To se počítá jiným systémem. Spočítáte hrubou mzdu celkem za zameškané všechny jeho pracovní dny a od toho odečtete částku celkem, kterou mu vyplatila sociálka (musíte mít od čssz potvrzení o výplatě nemocenských dávek, které Vám na žádost pošlou). Výsledek je ušlý výdělek a neodvádí se sociálka ani zdrávka, protože částka není za "výkon práce", ale jakési "odškodnění". Takže se jenom daní. Nevstupuje ani do ELDP, protože se sociální neodvádělo. Ušlý výdělek ještě před výplatou zkrátíte podle míry zavinění zaměstnance. Krátí se kolem 6 - 9 procenty, ale záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Podívejte se na formulář Kooperativy, ono Vás to krásně povede. Kooperativa odškodnění také krátí pro spoluúčast. Zdravím
Při výpočtu náhrady ztráty na výdělku (ušlého výdělku) odečtete ještě náhradu za nemoc, kterou vyplatil zaměstnavatel - to jsem omylem neuvedla. Zaměstnanci také vyplácíte ještě bolestné, ale tato částka už nevstupuje do mezd, vyplatíte hotově anebo na účet zaměstnance. Formulář mají většinou lékaři k dispozici, ale můžete dopředu vybavit zaměstnance. Vyplňuje se po skončení pracovní neschopnosti, tak zaměstnance upozorněte, aby požádal při poslední kontrole. Od 2024 je 1 bod = 424,27 Kč.
Vámi udávané údaje by se naopak použily při výpočtu zálohy na celkovou náhradu odškodnění, kterou byste vyplácela v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti měsíčně zaměstnanci. Zdravím
Moc Vám děkuji. Mohu poprosit ještě k tomu,... Zaměstnankyně byla na dobu určitou, už jí nemohu poslat mzdu za tento měsíc, jak to prosím řešit, pokud jí máme vyplatit jednorázově odškodnění. A dle smlouvy má hrubou mzdu a k tomu různé osobní ohodnocení dle měsíčního výkonu. Co tedy brát jako základ k celkovému výpočtu. Moc děkuji, první případ ve firmě.
Klára..
Myslím, že by to neměl být problém, doplatit cokoliv po skončení pracovního poměru. Možná ji musíte v programu znovu zařadit do stavu. Jenom pozor na to, že už nebude platit její podpis v prohlášení poplatníka. Pokud nemá podepsáno jinde, tak může dopodepsat.
Při výpočtu použijete průměr, platný v den pracovního úrazu. Porovnával se s průměrem z minulého kalendářního roku a používal se ten výhodnější. Ovšem nedělala jsem to několik let, ověřte si tuto informaci, třeba už neplatí.
Musíte spočítat, kolik by měla za pracovní dny a svátky a porovnat s náhradou mzdy za nemoc a s nemocenskými dávkami. Nemůžete srovnávat denní částky, protože mzda by byla za pracovní dny, ale nemocenská je za dny kalendářní.
S krácením nemám žádnou zkušenost, vždycky jsme vypláceli celou částku. Jak píše kolegyně, bez strhávání ZP a SP, pouze se daní. Dávala jsem i bolestné do mzdy (nedaněné a bez odvodů).
Ať se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu PN nebo po jejim skončení, v obou případech se bere v úvahu průměrný výdělek před vznikem škody, škodou není PÚ.
Jestli něco krátí pojišťovna, je věcí mezi ní a zaměstnavatem a je na zaměstnavateli, aby to ve svém zájmu s ní řešil.
Zaměstnavatel se může z povinnosti nahradit škodu způsobenou pracovním úrazem vyvinut zcela nebo zčásti, a to jen z důvodů stanovených ZP.
Krácení výše náhrad pojišťovnou z důvodu spoluúčasti zaměstnavatele je již několik desítek let zrušeno.
Z vaší formulace "ušlý výdělek ještě před výplatou zkrátíte podle míry zavinění zaměstnance" by mohlo být dovozováno, že se tak děje vždy. To potvrzuje i pokračování textu: "krátí se kolem 6 - 9 procenty, ale záleží na rozhodnutí zaměstnavatele". Není pravda, že záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, neboť záleží na míře zavinění zaměstnance v souladu se zákoníkem práce. Nekrátí se jen náhrada ztráty na výdělku, ale všechny náhrady. Krátit je možné i ve výši 100 % (nevím o žádném pravidle, doporučení apod. pro 6 až 9 %).
Krácení výše náhrad pojišťovnou z důvodu spoluúčasti zaměstnavatele je již několik desítek let zrušeno.
Z vaší formulace "ušlý výdělek ještě před výplatou zkrátíte podle míry zavinění zaměstnance" by mohlo být dovozováno, že se tak děje vždy. To potvrzuje i pokračování textu: "krátí se kolem 6 - 9 procenty, ale záleží na rozhodnutí zaměstnavatele". Není pravda, že záleží na rozhodnutí zaměstnavatele, neboť záleží na míře zavinění zaměstnance v souladu se zákoníkem práce. Nekrátí se jen náhrada ztráty na výdělku, ale všechny náhrady. Krátit je možné i ve výši 100 % (nevím o žádném pravidle, doporučení apod. pro 6 až 9 %).
Pane Tomáši, děkuji, že jste se také přidal s odborným názorem. Stejně jako paní Líba, také jsme delší dobu PRU neřešili (naštěstí), tak nevím, že Koop už zaměstnavateli náhradu nekrátí.
Víme, že se krátí dle ZP jen podle míry zavinění zaměstnance, ale nejsou na to žádné tabulky, podle kterých bychom míru zavinění mohli přesně určit. Proto jsem uvedla velmi orientační odhad, protože praxe je jiná než teorie. Když jsme jednou nezkrátili, tak nám z Koop vrátili s trochu nechutným kritickým dopisem. Zdravím
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
22. 4. 2024 20:05
Prosím, jak dát do výplaty náhradu za ztrátu výdělku při pracovním úrazu.
Průměrná hodinová mzda byla 129,60. Zaměstnanec ZP zkrácený úvazek 4 h denně průměr za den 518,40. OSSZ za období vyplácela denně 222,- Kč, rozdíl do průměru je 296,40. Mám dát do mzdy tento rozdíl a odvádí se z toho zdravotní a sociální?
Děkuji.
Dotaz jsem již uvedla 17.4. Ale zřejmě hodně ze široka včetně Kooperativy, nikdo mi zatím neodpověděl.
Děkuji za Váš čas.
Klára