1. Nechte si vystavit papir od psychologa. To celkem zabira.
2. V momente kdy se dozvite ubytovani po dvou tak sluzebku proste odmitnete ze chcete jednoluzak pro sebe. Pokud to nekomu bude vadit reknete ze s tim mate osobni nebo nabozensky problem.
3. Pecujte o dite do 15let nebo o handicapovaneho ktery je na vas zavisly. Ale do sporu se zamestnavatelem stejne pujdete. Akorat budete mit eso v rukave.
4. Vemte si s sebou spacak a spete na zemi. Uspech taky miva predstirani vyznavani nejakeho nabozenstvi kde se musite casto modlit nebot mas na to mate pravo;) Nebo spat ve sluzebnim aute pokud mate v noci parkujici.
5. Pokud ti to nestoji za ty penize, tak pohrozit zamestnavateli ze si zbalis svych pet svestek a vypadnes. Nemit postel pro sebe to je horsi nez turisticka ubytovna kde jsou aspon palandy nebo samostatne postele. Psychika se spatne opravuje a zdravi je zdravi. Pak uz treba nemusis rychle dalsi praci najit.
Objednejte si zdarma náš týdenní newsletter. Aktuální články a důležité informace tak budete mít vždy po ruce ve svém mailu.
Výpočet důchodu se v roce 2026 změní
Výše záloh na nemocenské pojištění, které zaplatí OSVČ v roce 2026
Špehování konkurence za pár stovek: Jak najít jejich slabiny a vytěžit z toho maximum
Mzdové účetnictví v roce 2025 aneb krátké ohlédnutí končícím rokem
Aktualizujeme další formuláře pro daňové povinnosti
Pozor na sváteční nákupy, v tyto dny budou obchody zavřené
16. 8. 2014 13:25
Dobrý den,
mám takový svůj osobní problém ohledně mého ubytování v zahraničí během služební cesty. Zaměstnavatel nám poskytl ubytování v hotelu, který je každým týdnem čím dál více přeplněný novými zaměstnanci až do takové míry, že jsou zaměstnanci rozdělováni podle pohlaví do jednolůžkových pokojů, kde jsou lůžka semknuty k sobě bez možnosti oddělení (manželské postele). S tímto případem mám veliký problém, při čemž díky povaze mého spolubydlícího trpím na nedostatek soukromí, spánku, prostoru, a psychicky mne dehonestuje sdílení lože, malého sprchového koutu a toalety, které nejsou odděleny pro dostatek soukromí, s mužem (v mém případě o dost staršího věku). Lze se proti tomu nějak účinně bránit, či si to musím nechat líbit. Když jsem začínal na služební cestu dojíždět před 7 týdny, vše bylo v pořádku, každý zaměstnanec měl svůj pokoj a soukromí. Nyní se nikdo neohlíží na to kdo co by chtěl, ale nasoukávají nás do pokojů jako králíky. Když jsem se vůči tomuto způsobu ubytování ohradil, bylo mi vytknuto, že, cituji: Jsem na služební cestě a ne na výletě, tak budu dělat to, co se mi řekne a vemu to, co mi dají... Na jednu stranu chápu tuto výtku, na druhou stranu se ale cítím jistým způsobem ponižován. Trpím v jistých ohledech po fyzické stránce na nízské sebevědomí díky operaci kterou jsem prodělal, a dělá mi značné problémy sdílet své soukromí s jinými lidmi. Lze s tím něco dělat? Nebo je to případ, kdy musím držet ústa a krok? Chtěl bych se nějak bránit. Děkuji za pochopení a odpovědi.