Bylo mezi zdanitelným plněním i plnění, které by za běžné situace bylo v režimu přenosu daňové povinnosti?
Budete na výstupu dopočítávat částky DPH jako základ DPH + DPH, nebo dopočítávat zhora? Co je k cenám uvedeno ve smlouvách?
PS. Sama bych nejdřív vše zpracovala a připravila Přiznání k DPH a KH, až pak bych podala na FÚ registraci k DPH.
Mezi uskutečněnými zdanitelnými plněními žádné plnění v režimu přenosu daňové povinnosti nebylo.
Daňový subjekt se pohybuje v režimu osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně (zdravotní služby dle § 58 zákona o DPH). Bohužel plátcem DPH se měl subjekt stát z důvodu 3 dodávek zboží, což je výjimečná záležitost, a proto došlo k opomenutí sledování obratu k registraci k DPH ze zákona.
Daňový subjekt nakoupil zboží od tuzemského plátce DPH za cenu vč. DPH, zboží následně prodal dále plátci DPH, ale sám vystupoval jako neplátce DPH. Písemná smlouva s kupujícím nebyla uzavřena, ale nabídková cena zboží byla prezentována a odsouhlasena jako cena konečná, takže dle mého názoru by mělo být DPH spočítáno shora. Měly by být opraveny i faktury vydané po datu, od kterého měl být daňový subjekt registrován jako plátce DPH, tak, aby se jednalo o daňové doklady dle zákona o DPH a aby si kupující mohl na jejich základě uplatnit nárok na odpočet DPH? Jakým způsobem faktury opravit - vystavením opravného daň. dokladu dle § 42 zákona o DPH nebo dle § 43 zákona o DPH?
Pro jistotu: Bylo to skutečně zboží? Prodali jste zboží, celkem za víc než 1M?
Daň vyčíslíte podle znění smluv shora nebo zdola, daňové doklady vytvoříte řádné (§ 26 - 30a). Přiznání podáte řádná, KH také. Nárok na odpočet můžete uplatnit nejdřív v období kdy jste měli doklad (§ 72 a násl.), jen v přiznání za první období můžete uplatnit odpočet z dříve pořízeného majetku (§ 79). Prvním obdobím je druhý měsíc po překročení obratu. Pokud by byl nárok krácen je nutno ho uplatnit nejpozději v prosinci příslušného roku, krácení v jednotlivých měsících můžete provést rovnou výsledným koeficientem. O uplatněný nárok musíte změnit vstupní(zůstatkovou) cenu dlouhodobého majetku a případně upravit výši odpisů. Můžete nebo musíte (podle výsledku) podat dodatečné přiznání k dani z příjmů. Vedete-li účetnictví budete muset účtovat opravy chyb minulých období.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
14. 10. 2020 8:42
Dobrý den, moc Vás prosím o konzultaci. Snažil jsem se projít zákony, diskuse i různé další zdroje, ale nejsem si jist, zda jsem našel všechny potřebné informaci k tomuto problému. Omlouvám se za obšírněji formulovaný dotaz.
Pokud daňový subjekt s delším zpožděním (1 rok) přijde na to, že se měl registrovat ze zákona jako plátce DPH z důvodu překročení obratu 1 mil. Kč, jak by měl postupovat?
1) Podat co nejrychleji přihlášku k registraci (rozhodný den pro registraci = datum překročení obratu).
2) Podat přiznání k DPH zpětně za všechny kalendářní měsíce od data, kdy měl být registrován jako plátce DPH - ?
3) Podat kontrolní hlášení zpětně za všechny kalendářní měsíce od data, kdy měl být registrován jako plátce DPH - ?
4) Může si daňový subjekt kromě uvedení uskutečněných zdanitelných plnění také nárokovat odpočet DPH u přijatých zdanitelných plnění dle § 72 a 73 zákona o DPH?
Co se týče sankcí, musí daňový subjekt počítat s:
1) pokutou za pozdní podání přihlášky k registraci k DPH až do výše 500 tis. Kč dle § 247a odst. 1 písm. a) daňového řádu - ?
2) pokutou za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, dle § 250 odst. 1 písm. a) daň. řádu - ?
3) úrokem z prodlení dle § 252 daňového řádu - ?
4) pokutou á 1000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení dle § 101h odst. 1 písm. a) zákona o DPH - ?
Může správce daně z důvodu pozdní registrace k DPH ze zákona rozhodnout, že se daňový subjekt stane nespolehlivým plátcem, příp. nespolehlivou osobou dle § 106a a § 106aa zákona o DPH?