Díky za odpověď, omlouvám se, nevím proč jsem přepisoval z tabulky pořád roky 4. Jednalo se o let 6, konkrétně 79 měsíců.
Počítal jsem sazbu 100,- Kč za čtvrtletí (minimální sazba). Z vyhlášky MF 125/1993 Sb. § 12 č.9 pak stojí "Nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc."
Počítám tedy (Č/100*10)+Č a každý třetí měsíc je to pak (Č/100*10)+Č+100. Č=částka za předešlý měsíc.
Růst o 10% je pak samozřejmě exponenciální, hlavně za poslední 3 roky.
Tak já jsem si vzala jako příklad první částku 100,- splatnou 30.4.2018 (za I. Q 2018) = 1.5.2018 se tato částka navýšila o 10 %, jak píšete (Č/100*10) + Č. Takto jsem vypočetla dluh za 36 měsíců, stejným způsobem jsem postupovala ohledně další platby (minus 3 měsíce), každý měsíc stejný vzorec. Nakonec jsem všechny dlužné částky sečetla. Vyšlo mi něco přes 116 000, zaokrouhlování jsem neřešila. Pro výpočet úroků jsem chtěla použít advokátní on line kalkulačku, ale to mi moc nešlo. Upozorňuji, že mám humanitní vzdělání a matika u mě nic moc.
Myslím, že rozumím Vašemu způsobu výpočtu. Sestavil jsem si na to tabulku tímto výpočtem za dluh z každého kvartálu zvláště, ale vychází mi přibližně stejná částka. Zmiňujete 36 měsíců, ale u mne jde již o 79.
Zmiňovala jste promlčení - je to z tohoto důvodu? Nevím, jak by promlčení fungovalo mimosoudně, když chci splatit původní částku pojištění a mít čistý štít. Navíc 116 000 je pořád lichvářsky vysoká částka na to, že opravdu šlo o velice nizký přivýdělek za celá léta - ani ta všechna práce by nepokryla tuto částku.
Jen doplňuji, že za celou dobu se nestal žádný úraz ani nevzniklo žádné řešení s pojišťovnou.
Omlouvám se za několik příspěvků najednou, nemůžu upravit minulý.
Dodal bych ještě, že zmiňovaná smlouva byla již rozvázána a ukončena.
Napadlo mě k tomuto ještě, jak promlčecí doba vlastně funguje? Tu lze uplatnit pouze u soudu? A pak také, chápu promlčecí dobu správně, že v případě Vaší metody výpočtu po mne již nebude moci Kooperativa chtít splatit dluh za kvartály, když dluh vznikl kdykoli před dobou posledních 36 měsíců? Tudíž by mohl vyžadovat úhradu kvartálů, kde dluh vznikl v období posledních 36 měsíců, a jelikož byla smlouva již ukončena, tak za 36 měsíců od ukončení smlouvy po mne již Kooperativa nemůže vyžadovat nic? Nicméně, pokud toto Kooperativa zjistí třeba za 2 roky, jsme ve stejné situaci a vyžadovali by po mne zase například těch Vámi zmiňovaných 116 000?
Tak pro mě konečně pryč z matiky k něčemu pro mě srozumitelnému. :-)
Jestli opravdu chcete dluh zaplatit (na placení pojistného v případě pouze DPP do 10 000 Kč nejsou jednotné názory - viz zde několik let trvající diskuse), pak bych doplatila pouze jistinu, a to 3 roky nazpět. Na placení úroků je času dost, navíc zaplacením jistiny se výše úroků zastaví. Pokud vás Koo vyzve k platbě za delší období, vznesete námitku promlčení, totéž, pokud by vás zažalovala (první, co musíte soudu říci).
V případě, že dluh neuhradíte a jak píšete, že DPP byla ukončena, pak se 3letá promlčecí lhůta bude počítat vždy 3 roky nazpět od výzvy k zaplacení (= každý měsíc dobrý). To se ale týká pouze jistiny, nikoliv úroků.
Jestli zaplatíte nebo nezaplatíte, je na vás, zkuste si to propočítat i s těmi úroky. Zda Koo úroky požaduje, nevím.
Děkuji Vám za Váš čas a poskytnuté informace.
Mění se něco v tom případě, že nejde o úrok, ale navýšené pojistné?
Mohli byste mi prosím blíže vysvětlit tématiku promlčecí lhůty? Jelikož byla smlouva ukončena již před rokem, teoreticky by se částka dle promlčecí lhůty tří let vztahovala pouze na poslední 2 roky - od 1.1.2018. Celá částka by pak dosahovala 11 168,- Kč, a pak se každým kvartálem postupně už jen snižovala.
To je ovšem, pokud to chápu správně tak, že poplatek za kvartál (i přesto, že je stále narůstající a teoreticky nekonečný), je promlčením kompletně zrušen jakmile uplyne 36 měsíců od první možnosti právního vymáhání (dle NKÚ Kooperativa vymáhá již po 5 dnech od nezaplacení v případě jejich znalosti o nezaplacení). Tzn., dnes je kompletně promlčen poplatek za 2Q 2017 včetně všech předešlých.
Jak se pak postupuje při situaci, že po mne Kooperativa skutečně bude plnou částku chtít zaplatit? Oznámím promlčecí lhůtu Kooperativě, nebo musím okamžitě nahlásit věc soudu?
Píšete, že DPP byla před rokem zrušena = dlužíte de dneška zpět za 1 rok nulu + poslední 2 roky trvání DPP. Jak jsem psala, čím víc času uplyne, aniž byste zaplatil, dlužná částka se bude snižovat.
Příklad:
DPP byla uzavřena od 1.1. 2015, byla ukončena 31.8.2019.
3 roky ode dneška zpět představuje datum 29.8.2017.
Dnes vás Koo vyzvala k zaplacení dlužného pojistného.
Nepromlčené pojistné je za dny
29.8.2017 až 30.9.2017 (část 3. Q 2017)
+ 4. Q 2017
+ celý rok 2018
+ 1. Q 2019
+ 2. Q 2019
+ dny od 1.7. do 31.8.2019
"Tzn., dnes je kompletně promlčen poplatek za 2Q 2017 včetně všech předešlých." = ano
Pokud bude Koo chtít pojistné za dny před 29.8.2017, odpovíte, že vznášite námitku promlčení.
Totéž, pokud by Koo na vás podala žalobu. Pokud se tak stane, soud vás vyzve, abyste se k žalobě vyjádřil = tam námitku promlčení uplatníte. Na prvním ústním jednání se vás budou ptát, co se změnilo od podání žaloby apod. Vy odkážete na své písemné vyjádření k žalobě a sdělíte, že návrh od ... do navrhujete zamítnout z důvodu promlčení.
Dobrý večer.
Tak úraz.pojištění se platí i u DPP - 100,-Q
https://www.koop.cz/pojisteni/pojisteni-odpovednosti/zakonne-pojisteni-odpovednosti-zamestnavatele
Pochopitelně máte pravdu. Stačí se seznámit s potřebnými právními předpisy. To on však neuznává a již roky zde šíří svou "pravdu".
Navíc, pojištění je pro zaměstnavatele výhodné. Stovka za čtvrtletí je dnes směšná částka v porovnání jaké to přináší krytí. V dotazu není uvedeno, jakou pracovní činnost dotyčný zaměstnanec prováděl, ale pokud by se jednalo o činnost, z které může vzniknout nemoc z povolání, tak je pro zaměstnavatele hrazení pojištění v době jeho zaměstnávání výhodné i v případě, že zaměstnance již nezaměstnává (je nutné si uvědomit, že pojištěn je zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec [pojištění primárně částečně hradí škodu, která vznikla zaměstnavateli v důsledku pracovního úrazu nebo přiznání nemoci z povolání jeho zaměstnanci]).
Proto jednoznačně doporučuji přístup Aion a důrazně varuji proti přístupu Vladimíra 2, který, podle mého názoru, může poškodit především malé zaměstnavatele.
Hlavně že vám jde o pomlouvání nikoliv o uvedení zákonných předpisů.
Jinak je zcela nepochopitelné, že vaši teorii o platbě 100,- za dohodáře
(do 10000) nepřevzali žádní IT opravující mzdové programy pro r. 2020!
Sdělte že nějaký mzdový program to obsahuje! Neuvádějte pouze kecy
=podle mého názoru=, Já jsem vše objasňoval v diskuzích v r. 2019 !.
Již v r. 2019 jsem vás i ostatní žádal, abyste zveřejnili Informaci KOOP, v kolika případech
neuradili prac. úraz dohodářům z důvodu že nebyla uhrazena ta 100,-
Pak budou vaše informace pravdivé. Bohužel jste se o to nepokusil ani nezveřejnil
případně tuto informaci kterou byste získal.
Pokud tak učiníte budou fšichni vaším hláškám věřit.
Zdravím, podle mého názoru takový případ nemůže nastat, pojištění zaměstnavatele vzniká bez ohledu na placení, ani ta v současnosti webová přihláška ke Kooperativě na to nemá vliv. Můžeme se mračit na "černé pasažéry", co je jim líto stovky, ovšem kdyby se jim u DPP pod 10000 stal vážný průser, půjdou uplatnit náhradu.
Na druhou stranu evidentně tu není zájem převést úrazové pojištění na stát a napsat to do zákona pořádně, takže na tom Kooperativa a ČP/Generali nejspíš netratí. Kolik jsem řešil pořezaných rukou, kdy se bolestné a náhrada ani nevyrovnaly nákladům na sehnání té hory dokumentů, co Kooperativa požaduje, takže se to nakonec neuplatnilo.
Na závěr "odborná rada" - věřím, že ani Mirek Dušín by se dobrovolně nepřiznával k tomu zvýšení pojistného, ať to vychází 100000 nebo 600000.
Musíte rozlišovat mezi vznikem zákonného pojištění a úhradou pojistného.
Máte pravdu v tom, že pojištění vzniká bez ohledu na úhradu pojistného, neboť vzniká "dnem vzniku prvního pracovního vztahu". Zároveň však platí, že "proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné". V prodlení je i ten zaměstnavatel, který se nepřihlásil, neboť pojištění vzniklo a jemu vznikla povinnost hradit pojistné.
Proč převádět toto pojištění na stát, když stát má z tohoto systému největší příjmy. Prakticky se jedná o dotování státu zaměstnavateli, kteří nejsou organizační složkou státu (na ty, kteří jsou, se pojištění nevztahuje). Stát nemá zájem na změně, přestože tento systém byl přijat jako prozatímní (byl vydán zákon, který měl zavést nový systém [mimo jiné měl být pojištěn zaměstnanec, nikoliv zaměstnavatel]), ale ten nikdy nenabyl účinnosti). Obě pojišťovny na tom nikdy nemohou tratit. To je ošetřeno právním předpisem.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
29. 8. 2020 12:55
Dobrý den,
zpětně se ke mne dostala informace ohledně placení zákonného pojištění u DPP pro zaměstnance (do 10 tis.). Zaměstnanec byl v pracovním poměru na DPP 4 roky a za tuto dobu jsem neplatil minimální hrazení 100,- Kč / kvartál. Toto probíhalo na velice malé škále a můj celkový výdělek za 4 roky nepřesáhl 100 000,- Kč.
Po inspekci detailů jsem se dozvěděl, že dle vyhlášky MF 125/1993 Sb., je sankce za neplacení zákonného pojištění navýšena o 10% z dlužné částky za každý měsíc. Za 4 roky toto dělá necelých 685 000,- Kč. Tato penalizace je (mimo nepředstavitelně krutý nárůst bez jakéhokoli upozornění) naprosto nereálná k zaplacení.
Po uvědomění mé chyby a neznalosti chci zpětně zákonné pojištění doplatit (1600,- Kč/4 roky). Avšak s penalizací 685 000,- je toto nemožné.
Jak tady lze postupovat?