Řetězení DPP-DPČ

  • 16. 2. 2024 14:02

    Dobrý den, moc prosím zkušené o radu: při ukončení DPP (vyčerpání 300 hod.) a ihned navazující DPČ (což by nemělo být, ale přeci jen) má zaměstnanec nárok na proplacení dovolené na kterou vznikl nárok a z navazující DPČ vzniká nový nárok. Musí být dovolená při ukončení DPP ihned se skončením proplacena? Je toto považováno za dva rozdílné pracovní vztahy? Děkuji moc a zdravím. Kika

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 16. 2. 2024 17:47

      without nickname

      Jsou to dva samostatné pracovněprávní vztahy, takže proplatit.
      Nechápu, proč by DPČ nemohla navazovat na DPP, jedná se o běžnou praxi.

    • 17. 2. 2024 5:13

      kikadika

      Dobré ráno všem, díky moc, ano máte pravdu, je to běžná praxe, ale na školeních nám zdůrazňují, že zákoník práce takový postup umožňuje, v konkrétním případě (zejména při řetězení, při němž na DPP naváže DPČ, pak od nového roku 1.1.2024 další DPP atd.) však může být považován za obcházení zákona ze strany orgánů sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven (protože se liší právní úprava odvodů u DPP a DPČ). Pokud zaměstnavatel předem ví, že zaměstnance bude potřebovat celý rok. Děkuji upřímně za Vaši radu. kikadika

    • 17. 2. 2024 10:20

      without nickname

      Neuvěřitelné a naprosto nepřijatelné, sociálka ani ZP nemá co zasahovat do soukromoprávních vztahů. Dělaly to vždy a jak je videt, nic se nezměnilo.

    • 18. 2. 2024 21:08

      V. František

      Ale proč by to tak mělo být?
      Pokud určité ujednání obchází zákon (zjevně), je protiprávní, takže proč by ho měly orgány veřejné moci schroustat? Máte argument? Na druhé straně - jestliže bude odměna z dohody, byť kolidující se zákonem (např. při překročení limitu 300 hodin u DPP), vyplacena, půjde bez dalšího o plnění zúčtované zaměstnanci. Co na tom změní detekování nezákonnosti ze strany státu, typicky při výkonu kontroly?
      Myslím, že tvrzení, že stát nezasahuje do soukromoprávních vztahů, paušálně neplatí (přinejmenším). Daňový řád přímo ukládá správci daně povinnost posuzovat právní vztahy podle skutečného obsahu. Pro sociálku taková povinnost výslovně stanovena není, přesto mám za to, že například ujednání mající charakter pracovního poměru, byť označené jako dohoda o provedení práce, by sociálka měla posoudit jako pracovní poměr - s odpovídajícími dopady v oblasti sociálního pojištění.
      Na druhé straně jestliže zaměstnavatel například vydá vadný rozvrh směn - řekněme kolidující s požadavky zákona na dobu odpočinku - a na jeho základě pak odměňuje zaměstnance, není to podle mě věc, o kterou se zajímají finančák anebo sociálka/ZP. V tomto smyslu zmíněné orgány do soukromoprávních vztahů nezasahuje. Ale popsaná praxe zaměstnavatele by měla zajímat inspektory práce, kteří za ni můžou zaměstnavatele pokutovat...

    • 18. 2. 2024 21:50

      without nickname

      1. Uzavření DPČ poté, kdy zaměstnanec odpracoval v daném roce na DPP 300 hodin, není protiprávní jednání, ani neobchází zákon. Je věcí smluvních stran, co jim vyhovuje a na čem se dohodnou.
      2. Řeč byla o sociálce a ZP, nikoliv o FÚ nebo OIP.
      3. Můžete upřesnit, skutkovou podstatu jakého přestupku zaměstnavatel naplní, uzavře-li DPČ poté, kdy zaměstnanec odpracuje 300 hodin? Tento dotaz je reakcí na poslední větu vašeho příspěvku.
      4. Pokud DŘ ukládá povinnost posuzovat právní vztahy podle obsahu, je zbytečná věta, tento požadavek platil už podle římského práva.
      5 "Ujednání mající povahu pracovního poměru" je co?
      Asi tak.
      T.

    • 19. 2. 2024 7:35

      kikadika

      Dobré ráno všem, opravdu mnohokráte děkuji za všechny Vaše vyjádřené názory a vyjádření k daných zákonům a předpisům. Moc díků. kikadika

    • 19. 2. 2024 22:38

      V. František

      Ad 1: Na to, abych dovolenost popsané situace posoudil, nemám dost znalostí/informací. Ale na rozdíl od vás nedokážu ani úplně smést ze stolu varování, které si na školení vyslechla kikadika (mé osobní názorové preference tu přitom nejsou podstatné). Zaměstnavatel má plnění svých úkolů zajišťovat především zaměstnanci v pracovním poměru, a ač jde spíš o programovou než normativní větu, tak přesto od jisté intenzity/sou­stavnosti může být řetězení dohod vyhodnoceno jako obcházení zákona. (Jinou věcí je, nakolik jsou správní orgány odborně schopny a morálně ochotny takové praktiky u zaměstnavatele rozporovat. Teoreticky by nicméně právě aspekt odvodové výhody mohl instituce vybírající pojistné motivovat k tomu, aby obcházení zákona spíš konstatovali, než naopak.)
      Ad 2: Ano, řeč byla o sociálce a ZP. Ale jestliže finančák určitý právní vztah v praxi přehodnotí podle skutečného obsahu (§ 8 odst. 3 DŘ), nejsem si až tak jistý, že sociálce něco brání zachovat se navlas stejně. Resp. myslím si, že sociálka i ZP si mohou právní jednání i jinou skutečnost vyložit podle reálného obsahu i bez zmocnění, jaké obsahuje DŘ. A to v pracovněprávní oblasti i mimo ni (pojistné odvody neplynou jen z pracovněprávních vztahů).
      Ad 3: Jenom podotýkám, že kikadika načrtla ve svém doplňujícím dotazu, ve kterém se odvolávala na školení, trochu rozsáhlejší řetězení. Prosté uzavření DPČ v návaznosti na DPP bude za standardních okolností nezávadné. Poslední věta mého příspěvku (o pokutování ze strany inspekce práce) se týkala příkladu s vadným rozvrhem směn, nikoli dohod. Mimochodem, k naplňování skutkových podstat přestupků podle zákona o inspekci práce prostřednictvím obcházení zákona vás něco napadá?;-)
      Ad 5: Dejme tomu, že bude naoko uzavřena DPČ, přitom okolnosti zjištěné správním orgánem budou vyznívat ve prospěch závěru, že strany dohody od počátku sledovaly záměr vykonávat práci takovým způsobem, na jaký je dimenzovaný pracovní poměr. Např. od počátku byla práce ve skutečnosti vykonávána ve větším rozsahu, než odpovídá polovině stanovené týdenní pracovní doby (správní orgán se opře o zajištěnou „černou“ evidenci pracovní doby). Anebo si dokážu představit, že v zájmu vyhýbání se aplikaci pravidel o pracovní době, o odměňování za přesčasovou práci a v neposlední řadě o odvodech pojistného bude vedle pracovního poměru sjednána DPP, přitom ale na dohodu bude v praxi ještě navíc vykonáván i stejný druh práce jako v pracovním poměru: není v takovém případě na místě „přifařit“ dohodu k pracovnímu poměru a mj. předepsat pojistné, které původně nebylo odvedeno s ohledem na pojetí, že dotčené příjmy plynou z DPP?

    • 20. 2. 2024 5:39

      kikadika

      Dobré ráno pane František, díky moc za Vaše obsáhlé vysvětlení a rozbor. Jste velice ochotný, díky za Váš čas. Díky. kikadika

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).