Já bych to takto neřekla, protože pravděpodobný výdělek má odrážet průměrnou výdělkovou úroveň zaměstnance, které by dosáhl, pokud by pracoval - co by bylo, kdyby bylo, jak ostatně zmiňuje ust. § 355 odst. 2 ZP, ale toto ustanovení pokračuje textem "přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty". Žádný z těch vašich výpočtů tuto dikci nerespektuje, přitom se jedná o jednoduchý postup - vyberu zaměstnance, jejichž práce je zařazena do stejné skupiny prací a jejich průměry zprůměruji. Soudy tento postup akceptovaly ještě dříve, než toto pravidlo bylo uzákoněno, takže špatný vnitřní předpis nemusí být zaklínadlo.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
11. 11. 2021 13:52
Dobrý den,
prosím o radu, snažím se nastudovat mzdy, abych se tomu mohl v budoucnu věnovat.
Pročítám zákoník práce, zkouším v programu a narazil jsem na věc, které moc nerozumím. Pokud zaměstnanec neodpracuje alespoň 21 dní, jak je napsáno v ZP, tak se použije pravděpodobný výdělek. A teď, co když odpracuje 22 dní nebo více, ale program ještě nespočítá průměr, protože není uzavřený kvartál, jak se pak postupuje prosím, když mám zadat průměr ručně? Nevím, zda to dobře vysvětluji, např. zaměstnanec nastoupil 1.10. a v listopadu půjde k lékaři, ale průměr mu program spočítá až po výpočtu mezd za prosinec, takže v tomto případě se používá jaký průměr?
Děkuji.