Insolvence nezabavitelné částky

• Dana Krejčířová (neregistrovaný)

  10. 4. 2014 12:21

  Dobrý den, paní Kučerová,
  měla bych na Vás 2 dotazy:
  
  1. zaměstnanec má insolvenci, je ženatý, v manželství mají jedno dítě společné a 2. dítě vyženil. Z 1. manželství má 2 děti , na které platí výživné (on sám, nejde to ze splátky insolvence). Insolvenční správce nám sdělil, že do nezabavitelných částek za osoby máme počítat i vyženěné dítě. Je to správné?
  Podle nich by měl mít nezabavitelné částky - na sebe, manželku, 3 vlastní děti a 1 dítě vyženěné tj. on + 5 dalších osob.
  
  2. zaměstnavatel se rozhodl, protože má problémy s nabíráním nových zaměstnanců vyučených např. jako obráběči, že začne dávat stipendium učňům již od 1. ročníku učení, s tím, že od 2. ročníku by uzavřel s určitými učni-studenty smlouvu-dohodu o budoucím nástupu do zaměstnání. Zajímalo by mě, jak bude posuzován příjem u studentů, jaké budou mít odvody na zdravotní a sociální pojištění a daň a jak je to u zaměstnavatele?
  
  Předem mnohokrát děkuji za Vaši odpověď.

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 11. 4. 2014 16:31

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    vyživovanou osobou je biologické dítě a manželka. Co se týče dětí z prvního manželství, ve většině případů výživné zasílá sám insolvenční správce z insolvenční srážky, tedy z částky zaslané zaměstnavatelem do insolvenční podstaty. Pokud si výživné skutečně zaměstnanec zasílá sám a insolvenční správce s tímto postupem souhlasí, pak bych mu děti z prvního manželství rovněž započítala jako vyživované osoby. Požadovala bych to ale od insovenčního správce písemně. Jelikož např. ministerstvo spravedlnosti k obdobné situaci odpovědělo takto:
    
    V případě výpočtu nezabavitelné částky je nutno postupovat v souladu s nařízením vlády č. 595/2006 Sb. o nezabavitelných částkách (dále jen „nařízení“). Do nezabavitelné části mzdy dlužníka se dle nařízení zahrnují nezabavitelné částky na vyživované dítě, avšak tento zápočet lze učinit pouze pokud dítě vyživují manželé. Pokud tedy dlužník dítě nevyživuje společně s manželkou, ale na jeho výživu matce dítěte přispívá určeným výživným dle rozhodnutí soudu, jako je tomu v nastíněném případě, nelze zápočet provést (srov. § 1 odst. 2 nařízení). O částku soudem určeného výživného je pak třeba při posuzování možnosti schválení navrženého oddlužení snížit hodnotu celkového plnění, které by při plnění splátkového kalendáře nezajištění věřitelé mohli obdržet (srov. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.04.2009, sp. zn. 2 VSOL 66/2009).
    
    Pokud jde o dítě manželky, pak ho nelze zahrnout jako vyživovanou osobu v rámci insolvenční srážky. Nový občanský zákoník popisuje vyživovací povinnost v § 910. Hovoří se ale o vyživovací povinnosti předků a potomků. Jako vyživovanou osobu lze zahrnout pouze biologické (příp. osvojené) dítě. Nevlastní dítě žijící ve společné domácnosti, nebylo-li osvojeno, za vyživovanou osobu považovat nelze. Pokuste se ještě spojit s insolvenčním správcem a situaci si vysvětlit.
    
    Druhá část dotazu se týká motivačního příspěvku. Podléhá zdanění (je možné podepsat daňové prohlášení), ale nepodléhá odvodům pojistného. Podrobněji v článku: Motivační příspěvek se zvyšuje. Jen připomínám, že učeň se považuje za studenta střední školy, tj. lze dát v rámci motivačního příspěvku do nákladů až 5000 korun měsíčně.
    
    Dagmar Kučerová  ;)