Dohody o srážkách a exekuce

• Marcela (neregistrovaný)

  17. 6. 2014 11:48

  Dobrý den,
  prosím o nějaké pravidlo, jak postupovat při srážkách ze mzdy, jsem začátečník a po prostudování všech možných dostupných informací stále nevím, zda postupuji správně.
  
  1.se zaměstnancem máme uzavřenou Dohodu o srážkách ze mzdy dle § 2045 NOZ dne 28.1.2014, na základě které srážíme obědy, ubytování, popřípadě i jiné závazky pouze vůči zaměstnavateli. Dále má exekuční srážky. 
  Postup: z čisté mzdy odečtu základní nezabavitelnou částku a z toho co mohu zaměstnanci srazit srážím vše pouze na exekuce. (nezapočítávám srážky na základě dohody podle pořadí).
  Zjistím polovinu z čisté mzdy, odečtu výši exekučních srážek a zjistím kolik mohu ještě  srazit např, na obědy, ubytování atd. Pokud mi to nestačí, lze to vyřešit tím, že   zaměstnanec zaplatí obědy a ubytování hotově? Nebo musím vést do dalšího měsíce jako pohledávku vůči zaměstnanci?
  2.se zaměstnancem máme uzavřenou Dohodu o srážkách  ze mzdy dle § 327 ZP do konce roku 2013. (srážíme obědy, ubytování, atd.). Dále má exekuční srážky. Po zjištění částky, kterou mohu zaměstnanci srazit, srážím vše na exekuci.Ostatní srážky srážím i přes polovinu čisté mzdy, nebo i tyto ostatní srážky musím zahrnout podle pořadí?
  3.se zaměstnancem máme uzavřenou Dohodu o srážkách ze mzdy dle § 327 ZP do konce roku 2013, dále Dohodu o srážení výživného dle § 551 občanského zákoníku ze dne 30.9.2011 a dále má zaměstnanec exekuce.
  Výživné beru jako přednostní pohledávku a zahrnuji ho spolu s exekucemi do třetin, které srážím. Ostatní srážky poté srazím z čisté mzdy, ale nesmím přesáhnout polovinu čisté mzdy?
  Nevím jestli  Dohody o srážkách sepsané do konce roku 2013, pokud nejsou exekuce,vypočítávám výšku srážky podle nezabavitelné částky, nebo srážím bez určení této srážky, ale pouze do poloviny čisté mzdy.
  Pokud je dohoda i exekuce, zahrnuji dohody podle pořadí do první třetiny určené na nepřednostní pohledávky?
  A pokud je dohoda sepsaná v roce 2014,nejsou exekuce, neurčuji nezabavitelnou částku, ale srážím do poloviny čisté mzdy a pokud jsou i exekuce zahrnuji dohody opět do první třetiny podle pořadí s exekucemi.
  Snad jsem daný problém dostatečně a srozumitelně popsala a předem děkuji za odpověď Marcela Mádrová.
  
                               

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 19. 6. 2014 15:55

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    oblast dohod o srážkách ze mzdy je bohužel po změnách souvisejících s rekodifikací soukromého práva nejednoznačná. Existuje několik právních výkladů. Který z nich je ten správný, zřejmě rozhodne až první judikát (případně novela příslušných zákonů). Ani má odpověď nebude konkrétní. Odpověď nedá ani odborná literatura, což jste již zřejmě sama zjistila. Autoři se v doporučených postupech značně rozcházejí. Uvedeno například v tomto článku: Chaos ve srážkách ze mzdy. Tři možné postupy. Který je ten pravý?
    
    1. Se zaměstnancem máme uzavřenou Dohodu o srážkách ze mzdy dle § 2045 NOZ dne 28.1.2014, na základě které srážíme obědy, ubytování, popřípadě i jiné závazky pouze vůči zaměstnavateli. Dále má exekuční srážky.  Postup: z čisté mzdy odečtu základní nezabavitelnou částku a z toho co mohu zaměstnanci srazit srážím vše pouze na exekuce. (nezapočítávám srážky na základě dohody podle pořadí). Zjistím polovinu z čisté mzdy, odečtu výši exekučních srážek a zjistím kolik mohu ještě  srazit např, na obědy, ubytování atd. Pokud mi to nestačí, lze to vyřešit tím, že   zaměstnanec zaplatí obědy a ubytování hotově? Nebo musím vést do dalšího měsíce jako pohledávku vůči zaměstnanci?
    
    Zvolila jste právní výklad dle komentáře k občanskému soudnímu řádu (vysvětleno ve výše uvedeném článku). Podle tohoto právního názoru mají exekuce přednost před dohodami. Nejprve srazíte na exekuce a poté, zbude-li něco ke srážce do poloviny mzdy, srážíte na dohody uzavřené dle § 2045 a následujících nového občanského zákoníku (NOZ). I tady se odborníci ve výkladu rozcházejí. Nevyjasněnou otázkou totiž je, zda se polovina mzdy vztahuje pouze na dohody o srážkách ze mzdy uzavřené dle NOZu nebo zda se do poloviny mzdy započítávají i provedené exekuce. V prvním případě by zaměstnanci po srážce zůstalo mnohem méně prostředků. V každém případě (a na tom se odborníci aktuálně shodují) mu vždy musí zůstat nezabavitelné minimum, to je nepřekročitelné. Podle mého názoru může dále ze své čisté mzdy doplatit rozdíl v hotovosti do pokladny.
    
    2. Se zaměstnancem máme uzavřenou Dohodu o srážkách  ze mzdy dle § 327 ZP do konce roku 2013. (srážíme obědy, ubytování, atd.). Dále má exekuční srážky. Po zjištění částky, kterou mohu zaměstnanci srazit, srážím vše na exekuci.Ostatní srážky srážím i přes polovinu čisté mzdy, nebo i tyto ostatní srážky musím zahrnout podle pořadí?
    
    U dříve uzavřených dohod (pokud jste se se zaměstnancem vzájemně nedohodli, že budete postupovat podle nové právní úpravy) se řídíte až do jejich zániku předpisy platnými do konce roku 2013. Vámi uvedené srážky jsou nepřednostní povahy. Zahrnovaly se do první třetiny mzdy, samozřejmě dle pořadí. Naopak nemůžete nic srazit nad rámec výpočtu dle občanského soudního řádu. Jedná se o pohledávky zaměstnavatele a srážku nad rámec výpočtu ve prospěch pohledávek zaměstnavatele zákoník práce neumožňoval. Srážky do poloviny mzdy se týkají až dohod uzavřených dle nového občanského zákoníku. 
    
    3. Se zaměstnancem máme uzavřenou Dohodu o srážkách ze mzdy dle § 327 ZP do konce roku 2013, dále Dohodu o srážení výživného dle § 551 občanského zákoníku ze dne 30.9.2011 a dále má zaměstnanec exekuce.Výživné beru jako přednostní pohledávku a zahrnuji ho spolu s exekucemi do třetin, které srážím. Ostatní srážky poté srazím z čisté mzdy, ale nesmím přesáhnout polovinu čisté mzdy?
    
    Dohoda o výživném je přednostní pohledávkou a uspokojuje se přednostně pouze v rámci druhé třetiny mzdy. V první třetině rozhoduje pořadí pohledávky. Jak bylo uvedeno v bodě 2, srážky do poloviny mzdy lze realizovat pouze na dohody uzavřené od roku 2014 dle NOZu.
    
    Nevím jestli  Dohody o srážkách sepsané do konce roku 2013, pokud nejsou exekuce,vypočítávám výšku srážky podle nezabavitelné částky, nebo srážím bez určení této srážky, ale pouze do poloviny čisté mzdy.
    
    Vypočítáte dle dosavadních předpisů (tj. před koncem roku 2013). Postupujete dle občanského soudního řádu, tedy po odpočtu nezabavitelné částky zařadíte do příslušných třetin. V případě pohledávek ve prospěch zaměstnavatele nelze srážet nad rámec tohoto výpočtu. 
    
    Pokud je dohoda i exekuce, zahrnuji dohody podle pořadí do první třetiny určené na nepřednostní pohledávky?
    
    Dohody uzavřené do roku 2013 ano. Dohody uzavřené v roce 2014 dle některých právních výkladů ano, dle jiných mají nově přednost exekuce a teprve poté je možné srazit do poloviny mzdy.
    
    A pokud je dohoda sepsaná v roce 2014,nejsou exekuce, neurčuji nezabavitelnou částku, ale srážím do poloviny čisté mzdy a pokud jsou i exekuce zahrnuji dohody opět do první třetiny podle pořadí s exekucemi.
    
    Nezabavitelnou částku určujete vždy. Zbytek byl již popsán.
    
    Domnívám se, že jsem Vám příliš nepomohla, ale na to jste byla předem upozorněna. Vycházím z aktuálních právních výkladů. Například publikace věnované exekucím JUDr. J. Breburdy a JUDr. B. Šubrta. Dále Abeceda mzdového účetnictví rok 2014, měsíčník Mzdová účetní číslo 3,4,5 a 6. Tyto právní výklady se přiklání k zařazování nově uzavřených dohod do třetin dle přednosti a pořadí. Naopak současný komentář k občanskému soudnímu řádu z roku 2013 (Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Šínová, R. a kol: Občanský soudní řád. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 980 s.), říká, že v případě souběhu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (nebo exekučního příkazu) a na základě dohody věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy (dle NOZu), při provádění srážek v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) mají srážky prováděné v rámci výkonu rozhodnutí přednost před prováděním srážek na základě dohody věřitele a dlužníka a při provádění srážek v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) se k pohledávce uspokojované na základě dohody věřitele s dlužníkem nepřihlíží (komentář k § 279).
    
     
    S pozdravem   Dagmar Kučerová  ::)