Průměr na dovolenou

• Kateřina Morcinková (neregistrovaný)

  29. 12. 2014 21:58

  Dobrý den, prosím o radu, zda bylo postupováno správně při určení průměru na dovolenou. Zaměstnankyně nastoupila v 8/2013 na mateřskou dovolenou, která trvala do 2/2014. po zažádání o proplacení řádné dovolené z roku 2012,2013 a 2014 tak bylo učiněno. Dovolená trvala od poloviny února do konce dubna 2014.  Byl použit průměr, který byl vypočítán z měsíců 3-6/2013. Pro upřesnění od 1.6.2013 byla až do nástupu na mateřskou dovolenou v prac. neschopnosti, ale byla ji vyplacena mimořádní odměna stejně tak i za 7/2013 a také menší částka za 9/2013. V období 7-9/2013 neodpracovala žádný den jen byla vyplacena zmíněná mimořádná odměna - proto nemohl byl určen prům. výdělek v tomto kvartále. Bylo vycházeno z definice, že lze  použít naposledy zjištěný průměrný výdělek a to v případě, kdy od posledního zjištění průměrného výdělku uplynula krátká doba jde o PV zjištěný z předminulého čtvrtletí.  Děkuji Morcinková

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 2. 1. 2015 11:31

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    v prvé řadě je třeba upozornit, že dovolená se neproplácí (s výjimkou ukončení pracovního poměru). Dovolenou zaměstnankyně čerpá. Po mateřské dovolené následuje čerpání řádné dovolené (pokud o to zaměstnankyně požádá) a teprve poté čerpání další překážky v práci, a to rodičovské dovolené (bez ohledu na skutečný začátek čerpání sociální dávky rodičovského příspěvku).
    
    Z roku 2012 zřejmě zbyla část nedočerpané dovolené, za rok 2013 pravděpodobně příslušela dovolená v plné výši (záleží, na délce pracovní neschopnosti, ale odhaduji, že nedošlo k jejímu krácení). Při nástupu na dovolenou v polovině února 2014 vzniká obecně nárok na dovolenou za odpracované dny, tj. max 2/12 celkového nároku. Ovšem ve vašem případě mohlo skutečně dojít vlivem nedočerpané dovolené z předchozích let k nároku na dovolenou za kalendářní rok (podmínka alespoň 60 směn splněna počtem dnů čerpané mateřské dovolené a čerpané řádné dovolené).
    
    Při stanovení průměru pro pracovněprávní účely se musíte řídit zákoníkem práce.  Je důležité, zda zaměstnanec pracoval v rozhodném období, což je obecně předcházející kalendářní čtvrtletí (pří nástupu na dovolenou v únoru 2014 poslední čtvrtletí roku 2013) 21 dnů. Pokud tomu tak nebylo (ve vašem případě ani nemohlo), využijete výdělek pravděpodobný dle § 355 zákoníku práce:
    

    
       
    • Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
    
       
    • Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
    
    

    Vždy se musí vycházet pouze z ustanovení § 351 - 362 zákoníku práce. Jiný postup zákoník práce nepřipouští. Vámi uvedenou definici zákon sice výslovně neuvádí, to ale neznamená, že byste takto postupovat nemohla, jestliže vámi zjištěný výdělek odpovídá výdělku, který by zaměstnankyně zřejmě dosáhla v rozhodném období, pokud by pracovala. Ovšem nejedná se o tak krátkou dobu, dá se předpokládat, že mezitím došlo k úpravám či zvýšení mezd. Proto by bylo nutné tento výsledek upravit, např. procentem růstu mezd apod.  Postup stanovení pravděpodobného výdělku či jeho výpočet je vhodné doložit pro účely případné kontroly.   
    
    S pozdravem  Dagmar Kučerová  ;)