a zaručené mzdy se nedoplácí. Samozřejmě je nutné zajistit odvod zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu. 
    
    Například pokud by byla sjednána kratší týdenní pracovní doba (37,5 hod) s rovnoměrným rozvržením pracovní doby, je zaměstnavatel povinen přidělovat práci v rozsahu této sjednané týdenní pracovní doby. Pokud pro zaměstnance práci skutečně nemá, vzniká placená překážka na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy nemůže práci nepřidělit nebo mzdu zaměstnanci libovolně zkrátit.   
    
    Zjednodušeně řešeno, je-li sjednána hodinová mzda 48,10 Kč, pak má být přidělena práce v rozsahu sjednané týdenní pracovní doby (počet hodin x 48,10 Kč), je-li sjednána měsíční mzda 8 000 Kč, musí být vyplaceno alespoň 8 000 Kč. 
    
    Samozřejmě při sjednané nižší týdenní pracovní době a hodinové mzdě 48,10 Kč zřejmě měsíční mzda nedosáhne vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Obvykle doplatek zdravotního pojištění alespoň z minima hradí zaměstnanec, protože se sjednanou nižší týdenní pracovní dobou (37,5 hod) předem souhlasil, ale mohou se dohodnout, že doplatek pojištění uhradí zaměstnavatel. Kdyby ale k doplatku zdravotního pojištění do minimálního vyměřovacího základu došlo zaviněním zaměstnavatele (nedostatek práce, překážka na straně zaměstnavatele placená průměrem), měl by doplatek uhradit on.
    
    Dagmar Kučerová  :)