Co je to švarc systém?

  • (neregistrovaný)

    30. 7. 2010 20:25

    Dobrý den,
    ráda bych se dozvěděla něco o tzv. Schwarzově systému.
    Moje matka pracuje už několik let jako živnostník,  nikoliv však "sama na sebe", ale pro jistou velkou firmu. Tato firma před lety skoupila v ČR velké množství prodejen cigaret, novin a časopisů, stejně tak obchod, kde pracovala moje matka jako běžný zaměstnanec. Ve chvíli, kdy se tato firma stala majitelem, postavila  zaměstnance před rozhodnutí: zařídit si ŽL a dál pracovat ovšem už jako podnikatel najatý firmou nebo být bez práce. Moje matka, žijící na malém městě, kde je pracovních příležitostí opravdu velmi málo, si nakonec pod tlakem ŽL zařídila. Bohužel firma ji platí určitou fixní částku měsíčně plus jisté procento z měsíčního zisku. Pracuje 6 dní v týdnu 12ti hodinové směny, daně, zdravotní i sociální pojištění si platí samozřejmě sama. Vzít si dovolenou, nebo být nemocná je nemožné (bohužel, v posledních měsících se její zdravotní stav zčásti i kvůli tomu, že nemůže odpočívat horší), jelikož by měla malý zisk a tudíž by jí firma nic nezaplatila. Kromě toho, veškeré zařízení je firemní, musí jezdit na školení jako běžní zaměstnanci, pracovní dobu určuje firma atd. Proto mě trápí otázka zda se jedná o tzv. Schwarzův systém a zda je toto vůbec legální, případně jak se bránit.

    Děkuji za odpověď.

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 5. 8. 2010 10:17

      bez přezdívky

      Dobrý den,
      velice záleží na tom, jak má vaše maminka koncipovány smlouvy, nicméně vzhledem k tomu, co píšete, se z 99 % opravdu jedná o tzv. "švarcsystém". Přeposlal jsem váš dotaz odborům, které snad poradí, jak celou situaci řešit.
      S pozdravem
      Daniel Morávek

    • 27. 8. 2010 13:21

      bez přezdívky

      Dobrý den,
      odboráři mi odpověděli toto:

      Situace popsaná v dotazu je ukázkový případ nedovoleného zaměstnávání na tzv. „švarcsystém“. Jeho podstatou je, že právnická nebo fyzická osoba k plnění svých běžných úkolů najímá fyzické osoby mající oprávnění k podnikání (osoby samostatně výdělečně činné). Cílem tohoto způsobu „zaměstnávání“ je nejen objetí ochranná ustanovení pracovněprávních předpisů vztahujících se na zaměstnance v pracovněprávních vztazích¨např. stanovená týdenní pracovní doby, nárok na nepřetržitý odpočinek mezi směnami a v týdnu, nárok na pracovní volno, nárok na dovolenou, skončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele jen z důvodů uvedených v zákoníku práce, nárok na odstupné aj.), a přenést riziko podnikání zaměstnávající osoby na zaměstnance, ale též obcházení právní úpravy, pokud jde o zdravotní a sociální pojištění a placení daní z příjmu. 



      Uvedený systém zakazoval výslovně  zákon o zaměstnanosti (zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti), účinný do 30. 9. 2004, ve svém ustanovení § 1 odst. 6, kdy byla právnická nebo fyzická osoba povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu činnosti zajišťovat svými zaměstnanci zaměstnávaných v pracovněprávních vztazích.



      (§ 1 odst. 6 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti - Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů anebo je-li plnění běžných úkolů právnickou nebo fyzickou osobou svěřeno jiné právnické nebo fyzické osobě, která je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozumí pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které ve smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat.)



      Nový zákon o zaměstnanosti – zákon č. 435/2004 Sb., účinný od 1. 10. 2004, obsahoval obdobné ustanovení ve svém § 13.



      (§ 13 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti :

      (1)Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

                  (2) Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů, 16) které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

                  (3) Povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů

      a) zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,

      b) zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§ 66), nebo

      c) právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.

                  (4) Plnění běžných úkolů podle odstavce 3 písm. c) lze svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.)



      V souvislosti s přijetím nového zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., bylo ustanovení § 13 zákona o zaměstnanosti posléze  zrušeno (zákon č. 254/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce).  Z uvedeného však nevyplývá, že by po přijetí nového zákoníku práce bylo zaměstnávání na tzv. „šavarcsystém“ povoleno.



      Nový zákoník práce stanovil jednoznačně zásadu, že závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávních vztahu podle zákoníku práce, pokud není upravena zvláštními právními předpisy, tedy jen v pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích mimo pracovní poměr (§ 3 ZP). Zákoník práce zároveň ve svém ustanovení § 2 odst. 4 definoval závislou práci



      (§ 1 odst. 4 ZP - Za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, se považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost.)



      Z uvedeného přehledu právní úpravy vyplývá, že zaměstnávání na živnostenský list není dovoleno ani za současné situace, i když výslovný zákaz zaměstnávání na tzv. „švarcsystém“ již právní úprava neobsahuje. 

      Právní úprava přitom nezakazuje právnickým a fyzickým osobám vstupovat do právních vztahů se živnostníky – osobami samostatně výdělečnými. Je samozřejmě možné a přípustné, aby si podnik najal držitele živnostenského listu na stavební práce např. na opravu sociálního zařízení. Takový živnostních vykoná práci podle objednávky, zpravidla si sám opatří potřebný materiál, využívá k tomu vlastní pracovní nářadí, práci vykoná v dohodnuté době a  cenu za odvedenou práci včetně materiálu fakturuje objednateli. Takový živnostních vykonává práce pro více zákazníků, určuje si sám nebo po dohodě s objednatel dobu výkonu práce aj.

      To, co právní úprava zakazuje, je výkon závislé práce pro objednatele na základě živnostenského listu. Jestliže tedy má takový živnostních pouze jednoho objednatele, práce je vykonávána  osobně živnostníkem v pracovní době, kterou určuje „zaměstnavatel“, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na pracovišti „zaměstnavatele“, na jeho náklady a odpovědnost, lze usuzovat, že jde o výkon závislé práce, která může být vykonávána pouze v pracovněprávních vztazích.



      Pro ilustraci uvádíme, že se se nedovoleným zaměstnáváním na tzv. „švarcsystém“ zabývaly i soudy (Rozsudek krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 7. 2000, čj. 22 Ca 80/2000-15 uveřejněný v č. 7-8/2001 Sbírky Orac- daňové/judikát č. 96/2001 Sb.O.d – „Jestliže pracovníci vykonávali v daném období výlučně činnosti pro daňový subjekt, v rámci svého plnění mu poskytovali pouze svou vlastní práci, při níž museli dbát jeho pokynů, materiál ani nářadí ke své činnosti si nezajišťovali a daňový subjekt jim vyplácel pravidelnou odměnu na základě jejich měsíční fakturace, jedná se o závislou činnost, a to bez ohledu na to, že pracovníci měli vlastní živnostenské oprávnění a s daňovým subjektem uzavřeli namísto pracovní smlouvy o dílo. Příjmy z takové činnosti jsou pro účely zdanění posuzovány jako příjmy ze závislé činnosti.“).

      Na závěr je třeba uvést, že každý případ „zaměstnávání“ tzv. „na živnostenský list“ je třeba posuzovat individuálně. 

      Pokud takové „zaměstnávání“ splňuje znaky závislé práce, na což lze v daném případě v vysokou mírou pravděpodobnosti usuzovat, jedná se o nedovolený způsob zaměstnávání.. Z toho důvodu doporučujeme podat podnět ke kontrole příslušným státním úřadům. Kompetentními orgány jsou inspekce práce, finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, jakož i zdravotní pojišťovna.

      Právní oddělení ČMKOShttp://www.cmkos.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).