Dovolená

• Monika H. (neregistrovaný)

  24. 2. 2016 20:37

  Dobrý den,
  smlouvu mám podepsanou na dobu neurčitou od 1.10.2015 na pracní dobu 37,5 hodin týdně. Pracuji 12ti  hodinové směny v nepřetržitém provozu. Roční pracovní fond je 163 směn (měsíčně 13 nebo 14směn). Dovolená je 15,5 dne za rok. Do 31.12.2015 mám odrpacováno 41 směn + 8směn přesčas(492+96h)(13týdnů a pár dnů)Účetní mi vykazuje za toto  čtvrtletí pouze 1,5 dne dovolené, s tím, že nemám výkon práce 60 dnů. ZP § 212, 213,214 a 216 mám přečtený.
  Chci se zeptat, zda mám opravdu nárok pouze  na 1,5 dne dovolené? A zda je opravdu možné, takto znevýhodnit nerovnoměrnou pracovní dobu oproti rovnoměrné, ačkoli to ZP zakazuje.
  
  Děkuji.
  

• • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.

  Nahlásit moderátorům jako SPAM

  
  

  • 26. 2. 2016 11:39

    

    autorka

    Dobrý den,
    
    v souladu se zákoníkem práce je základní podmínkou vzniku práva na dovolenou za kalendářní rok (nebo jeho poměrnou část) výkon práce alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Ve vašem případě jde o výkon práce v období od 1.10. do 31.12.2015. Jako doba výkonu práce se posuzují odpracované směny a doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené.     
    
    Z tohoto pohledu by ve vaší situaci skutečně nárok na dovolenou za kalendářní rok nevznikl. Ovšem je tu další důležité ustanovení (§ 216 odst. 3 zákoníku práce), které říká, že pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci.
    
    Vycházím-li z předpokladu stanovené nižší týdenní pracovní doby v souladu s § 79 zákoníku práce (ne sjednané nižší týdenní pracovní doby), pak nárok na dovolenou za kalendářní rok (příp. jeho poměrnou část) při výkonu práce po celé uvedené období vzniká po 12 týdnech práce (5 dní x 12 týdnů = 60 dnů).
    
    Hezký den přeje  Dagmar Kučerová  ::)
    
    S pozdravem