Právní nástupce po zesnulém lékaři

• Marcela Vaňková (neregistrovaný)

  6. 12. 2014 19:06

  Dobrý den,
  prosím o odbornou radu. Dne 3.11. 2014 náhle zemřel jeden z mých klientů lékař NZZ, vedla jsem mu DE. Syn tohoto lékaře si vyřídil u KÚ Souhlas s pokračováním v činnosti.
  Syn po zesnulém lékaři se stal novým daňovým subjektem (registrace na FÚ, VZP i OSSZ provedena).
  Dotazy: -budou počáteční stavy v deníku syna shodné s konečnými stavy ke dni uzavření knih zesnulého lékaře?
               - mohu u syna (pokračovatele) uplatnit 1/2 odpisu HIM a paušální výdaj na auto (přihlášen k silniční dani)?
               - musím evidenčně převést na syna i stav DHIM?
  Předpoklad pokračování v činnosti je do 31.12. 2014 Ke dni 1.1. 2015 by mělo být aktivní s.r.o., které bylo v průběhu roku vyřizováno zápis v OR byl již
  před úmrtím lékaře a syn byl jedním z jednatelů.
  Moc děkuji za vaše odborné rady tuto situaci řeším poprvé ve své 20ti leté praxi. Vaňková Marcela

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 12. 12. 2014 8:41

    

    bez přezdívky

    V případě úmrtí podnikající fyzické osoby (podnikatele) je postup zpracování přiznání stejný jako při ukončení podnikatelské činnosti, a to i v případě, že v jeho podnikání pokračuje dědic. Musíte tedy postupovat podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona o daních z příjmů a provést příslušné úpravy základu daně.
     
    Z toho vyplývá, že bude-li v činnosti zemřelého daňového subjektu pokračovat jeho právní nástupce – dědic, je třeba si uvědomit, že se jedná o nového zcela samostatného poplatníka, který musí zahájit vedení své vlastní daňové evidence, případně evidence příslušných příjmů, pokud by výdaje uplatňoval paušální částkou. V žádném případě nemůže pokračovat ve vedení DE zůstavitele.
     
    Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 7 stanoví mimo jiné, že u poplatníka s příjmy podle § 7 a § 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Z uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že hodnotu zásob, o kterou byl zvýšen základ daně zůstavitele, může dědic – syn zahrnout do daňových výdajů v případě, že do půl roku po úmrtí zůstavitele bude pokračovat v jeho činnosti.
    
    V případě, že zůstavitel měl v obchodním majetku zahrnutý hmotný majetek, který odpisoval (stroje, nemovitosti, automobily, výpočetní techniku apod.) a právní nástupce – dědic zahrne tento zděděný majetek do svého obchodního majetku pro podnikatelskou činnost, musí postupovat podle § 30 odst. 10 písm. a) zákona o daních z příjmů. Ten stanoví, že dědic pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem. Pokud by však dědic zdědil hmotný majetek, který zůstavitel NEMĚL zahrnutý v obchodním majetku a dědic se rozhodne vložit majetek do svého obchodního majetku, bude v tomto případě dědic postupovat podle § 29 odst. 1 zákona, který stanoví mimo jiné, že při nabytí majetku zděděním je vstupní cenou cena stanovená podle oceňovacích předpisů.
    
    Jedná-li se o rezervy vytvářené zůstavitelem podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně, právní nástupce – syn nemůže pokračovat v uplatňování rezerv do daňových výdajů, které započal uplatňovat do daňových výdajů zůstavitel. Pokud např. zůstavitel zahrnul do svého obchodního majetku nemovitost, na kterou vytvářel rezervu na opravu podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně, a dědic se rozhodne předmětnou nemovitost zařadit do svého obchodního majetku, může zahájit tvorbu rezervy na její opravu, tzn. může vytvářet novou rezervu na opravu v souladu se zákonem o rezervách.
     
    Zařazení zděděného drobného majetku do podnikaní nemá vliv pro daňové účely (neovlivňuje základ daně). Tento majetek již byl v minulosti vykázán jako výdaj. Nastupující podnikatel může používat k podnikatelské činnosti automobil a případně i paušální výdaje na auto, ovšem s ohledem na počet měsíců podnikání.
    
    Byl zůstavitel plátcem DPH?
    Pokud byl zemřelý podnikatel plátcem DPH, vyplývají pro dědice, i v tomto případě, stejné povinnosti jako při zrušení registrace. Zákon o dani z přidané hodnoty v § 106 odst. 6 stanoví, že plátce (zůstavitel) přestává být plátcem dnem, který předchází přechodu daňové povinnosti na pokračovatele v podnikání (je to tam napsáno méně srozumitelně, ale podstata je tato).
    
    Se zrušením registrace plátce – zůstavitele je spojena povinnost vrátit odpočty obdobně jako v jiných případech ukončení plátcovství. Právní nástupce postupuje dle § 79a a dalších ustanovení zákona (§ 78d odst. 2 ZDPH).
    
    Zákon o DPH v § 79a odst. 3 písm. d) explicitně říká, že k vrácení odpočtu daně (uplatněného dříve zůstavitelem u jeho obchodního majetku) musí dojít i v případě majetku, který plátce nabyl jako dědic a pokračuje v ekonomické činnosti zůstavitele.
    
    S přátelským pozdravem
    
    Jan Molín