Živnostenský list nebo pracovní úvazek

  • (neregistrovaný)

    26. 2. 2016 16:01

    Mel bych takovy teoreticky dotaz.
    Budu hledat praci a budu chtit 29 630 Kc cisteho / to je 40 000 hrubeho / 53 600 superhruba mzda.

    Firmu logicky zajima predevsim superhruba mzda, takze kdyz si reknete o 40 000 Kc hrubeho, tak to bude znamenat, ze firma bude muset zaplatit celkove 53 600 Kc.
    Co kdyz firme nabidneme 53 600 Kc na zivnostak. To jest firmu celkove budeme stat 53 600 Kc. Kolik z toho dostanu cisteho?

    Chci zjistit co se vyplati vice...zivnostak nebo plny uvazek.
    Napriklad kdyz firme se bude zdat pozadovany plat prilis vysoky, tak jestli ji muzeme nabidnou lepsi cenu pomoci zivnostaku, abychom neprisli o cisty plat, ktery chceme..

    • Dotaz je starý, nové názory již nelze přidávat.
    • 26. 2. 2016 20:20

      MILAN (neregistrovaný)

      To je relativni... na jednu stranu firma usetri a navic se vas zbavi velmi rychle kdyz bude potreba ;) na druhou stranu muze prodelat kdyz prijdou na to ze dela swarzsystem, ktery v CR neni legalni.

    • 26. 2. 2016 21:20

      Lojza (neregistrovaný)

      Pokud byste jako OSVČ uplatňoval paušál 60%, daníte 40% příjmů. Sumasumárum to vychází, že si musíte dát 15% z celkové částky vedle (na daň, soc. a zdrav.). Takže to vychází 45 560,- Kč čistého, tedy poměrně zásadní rozdíl.

      Na druhou stranu už tu bylo zmíněno. Záleží na spoustě faktorů, ale v tomto případě by se mohlo jednat o nelegální práci, kdy pro zaměstnavatele ale i pro vás existuje riziko nemalé pokuty.

    • 26. 2. 2016 21:39

      Eva (neregistrovaný)

      Ta práce na živnosťák mi smrdí nelegálním švarcsystémem, za který se udělují finanční postihy. Navíc je otázka, jestli na vámi zvolené pracovní pozici je taková výše mzdy obvyklá nebo je to spíš jen vaše zbožné přání.

    • 29. 2. 2016 18:28

      Student (neregistrovaný)

      V pripade programatoru je cena variabilni. Spousta vyvojaru SW dela na zivnostak pro vice firem naraz a jak jsem pochopil, tak je to legalni

    • 29. 2. 2016 19:49

      Eva (neregistrovaný)

      Ano, je legální dělat na živnosťák pro více firem naráz. To máte pravdu. Zde bych ale zdůraznila to "pro více firem naráz". Protože když máte toho zákazníka jenom jednoho, tak to vypadá spíš na nelegální švarcsystém. Což je situace, kdy živnostník je na svém zákazníkovi závislý takovým způsobem, že mají vůči sobě v podstatě stejný vztah jako je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Mezi jeho znaky patří mimo jiné to, že zákazník se k živnostníkovi chová tak, jako se chová šéf ke svému podřízenému, živnostník vykonává práci jenom pro tohoto jediného zákazníka, v mnoha případech tuto práci vykonává dokonce v sídle firmy zákazníka (např. sedí v kanceláři zákazníka a pracuje na počítači, spravuje auta v zákazníkově dílně) atd.

      Vy jste svou otázku položil tak, že hledáte práci a rozhodujete se, zda pro potenciálního zaměstnavatele máte pracovat jako zaměstnanec nebo raději jako živnostník. když se rozhodujete mezi těmito dvěma variantami, ukazuje to na švarcsystém, proto se o něm všichni ostatní přispivatelé zmiňovali.

      Podnikání živnostníka nelze jednoduše zaměnit s prací zaměstnance. Pokud to lze, nejedná se o skutečné podnikání, ale o ilegální švarcsystém. Kdybyste měl v plánu pracovat na živnosťák pro více firem naráz, asi byste neuvažoval o tom, že do všech těchto firem naráz nastoupíte jako zaměstnanec s pracovní smlouvou.

    • 29. 2. 2016 20:49

      Eva (neregistrovaný)

      Jinak pro zodpovězení vaší první otázky - živnostník vyjde firmu levněji než zaměstnanec. Právě proto "byl vynalezen" švarcsystém.

      Jako živnostník nejste chráněn zákoníkem práce, takže je pro vašeho "zaměstnavatele" snadné se vás v případě potřeby rychle zbavit - nemusí vám platit žádné odstupné, otravovat se s dvouměsíční výpovědní lhůtou... Taky vám nemusí platit dovolenou a náhrady za svátek, ani náhradu mzdy při prvních 14 dnech nemoci.

      Živnostník si musí sám platit sociální pojištění (29,2% z vyměřovacího základu) a zdravotní pojištění (13,5 % z vyměřovacího základu), dále daň z příjmu (15% z vyměřovacího základu). Pokud se rozhodnete uplatnit výdaje paušálem 40%, tak vyměřovací základ pro daň z příjmu bude těch zbylých 60%. Pro sociální a zdravotní pojištění je vyměřovací základ 50% ze základu pro daň z příjmu (např. základ pro daň z příjmu je 100.000 Kč, z toho základ pro soc. a zdrav. pojištění je 50.000 Kč).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).